S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Zvládat zdravotní krize by neměly členské státy samy. Role evropských institucí by mohla být silnější, říká náměstek ministra Jakub Dvořáček

Vytvořeno: 31. 8. 2022 Poslední aktualizace: 31. 8. 2022

Datum vydání: 30. 8. 2022
Zdroj: Zdravotnický deník
Autoři: Michaela Koubová


Evropské instituce by do budoucna měly mít podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka silnější slovo. Zatímco dříve bylo zdravotnictví ryze záležitostí jednotlivých členských států, pandemie nás posunula ke společnému přístupu, který by se měl dále prohlubovat. Společná jednání za celou EU přitom zajistí silnější pozici například při nákupech vakcín, které by pro jednotlivé členské státy bylo jinak obtížné pořídit, řekl Dvořáček na konferenci věnované očkování, jíž uspořádal Zdravotnický deník ve spolupráci s VZP 11. srpna v Praze.

„Máme za sebou dva dramatické roky a zároveň probíhá české předsednictví EU, což nám dává příležitost čerpat ze zkušeností a znalostí, které sesbírala celá Evropa. Budeme se tomu věnovat i na setkání ministrů zdravotnictví, které se bude konat 6. a 7. září v Praze a bude mít jednu část dedikovanou oblasti očkování. Celou Evropou rezonuje zapojení všech agentur, které se na evropské úrovni touto problematikou zabývají, dále to, jaká by měla být role Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, jak by měla fungovat komunikace napříč členskými státy i jak co nejlépe vyladit komunikaci vůči občanům celé Evropy, aby nedocházelo k tomu, že v některé zemi je něco zakázáno a v druhé povoleno,“ vypočítává Jakub Dvořáček.

Co se přitom týče komunikace různých opatření a osvěty směrem k občanům, kterou jsme v Česku během covidu moc dobře nezvládli, můžeme hledat inspiraci například v Británii. Tam už během prvního pandemického léta byla vedena diferencovaná komunikace s veřejností, která se zvlášť zaměřovala na mladší či na starší, na lidi žijící ve městě i na venkově nebo podle úrovně vzdělání. Zároveň je ale také třeba seznamovat populaci s tím, že názory odborníků nejsou neměnné a s hlubší mírou poznání se doporučení upravují.

Právě Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) by pak podle Dvořáčka mělo hrát do budoucna silnější roli ve smyslu jednotnějších pravidel napříč EU. Evropská léková agentura (EMA) by zase měla mít zásadní úlohu v momentu schvalování vakcín a jeho urychlení.

„Vývoj nových typů vakcín může probíhat a být v laboratorní rovinně odpracován poměrně rychle, ale klinická hodnocení čas berou. Je otázka, co do budoucna umožnit a neumožnit v kontextu bezpečnosti pacientů,“ poukazuje Dvořáček, který již dříve uvedl, že cílem je urychlit schvalování covidových vakcín přizpůsobených na nové mutace podobně, jako je tomu dnes u chřipky (více zde).

Zdravotnictví jako celoevropská záležitost

Důležitou agenturou na evropské úrovni je také Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (DG HERA – Health Emergency Preparedness and Response Authority), který vznikl za účelem boje se zdravotními riziky a krizovými situacemi. Má se přitom zabývat jak podporou výzkumu a vývoje, tak nákupem vakcín pro evropské pacienty. Právě díky tomuto úřadu nyní celá EU získala vakcínu proti opičím neštovicím, která by jinak byla pro řadu států těžko dostupná.

„Zdravotnictví bylo v minulosti výhradní zónou jednotlivých členských států, nyní ale dochází k zásadní změně. Já se na to těším, protože jsem přesvědčen, že zdravotnictví je celoevropská záležitost a málokdy budeme zvládat takovéto krize a epidemie jen jako Česká republika. Kdyby kancléřka Merkelová v krizovém momentu k věci nepřistoupila, jak přistoupila, měli bychom vakcíny na covid-19 výrazně později a určitě ne v množství, v jakém jsme je dostali. Ukázalo se tak, že jako Evropa máme úplně jinou pozici a vyjednávací dovednosti, než jednotlivé členské státy,“ konstatuje Jakub Dvořáček.

