Zrušit hledání a zobrazitČeská republika je stále v pátém stupni. Index protiepidemického rizika PES se drží ve čtvrtém stupni. V posledních dnech v Česku zatím počet nových nakažených nepřekročil 10 tisíc. Zpomaluje u nás epidemie koronaviru?
Já nejsem epidemiolog, mohu komentovat pouze údaje, které se týkají dopadů do nemocnic a související agendu. Ale podle mého osobního názoru nikoliv. Počet pacientů, kteří jsou hospitalizovaní v nemocnicích, nejen na intenzivní péči, je nadále velmi vysoký. Z mého pohledu stávající počet pacientů v nemocnicích neumožňuje žádné další rozvolnění, které by bylo spojeno s rizikem dalšího nárůstu hospitalizovaných.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že Česko přejde zpátky do čtvrtého stupně, až bude v nemocnicích polovina pacientů, tedy s ohledem na současná čísla by mělo jít přibližně o 3 000 lidí. Souhlasíte s ním?
Rámcově souhlasím, počet pacientů v nemocnicích je jedním z nejdůležitějších faktorů hodnocení míry závažnosti epidemiologické situace. V tuto chvíli jsou nemocnice z hlediska kapacit prakticky na konci svých možností. Jakákoliv aktivita, která by mohla zvýšit počet pacientů, znamená, že se Česko dostane do situace nedostatku vzácných zdrojů, tedy nedostatku personálu a vůbec péče jako takové. Čili pokud nyní nejsme schopni zajistit, aby se nákaza nešířila tempem, které dále nezatíží nemocnice, tak jakékoliv rozvolňování, které by vedlo k nárůstu pacientů, není možné.
Jak to myslíte?
V populaci musíte odlišit počet pozitivně testovaných a počet reálných pacientů, kteří leží v nemocnicích. Počet nakažených může teoreticky klesat, ale to ještě nemusí být v úplné korelaci s tím, kolik pacientů jde do nemocnic. Stávající počty hospitalizovaných s covid-19 jsou vysoké a není reálné čekat jejich zásadní pokles v příštím týdnu. Jinými slovy, situace z hlediska obsazenosti lůžkové kapacity v Česku se zatím zásadně nezlepšuje.
Jak se liší stav lidí, kteří jsou momentálně hospitalizovaní, oproti těm, kteří byli s covidem-19 v nemocnici na jaře či na podzim?
Na velkých číslech zásadní odlišnosti nejsou, je zde ale náznak toho, že se věk pacientů hospitalizovaných na JIP/ARO mírně snižuje. Na definitivní stanovisko zatím nemám dostatečný počet údajů, může se jednat i o sezonní variabilitu.
Vy jste za Českou společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny vydal stanovisko, ve kterém jste uvedli, že kapacita většiny zdravotnických zařízení poskytující akutní lůžkové péči je naplněna. Například v nemocnici v Chebu bojují v současné době o každé místo, sestry tam pracují 22 dnů v měsíci na dvanáctihodinové směny. Jinými slovy, dostalo se české zdravotnictví nyní do nejhoršího bodu a máme tu onen italský scénář, kterého jsme se báli?
Do nejhoršího bodu jsme se v tomto ohledu ještě nedostali. Nejhorší scénář je takový, kdy už nebudeme schopni pacienty nikam umístit a až skutečně v nemocnicích nastane situace, kdy na jedno lůžko budou dva pacienti. Ale v takové situaci zatím ještě nejsme.
Můžeme se s ohledem na tento stav bavit ještě o nějaké možnosti přesunu pacientů mezi nemocnicemi?
Ano, to se děje běžně.
Zeptám se laicky. Pokud příští týden onemocním covidem-19 a budu potřebovat hospitalizaci, bude pro mě v nemocnicích místo?
Zatím ano.
