Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Ministr Adam Vojtěch byl hostem nedělních Otázek Václava Moravce

Vytvořeno: 25. 3. 2019 Poslední aktualizace: 25. 3. 2019

Datum vydání: 24. 3. 2019
Zdroj: Otázky Václava Moravce

Václav MORAVEC, moderátor
Výskyt spalniček láme rekordy, už za několik málo dní může být letošní počet nemocných dvojnásobný ve srovnání s celým loňským rokem. K tomuto pátku, tedy k 22. březnu, vykazují statistiky 366 lidí nemocných spalničkami, z toho 57 případů přibylo jen v tomto týdnu. Jde o čtvrtinu celého loňského nápadu. Loni šlo o 207 nemocných, předloni 146. Spalničkovou epidemii zažila Česká republika naposledy v roce 2014, kdy lékaři zaznamenali 221 případů. V České republice jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem, včetně nepovinných vakcín je to milion dávek ročně. V posledních letech ale přibývá těch, kteří své děti odmítají nechat proočkovat, za to jim hrozí pokuta až do výše 10 tisíc korun, proočkovanost společnosti klesá a problém už není jen chřipka, ale zdravotníky trápí i další nemoci včetně spalniček.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví, 22. 10. 2018
Bohužel, a to se ukazuje v těch posledních zhruba třech letech, nám klesá proočkovanost i u očkování jako jsou očkování proti spalničkám, příušnicím a spalničkám a tady s tím skutečně něco dělat musíme, protože pokud ta proočkovanost klesla na čísla, která jsou pod 90 %, tak už tady nemáme kolektivní imunitu a probíhají ty epidemie, které tady v tuto chvíli vidíme a Evropa je teď poměrně zásadně postižena spalničkami, máme tady více než 40 tisíc případů, což je číslo, které tady desítky let nebylo.

Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit informovanost populace. Chystá provakcinační zdravotnický portál. Fungovat měl už loni na podzim. Další termín se posunul na začátek letošního roku a aktuálně Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že nový web spustí v polovině letošního roku. Prvními hosty dnešních Otázek jsou, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO, vítejte, hezký dobrý den.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/, poslanec /nestr. za ANO/
Dobrý den.

Mé pozvání přijal lékař, místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda z ODS, dobrý den.

Bohuslav SVOBODA, poslanec /ODS/, místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny České republiky
Dobrý den.

A hezké nedělní poledne přeji i člence správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, stínové ministryni zdravotnictví z KSČM, Soně Markové. Hezké nedělní poledne, vítejte.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Hezký den.

Pane ministře, už v pondělí budete na vládě probírat návrh zákona o úhradě újmy způsobené povinným očkováním, jak se návrh zákona jmenuje. Na kolik může přijetí tohoto zákona snížit odpor proti povinnému očkování?
Tak já to beru jako určitý dluh, protože o tom už se hovoří několik let, ostatně i Ústavní soud, když projednával stížnosti týkající se povinného očkování, tak vlastně upozorňoval na to, že ano, povinné očkování je legitimní, že stát takto může nařídit tuto povinnost, ale že chybí právě mechanismus na odškodnění újmy způsobené očkováním, kdy zkrátka samozřejmě může se stát, byť to jsou jednotky případů, že to očkování má tento negativní efekt. My ten dluh.

Může tento dluh, který se rozhodnete v pondělí na vládě splatit, může zvýšit proočkovanost?
My věříme, že to může otupit hrany, že skutečně může to přinést určitou garanci těm, kteří zkrátka se obávají, že pokud dojde k nějakému poškození na zdraví, tak že stát vlastně je v tom nechá, takže tady si myslím, že to může pomoci, ale samozřejmě je to jeden střípek, my musíme dělat mnohem víc.

Jaké jsou ty další střípky, pokud byste je měl hierarchizovat?
Tak jednak musíme dělat osvětu, já myslím, že přesto, že na tom portálu pracujeme, tak v médiích otázka spalniček rezonuje prakticky každý týden, my se snažíme o tom stále hovořit, nařídil jsem očkování v našich nemocnicích, protože to je velmi důležité, protože tam jsou skutečně ti zdravotníci, kteří jsou v tom prvním kontaktu s těmi pacienty, to probíhá, takže já myslím, že se snažíme dělat maximum, ale samozřejmě ta situace je špatná v celé Evropě, když se podíváme třeba na Ukrajinu, tam je 50 tisíc případů, takže to jsou. A vzhledem k tomu, že máme migraci samozřejmě pracovníků a tak dále, volné hranice, tak ta situace je poměrně komplikovaná, ale snažíme se dělat maximum.

Václav MORAVEC, moderátor
Pane docente Svobodo, existují některé kroky, které Vám chybějí, které postrádáte od vlády, od Ministerstva zdravotnictví, aby se zvýšila proočkovanost v České republice?

Bohuslav SVOBODA, poslanec /ODS/, místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny České republiky
To zvýšení té proočkovanosti je skutečně velmi obtížná věc. My si musíme uvědomit, že dneska je to vlastně celosvětově módní, že stejný problém mají i Spojené státy, i u nich narůstají spalničky, narůstají choroby, které se normálně mohou očkovat a je to skutečně komunikační chyba mezi zdravotníky a veřejností. My si musíme uvědomit, že závažné komplikace po očkování proti spalničkám se vyskytují v 0,8 %, 99,2 dětí s tím nemá žádný problém a musíme si uvědomit druhou věc, která je potřeba říkat, že vlastně ta proočkovanost je nutná pro ty děti, kteří nemohou, které nemohou být očkovány prostě proto, že jestliže to dítě má nějakou komplikaci z hlediska imunologie, z hlediska alergie a nemůže být očkováno, tak je bezprostředně ohroženo toto dítě.

To jsou ta 3 %, která nebyla proočkována nikdy zdravotním.
Ano, a ty jsou ohroženy proto, že skutečně ta možnost infekce klesá až v okamžiku, kdy je proočkovanost zhruba 99 %, my u nás říkáme 95, ale dobře víme, že to je dolní hranice, ale ani tu dolní hranici už dneska nedržíme, protože máme proočkováno méně než 90 % dětí.

Ono v pondělí vláda, máme ten dokument na stole, je to návrh Ministerstva zdravotnictví, návrh zákona o úhradě újmy způsobené povinným očkováním, ministerstvo, jak jsem se díval.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/, poslanec /nestr. za ANO/
Náhradě újmy.

Do té důvodové zprávy předpokládá zhruba 100 milionů korun náklady na rozpočet, pane docente Svobodo, občanští demokraté ten návrh zákona podpoří?
Ano, tento návrh zákona podpoříme, my jsme opakovaně už na toto téma diskutovali ve zdravotním výboru, je to věc, která se táhne, taková červená niť, naproti té narůstající tendenci proti očkování. To není jenom otázka spalniček, to je otázka očkování obecně, protože ta jediná opravdu solidní karta, kterou ten stát může udělat, že to riziko, když je minimální, bude nějakým způsobem krýt.

Soňo Marková, vy jako komunisté také podpoříte ten návrh zákona a je to jeden, pouze jeden krok pro zvýšení proočkovanosti populace?
Já si myslím, že toto je úplný, úplné naprosté minimum, protože je třeba připomenout, že tento zákon by slíben už v roce 2015 Ministerstvem zdravotnictví a že se ta věc příliš dlouho táhla na to, jestliže teď nyní předkládají, z Ministerstva zdravotnictví tento zákon, tak je třeba to přivítat, mělo to být samozřejmě mnohem dříve, protože v Poslanecké sněmovně opakovaně byly přísliby od pana ministra Němečka, od pana ministra Ludvíka, tedy od předchůdců tedy současného pana ministra, že to už už bude a je to až nyní, což je tedy je to takový ten nejzákladnější kamínek k tomu, abychom změnili, to, ten náhled vlastně rodičů na to, zda dítě očkovat, což my říkáme ano, očkovat, protože to je jediná možnost, ochrana před vysoce nakažlivými smrtelnými chorobami a možná.

