Ministerstvo zdravotnictví představilo závěry projektu věnujícího se negativnímu dopadu stresu a vyčerpání na zdravotnické pracovníky

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně dnes uspořádalo zážitkovou konferenci, která představila závěry projektu Prevence II. Jeho cílem bylo řešení negativního dopadu nadměrného stresu a celkového fyzického vyčerpání na zdraví zdravotnických pracovníků.

“Vysoká expozice dlouhodobě působícím stresorům na pracovišti přispívá k celkovému vyčerpání a k rozvoji příznaků poruch psychického a fyzického zdraví. Cílem projektu bylo zavést nová systémová opatření navržená na základě sdílení dobré praxe a výstupů evaluace testovaných nástrojů prevence, a prozkoumat podmínky, za jakých je lze implementovat u poskytovatelů zdravotních služeb v celé České republice. Zavedení zásadních systémových opatření u poskytovatelů zdravotních služeb značně přispěje k personální stabilizaci a celkovému zvýšení odolnosti systému zdravotních služeb,” řekla Hlavní sestra ČR Alice Strnadová.

Do realizace se zapojilo šest poskytovatelů zdravotních služeb. Konkrétně jde o Fakultní nemocnici v Motole, Fakultní nemocnici Bulovka, Úrazovou nemocnici v Brně, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Domažlickou nemocnici, a.s. a Krajskou zdravotní, a.s.

U zapojených poskytovatelů zdravotních služeb bylo podpořeno vybudování a rozvoj 6 týmů psychosociální podpory. Výcvikem v certifikovaných kurzech prošlo 35 peerů, 57 interventů a 10 koordinátorů. Preventivními programy prošlo téměř 1 300 zdravotnických pracovníků.

Mezi zásadní opatření patří rozšíření portfolia péče o zaměstnance formou:

• vybudování a stabilizace týmu psychosociální podpory ve složení koordinátor, peeři a interventi, intervizor
• zajištění supervize, koučingu či krizové intervence pro členy týmu psychosociální podpory i pro zaměstnance, včetně vedoucích pracovníků, na jednotlivých odděleních a klinikách
• zařazení preventivních programů včetně zážitkových s důrazem na integraci fyzické a psychické sebepéče, využívání metod a technik k deeskalaci konfliktů a na osvojení si metod a technik vedoucích ke zvládání behaviorálních rizikových faktorů do plánu celoživotního vzdělávání všech zaměstnanců poskytovatele zdravotních služeb
• respektování zásad ergonomie pracovního prostředí, zavádění rehabilitačních cvičení pro zaměstnance s využitím ergonomicko rehabilitačního programu přímo na pracovišti, využívání intervencí s edukací v oblasti pracovní ergonomie

Zavedení všech zásadních opatření u poskytovatelů zdravotních služeb představuje komplexní intervenci směřující ke zvýšení odolnosti zdravotnických pracovníků a zvýšení pracovní spokojenosti.

„Rád bych poděkoval vedení zapojených poskytovatelů zdravotních služeb, a především jejich zaměstnancům, kteří se do projektu aktivně zapojili a podíleli se na formulaci výsledných opatření. Prošlapali tak cestu k systému, který je ušitý na míru skutečným potřebám zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotních služeb,“ řekl k projektu ministr Vlastimil Válek.

„Od posledního průzkumu spokojenosti nelékařských zdravotnických pracovníků, které realizovalo Ministerstvo zdravotnictví, víme, že cesta k personální stabilizaci jasně vede přes zlepšení pracovních podmínek zdravotnických pracovníků. Jsme v tomto proaktivní a neustále hledáme cesty, jak pracovní podmínky zlepšovat,“ doplnila Hlavní sestra ČR Alice Strnadová.

„Podpora zdravotníků je něco, z čeho budeme profitovat všichni, protože když budeme mít dostatek pracovníků, kteří budou motivovaní, kteří budou spokojení ve své práci a kteří budou chtít pečovat o jiné, tak to je to nejlepší, co nás může do budoucna potkat,“ řekla předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

„Projekt podpořil i vznik a zavedení krizové linky pro zdravotnické pracovníky, kdy bylo na počátku pandemie Covid 19 proškoleno 44 operátorů z řad peerů a interventů ve zcela novém kurzu na míru potřeb. Linka se osvědčila a s podporou Ministerstva zdravotnictví tak Národní centrum zajišťuje anonymní psychosociální podporu zdravotníkům prostřednictvím krizové linky i nadále v rámci zajištění systému psychosociální intervenční služby,” dodala ředitelka Národního centra Michaela Hofštetrová Knotková.

Národní centrum aktuálně připravuje do Operačního programu Zaměstnanost plus navazující projekt Prevence III, aby bylo připraveno zajistit metodickou podporu poskytovatelům zdravotních služeb při implementaci navržených opatření a naplnit moto: Odolnost zdravotního systému přímo závisí na stupni odolnosti pracovních sil ve zdravotnictví.

Projekt Prevence II CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_018/0015890 je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Projekt byl zahájen již v roce 2019 na popud Ministerstva zdravotnictví z důvodu vytvoření systémového přístupu k řešení negativního dopadu nadměrného stresu a celkového fyzického vyčerpání na zdraví zdravotnických pracovníků v souvislosti s výkonem zdravotnického povolání.