Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Hlavní hygienička Eva Gottvaldová hovořila na ČT24 o aktuálním výskytu spalniček v ČR

Vytvořeno: 16. 4. 2018 Poslední aktualizace: 16. 4. 2018

Datum vydání: 13. 4. 2018
Zdroj: ČT24 (odkaz do on-line archivu iVysílání s pořadem ke zhlédnutí)


 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
——————– 
Letos je zatím nejvíc nakažených v hlavním městě, tedy v Praze, konkrétně 53. Dalších 13 lidí onemocnělo spalničkami ve Středočeském kraji, 5 potom v Libereckém kraji. Jednotky případů potom hlásí taky další regiony, konkrétně Pardubický, Jihomoravský a Plzeňský kraj, a taky ten Královéhradecký. Zhruba polovina nakažených lidí nebyla proti infekci vůbec očkována. Nejčastěji spalničkami onemocněly děti od 1 do 4 let. No, a když se podíváme na konkrétní vývoj od roku 2000, tak potom vidíme, že vůbec nejvíc pacientů se spalničkami nakazilo v roce 2014, to číslo je za mnou, 222. Vysoký počet nemocných byl ale taky loni, naopak v letech 2005 a 2010 se žádný nový případ spalniček neobjevil. Zcela jasně to vidíte v tomto grafu a pojďme představit dnešního hlavního hosta Devadesátky – Eva Gottvaldová, hlavní hygienička České republiky, vítám vás. 

Eva GOTTVALDOVÁ, hlavní hygienička ČR 
——————– 
Dobrý večer. 

Divák DIS: „Aktuální situace je nejhorší v Praze, kde je epidemie od března, proč je aktuální situace nejhorší v Praze?“ Já to upřesním, je v Praze epidemie? 
Tak epidemie je vlastně charakterizována jako průběh onemocnění v místě, čase, který je navázaný na určitý zdroj. V Praze bychom spíše hovořili o výskytu lokálních ohnisek než o epidemii, o té bysme například mohli v České republice mluvit, kdy by ta ohniska byla propojena. Byly by mezi těmi kontakty nebo těmi zdroji onemocnění 3 a více případů. Tady spíše ještě je to jenom vyšší výskyt, je to i vlastně, naším cílem je zabránit tomu, aby ta epidemie nebyla a pražští kolegové se plně věnují takzvaným protiepidemickým opatřením, kterými se snaží vlastně vzniku epidemie zabránit. 

K tomu se dostaneme. Ani v žádné dvojici či trojici těch případů není souvislost? Těch 53 případů jsou všechno izolované případy? 
Nejsou to izolované případy, ale ono samozřejmě záleží i ta dynamika toho šíření, tak jsou tam samozřejmě případy, které spolu souvisí, ale jak už jsme uváděli, zdrojem jsou i importy a je tam 21 importů. Není to například ve srovnání, když si vezmeme v roce 2014, kdy byla epidemie opravdu, kdy jsme hovořili o epidemii v Ústeckém kraji v Ústí, tak tam byl jeden počáteční případ, jeden takzvaný, odborně se tomu říká index case, který potom nám spustil celou epidemii, kde opravdu tohle bylo navázáno na ten jeden jediný zdroj. 

Kolik těch dalších případů a omlouvám se, pokud jsem to přeslechl, by muselo být navázáno na ten původní případ, abyste mluvili o epidemii v tom konkrétním místě a konkrétním čase? 
Spalničky jsou velmi kontaktní onemocnění, kdy jeden případ může nakazit 12 až 18 jedinců. Jsou vysoce infekční, vysoce virulentní, takže naším cílem je vždycky zabránit tomu, aby se to vůbec stalo, ale provázanost se udává 3 případy na 1 případ. 