Přesto na to rodiče neslyší.
Ano, ale je to proto, že my jsme vlastně měli tu proočkovanost tak vysokou, že ti lidé se v podstatě s těmi následky těch chorob téměř nesetkávali. Jedna z největších komplikací spalniček je zánět mozku a myslím si, že ani zdravotníci, ani nikdo jiný v posledních letech se s touto komplikací nesetkal, tedy ani ty rodiče. To znamená nepovažovali to očkování a ještě v kontextu, za důležité, a ještě v kontextu s tím, že se z různých zdrojů, především internetových dovídali různé nepravdy a lži o tom, co způsobuje očkování.

Teď mluvíte o tom, že například vakcína MMR způsobuje autismus.
Autismus, ano. To bylo samozřejmě, bylo to již vyvráceno, ale přesto ta síla toho internetu, to znamená co je potřeba kromě toho, o čem jsme mluvili, ať už to byla ta osvěta nebo ten zákon o té, o těch odškodnění za újmy způsobené očkováním, já si myslím, že důležitá je tady a klíčová role je praktických lékařů pro děti a dorost, kteří jsou ti, kteří mají s těmi rodiči pracovat, mají jim vysvětlovat ty, to, co je důležité a jak moc je to prospěšné pro ty děti samotné, ale i pro ty, které nejsou chráněni tou kolektivní imunitou, která v tuto chvíli v podstatě přestala existovat a možná tím, že máme proočkovanost pod 95 %, tak myslím si, že třeba čísla z Ukrajiny, kde klesla proočkovanost na 31 %, tak tam vlastně je jasné a import potom samozřejmě té nemoci může také něco způsobovat, tak to je velký výrazný imperativ a proč to musíme.

A pro po, že vstoupím do Vaší řeči, my se můžeme podívat na proočkovanost, na nejnovější data. Já už jsem v úvodu Otázek zmiňoval varující statistiku výskytu spalniček, v tomto týdnu jsme tedy na číslu 366 lidí, kteří v tomto roce onemocněli spalničkami. Zhruba 60 případů přibyla jen v tomto týdnu, největší výskyty spalniček registrují lékaři v Praze, Plzeňském, Pardubickém a Moravskoslezském kraji. Srovnáváme opět, zatímco letos k 22.březnu 366 nemocných, loni 207, předloni 147 spalničkovou epidemii Česká republika zažila, vidíte ten prudký nárůst na grafech Otázek, které máme ta data z Ministerstva zdravotnictví. Proočkovanost populace hexavakcínou, která obsahuje očkování pro záškrtu, tetanu nebo dávivému kašli klesla z 99 % v roce 2012 na 92 v roce 2017, už zmiňovaná MMR vakcína, takzvaná hexavakcína, ne pardon, to je ta vakcína, která obsahuje i očkování proti spalničkám, tam je situace ještě horší, v roce 2010 byla proočkovanost touto vakcínou 98 %, předloni necelých 84. Kolektivní imunita je na hranici 95 % proočkovanosti populace. Pane docente Svobodo.
Tohle to je velmi vážná věc a já jsem rád, že jste jí zmínil, ta otázka očkování proti záškrtu je takový typický příklad, já to ještě pamatuju. Dokud to nebylo, tak můj otec, praktický lékař nosil trvale v kapse takový troakar, kterým se to dítě dusilo, mu probodl ten krk, aby mohlo dýchat, jinak by to dítě zemřelo a umíraly ty děti a my se dostáváme u toho záškrtu zase k těm hraničním hodnotám proočkovanosti a co to bude znamenat, budeme zase nosit punkční jehly a probodávat našim dětem krk?

Vy jako lékař, zmiňoval jsem hexavakcínu a nebo MMR vakcínu. Tam maminky jsou skeptické, nejen kvůli té studii která byla té studii, která byla vyvrácená o tom, že způsobuje haxavakcína, respektive ta MMR vakcína autismus a další jiné nemoci, tak říkají ano, my necháme děti proočkovat, ale proč kombinovat tři či čtyři vakcíny proti těmto nemocem a ještě navíc v rámci očkovacího kalendáře, který máme před sebou, tak v tak nízkém věku dítěte. Jak byste odpověděl maminkám na tuto námitku?
Já bych odpovídal zásadně podle toho, jaká je vlastně funkčnost toho očkování a myslím si, že kalendář očkovací je jedna věc a druhá věc je jeho individualizace, kterou musí dělat ten příslušný praktický lékař pro děti a dorost a musí mít možnost konzultovat nějakého specialistu v oblasti očkování, když z nějakých důvodů, i když by to bylo třeba jenom přání rodičů a oni to chtěli rozdělit od sebe, jak to rozdělit, prostě proto, že to rozdělení není jenom jednoduché rozdělení, to je o tom, v jakém časovém intervalu dosáhnete nástupu těch protilátek a to nemůže být rozhodnutí jednoduché, to je rozhodnutí velmi složité medicínsky, ale musí existovat ta možnost, že tento očkovací kalendář je základní schéma, které naši vakcinologové považují za ideální, ale že musí existovat možnost toto schéma pozměnit z nějakých důvodů, ať už medicínských, máte třeba jenom obyčejnou virózu, která Vám skočí do toho rytmu očkování, nebo nějaká jiná závažná choroba, která to naruší a musíte se tomu přizpůsobit, čili toto by měla být automatická možnost, že existuje konzultační středisko na to, v jaké podobě individuálně vakcinaci, pokud není toto možná.

Pan ministr k proočkovanosti a kdy se zastaví pokles proočkovanosti populace, jak jsme viděli graf?
To je velmi složité říci, ale ta data jsou jednoznačná a jsou velmi varující a je třeba si uvědomit také, to tady nezaznělo, že skutečně spalničky, někdo si pod tím představuje pouze, že to dítě má nějaké červené skvrnky a pak je to v pořádku, ale ty komplikace s tím spojené, že tam může být pneumonie, že tam může být i slepota v konečném důsledku. Že skutečně jsou státy, kde se umírá na spalničky. Například na Madagaskaru zemřelo už tisíc pacientů na spalničky, pokud jsou to zkrátka nějací oslabení jedinci, tak to se moc neříká, že skutečně spalničky můžou také zabíjet, takže v tomto směru je.

A máte k dispozici vy, jako Ministerstvo zdravotnictví, abyste maminkám, které protestují proti MMR vakcíně a nechtějí nechat děti naočkovat, nebo hexavakcíně, tak že byste jim dali kolik těch lidí v České republice má výrazné komplikace, když onemocní spalničkami, protože možná ta spalničková epidemie v současnosti, kde ty nárůsty jsou obrovské, může být výraznou edukací populace?
Určitě, my ta data samozřejmě máme, my je sbíráme povinně o všech infekčních chorobách, nejenom o spalničkách, zatím naštěstí těch spalniček spojených s nějakou komplikací je menšina, ale to neznamená, že se nemohou vyskytnout a vzhledem k tomu, že ten počet narůstá, jak jsme si řekli, tak skutečně to nebezpečí existuje a zatím tedy, můžu zaklepat, nikdo nezemřel u nás na spalničky, ale může se to stát, takže tady je třeba zkrátka o tom stále mluvit a stále říkat, že je to nebezpečné onemocnění, které je vysoce infekční a to očkování je jediná zaručená možnost, jak tomu předejít.

A na Ministerstvu zdravotnictví očekáváte takový nárůst, který jsme viděli v tomto týdnu, téměř 60 případů. Do konce tohoto měsíce, podle těch prognóz, budeme mít dvojnásobek nemocných spalničkami za celý loňský rok, když to budeme srovnávat.
Já předpokládám, že se skutečně v tomto roce můžeme dostat někde k hranici tisíců pacientů, tak, jak ten nárůst probíhá, i proto jsem právě rozhodl o tom, aby se očkovali zdravotníci v nemocnicích, abychom zajistili vlastně tu základní péči, protože my víme třeba v minulém roce, co se stalo v Motole, kdy vypadl celý urgentní příjem právě proto, že se tam vyskytly spalničky. Ti ostatní, co přijdou do kontaktu s tím pacientem, pak musí na 7 dní do karantény a tím pádem se zavře urgentní příjem v takovéto velké nemocnici a to si nemůžeme dovolit.

