Vyjádření Ministerstva zdravotnictví k odměnám nabízeným a poskytovaným plazmaferetickými centry

Ministerstvo zdravotnictví eviduje nárůst reklamních aktivit spojených s darováním lidské krevní plazmy, a proto s ohledem na výkladové nejasnosti sděluje následující. 

Pojem bezplatné dárcovství krve a jejích složek, který je používán v zákoně o léčivech, vychází z článku 2 doporučení Rady Evropy č. R(95)14: Dobrovolní bezplatní dárci krve jsou ti, kteří dávají krev, plazmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle, aniž za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz, například čas z pracovní doby přesahující čas nezbytný na cestu tam a zpět a na odběr samotný. Malé pozornosti, občerstvení a úhrada přímých cestovních výloh jsou s bezplatným dárcovstvím slučitelné.

Zákonný rámec poskytování kompenzace v souvislosti s odběry krve a jejích složek je dán ustanovením § 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 373/2011 Sb.“): Za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy.

Dále může dárce krve a jejích složek, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona uplatnit tzv. slevu na dani v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve výši až 3 000,- Kč.

Na základě výše uvedeného považuje Ministerstvo zdravotnictví za možné, krom poskytnutí kompenzace v souladu § 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., poskytnutí drobných pozorností se vztahem k dárcovství, popř. cílící na zlepšení zdravotního stavu dárce (např. léčivé přípravky nebo doplňky stravy s obsahem vitamínů a minerálů), poskytnutí občerstvení po odběru, a to i formou poukazu, popř. poskytnutí drobných pozorností reklamního charakteru.

Za nevhodné a neslučitelné s bezplatným dárcovstvím pak Ministerstvo zdravotnictví považuje poskytování jakýchkoliv dodatečných finančních plnění, cenin, či zboží, které nejsou drobnými pozornostmi, a to nad rámec kompenzace dle ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.

Výše zmíněné je příkladmo uvedeno v následující tabulce.

Ministerstvo zdravotnictví v neposlední řadě uvádí, že lidská krevní plazma, resp. krev, která není odebraná od bezplatného dárce, nesmí být předmětem distribuce do zahraničí ve smyslu ustanovení § 24 odst. 4 zákona o léčivech, ke které je nutný souhlas Ministerstva zdravotnictví. V této souvislosti pak upozorňuje na možná porušení dotčených předpisů a s tím souvisejících navazujících právních úkonů (zahájení řízení o přestupku s následným uložením sankce, nevydání vývozního povolení pro následující období).