Inspirujeme se u americké agentury BARDA?

Ředitelé všech třech zmíněných institucí, tedy ECDC, EMA a DG HERA, se přitom zúčastní listopadové konference ministerstva zdravotnictví, která se bude konat v rámci našeho předsednictví v Praze. Debata by se měla vést i o tom, jak komunikovat a kdo by měl mít v této oblasti hlavní slovo. Jak už jsme přitom psali v předchozích vydáních ZD, pohled veřejnosti dnes z velké části utvářejí praktici pro děti i dospělé, další lékaři či zdravotní sestry, mnozí z nich ale o problematice nemají dostatečné povědomí. Vedle toho navíc hrají velkou roli média.

„Jedno z klíčových témat nejen u nás, ale i na evropské úrovni, je role médií, včetně těch sociálních. Otázka je, jak s nimi pracovat, a to nejen v pozitivní rovině, ale i v souvislosti se zamezením šíření dezinformací. Ukázalo se totiž, že je to platforma, která byla v posledních letech využívána maximálně,“ podotýká Dvořáček.

Konference by se měl zúčastnit také ředitel americké agentury BARDA (Biomedical Advanced Research and Development Authority), která sehrála klíčovou roli ve financování výzkumu nových vakcín proti covid-19 i v řadě jiných oblastí. Tato instituce nejenže podporuje výzkum a vývoj, ale dokonce vstupuje do firem a akvíruje zajímavé start-upy, takže má silný hlas při strategických investicích USA do řešení zdravotnických krizí. Podle Jakuba Dvořáčka by přitom do budoucna bylo dobré, aby se činnost DG HERA americké agentuře BARDA více přiblížila, byť se jejich rozpočty v současnosti diametrálně liší.

„Aktivní role státu při pojmenovávání toho, co potřebujeme a kam se v kontextu nových vakcín máme ubírat, je ale něco, co bychom měli umět ovlivnit a do budoucna řídit,“ dodává Dvořáček.

Prošvihli jsme osvětu jedné až dvou generací

Právě aktivní role státu ve smyslu osvěty mládeže o očkování je přitom podle něj jedním z hlavních problémů, proč máme dnes v Česku problém s proočkovaností navzdory tomu, že jsme na tomto poli byli v minulosti velmi silní.

„Ztratili jsme jednu generaci, možná dvě, které jsme mohli během školního a adolescentního věku vzdělávat a informovat o tom, jak vakcíny fungují a jak prospívají nejen jednotlivci, ale celé společnosti. Přišlo jsme o příležitost mluvit o očkování jako o společenské odpovědnosti, protože bychom ho měli brát především jako něco, co chrání naše okolí – pacienty nebo lidi, kteří se z nějakého důvodu očkovat nemohou. To jsme generačně prošvihli a bude obtížné s touto částí společnosti dialog znovu navázat a promeškané dohonit,“ domnívá se Dvořáček.

V tomto ohledu by proto měl začít hrát větší roli Státní zdravotní ústav a další partneři, kteří budou pracovat na úrovni škol a mladých lidí. „Tam ještě máme šanci problematiku vysvětlit a nemusíme přesvědčovat o opaku, kdy už vedeme dialog se společností zahlcenou informacemi. I na začátku covidové krize bylo vidět, že jsme prošvihli správný moment, kdy jsme měli vysvětlit, proč je očkování pozitivní. Prostor mezitím vyplnil někdo jiný, a napravovat něco, co je nějak poškozené, je pak vždycky těžší. Je proto třeba se poučit, abychom další generace měli na straně očkování, protože přínos je nezpochybnitelný,“ uzavírá Dvořáček.