Soňa Marková, pak pan Svoboda.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Já bych docela ráda ještě připomněla jednu věc, že právě vůči těm rodičům, kteří mají ty obavy, vlastně už v roce 2018 došlo k tomu, že došlo ke změně ve schématu toho povinného očkování právě u té hexavakcíny, to znamená u očkování právě proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím a že vlastně se vychází vstříc k tomu, že ta druhá dávka potom se posune až do toho pátého, šestého roku, to znamená stanovilo se, že musí být nějaká ta první dávka do určité doby, protože přesně je potřeba je vycházet vstříc těm rodičům, vysvětlovat individuálně se podívat na to dítě a tady je právě ta úloha toho praktického lékaře pro děti a dorost, to je jedna věc. Druhá věc je, bych jenom připomněla, že právě děti do jednoho roku jsou nejvíce ohrožené těmi spalničkami, to je také důležité, aby to ti rodiče věděli a jenom co se týká toho ohrožení, tak skutečně máme statistiku, že v podstatě zemích Evropské unie zemřelo v roce 2017 37 lidí, v Evropě. Takže v naší civilizované proočkované, jenže té 95 % proočkovanosti dosahují jenom prý čtyři země, podle statistik jenom čtyři země v Evropě, takže je třeba na to určitě dbát a konec konců už nám to ohrožuje hasičský záchranný sbor v Pardubickém kraji, jak víme spalničky, a nebo třeba výrobu v jedné z továren v Trutnově, kde se musel omezit právě kvůli výskytu spalniček.

No problém je i právě v Moravskoslezském kraji, kde v tomto týdnu propukla epidemie. Když jste se všichni tři shodli na tom, že v Poslanecké sněmovně nebude problém s přijetím návrhu zákona o úhradě újmy způsobené povinným očkováním, který v pondělí bude schvalovat vláda. Pane ministře, Vy v té důvodové zprávě, jsem zmiňoval, píšete o zhruba 100 milionů korun, možný pravděpodobný dopad do státního rozpočtu každý rok, v kolika případech Vy očekáváte, že dojde k odškodnění, protože byla povinným očkováním způsobena ta újma?
Je třeba říci, že těch 100 milionů skutečně je asi nejpesimističtější varianta ze všech, my nepředpokládáme, že tato částka bude naplněna, ale samozřejmě musíme s něčím kalkulovat. Podle vakcinologů, oni říkají, že jsou to tak 5 případů ročně, takovýchto dětí, které zkrátka mají ty komplikace, které předpokládá i vlastně prováděcí vyhláška k tomu zákonu, takže my předpokládáme, že skutečně ty dopady nebudou tak výrazné, ale samozřejmě máme tam určitou tu nejhorší variantu, která by byla možná, ale bavíme se skutečně o jednotkách případů.

Když se podíváme znovu na ten graf, jak klesá proočkovanost populace v České republice, tak tady se logicky nabízí otázka, kdo nenechá dítě povinně naočkovat, tady znova vidíme ten výrazný pokles a ztrátu té kolektivní imunity, jak o tom všichni tři mluvíte, měl by stát více vymáhat, popřípadě rozdávat pokuty za to, když nenechají maminky děti naočkovat? Protože ze zákona tam je až ta 10 000 sankce, pane docente Svobodo?
Já si pořád myslím, že v těchto věcech, kde se rozhoduje o dítěti a jsou v tom také rodiče, to nejdůležitější, co musíme udělat, je to, ty rodiče přesvědčit, že to očkování je potřebné. Že tam žádná penalizace neudělá nějaký zázračný krok, naopak.

Vy byste hromadně teď tedy při poklesu proočkovanosti populace neuplatňoval tu 10 000 sankci?
My jí máme možnost uplatňovat, ale já říkám, neříkám, že bych jí neuplatňoval, já říkám, že to nebude mít žádný velký efekt. Pokuty v této rovině peněz nejsou něco, co by tu rodinu ohrozilo tak že nebude existovat a lidé se tomu budou vyhýbat. Tady jediné, co je potřeba neustále říkat, medicína je o statistice. Ukrajina, která prodělala ty problémy s tuberkulózou a s její obrovskou epidemií, tak měla v loňském roce 54 tisíc výskytů spalniček a z toho jich 16 umřelo. A to je prostě o statistice. V okamžiku, kdy se dostaneme do tisícových hodnot.

Což se letos dostaneme.
Což se letos dostaneme, tak matematicky musí přijít nějaké komplikace, vážné to onemocnění a může přijít už i úmrtí a to je to, co je potřeba říkat. Ty rodiče musí pochopit, že bojují o budoucnost svých dětí, že nebudou slepé, že nebudou mít postižený centrální nervový systém nebo nedej Bože, že neumřou, ale žádná pokuta to tak neřekne, jako tato informace a ta musí zaznívat dnes a denně, aby se něco stalo pravdou, tak to skutečně musí bušit denodenně ze všech mediálních prostředků v nějaké podobě jako pořád opakované informace.

Podívejte se ale, doba dezinformační, že pokud politici přesvědčují, že je nutné očkovat, tak dezinformační portály, weby. Paní poslankyně, bývalá.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Já si myslím, že tady je výborná, výborný úkol pro Českou televizi jako veřejnoprávní médium, protože ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví bych určitě připravila kampaň, která by se týkala toho ohrožení právě těch dětí a celé té populace právě těmi infekčními chorobami a když jsme to dokázali, nebo když se to dokázalo v době kdy hrozilo AIDS a tyto věci a ty kampaně byly obrovské a nebyly jenom Česká televize nebo ostatní média, ale celá ta společnost se s tím ztotožnila.

A Vy byste pokuty neuplatňovala, podobně jako pan docent Svoboda?
Pokuty, si myslím, že nemají ten efekt a já si myslím, že tato kampaň by byla mnohem lepší a ty finanční prostředky by se na to měly věnovat.

Proto 25 minut už se věnujeme tomuto tématu v nejsledovanější diskuzi v zemi. Pane ministře.
Já bych ještě řekl k těm sankcím, protože o tom.

Sankce, kolik lidí bylo pokutováno nebo už je pokutováno kvůli tomu, že nenechají dítě naočkovat?
Ono tam nejde pouze o ty finanční sankce, oni jsou tam i nefinanční sankce, které jsou možná ještě citelnější a to, že ty děti, které nejsou očkovány, zkrátka nemohou být přijaty do mateřských školek, nemohou jet na školu v přírodě a tak dále a to si myslím, že možná pak zasáhne ty rodiče více, než deseti tisícová finanční sankce. A to samozřejmě se uplatňuje.

A máte informace, jako Ministerstvo zdravotnictví, že se uplatňují tyto sankce, ať už finanční i nefinanční? Že toho využíváme, když nám.
Tak ty nefinanční beze sporu ano, protože zkrátka mateřská škola musí mít potvrzení o tom, že to dítě je očkované, jinak ho nemůže přijmout, takže tam si myslím, že to je jednoznačné a myslím si, že to je skutečně citelnější pro ty rodiče, než 10 000 pokuta.

Budoucnost zdravotní péče v Česku vyvolává pochybnosti. Zdravotní pojišťovna musí zajistit časovou a místní dostupnost péče. Nicméně, poměrně časté jsou případy, že lidé nemohou najít například dětského lékaře nebo zubaře. Nedávno prezident České stomatologické komory Roman Šmucler prohlásil v České televize, že do dvou let může být bez zubního lékaře až dva miliony lidí. A to proto, že příští rok by mělo jít do důchodu až tisíc zubních lékařů.

Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory, 20. 3. 2019
Ty pojišťovny to nedělají tak jako v Německu nebo Rakousku, že když 250 nových praxí ročně vznikne, tak že řeknou, hele tady je 1 200 adres a vyber, kde vezmeš 2 000 pacientů. Oni řeknou víte co, volejte si zubním lékařům a to je z toho důvodu, že zubním pojišťovnám, ještě, zdravotním pojišťovnám nikdo ještě neřekl, že se mají o lidi starat, že tu jsou od toho, aby se starali o lidi, které jim platí zdravotní pojištění.

Kupříkladu Všeobecná zdravotní pojišťovna chce motivovat lékaře k delší otevírací době ordinací, aby se zvýšila dostupnost péče pro nás, pro pacienty. Pojišťovna chce ordinacím pro dospělé, které svou běžnou ordinační dobu prodlouží nejméně o hodinu, přidat 5 % k takzvané kapitační platbě, u dětských lékařů a tam 6 %. Začnu u Vás, Soňo Marková, protože Vy jste členkou správní rady VZP. Jak systematické je to řešení?
Já si myslím, že je to velmi dobré a systematické řešení, protože v podstatě doplňuje tu snahu i Ministerstva zdravotnictví, které má samozřejmě určité programy na podporu praxí, což pan ministr určitě tady řekne a právě pro praktické lékaře a pro praktické lékaře pro děti a dorost, to znamená v té primární péči, protože na tu se musíme soustředit. Jestliže mluvíme stále o tom, že potřebujeme více finančních prostředků a že nám schází v systému zdravotnictví, tak jedním z, jednou z možností jak ušetřit je skutečně soustředit na tu primární péči, protože potom už musí ty praktičtí lékaři v podstatě zachytí to, co je důležité a nasměrují správné toho pacienta, takže.

A Vy myslíte, že to praktičtí lékaři, těch 5 % ke kapitační platbě a dětští lékaři 6 % ke kapitační platbě, že to bude hromadný jev, že budou prodlužovat ordinační hodiny, až to zavedete jako VZP?
Já si myslím, že má to být teda od prvního května, to znamená, že uvidíme, jaké budou potom výsledky, určitě to nebude nějaká hromadná záležitost, ale někdy ta řešení nejsou jednoduchá, že ze dne na den se něco vyřeší, protože jestliže nám tady dlouhodobě víme, že nám stárne populace lékařů a ty kroky jsou postupné, ano, navyšuje se počet mediků na fakultách, dělají se další podpůrné kroky, svoje kroky dělají i jednotlivé kraje, aby udrželi lékaře tam, kde je potřebují mít, takže je to jeden z kamínků, které postaví celou tu pyramidu k tomu, abychom se vrátili k tomu normálnímu jevu, že když potřebuji zubního lékaře, praktického lékaře nebo praktického lékaře pro děti a dorost, tak že skutečně tuto péči najdu. Je to více kroků, ale tento krok já považuju za naprosto správný a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu chválím.

Ještě, abyste jí hanila, když jste členkou správní rady, my když se podíváme na seznam oblastí s omezenou dostupností zdravotních lékařů tak, jak jí dalo k dispozici Ministerstvo zdravotnictví, tak vidíme jednotlivé okresy kupodivu v Jihočeském kraji, Písek, Tábor, v Plzeňském Klatovy, Domažlice, Jihomoravský Vyškov, Znojmo, Karlovarský, tam v celém kraji. Pane docente Svobodo, jsou ty kroky dostatečné, to znamená možnost požádání o dotaci na Ministerstvu zdravotnictví a teď navýšení kapitačních plateb, respektive toho procentuálního vyjádření, které ohlásila Všeobecná zdravotní pojišťovna?
Já si bohužel myslím, že stále je to o tom, že řešíme některé výstupy ve věcí a neřešíme princip. Nechme stranou zubní lékaře, to je samostatná kapitola, která se chová úplně jinak na celém světě. Ten náš problém není v tom, jestli mají praktici otevřeno do devíti hodin, nebo jenom do čtyř, to je jenom dílčí věc v té věci, ten problém spočívá v tom, že ten praktický lékař se skutečně musí stát gatekeeperem toho systému, že přes něj musí jít celá ta základní diagnostika a ty základy té léčby, tak, jak o tom už hovořil. My jsme o tom spolu hovořili mnohokrát na předvolebních diskuzích a my o tom hovoříme už 20 let, prostě pokud ten praktik nebude ten, který do toho systému vpouští na základě nějakého vyšetření, který je relativně levný, tak to prostě fungovat nebude. Když tam bude do večera, a nebude mít tu pravomoc aby například kurýroval diabetes, tak to není k ničemu, že tam je. Tak tam je jenom pro to, aby byly zase dalším článkem, který čerpá peníze a vlastně nic nedělá, protože ho pošle někam dál. Ten praktický lékař musí mít možnost diagnostikovat, léčit, ta jeho kvalita musí tomu odpovídat a za to musí být odpovídajícím způsobem hodnocen. Já dokonce vnímám to, že cesta ke specialistovi by neměla být jiná, než přes praktického lékaře.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Ale ne výhradně.

Coby zvýšilo počet praktiků, chápu správně Vaši argumentaci?

Bohuslav SVOBODA, poslanec /ODS/, místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny České republiky
Ano, praktik se musí stát základním článkem nejenom v tom, že to říkáme, ale skutečně i jako základní článek bude fungovat. To je to rozhodující.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
A to, podle mě, v té reformě primární péče, že se praktickým lékařům ty kompetence dají a postupně oni budou cítit i tu jak jsou hodně potřební a bude to pro ně znamenat, protože nejenom peníze, ale i tato věc kompetencí je pro ně důležitá.

Reforma primární péče, to, co dal na svůj seznam úspěchů, respektive úkolů Adam Vojtěch, když ho poprosil o to premiér Andrej Babiš. Pane ministře, když tady se podíváme na ten Váš seznam který jste vydali jako Ministerstvo zdravotnictví pro rok 2019, teď předpokládám, že vítáte krok Všeobecné zdravotní pojišťovny navýšit procenta ke kapitační platbě pro lékaře pro dorost a praktiky?
Pokud budou mít delší ordinační dobu, to je potřeba říci.

Ano, o hodinu.
Protože je třeba říci, a tady se shodneme, je to dobře, protože je to velmi důležité. Skutečně pro mě je primární péče naprosto základ řekl bych v mém volebním období, vlajková loď, protože skutečně bez primární péče nebude ten systém fungovat dobře. Protože my děláme korky na více rovinách, jednak tedy právě ta otázka řekněme podpory praktických lékařů, finanční a tak dále, motivace, ale to není jenom o navyšování kapitačních plateb, kapitační platba se má navyšovat těm, co pracují a proto právě se navyšuje těm, kteří mají delší ordinační dobu, naopak pokud jde o strukturu té platby, tak my chceme více podporovat tu výkonovou složku, abychom motivovali praktické lékaře skutečně k té práci, ale k tomu samozřejmě, a tady souhlasím s tím, musí mít kompetence, musí ten praktický lékař mít smysl v tom systému a musí ten pacient vnímat, že má ten smysl, musí mít kompetence, musí mít kompetenci předepsat mu nějaký lék, který potřebuje, ne ho odeslat ke specialistovi, aby ten mu vypsal recept.

A to je to, co říkal pan docent Svoboda, že byste měl jako ministr zdravotnictví přidat.
Ale to děláme.

Čím dříve to bude, tím lépe.
Ale já myslím, že na tom pracujeme, že to snad všichni vnímají, že skutečně ta primární péče dneska je prioritou a že pracujeme na rozšíření kompetencí, komunikujeme s praktickými lékaři, nejde to zase z měsíce na měsíc, ale já myslím, že ty kroky už se dělají a že.

