Nový Národní kardiovaskulární plán cílí především na prevenci. Jeho datová základna potvrzuje vysokou úroveň dostupnosti a kvality kardiologické péče v ČR

Česká kardiologická společnost buduje ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky a Ministerstvem zdravotnictví komplexní informační systém jako informační základnu Národního kardiovaskulárního plánu ČR 2023–2033. Ten cílí nejen na kardiologickou péči, ale i na posílení zdravého životního stylu obyvatel a programů včasného záchytu onemocnění.

Nově publikovaný audit dat potvrdil vysokou úroveň dostupnosti a kvality kardiologické péče. Péči o pacienty garantuje hustá síť nemocničních a ambulantních pracovišť, která vytváří žádoucí trojstupňový systém pokrývající všechny typy nemocí dle rizika a naléhavosti. V nejvýznamnějších parametrech jako je např. nemocniční mortalita, dlouhodobé přežití pacientů nebo četnost a délka hospitalizací, se Česká republika svými výsledky řadí mezi nejlepší země Evropy. Další zkvalitňování péče však komplikuje vysoký počet kardiovaskulárních pacientů, který narůstá mimo jiné i v důsledku špatného zdravotního stavu populace a nedostatečné prevenci.

Představený Národní kardiovaskulární plán cílí nejen na péči samotnou, ale rovněž na posílení zdravého životního stylu obyvatel a programů včasného záchytu onemocnění. Významnou prioritou ministerstva zdravotnictví je zajištění dostupnosti této péče pro všechny občany ČR a plné pokrytí nákladů z veřejného zdravotního pojištění.

Celkem je v ČR ročně s kardiovaskulárním onemocnění léčeno více než 2,9 mil. osob, přičemž v zátěži dominuje ischemická choroba srdeční (470 tisíc pacientů) a různé poruchy vedení rytmů, arytmie (420 tisíc pacientů).

„Vysoký počet pacientů s kardiovaskulárními problémy považuji za velmi závažné riziko pro zdraví naší populace a samozřejmě také pro zdravotnictví samotné. Zajištění udržitelnosti péče považuji za naprostou prioritu ministerstva, což samozřejmě také znamená garanci odpovídajících úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Ačkoli se v této oblasti můžeme pyšnit vynikajícími výsledky, máme stále velký prostor ke zlepšení. Jde především o podporu všech možných forem prevence a také posílení kontroly kvality péče. Tuto koncepci přináší nový kardiovaskulární plán ČR, na kterém intenzivně pracujeme s vedením České kardiologické společnosti,“ zdůrazňuje ministr zdravotnictví Válek.

Důsledky vysoké kardiovaskulární zátěže české populace nejlépe dokumentují mortalitní data. V roce 2021 byla kardiovaskulární onemocnění v ČR příčinou 41,8 % všech úmrtí a stala se tak vedoucí příčinou mortality. V počtu zemřelých z kardiovaskulárních příčin na 100 tisíc obyvatel vykazujeme jedny z nejvyšších hodnot mezi státy EU, například u ischemické choroby srdeční šlo v roce 2021 o 5. místo.

„Populační riziko je skutečně alarmující a současné trendy mohou být dokonce dále zhoršeny nárůstem výskytu rizikových faktorů v populaci jako je obezita, diabetes, zhoršující se demografická struktura populace, dále stagnací nebo zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním benefitů farmakoterapie zavedené na přelomu století (nová antihypertenziva, statiny, intervenční léčba). Proto se Národní kardiovaskulární plán nezaměřuje pouze na výsledky péče jako takové, ale chce zásadně posílit prevenci těchto onemocnění a snížit tak i celkovou s nimi související mortalitu,“ komentuje rizikové trendy v kontextu výsledků péče předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

„Jedním ze zásadních programů, které Česká kardiologická společnost připravuje ve spolupráci s odbornými společnostmi všeobecného praktického lékařství, je moderní forma plošné digitální kardiovaskulární prevence s cílem snížit mortalitu a morbiditu na kardiovaskulární onemocnění v dlouhodobém horizontu,” dodávají člen výboru České kardiologické společnosti Michal Vrablík a 1. místopředseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský.

Vznikl také nový Národní kardiologický informační systém (NKIS). „Hlavní přidanou hodnotou NKIS je kompletní pokrytí všech pro kardiologii klíčových dimenzí a segmentů péče, od preventivních programů až po péči v závěru života pacientů. Kromě výše zmíněných pozitivních ukazatelů kvality péče odhaluje NKIS i slabá místa v organizaci péče, na která bude cílit Národní kardiovaskulární plán. Jde zejména o rezervy v návštěvnosti preventivních programů,” uvedl ředitel ÚZIS ČR Ladislav Dušek.

Představen byl také nový webový portál zaměřený na kardiovaskulární onemocnění, na kterém jsou již nyní publikována otevřená data a analytické souhrny, včetně výsledků české kardiologie. Na této adrese (https://www.nzip.cz/nkis) bude rozsah prezentovaných dat dále rozšiřován.