Takže v tomto případě je ještě reálné, že se v Praze podaří zabránit epidemii, že tady vzniknou, řekněme, ta provázaná ohniska, která nebudou jenom izolovaná?
Děláme všecko pro to, aby to takhle nebylo. Samozřejmě vzhledem k tomu, že nejsme izolovaní, uvědomme si, že 21 těchto případů je z Ukrajiny, to jsou ty importy, dovoz. Podívejme se okolo nás, jak se mění, vyvíjí situace. Ukrajina udává, že má skoro 10 tisíc případů spalniček, máme tady centrální letiště, prezentujeme jako výraz našeho ekonomického rozvoje, když letiště udává větší pohyb pasažérů, tudíž ten pohyb lidí a ta šance, že sem dovezeme nějaké ty případy a že zvýšíme tu pravděpodobnost té nemocnosti je opravdu velká. 

To jste mi usnadnila práci, protože to jste odpověděla na tu otázku původní diváka DIS: „Proč je aktuální situace nejhorší v Praze?“ To všechno jsou příčiny, proč právě v hlavním městě je to nejhorší, včetně letiště, včetně toho, že tady pracuje nejvíc cizinců, a tak dále, a tak dále. 
Ano, samozřejmě, toto jsou všechno faktory, které se na tomto mohou podílet. 

Když se podíváme do Rumunska, tam ta situace za poslední rok je poměrně dramatická, zemřelo 46 lidí, nahlášeno jenom během tohoto týdne 204 nových případů, a to je údaj, tuším, ze středy nebo ze čtvrtka. 12 tisíc nakažených za rok. Toto můžeme pro Česko úplně vyloučit? 
Tak Rumunsko je jednak ovlivněno tím, že tam to bylo rozšířeno ve skupinách s nízkým socio-ekonomickým statutem, mají tam trošičku problémy s udržitelností zdravotního systému, takže tam to zdravotnictví nefunguje na takové úrovni, jak jsme zvyklí my tady v Čechách. A ještě Rumunsko udává problémy s nedostatkem vakcín, kdy, byť se jim podaří získat vakcíny pro jejich trh, tak poté jsou tyto z Rumunska reexportovány. Takže tam je těch souvislostí opravdu hodně, je to dáno i nízkým socio-ekonomickým statutem té skupiny osob, kde to vlastně začalo.

A vás se, paní doktorko, divák Dayd ptá: „Co hygieničtí představitelé dělají proti spalničkám v Česku?“ 
My na centrální úrovni jsme vlastně centrální úřad státní správy, takže nastavujeme legislativní opatření. Máme nastavovaná zákonná opatření v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví a ve vyhlášce a vyhláška a tento zákon nám umožňuje přijímat takzvaná protiepidemická opatření. Potom moji kolegové v terénu, tedy místně příslušné orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou krajské hygienické stanice, tak můžou například nařídit lékařský dohled, můžeme nařídit mimořádné očkování, tedy učinit všechny kroky k tomu, abysme zabránili šíření nákazy. 

80 případů, 53 v Praze, tak za této situace, čeho jste už využili? 
Tak kolegové využili samozřejmě veškerých kroků, které mají k dispozici a protože mimořádné očkování mohou vyhlásit jenom s mým souhlasem, tak už jsme využili i této možnosti a vyhlásili jsme mimořádné očkování u zdravotnických pracovníků. 

Zavírání školek, zavírání jeslí, i to může přijít v potaz? 
To už by musela být opravdu velmi, velmi závažná situace, ale to nepředpokládám. 

Izolace nemocných? 
To je právě jedno z opatření v rámci lékařského dohledu, kdy u spalniček musí být daný člověk izolován. 

Týká se to všech? 
Ne, ale nemocný člověk by měl podstoupit přeléčení na infekční klinice. 

Kolik takových případů z těch 80 je? 
Všichni. Ti, co jsou nemocní, tak musí být hospitalizováni. 

A tak teď tomu rozumím. Markéta Hüblová: „Platí, že stoprocentně chráněný je pouze ten, kdo spalničky už měl“? 
Tak tady se literární zdroje trošičku rozchází. Některé uvádí, že ano, ale experti, kteří mají dlouhodobé zkušenosti se spalničkami, tak uvádí, že toto vždy stoprocentně neplatí, ostatně co se týče medicíny, nikdy nic neplatí na 100 procent. Tak jsou popsány případy, kdy byly prodělány opakovaně onemocnění spalničkami s tím, že se uvádí, že to druhé onemocnění je mírnější. 

 


Jste spokojeni s obsahem této stránky?