Pokud byste měl konkrétní vyjmenovat?
Tak zaprvé právě rozšíření těch restitučních možností léků, za druhé nové výkony, teď aktuálně máme například shodu i s odbornou společností diabetologickou na péči o diabetiky, protože když se podíváme na počet diabetiků u nás, tak dneska jsme někde na milionu pacientů a do roku 2030 to bude 1 300 000 podle nějakých vyhlídek USISU. A zkrátka není možné, aby všichni ti pacienti zůstali u specialistů, kteří samozřejmě to nemohou zvládnout, takže musíme ty pacienty rozdělit, ty komplikovanější dát ke specialistům a ty, kteří jsou dobře kompenzovaní, méně komplikovaní dát k praktickým lékařům a to může fungovat, tam samozřejmě my dáváme dnes výkony praktickým lékařům, dáváme jim tu možnost, ale samozřejmě není to ze dne na den, protože tady se něco zanedbalo za těch 20 let a vidíme to na té věkové struktuře. Pokud máme dneska praktické lékaře jako nejstarší odbornost u nás, tak zkrátka my musíme tam dostat ty mladé a ty mladé zase tam nedostaneme, pokud nebudou mít dostatečnou roli v tom systému, takže jsou to spojité nádoby, ale pracujeme na tom velmi intenzivně.

Já se záhy dostanu ještě k těm obecným věcem, které se týkají reformy primární péče, ale abychom nezamluvili ten seznam, který jste vydali a motivaci pro to, aby v těch nejvíce postižených oblastech v České republice, Opava, Nový Jičín, Bruntál v Moravskoslezském kraji, ve Středočeském kraji jsme v Kutné Hoře, Rakovníku, Kladnu, v Mělníce. Myslíte si, že během letoška dojde k výrazné redukci toho vašeho seznamu a až budete dělat seznam pro rok 2020, jak bude vypadat?
My postupně toto vlastně vydáváme kvůli tomu, aby mohli se lékaři z těch oblastí hlásit o tu dotaci, kterou máme. Vlastně pro praktické lékaře je to 500 tisíc korun, pro zubaře, kde máme podobný seznam, je to 1 200 000 korun, na rozjezd řekněme té nové praxe, my ty dotace postupně přidělujeme, samozřejmě není to všespásné.

Jaký je o ně zájem z toho?
Za ten loňský rok je to asi 23 takových dotací v těch různých lokalitách, ale zase neřekl bych, že to je úplně špatně. Samozřejmě, musí se zapojit pojišťovny, dneska VZP s námi konzultuje, ostatní pojišťovny, skutečně se snaží bonifikovat, pracovat na síti, protože jsou za to odpovědné, tak, aby skutečně cílili tu podporu do těch lokalit, kde ten praktik nebo ten zubař není a na druhou stranu musíme si uvědomit, že třeba pro zubaře v tomto roce se navýšily úhrady o 2 miliardy korun, o 17 %. Myslím si, že nikdy neměli takovéto navýšení úhrad, takže my budeme samozřejmě chtít, aby ti zubaři také se na tom podíleli.

Dojde k redukci, výraznější redukci toho seznamu během letošního roku, jak dlouhý bude ten seznam v roce příštím?
Velmi těžko bych takto hádal, ale doufám, že k nějaké redukci dojde a že zkrátka těch lokalit, kde ten praktik, nebo ten zubař není, bude méně.

Jste spíš pesimista.
Nejsem pesimista, jsem realista. My samozřejmě nemůžeme všechno zvládnout za jede rok. Myslet si, že zkrátka změníme systém za jeden rok úplně nejde, ale pracujeme na tom, si myslím, velmi intenzivně ale to je o roli pojišťoven, o roli ministerstva, o roli krajů, o roli obcí. Protože ten mladý praktik, pokud zkrátka najde nějaké lokality, tak i z různých průzkumů vyplývá, že potřebuje, aby jeho partner tam měl práci, že potřebuje, aby jeho děti tam měly školu a tak dále, takže ono je to skutečně mnohem komplexnější, než jen o těch penězích.

Co Vám v té reformě primární péče, Soňo Marková, chybí? Možná i v té rychlosti?
Tak v tuto chvíli my neznáme přesné znění toho, jak ta reforma bude vypadat samozřejmě, protože o ní se hodně mluví, ale je potřeba říci, že to, že tu reformu potřebujeme.

Pana ministra neznáte?
Pana ministra znám, ale tu reformu úplně ne, takže úplné podrobnosti ještě neznám.

Neslyšela jste o ní?
Nicméně to, co bylo naznačeno, alespoň v těch veřejných jaksi prostředcích sdělovacích, tak si myslím, že to je krok správným směrem, je potřeba skutečně připomenou to, že to potřebujeme, víme posledních 25 let a že vlastně se o tom vždycky mluvilo a nic, žádné kroky se ve skutečnosti, velké kroky neudělaly takže asi nemůžeme teďka chtít, že to bude ze dne na den, ale já bych ještě připomněla jednu věc, když jsme mluvili o tom, že bude VZP bonifikovat vlastně lékaře, když prodlouží svojí pracovní dobu.

Budou mít delší ordinační hodiny.
Ale tam je potřeba říci, že tam taky v tom je podmínka, že to musí být jeden den v týdnu do 18 hodin a jeden den v týdnu od rána od 7, to znamená, aby se pokryla také ta celé to spektrum, kdy lidé potřebují jít k lékaři v době, kdy zrovna, kdy vlastně se nevejdou do těch základních ordinačních hodin a že také by měl u toho fungovat třeba objednávkový systém pro pacienty. To znamená to všechno pro ty pacienty, to znamená to není jenom za to, že si někdy zvýším svojí ordinační dobu o hodinu, ale že tam teda vytvořím nějaký servis pro ty pacienty, po čemž se volá. Takže já opravdu říkám, že nemůže to být hned, mělo to být mnohem dříve, to jsme kritizovali celý, já už posledních 15 let, když řeknu, od té doby, co ve zdravotnictví se pohybuji, je tady potřeba říci, že jediná možnost je spolupráce. Spolupráce Ministerstva zdravotnictví, krajů, obcí a samozřejmě zdravotních pojišťoven, které jsou ze zákona odpovědné za to, aby ta péče byla poskytována pacientům.

Které kroky byste uvítal Vy, pane docente, co nejrychleji?
Já vlastně vstoupím do boje v tuto chvíli.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Ano.

Bohuslav SVOBODA, poslanec /ODS/, místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny České republiky
Protože my jsme s panem ministrem mnoho hovořili o tom, že je nutný změnit způsob financování toho zdravotnictví. Toto všecko je pěkné, ale my na to musíme mít peníze. Příští rok budeme utrácet 300 miliard, letos to bylo 290 a takhle to půjde pořád dál, čili nezměníme-li systém financování, jestli neomezíme tu roli státu jako všeplátce všeho, tak dospějeme k tomu, že ten stát nezaplatí vůbec nic a vy jste si teďka vybrali jako politického partnera stranu, která nepřipustí žádnou změnu financování zdravotní péče, která nepřipustí možnost nadstandardu, možnost připojištění, možnost individuálního pojištění, která nepřipustí to, abychom snížili tu neudržitelnou míru financování ze státních rozpočtů, to prostě nejde a nebude to fungovat. Takže já se ptám, pane ministře, jak to uděláte teďka, když vlastně to, o čem jsme se bavili, co pro Vás bylo nej vlastně nejatraktivnější na tom logicky, protože rozumíte tomu, že chceme-li něco profinancovat, musíme mít z čeho a když ty prostředky máme čerpané jenom z jedné strany a budeme pořád zvyšovat platbu za státní pojištěnce a budeme pořád zvyšovat výdaje státu, tak se dostaneme do situace, kdy ten, to procento, které dneska platby ze zdravotního pojištění a sociálního přes 47 %, tak dospějeme k 70 %, co s tím budete dělat potom?

Se začíná ptát a přebírat roli moderátora pan docent Svoboda?

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Já bych teda se nepřihlásila.