Pan ministr Blatný se minulý týden na tiskové konferenci rozčílil a doslova řekl: „Není pravda, že by v této republice museli doktoři selektovat, koho napojí na přístroj.“ Nicméně vy ve svém stanovisku uvádíte trochu opačný pohled na věc. Z něj vyplynulo, že na intenzivní péči nebo na umělou plicní ventilaci budou posíláni jen někteří pacienti. Komu se tato péče poskytne, je pouze na lékařích. Tak jak to tedy je?
Lékaři bez ohledu, jestli je, nebo není koronavirus, zvažují přínos poskytování intenzivní péče. To není nic výjimečného, nic nelegitimního, je to podstata klinické medicíny. To, co je podstatné, je, že se to má dělat za určitých pravidel, která jsou dlouhodobě nastavená. Je to otázka etiky v medicíně, je to otázka zohledňování reálného přínosu. Taková věc se dělá po celém světě.
Buďme trochu konkrétnější. Jak se mají například chovat lékaři, pokud se dostaneme do bodu, kdy budou mít pouze jedno lůžko pro dva pacienty?
Tato pravidla byla ve formě mezioborového dokumentu publikována na konci minulého roku. Rozhodnutí lékaře musí vždy reflektovat odborný, právní a etický rámec při řešení individuálních klinických situací. To je to, na čem musí být vždy rozhodnutí u lůžka pacienta založeno, pokud hovoříme o alokaci péče v situaci nedostatku takzvaných vzácných zdrojů. V tuto chvíli z pohledu Národního dispečinku lůžkové péče ale tato situace ještě nenastala. Pokud nemocnice požádá o převoz pacienta do jiné nemocnice, tak je to možné. Ať už v rámci kraje, nebo mimo daný kraj.
Vraťme se k tomu nedostatku vzácných zdrojů, o kterém tu již byla řeč. Pod tento termín spadá i zdravotnický personál. Jak moc velký problém to pro nemocnice je, že nemají dostatek lidí, ať už kvůli dlouhodobému podstavu, či kvůli covidu?
Obrovský. V těchto dnech máme kolem 6 tisíc nakažených zdravotníků. To zásadně ovlivňuje funkční kapacitu nemocnic. Mít lůžka a prostor, který mohou nemocnice otevřít, je jedna věc, ale taky na lůžko musíte mít adekvátní zdravotníky v nějakém minimálním počtu. Pokud to nemocnice nemá, tak jsou lůžka k ničemu.
Kdy počítáte, že by se situace v nemocnicích mohla zlepšit?
Pokud se bavíme o nějakém zásadním zlepšení ve smyslu poklesu počtu pacientů, tedy například na ony tři tisíce, tak když to půjde dobře, v řádu dvou třech týdnů bychom mohli vidět jasný zlom.
Tento týden se potvrdilo, že je v České republice britská mutace koronaviru. Bylo podle vás nevyhnutelné, že se u nás objeví?
Myslím si, že pokud nejsou totálně zavřené hranice mezi státy, což nejsou, tak virus nezastavíte. Je to biologický fenomén a šíření viru, pokud skutečně nepostavíte neproniknutelnou zeď, nejsme schopni zabránit. A pokud to někdo říká, nemluví pravdu.
Tato mutace se podle odborníků nicméně rychleji šíří. Může to pak v konečném důsledku znamenat větší nápor na nemocnice?
Může. Interval od doby nákazy do stavu, kdy člověk potřebuje převézt do nemocnice, se může zkrátit až na polovinu. To znamená, že náraz na kapacitu nemocnic může být o polovinu rychlejší, než je nyní.
Kdo je Vladimír Černý
Je náměstkem a vedoucím Klinické skupiny COVID na ministerstvu zdravotnictví. Je také členem řady odborných společností v České republice i zahraničí, tři funkční období působil jako předseda výboru České společnosti intenzivní medicíny. Nyní je předsedou výboru České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Černý na ministerstvu řídí také kapacity intenzivní péče v nemocnicích.