Zrušit hledání a zobrazitPřed pár týdny Británie rozvolnila, začala brát covid jako chřipku. Odborníci říkali, že je to hazard, vy, že touto cestou nepůjdeme. Ale tamní počty nově nakažených jsou daleko od katastrofického scénáře 100 tisíc nakažených denně. Překvapilo vás to?
Mělo to vývoj, ta čísla stoupala k nějakým 60 tisícům, ale je pravda, že teď klesají. Velmi pečlivě to sledujeme, stejně jako v ostatních zemích. Británie v otázce proočkovanosti byla před celou Evropou, měla od začátku lepší dodávky vakcín a teď z toho může těžit. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet po létě. Víme, že virus se chová jinak v létě a jinak na podzim. Ale pokud se situace v Británii bude vyvíjet nadále takto příznivě, a když uvidíme, že tu situaci vysokou proočkovaností zvládla, mohl by to být příklad i pro nás.
Že bychom podobně rozvolnili?
Spoustu opatření jsme již rozvolnili, další rozvolnění přijde od 1. 8. Česko není nijak zvlášť restriktivní země. Je ale pravda, že pokud se nám podaří dosáhnout proočkovanosti jako ve Velké Británii, mohli bychom jít ještě dál.
Co se proočkovanosti týče, zmínil jste, že chcete v září dosáhnout 70 procent. Jaká je šance, že se to podaří? Dnes má obě dávky asi 44 procent obyvatel a tempo očkování zpomaluje. Před měsícem se denně očkovalo skoro 120 tisíc dávek, dnes zhruba polovina.
Chceme to zvládnout do konce září, ale bude záležet na množství aspektů včetně zájmu. A máte pravdu, že zájem je nyní menší. Svým způsobem je logické, že ti, kteří se chtěli zaregistrovat, už to udělali. Teď jsme se ale vydali jinou cestou, tedy očkováním bez registrace. Nejsou to jen obchodní centra, už fungují mobilní očkovací týmy.
Bude to stačit? Z průzkumů vyplývá, že minimálně čtvrtina obyvatel se nechce očkovat. V některých zemích se alespoň pro některé profesní skupiny stává očkování povinné – pro policisty, hasiče, zdravotníky…
Ke konci srpna si vyhodnotíme, jestli nám současná strategie funguje, a pak možná přikročíme k něčemu dalšímu. Ale že by u nás bylo očkování povinné, to není na stole. Má to své plusy, ale i minusy. Plusem je, že naočkujete víc lidí, ale ti, kteří se očkovat nechtějí, z těchto profesí odejdou. Třeba ze sociálních služeb, což by byl problém.
Takže vylučujete, že by se u nás očkovalo povinně? Třeba ve vámi zmiňovaných sociálních službách je proočkovanost velmi nízká. Viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb Daniela Lusková dokonce po povinném očkování v sociálních službách volá.
Debata se o možné povinnosti očkování určitě povede, ale v tuto chvíli to na stole skutečně není. My se teď budeme snažit spíše přesvědčovat a také si myslím, že spousta lidí nechává očkování na září, až se vrátí z prázdnin.
V pátek vláda schválila benefit dvou dnů placeného volna pro státní zaměstnance, kteří se nechali naočkovat. V očkovacím centru v Praze na Chodově mohou lidé vyhrát iPhone nebo tenisky… Chystáte něco dalšího jako benefit pro očkované? Třeba profesor Zdeněk Hostomský navrhuje, aby očkovaní mohli sundat respirátory.
Dva dny volna vycházejí z inspirace v soukromém sektoru. Dává je třeba Škoda Auto, a pokud to takto dělají velcí zaměstnavatelé a dává jim to smysl, věřím, že smysl to bude dávat i u státních zaměstnanců. Pro nás je teď důležité každé procento naočkovaných a já říkám, že ti lidé by to neměli dělat kvůli volnu, kvůli teniskám, ale kvůli sobě, pro zdraví své a svých blízkých, a abychom se nedostali do podobné situace jako na podzim.
Tomu rozumíme, ale počítá se s nějakými dalšími benefity pro očkované, třeba co se týče respirátorů a roušek?
Od 1. srpna máme nové podmínky pro hromadné akce. Do tří tisíc osob se mohou konat pro testované, očkované a po prodělání nemoci a nad tři tisíce se budou moci akcí účastnit lidé, kteří byli očkovaní nebo prodělali nemoc. Pokud třeba bude v O2 areně akce pro 20 tisíc lidí, tři tisíce mohou být testovaní a 17 tisíc očkovaní. To je třeba jeden benefit, další je, že kdo se nechá naočkovat, nebude se muset testovat. Když jsme dělali průzkumy v centrech bez registrace, dvacet či třicet procent lidí přišlo proto, že jim vadí povinné testování. To navíc nebude od 1. září hrazené.