Pane ministře, odpovězte novému moderátorovi.
Ne, tak samozřejmě to je legitimní debata, ale my jí určitě musíme vést, ale řekl bych v rámci nějakého širšího politického spektra, to není skutečně o jednom ministrovi, o jedné vládě, to je prostě.

Teď to říkáte proto, že jste se nedohodli zatím ani na vládě.
No tak, tak to je, tak zdravotnictví je sensitivní, stojí hodně peněz, to je beze sporu pravda a musíme vycházet z nějakých možností, jaké jsou, ale na druhou stranu si myslím, že je také otázka, kam ty peníze směřují a my pokud a to je naším cílem, se začneme skutečně více orientovat na kvalitu, na dostupnost péče, skutečně budeme více tu péči koncentrovat kolem pacienta a nejenom ty peníze rozlívat do toho systému, tak si myslím, že to je také velmi důležité se bavit o tom, jak s těmi penězi naložíme a to, co vlastně teď my děláme v reformě primární péče, v cílení na měření kvality do budoucna, což vlastně pan docent také ví, tak si myslím, že je také velmi důležitá složka. To znamená jednak samozřejmě zdroje, ale druhak, jak ty peníze jsou vynakládány.

Bohuslav SVOBODA, poslanec /ODS/, místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny České republiky
Máte naprostou, ale pokud chcete řídit zdravotnictví, jakou kvalitu má, budete muset také uvažovat o tom, že bude různě hodnoceno. Prostě pokud to zařízení, nebo ten lékař má vynikající výsledky, musí mít možnost uzavřít jinou smlouvu, v jiné kvalitě, než jakou mají ti, kteří jsou neúspěšní a to je ten základní problém, na kterém se nedohodnete.

Záleží, jestli byste se dohodli.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Já bych do toho docela vstoupila, jestli mohu.

Záhy do toho, Soňo Marková vstoupíte, ale nejdříve se podíváme na data, o peníze jde v první řadě, on to Bohuslav Svoboda naznačil. Když se podíváme na to, kolik peněz, lidově řečeno proteče systémem veřejného zdravotního pojištění, tak dostáváme tato čísla.

redaktorka
V roce 2014 činily příjmy veřejného zdravotního pojištění 241 miliard korun, v loni šlo už o 310 miliard, za posledních pět let příjmy systému každoročně převyšovaly výdaje, ty rovněž postupně rostly, od 239 miliard korun v roce 2014 až k loňským 295 miliardám korun.

Když to hodně zjednodušíme, tak výběr pojistného je z největší části ovlivněn růstem mezd a tak není divu, že za loňský rok evidujeme vyšší výběr pojistného.

Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, 12. 3. 2019
Připomínám, že jsme tady měli roky, kupříkladu tuším, že rok 2011, kdy meziročně nedošlo vůbec k žádnému zvýšení, dokonce k mírnému poklesu výběru pojistného, takže těch 8 % je luxusních, ale v letošním roce už se ukazuje, že to bude maximálně 7 %, pro příští rok odhadujeme tedy ne my, ale především ty nejkompetentnější instituce, jako Ministerstvo financí nebo renomované týmy České národní banky, tak tam už vidíme, že to bude maximálně 6 % a to zpomalování pravděpodobně ještě bude pokračovat.

Varuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven. Ještě další fakta, pro letošní rok Ministerstvo zdravotnictví počítá na zdravotní péči s 320 miliardami korun, podle odhadu zdravotních pojišťoven by systém měl v roce 2020 mít 343 miliardy. Pane ministře.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Vy jste mi slíbil, pane Moravče, že budu já.

Počkejte.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Dobře.

Václav MORAVEC, moderátor
Záhy dostanete slovo, ale nejdřív si musíme vyřešit problém ve vládě a pak jako součástí vládní.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Ne, my nejsme součástí vlády, to bych tady protestovala.

Václav MORAVEC, moderátor
Budu Vás provokovat, tolerujete vládu, ale být KSČM.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Ale za určitých podmínek.

No, to je otázka právě zdravotnictví. Pane ministře, tripartita několikrát odložila rozhodnutí o tom, respektive premiér stahoval z tripartity návrh na automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, respektive vyřešení toho, zač kritizuje Českou republiku OECD, že zkrátka může být systém zdravotnictví kvůli financování nestabilní. Už jste se dohodli s ministryní zdravotnictví na kompromisu, jak v následujících letech financovat tu část zdravotní péče za státní pojištěnce?
Upřímně, mohu říci, že zatím nikoliv, zatím ta jednání stále probíhají a.

Takže ani v příštím týdnu tripartita nebude ten návrh projednávat?
Myslím si, že ne, že pan premiér ten návrh stáhne, ale na druhou stranu je třeba si říci, že skutečně to asi není o nějakém jednoduchém rozhodnutí, že se rozhodneme ze dne na den, jak to bude vypadat, musíme samozřejmě a to zase já vnímám, pracovat s možnostmi státního rozpočtu a já v tomto směru mám s paní ministryní velmi korektní vztahy a rozumím jí, protože sám jsem pracoval také na Ministerstvu financí, že to není úplně jednoduché.

Počkejte, ale už v lednu tripartita měla projednávat materiál, že by pojistné za státní pojištěnce bylo vázané buď na hrubý domácí produkt, nebo na průměrnou mzdu. Když tedy premiér stáhne opět ten materiál, který měla tripartita předkládat v příštím týdnu. Tak co s tím tedy jako uděláte, to budete další měsíce to rozhodnutí odkládat, protože jste se nedohodli s ministryní zdravotnictví, pardon financí?
Budeme jednat, tak Ministerstvo financí mělo tedy původně ten návrh vázat, valorizaci, na HDP, my jsme navrhovali průměrnou mzdu a samozřejmě spíše je to o tom, o těch dopadech, než možná o tom systému a tady samozřejmě musíme vnímat i aktuální situaci se státním rozpočtem a ten výhled, jaký je, takže spíše asi to bude o tom, bavit se o těch dopadech do státního rozpočtu a ten mechanismus je možná v tomto směru ne úplně tak /není rozumět/.

K čemu jste se tedy přiblížili? Protože tady je návrh zákona, vládní návrh zákona, automatické valorizace plateb, kde se píše vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, tedy všichni nezaměstnaní, senioři, děti, je 25 % průměrné mzdy. Komunisté mají podobný návrh.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Prakticky stejný.

Ano, prakticky stejný, tak směřuje to k té průměrné mzdě, nebo k čemu ty Vaše debaty s paní ministryní?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/, poslanec /nestr. za ANO/
Teď nedokážu skutečně říci nějaké finální stanovisko, ta jednání probíhají, to je.

Kdy myslíte, že se dohodnete? Když jste se nedohodli už za čtvrt roku, během tohoto čtvrt roku.
Já bych byl rád, kdybychom se dohodli skutečně řekněme možná do léta, protože ten čas běží a je pravda, že musíme řešit, co bude v roce 2021, protože aktuálně.

Jinými slovy, ještě máte čtvrt roku k dispozici, když jste se nedohodli.
Myslím si, že ještě nějaký čas existuje, ano.

Teď přichází chvíle pro Vás, protože tady je automatická valorizace a návrh zákona, který jste předložili vy jako KSČM a tady máme opět plátcem pojistného stát, 25 % průměrné mzdy vždy za druhé čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Co říkáte odkládání toho návrhu pro tripartitu?

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Tak zaprvé, teď mám teďka tu možnost, abych vlastně zareagovala na některé věci, které tady proběhly. My jsme ten návrh zákona dali panu ministrovi trošku jako vánoční dárek, protože my jsme toto předložili do Poslanecké sněmovny ještě před Vánoci.

Zdá se, že pan ministr, ano, pan ministr to zjevně považuje za vánoční danajský dárek, protože.

