Na urgentní péči půjdou v příštím roce dvě miliardy korun

Ministerstvo zdravotnictví připravilo novou koncepci urgentní péče v České republice. Poprvé bude mít urgentní péče jasnou strukturu a standardy. Vznikne tak státem garantovaná síť urgentních příjmů v krajských i okresních městech.

Cílem nového modelu urgentní péče je systematicky zajistit péči o akutní pacienty ve všech regionech a v režimu trvalé dostupnosti 24/7. Ten předpokládá, že urgentní příjem bude zřizován v rámci poskytovatele akutní lůžkové péče, a to minimálně jeden urgentní příjem prvního typu na kraj a jeden urgentní příjem druhého typu na okres. „V koncepci počítáme se vznikem 15 velkých urgentních příjmů na úrovni krajů a na úrovni okresů pak se vznikem přibližně 80 urgentních příjmů druhého typu. U každého urgentního příjmu bude lékařská pohotovostní služba. Naším cílem je zkoncentrovat lékařské kapacity do výše uvedených center, kde je v případě potřeby přímý vstup ke specializované péči, vybavení a odborníkům. Pacient tak bude mít naprostou jistotu, že v těchto centrech najde plně dostupnou zdravotní službu a kvalifikované odborníky,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Urgentní příjem prvního typu je zřizován u poskytovatelů zdravotních služeb, kteří mají statut traumatologického centra, případně u dalších poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří plní obdobnou roli na krajské úrovni (Pardubice, Jihlava, Karlovy Vary).

Tabulka: UP1 ve vazbě na traumacentra s perspektivním rozšířením o Jihlavu, Karlovy Vary a Pardubice (FN Motol plní i úlohu dětského UP a FNKV popáleninového centra)

Urgentní příjem druhé typu je zřizován u poskytovatelů zdravotních služeb, kteří disponují lůžky v odbornostech: vnitřní lékařství – interna, chirurgie, gynekologie a porodnictví, ARO a současně nepřetržitým provozem 24/7 v odbornosti klinická biochemie (odb. 801) a radiologie a zobrazovací metody (odb. 809).

„Úhradová vyhláška pro příští rok počítá s významnou finanční injekcí pro urgentní příjmy. Zdravotní pojišťovny dají v příštím roce do urgentní péče téměř 2 miliardy korun,“ zdůraznil ministr Vojtěch. Poskytovatelé, kteří budou zajišťovat urgentní příjem budou ze strany zdravotních pojišťoven bonifikováni, a to urgentní příjem prvního typu paušální úhradou 30 milionů korun a urgentní příjem druhého typu paušální úhradou 3 miliony korun.

„V nové úhradové vyhlášce také počítáme s bonifikací 1 000 korun pro poskytovatele za přijetí pacienta od zdravotnické záchranné služby. Tím předejdeme případům, kdy pacienta nechce přijmout žádná nemocnice v jeho okolí,“ dodal ministr. Dochází také k navýšení hodnoty výkonu 09563 – ústavní pohotovostní služba z 200 na 350 korun.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje finančně podpořit tvorbu urgentních příjmů prostřednictvím evropského investičního programu v programovém období 2021–2027. Předpokládaná výše dotace je 150–200 milionů korun na urgentní příjmy prvního typu a 20–30 milionů korun na urgentní příjmy druhého typu. Kromě toho bude do Seznamu zdravotních výkonů zařazeno pět nových výkonů pro urgentní péči. Pro rok 2020 je pojišťovny nasmlouvají jako signální výkony, od roku 2021 pak začnou být hrazeny.

Součástí nového modelu urgentní péče bude také lékařská pohotovostní služba, která bude nově organizována při urgentních příjmech nemocnic. Tato všeobecná pohotovost bude fungovat od 16:00 do 22:00 a o víkendu od 9:00 do 16:00 respektive 22:00 hodin. Ordinační hodiny budou jednotné v celé ČR. Koncepce předpokládá, že službu zabezpečí praktičtí lékaři. Vyhláška definuje minimální standard personálního a věcného vybavení těchto ordinací. Po celou ordinační dobu lékařské pohotovostí služby bude k dispozici fungující pohotovostní lékárna. „Nová koncepce urgentní péče vznikala v úzké spolupráci s odbornou společností urgentní medicíny, zástupci zdravotnické záchranné služby a praktických lékařů. My samozřejmě budeme nadále pracovat na jejím detailním rozpracování tak, aby byla pro všechny zapojené segmenty maximálně komfortní. Cílem je zefektivnit organizaci urgentní péče a zvýšit její dostupnost pro pacienty,“ vysvětlil náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.

Model definuje také dětskou pohotovost, která by měla být zpravidla při dětském oddělení nemocnice. Službu vykonává buď kmenový dětský lékař nebo lékař ze spádových registrujících dětských lékařů (PLDD). Stomatologickou pohotovost podle koncepce drží lékaři – stomatologové daného regionu. Obsazování služeb má v gesci Česká stomatologická komora. Službu vykonává lékař ve své ordinaci.

Odbor komunikace s veřejností
Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: tisk@mzcr.cz