Ministr zdravotnictví Vojtěch: Do chodu pokladen bude mluvit víc subjektů

 
Datum vydání: 18. 2. 2019
Zdroj: Lidové noviny
Autor: Pavel Bartošek

Úprava voleb do řídících rad zdravotních pokladen má podle ministra zdravotnictví AdamaVojtěcha (za ANO) umožnit více subjektům, aby získaly vliv na chod pojišťoven. „Nepředpokládáme, že by jeden zaměstnavatel mohl ovládat celou instituci,“ řekl ministr v rozhovoru pro LN. 

Slyšeli jsme od vás, že chystáte strategii vývoje zdravotních pojišťoven. 
Ano, připravujeme věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, který by reformoval jejich fungování. Má vzniknout do konce roku. Akutně ale musíme řešit také nález Ústavního soudu, kde se nemůžeme vázat na celou novou koncepci. 

A proč ne? 
Ústavní soud nám dal jasný termín. Vždycky to takto dělá, když zruší nějakou právní úpravu. A ten termín je do konce září tohoto roku. Musíme proto připravit dílčí novelu zákona, která bude řešit pouze orgány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Ústavní soud totiž rozhodl tak, že zrušil příslušná ustanovení, která se týkala tvorby správních a dozorčích rad. Takže to je náš prioritní úkol, abychom to stihli včas. 

Čeho se tedy bude tento návrh týkat? 
Je to otázka toho, jak se budou orgány dozorčí a správní rady obsazovat. Ústavní soud v tomto směru poukázal na to, že současné obsazení není dostatečně reprezentativní. Mimo třetiny zástupců státu, které jmenuje vláda, se dvě třetiny rekrutují z řad pojištěnců na základě návrhu reprezentativních zaměstnavatelů a reprezentativních odborových organizací. Zejména v případě zástupců jmenovaných odbory je problém, protože se tím blokuje přístup širokého spektra pojištěnců. Zjednodušeně řečeno nemohou kandidovat pojištěnci, kteří nejsou v odborech nebo nemají podporu zaměstnavatelů, čímž jsou svým způsobem diskriminováni. 

A Ústavní soud rozhodl jak? 
Zrušil současnou právní úpravu a dal nám prostor pro změnu. Takže jsme diskutovali, jakou cestou se vydat. Nakonec jsme zvolili model, který není tak revoluční, ale měl by splnit požadavky Ústavního soudu. 

V čem spočívá? 
Model zachovává současný počet členů rad – patnáct ve správní radě a devět v dozorčí radě. Jedna třetina nadále budou zástupci státu. Tam je zastoupeno zejména ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí. Dvě třetiny, tedy deset a šest členů těchto rad, se budou obsazovat tak, že pasivní volební právo, tedy právo být volen do těch rad, bude mít jakýkoli pojištěnec dané pojišťovny, který doloží minimálně 50 podpisů od pojištěnců této pojišťovny. 

Proč zrovna padesát podpisů? 
To aby tam byla určitá podpora, aby to nebylo úplně volné. Pojištěnec bude deklarovat, že má podporu, a kandidátní listina s padesáti podpisy pojištěnců dané pojišťovny ho bude opravňovat kandidovat ve volbách do řídících orgánů. 

A kdo bude volit? 
Aktivní volební právo, tedy právo volit, budou mít plátci pojistného. To znamená jak zaměstnavatelé, tak osoby samostatně výdělečně činné, zkrátka všichni, kdo odvádějí pojistné. Dneska je to tak, že můžou volit ti, kdo odvádějí minimálně 0,5 procenta pojistného, jež pojišťovna vybírá. Což jsou většinou velcí zaměstnavatelé, kteří pak můžou mít svého volitele a volit. Třeba jako Česká pošta. 

To se bude měnit? 
Snižujeme tuto hranici tak, aby byl širší prostor pro volitele, na 0,4 procenta. Zároveň umožníme, aby se zaměstnavatelé nebo osoby samostatně výdělečně činné mohli spojovat. To znamená, že pokud tady budou zaměstnavatelé, kteří odvádějí 0,1 procenta, pak se budou moci spojit a mít své volitele. Tímto krokem umožňujeme mnohem více subjektům, aby se zapojily do volby zástupců v orgánech. Takže tu bude možnost, aby se různé svazy, které zastupují tyto subjekty – například Svaz průmyslu a dopravy či Asociace malých a středních podniků a živnostníků –, voleb účastnily, pokud tedy jejich členové odvádějí pojistné do dané pojišťovny v odpovídající velikosti alespoň 0,4 procenta dohromady. 

Co si od změny slibujete? 
Mělo by to umožnit větší participaci pojištěnců a dát větší slovo těm, kdo do pojišťoven pojistné odvádějí. Věříme, že takto to bude ústavně konformní a reprezentativnost tam bude zajištěna dostatečně. Není to nic úplně revolučního. Volili jsme schůdnější cestu a návrh jsme už poslali do vnitroresortního připomínkového řízení. 

Takže budou moci volit třeba i soukromníci, pokud se spolčí? 
Jestliže dohromady odvedou minimálně 0,4 procenta pojistného, pak mohou volit svého zástupce. To číslo vlastně určuje podíl na celkovém pojistném, a určuje tedy relevanci toho subjektu. Teď je to tak, že volit může pouze jeden subjekt, který odvádí 0,5 procenta. Opakuji, že podstatou našeho návrhu je, že chceme snížení na 0,4 procenta a zároveň umožňujeme, aby se pojištěnci mohli slučovat nebo mít nějaký subjekt, který je bude na základě plné moci zastupovat. Myslím si, že to je věc, která může pomoci. 

V čem přesně to pomůže? 
Myslíme si, že náš návrh umožní mnohem více subjektům, které pojištění odvádí, se zapojit a mít své zástupce v orgánech. 

A když bude mít nějaký spolek přes 0,4 procenta, kolik bude mít volitelů? 
Tam je to dané poměrově. Počet volitelů se odvíjí podle toho, kolik toho pojistného odvádí. Takže ten, kdo odvádí několik procent, jich samozřejmě bude mít více než ti, kteří odvádějí jenom 0,4 procenta. To je logické. 

Nemůže se pak stát, že nějaký velký podnik ovládne celou pojišťovnu? 
Překročit 0,4 procenta je skutečně složité, protože objem pojistného je velký. Takže nepředpokládáme, že by je jeden zaměstnavatel mohl celé ovládat. Pochopitelně to ale závisí na složení plátců pojistného té které pojišťovny a jejich volební aktivitě. Díky možnosti spojování se ale může vytvořit mnohem pestřejší počet subjektů, které na chodu pojišťovny budou participovat. Vycházíme z toho, že je správné, aby v radách byli lidé, kteří budou schopni funkci vykonávat a budou se o pojišťovnu řádně starat, protože v ní mají své odvody, a půjde jim o to, aby pojišťovna fungovala ve prospěch svých pojištěnců.