Bohuslav SVOBODA, poslanec /ODS/, místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny České republiky
Jako za bačkůrky.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
To nevím, ale je třeba říci, že já osobně jsem tento návrh zákona na automatickou a pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce předkládala už v roce 2016, takže my jsme to a dokonce opakovaně nejenom jako zákon, ale i jako pozměňovací návrh do otevřeného zákona, protože jsme se domnívali, že to, jak je to nastaveno, že to je v podstatě na vůli, někdy zvůli vlády, jak vlastně valorizuje ty platby, takže není správné a že pro zdravotnictví je důležité, aby zde existovala stabilita a předvídatelnost příjmů. To, si myslím, že by měli přivítat všichni, takže proto jsme to předkládali, předložili jsme to znovu, pan ministr to může jenom uchopit a můžeme to projednávat, ale je to samozřejmě na něm.

Počkejte, pan ministr to, promiňte, pan ministr to nemůže úplně uchopit, protože pokud by ten návrh prošel, jestli se dívám do těch materiálů správně, tak by bylo zapotřebí mezi roky 2020 a 2021 navýšit platby za státní pojištěnce o 14 miliard korun a pak by každý rok rostly o 4,5 miliardy korun do roku 2022. To je asi to, proč není dohoda s Ministerstvem financí, protože paní ministryni Schillerovou by obrazně řečeno, ranila mrtvice.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
To nevím, ale každopádně je třeba počítat s tím, že navyšování finančních prostředků do zdravotnictví je normální. Musíme to tak brát. Je to potřeba.

Těch 14 miliard, to považujete za normální?

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Třeba i těch 14 miliard, ale možná může to být méně, ale musíme se dohodnout na tom vzorci, že budeme automaticky pravidelně valorizovat, protože i odborníci na finance se shodují na tom, že ten fiskální prostor, které české zdravotnictví potřebuje a je to pro něj vhodné a máme to za 30 let vyzkoušeno je právě, jsou dvě části. To znamená jedna část valorizace plateb za státní pojištěnce a také to % z příjmů ekonomicky aktivních osob, že se to musí, že tam prostě tyhle věci mohou být. Proto, i když trošku budu předbíhat, nápad na to, že nebudou platby za státní pojištěnce, je naprosto zcestný, ten my nemůžeme přijmout.

Ano a promiňte, jenom tedy do toho vstoupím, že si poslechneme ministryni financí Alenu Schillerovou, protože debata o zrušení plateb za státní pojištěnce a zároveň zrušení takzvané suberhrubé mzdy a s tím související změny v daňovém systému, tak ty v tomto pořadu odpískala, lidově řečeno, ministryně Schillerová, protože na místo 15 % ze superhrubé mzdy 19 % z hrubé mzdy, tuto ministryně, tuto debatu ministryně financí nastartovala, připomeňme si její slova.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/, 3. 3. 2019
Ministr zdravotnictví přišel s tím, že dneska ta platba za státního pojištěnce, která historicky a já jsem se s tím seznámila s tou historií, protože jsem u ní nebyla, ona měla být jakýmsi vyrovnáním toho zdravotního pojištění a dneska se stlala vlastně velice významným příspěvkem do toho zdravotního pojištění a my dneska máme systém, kdy nám platí zaměstnanci, potažmo samozřejmě platí i zaměstnavatel, platí OSVČ a ještě chodí tato platba za státního pojištěnce a my máme do toho zdravotnictví hodně prostě příjmy nepřehledné. A ministr zdravotnictví velice správně řeší otázku hlavně tu platbu za státního pojištěnce a to ukazují grafy, ovlivňuje politika. Ovlivňují to, ona není vůbec proticyklická.

Pane ministře, chápu to správně, že na té jediné, na čem jste se zatím dohodli, že se nebudou rušit platby za státní pojištěnce?
Já to tak vnímám, že skutečně, tento návrh, který byl pracovní a nebyl vůbec dán jako nějaký návrh skutečně zákona, tak že v tuto chvíli není na stole, já jsem opakovaně říkal, že úplně si nemyslím, že to je rozumná cesta, takže bych raději tedy se bavil o tom, co bude dál po tom roce 2020 s platbou za státní pojištěnce.

A kdyby prošla, těch 25 % průměrné mzdy, tam jsou ta čísla navýšení o 14 miliard korun ze státního rozpočtu, to platí?
Ano, ale to je právě to, o čem hovoříme a.

A k jakému kompromisu se zatím blížíte?
Já bych to teď nerad říkal, zkrátka víme, že ten dopad je příliš vysoký, to je asi objektivně třeba říci a budeme hledat nějaké jiné varianty.

Pane docente Svobodo, jaké varianty Vy opravdu myslíte, že cestou je navýšit spoluúčast pacientů, že i těm, kteří na to nemají, tak byste sahal víc do peněženky?
Já si myslím, že těch kroků skutečně musí být několik a musí vycházet z toho, že kromě vývoje zdravotnictví jako takové, jeden z dopadů vývoje zdravotnictví je stárnutí populace. Pokud to bude takto pokračovat, bude nám narůstat počet občanů nad důchodový věk, ten bude, ten problém bude stoupat. Kdybychom tento, tuto věc neřešili, dostaneme se na veřejné zadlužení těch státních prostředků v roce 68 na 230 HDP, to nemají ani Řekové v okamžiku krize. Proto my tady musíme uvažovat o mnoha věcech, abychom to řešili. My musíme zvažovat, zda se nemá v nějaké podobě třeba zvyšovat věk pro odchod do důchodu v závislosti na kvalitě života lidí, která se skutečně zvyšuje a prodlužuje a máme to.

Vy nakládáte ministru zdravotnictví, ten není schopen se ani dohodnout s ministryní financí na valorizaci plateb a Vy byste ještě po něm chtěl, aby prodlužoval.
Já tomu rozumím, ten problém spočívá v tom, že mu chudákovi umožní použít jenom jednu jedinou věc a to je to, co se bude platit za státní pojištěnce a to prostě nemůže fungovat, to nestačí, to nebude nikdy stačit, nikde to nestačí, tady musíte otevřít prostor pro jiné varianty příjmu, musíte otevřít prostor pro to, aby skutečně ta kvalita té zdravotní péče byla součástí toho cost and benefit. Abychom nehovořili pořád jenom o ceně, ale abychom věděli, že ta kvalita té péče je taková, že nám vlastně ty náklady snižuje, třeba v jiné oblasti, v oblasti nemocenské, v oblasti dlouhodobých invalidit, jo. To všecko je potřeba dát dohromady a nejde to dělat, nejde vzít jednu věc z toho problému a tu řešit, protože ve chvíli.

Zatím to tak je, pane docente.
Zatím se to tak dělá.

Ano, zatím to tak je.
Ale bohužel teďka máme takový problém, že ani na té jedné věci se nemůžeme dohodnout, což mě teda nevadí, ta varianta není dobrá.

Ne počkejte, ale to mi teď řekněte. Valorizaci plateb za státní pojištěnce, jak byste to řešili vy jako občanští demokraté, protože když se podíváme na jablko sváru, bylo to jablko sváru i bývalých vládních koalic, když se vrátíme v čase.

Eduard Janota, tehdejší ministr financí, 7. 9. 2009
Navrhujeme zmrazit platbu státu za státní, takzvané státní pojištěnce.

Bohuslav Sobotka, tehdejší předseda strany /ČSSD/, 8. 12. 2013
Chceme každý rok pravidelně podle možností státního rozpočtu ten příspěvek za státní pojištěnce valorizovat.

Andrej Babiš, tehdejší ministr financí, předseda hnutí /ANO/, 2. 4. 2014
Takže jsme odsouhlasili ty, to navýšení pro státní pojištěnce, že to nebylo potřeba.

Aneta Savarová, moderátorka, 16. 4. 2015
Ministr Svatopluk Němeček chce, aby vláda příští rok zvýšila platby pojišťovnám za důchodce, děti nebo nezaměstnané.

