Reakce ministerstva zdravotnictví na podnět senátorů u Ústavního soudu

V souvislosti s podnětem dvaceti senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud ČR s podnětem týkajícím se části zákona o zdravotních službách, se v médiích objevila řada jednostranných a často velmi nepřesných informací. Senátoři napadají tu část zákona, která se týká vzniku zdravotnických registrů a v mediálních výstupech ho označují za „Velkého bratra“. Takové tvrzení je ovšem v příkrém rozporu se skutečným stavem. K zdravotním registrům proto uvádíme klíčová fakta:

1) Není pravda, že vzniká nový centrální registr, který bude obsahovat data shromážděná ze zdravotnické dokumentace vedené o každém pacientovi. Národní zdravotnický informační systém existuje v České republice dlouhá léta, některé jeho registry pak desítky let. Nyní se přidávají některé nové zdroje dat, především od zdravotních pojišťoven, které mimo jiné nahradí řadu hlášení od lékařů.

2) Všechny osobní údaje nebudou shromážděny v jednom centrálním úložišti. Budou i nadále umístěny v jednotlivých registrech, jako je tomu dosud.

3) Mylnou informací je, že kdejaký úředník Ministerstva zdravotnictví bude pracovat s údaji o zdravotním stavu osob, jejichž identitu bude znát. Skutečnost je taková, že do registrů jsou nyní vkládány údaje včetně rodného čísla. To je třeba k tomu, aby se propojily informace vztahující se k jednomu člověku. Následně jsou tato data anonymizována a všichni další pracují pouze s informacemi označenými bezvýznamovým identifikátorem, ze kterého nelze určit, které konkrétní osoby se týká. Především ale nový zákon o zdravotních službách odstartoval zásadní změnu těchto postupů – nové systémy budou vznikat ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a eGovernmentem a do databází bude ukládán již jen právě bezvýznamový identifikátor. Nový Národní zdravotnický informační systém tak již nebude pracovat ani s rodným číslem – pouze je třeba respektovat, že předělání několik desítek let fungujícího systému nelze provést během okamžiku.

4) Příprava nové právní úpravy zdravotních registrů byla velmi důkladná a byla konzultována s Úřadem na ochranu osobních údajů, který vůči návrhu zákona neměl žádné připomínky. Zároveň zákon plně respektuje příslušnou evropskou směrnici i judikaturu českého ústavního soudu, jakož i Evropského soudu pro lidská práva.

5) Kritika ve vztahu k možnému zneužití takových dat je poněkud pochybná, protože celý systém zdravotních registrů se řídí platnými zákony České republiky, které rozsah a podobu ochrany osobních údajů velmi pregnantně specifikují. Zpochybňovat tuto ochranu by znamenalo zpochybňovat jakékoliv shromažďování dat v kterékoliv oblasti.

6) V Parlamentu ČR byl zákon přijat výraznou většinou a napříč politickým spektrem.

7) Ministerstvo zdravotnictví v každém případě, i s ohledem na výše uvedené polemiky, vítá, že se tématem fungování zdravotních registrů bude Ústavní soud zabývat a věříme, že jeho rozhodnutí bude definitivní tečka za diskusemi, které neoprávněné vytvářejí u veřejnosti pocit, že jejich osobní údaje budou zneužitelné.

Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: tisk@mzcr.cz