My zůstaneme u té otázky a zeptáme se zcela na přímo – existuje nějaká možnost, že by se očkovaní mohli zbavit za nějakých okolností respirátorů? Ať chceme, nebo ne, respirátor je pro lidi symbolem pandemie.
To je věcí odborné diskuse. Třeba americké CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) to nedoporučuje. Osobně bych si to v určitém momentě dokázal představit na místech, kde se to dá kontrolovat, třeba v práci. Víte, že je ten člověk očkovaný, a dá se to ověřit. Na místech jako třeba v tramvaji či metru si nedokážu představit, že bychom byli schopni rozlišit, kdo je očkovaný, a kdo ne.
Zastavíme se ještě u té proočkovanosti. Říkáte, že míříme k sedmdesáti procentům. Bude to ale ten bod, kdy si budeme moci říct, že jsme zvládli pandemii?
Otázka samozřejmě je, jak se bude vyvíjet virus, jestli tady bude nějaká nová mutace. Je třeba říci, že 70 procent proočkovanosti není celá imunizace společnosti, je tu velká skupina lidí, která covid prodělala. Troufám si tvrdit, že jsme v lepší situaci, než jsme byli loni, a ten náraz by nemusel být takový. Dělali jsme si nějaké odhady a ani v tom nejhorším scénáři to nevypadá, že bychom měli dosáhnout čísel z podzimní či zimní vlny, alespoň co se týče hospitalizací. Proočkovanost v rizikových skupinách by mohla být lepší, ale i tak třeba u seniorů 70 plus dosahuje 80–85 procent a ti by teď neměli skončit v nemocnicích nebo na jednotkách intenzivní péče. Pokud se ukáže, že situace po létě je stabilní, že se neopakuje loňský scénář, pak si myslím, že budeme moci opatření více rozvolnit. Třeba jako ve Velké Británii. To je reálný scénář. Možná zůstanou základní pravidla, jako je zmiňovaný respirátor v MHD, ale nebudou jiná omezení, třeba hromadných akcí.
Je polovina prázdnin, každý rodič dnes řeší, jak bude vypadat návrat dětí do škol. Do konce července mělo ministerstvo školství dopracovat materiál, ze kterého to mělo být jasné. Je to už hotové?
Ano v pátek jsme metodické doporučení poslali ministerstvu školství. Již dříve jsme se dohodli, že s návratem do škol budou spojeny tři vlny testování s tím, že očkované děti toto nebudou muset podstupovat. Plošné testování pak bude pokračovat v regionech, kde by počet pozitivních testů překročil hodnotu 25 na 100 tisíc. Pak pracujeme s určitými scénáři, podle kterých by se ve školách nosily a nenosily roušky. Ale to ještě finální není. Každopádně můžu slíbit, že rozhodně nebude docházet k nějaké segregaci dětí, že by byly očkované a neočkované děti oddělené, jak zaznamenávám nejrůznější dezinformace.
Na testování školáků mají být znovu použity antigenní testy, na konci školního roku se ale hovořilo o tom, že daleko spolehlivější metodou je PCR test.
Pro všechny kraje by nebyly dostatečné kapacity. Zvládly by to asi jen tři kraje. Zkrátka po všech analýzách jsme došli k závěru, že plošné PCR testování bude ve školách, kde si to sjednají, jako to bylo v minulém školním roce. Dali jsme si ale podmínku, že co se týče antigenních testů, budou použity jen ty, které prošly validačními studiemi a jejichž výsledky jsou v rámci opakovaného použití dostatečně vypovídající. Právě proto proběhnou tři vlny za sebou, kdy by skutečně neměl nikdo pozitivní propadnout sítem.
Tento týden byl posledním, kdy rodiče mohli nechat naočkovat své děti tak, aby do 1. září stihly být plně naočkovány dvěma dávkami. Když jsme si dělali průzkum v jednotlivých centrech, o očkování dětí je velký zájem. Budou se zvyšovat kapacity očkování pro děti starší dvanácti let?
Registrační systém byl původně nastaven tak, že preferoval registrované podle věku. Potřebovali jsme naočkovat hlavně seniory, což bylo logické. Přednedávnem jsme to změnili. Protože je největší zájem v mladších ročnících, rozhodující je nyní čas registrace. Je pravda, že částečně byl problém i s kapacitou, hlavně v Praze, ale tu jsme zvýšili. Zároveň chceme umožnit, aby vakcínu měli k dispozici i dětští praktičtí lékaři.