Milan Koubek, prezident České lékařské komory, 17. 5. 2016
Požadujeme vyšší valorizaci platby za státního pojištěnce než 5 miliard korun a požadujeme, aby byl splněn závazek dlouhodobého výhledu.

Rostislav Vyzula, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ANO/, 12. 8. 2016
Musíme od základu začít a nikoliv valorizací.

Václav MORAVEC, moderátor, 16. 11. 2016
Proč jste tedy proti té automatické valorizaci, která je v koaliční smlouvě?

Andrej Babiš, tehdejší ministr financí, předseda hnutí /ANO/, 6. 11. 2016
Protože já nechci mandatorní, to je rozpočtově neodpovědné.

Václav MORAVEC, moderátor, 16. 11. 2016
Valorizace plateb za státní pojištěnce jen přes Vaši mrtvolu?

Andrej Babiš, tehdejší ministr financí, předseda hnutí /ANO/, 6. 11. 2016
Ale my to dáme státní pojištěnci, když se nebude ekonomice dařit.

Václav MORAVEC, moderátor, 16. 11. 2016
Ale ne automatickou valorizaci, jasná odpověď.

Miloslav Ludvík, tehdejší ministr zdravotnictví /ČSSD/, 5. 1. 2017
Pro příští léta 18, 19 a 20 se bude pravidelně navyšovat platba za státní pojištěnce o 3,5 miliardy korun.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/, poslanec /nestr. za ANO/, 16. 12. 2018
Tady ta automatická valorizace je správná a s tím se shodujeme, v tom se shodujeme s Ministerstvem financí, kde se neshodujeme, je ten mechanismus a ta výše.

A v tom se neshoduje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dodnes. Stát letos počítá, že za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění zaplatí přes 73 miliardy korun, kolik peněz jde do systému za státní pojištěnce a kolik za zaměstnance? Podívejme se na ty rozdíly.

redaktorka
Zaměstnanci a zaměstnavatelé v roce 2015 odvedli do systému zdravotního pojištění více než 170 miliard korun, v loni už to bylo bezmála 216 miliard. Platby za státní pojištěnce pak činily před čtyřmi lety 61 miliard a v loni 68 miliard korun.

A v Poslanecké sněmovně je další návrh, a to TOP 09. TOP 09 přišla s tím, že sníží, nebo navrhuje snížení zdravotního pojištění zaměstnancům a živnostníkům o 3 %, stát by naopak měl za své pojištěnce odvádět víc, než dosud, minimálně 1 800 korun, navrhuje TOP 09. Vy v ODS byste se s tou valorizací po roce 2020, pane docente Svobodo, vypořádal jak?
Já si myslím, že toto je skutečně věc, kterou nelze řešit jednou jedinou cestou, to znamená zvýšení plateb za státní pojištěnce, že musíme uvažovat o všech možných dalších možnostech, například zavedení druhého pilíře zdravotního pojištění, to je velmi vážná věc, která by mohla zvýšit prevenci, efekt té prevence, to, co vždycky říká Soňa Marková, že když zavedeme nějaké jiné pojištění nebo připojištění, že tím vlastně ošidíme ty chudé, protože nebudou mít na tu lepší péči, ono to je obráceně, to je pojišťovna, ta pojišťovna potřebuje přijmout peníze, ona je neutrácí, ona je přijímá a ne všichni stůňou a zkušenosti ze všech zemí, kde to je, jsou takové, že pokud zavedeme druhý pilíř pojištění, tak ti, kdo na tom nejvíc vydělají jsou ti, kteří ho neplatí. Prostě proto, že ta kvalita té péče nebo rozsah té péče se automaticky zvýší s tím větším nástupem těch prostředků tam a to je ten základní rozdíl, který je si potřeba uvědomit, jinak to nebude fungovat.

Soňa Marková jen kroutí očima.
Ano, i kroutím hlavou teda taky. Samozřejmě my jsme těch debat na toto téma měli jako hodně, ale já bych jenom chtěla říct, že státní pojištěnci čerpají v podstatě 85 % péče, ale ta, to, co se za ně odvádí je v podstatě čtvrtina těch finančních prostředků, to znamená ta navyšování je jasné a nám těch lidí bude přibývat. Jenom když jsme mluvili o těch lidech nad 65 let.

A co budete dělat jako KSČM, která promiňte, co budete dělat jako KSČM když tolerujete vládu a zdá se, že ministr zdravotnictví nemá tu sílu prosadit ten jeho původní návrh automatické valorizace, který byl jednovětý a to je ta věta, že jde o vyměřovací základ. Který je 25 % průměrné mzdy.
V tuto chvíli si myslím, že není na stole to, že bychom rušili platby za státní pojištěnce, budou, jak se budou navyšovat, to samozřejmě je otázka dalších diskuzí, ať už třeba ve vládě, nebo něco. Já, my říkáme jednu věc, platby za státní pojištěnce jsou výrazným stabilizujícím prvkem toho systému a v době, kdy bude případně bude se ocitne země v krizi hospodářské, tak, jak tomu bylo po roce 2008, kdy vlastně přibývalo nezaměstnaných a přibývalo tedy i těch vlastně státních pojištěnců, tak tato platba a jsou na to tabulky, které jsou vypracované, tato platba v podstatě umožňovala, aby se ten systém vůbec nezhroutil, takže v tom je potřeba.

Ano, ministryně od toho ustoupila stejně, jako pan premiér.
Ale určitě pan ministr nebude ustupovat od toho, že by vlastně se zrušily platby za státní pojištěnce, konec konců to nechce nikdo z toho politického spektra a jenom si připomeňme, co se stalo.

A co se tedy stane s tou valorizací? Jaký je požadavek KSČM když tolerujete vládu, na vládu a na ministra zdravotnictví?
My budeme trvat na tom, aby ta valorizace těch plateb za státní pojištěnce byla, protože pokud nebude, ten systém se může destabilizovat, to znamená a bude nárok na to, co tady říká pan kolega, že se navýší spoluúčast pacientů a my s tím nesouhlasíme.

A z čeho se to má odvozovat? Z čeho se to má odvozovat? Od 25 % průměrné.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Ano, tak, jak my to navrhujeme, ale jsme ochotný o tom jednat.

Bohuslav SVOBODA, poslanec /ODS/, místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny České republiky
Čili o druhém pilíři jste ochotní jednat?

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Ne.

Bohuslav SVOBODA, poslanec /ODS/, místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny České republiky
V tom případě vaše vláda nemá řešení.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
O druhém pilíři nemůžeme jednat v tom případě, že v tuto chvíli je většina lidí.

Bohuslav SVOBODA, poslanec /ODS/, místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny České republiky
Musíte poslechnout komunistickou stranu.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně pro resort zdravotnictví /KSČM/
Kteří skutečně na nějaké připojišťování a další věci nemají finanční prostředky, takže druhý pilíř může být v téhle té rovině a s tím my nesouhlasíme.

Pane ministře, Vaše stručná reakce.
Já si myslím, že, já tady souhlasím s tím, že nemůžeme řešit pouze jednu konkrétní věc, valorizace za státní pojištěnce. To je samozřejmě jeden prvek, musíme samozřejmě ten systém řídit ale celkově, když se podíváte například na to, jak se nám podařilo navýšit rezervy zdravotních pojišťoven, kdy prostě v minulém roce systém skončil v kladném saldu 14,5 miliardy korun, to je taky velmi důležité, abychom ten systém měli stabilní, to znamená my musíme ten systém řídit, musíme cílit na efektivitu, takže není to jenom o tom, jestli navýšíme platby za státní pojištěnce nebo nenavýšíme.

Jinými slovy, máte ještě čtvrt roku s ministryní na to, abyste se dohodli. Zdravotnictví podle Vašich představ.
Budeme jednat, ano.

Přepněte si na zpravodajskou 24, prvními hosty Otázek, Adam Vojtěch, Bohuslav Svoboda a Soňa Marková, diskuze o zdravotnictví, děkuju Vám.

Jste spokojeni s obsahem této stránky?