Jakou vakcínu budou mít praktici k dispozici a kdy?
Čekáme, že to bude tak do týdne. Praktičtí lékaři pro děti a dorost budou mít k dispozici vakcínu Moderna, která nedávno získala registraci pro tuto věkovou skupinu a která už dnes je zavážená k praktickým lékařům pro dospělé. Jednáme teď s distributorem o změně smlouvy. Pokud jde o vakcínu Pfizer, tam teď pojišťovny soutěží distributora, který by byl schopen rozvážet i tuto vakcínu. Předpokládám, že praktičtí lékaři by ji měli mít k dispozici od podzimu.
Bude k dispozici i vakcína pro děti mladší 12 let?
Ty studie probíhají právě u vakcíny Pfizer. Ale rozhodně to nevypadá, že by byla k dispozici začátkem školního roku. Podle informací, které máme, to spíš vypadá na konec roku 2021.
Trochu s nadsázkou by se dalo říct, že v té době už se budeme očkovat třetí dávkou. Původně se mluvilo o tom, že trvanlivost očkování je devět měsíců, což by znamenalo, že statisícům lidí by očkování vypršelo už na podzim nebo ke konci roku.
Trvanlivost vakcíny byla stanovena řekněme arbitrárně. Nikdo neměl žádné studie, takže se stanovila lhůta devět měsíců. Dneska, když se podíváte do aplikace Tečka, a pokud ji máte po očkování zelenou, máte tam rok 2025, a to je také uměle stanovená lhůta z důvodu technických možností aplikace, nicméně v průběhu příštího týdne proběhne aktualizace a už tam bude uvedeno, že platí neomezeně. Když to řeknu zjednodušeně, ta doba trvanlivosti očkování je zkrátka neomezená. Zatím. O přeočkování třetí dávkou se aktuálně bavíme u lidí se sníženou imunitou, po transplantacích, což je malá skupina lidí. Co se týče plošného přeočkování, tam zatím žádné všeobecné stanovisko nemáme. Čekáme na Evropskou lékovou agenturu, na nějaké robustnější studie, a ty zatím publikovány nejsou.
Velkým tématem posledních dní je testování ve firmách. Například s plošným testováním svých zaměstnanců začalo OKD. Nařídí stát znovu plošné testování, až se lidé v září vrátí z dovolených?
Mluvíme o tom s hospodářskou komorou, se svazem průmyslu a dopravy. Plánujeme se sejít v půlce srpna nad aktuálními daty. Nemyslím, že by se muselo plošně testovat ve všech firmách po celém Česku, spíše chceme jít cestou, že bychom k němu přikročili jen v krajích s vyšší incidencí. A jak situace vypadá, případné nějaké predikce bychom mohli znát právě v srpnu. Samozřejmě se bavíme i o tom, že testování nebude povinné pro očkované, jak to již dnes dělají firmy, které chtějí motivovat své zaměstnance k očkování.
Před časem jste mluvil o tom, že restauratéři by mohli kontrolovat covid pasy zákazníků, stále ten plán platí?
Zatím ne. Vzhledem k tomu, že situace je klidná, přistupovat k tomu nechceme. Je to ale věc, která je a bude na stole v případě, že by se zvýšily počty nakažených. Restaurace určitým pandemickým rizikem zkrátka jsou.
Vraťme se ale k čerstvému jednání vlády, kdy jste dodatečně upravili opatření o nošení ochrany úst a nosu s tím, že výjimku z nošení respirátoru nebo dokonce roušky dostanou ti, kterým to neumožňuje jejich zdravotní stav. Předchozí opatření, které toto neobsahovalo, ve středu shodil Nejvyšší správní soud. Kdo za to na ministerstvu zdravotnictví nese odpovědnost?
Také z toho nejsem šťastný. Já se nechci vyviňovat, ale většina opatření byla přijata před mým nástupem. To poslední, které bylo zrušeno soudem, na ně navazovalo a bohužel nereflektovalo předchozí judikáty soudu, pokud jde o požadavky na odůvodnění. To jsme se nyní snažili maximálně napravit. Text odůvodnění jsme doplnili o data ze zahraničních studií a poslali ho k připomínkám externím odborníkům, zástupcům MeSES, hygienikům a také zdravotním ústavům.
Tomu rozumíme, ale jedná se už o 18. podobný verdikt vůči ministerstvu.
Také jsem kvůli tomu zadal audit, který má říci, jak jsou tato opatření připravována, a pokud tam budou nějaká pochybení, vyvodím z toho důsledky.