S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou bezplatnou informační linku ke koronaviru 1221.

V rámci opatření proti koronavirové nákaze upřednostněte, prosím, písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním setkáním na ministerstvu.

Dušek: Mělo to klesat, ale neklesá. Podstatná část lidí opatření vůbec nedodržuje

Vytvořeno: 4. 2. 2021 Poslední aktualizace: 9. 2. 2021

Datum vydání: 4. 2. 2021
Zdroj: Novinky.cz
Autor: Jan Menšík


Na epidemické situaci se začíná projevovat šíření nakažlivější britské mutace koronaviru, ukazuje se to v zastavení zpomalování epidemie. Při větším rozšíření mutace hrozí, že Česko bude mít ještě vyšší čísla a ohroženější bude i zdravotní systém. Novinkám to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Bezprecedentní počty zesnulých v minulém roce připisuje pandemii.

 

Křivky přestaly klesat. Co to způsobilo? Začala se již projevovat britská mutace?

Trochu bych to zesílil, Česko je ve fázi velmi rizikové stagnace, a to ze dvou důvodů. Ke stagnaci vlastně není objektivně důvod, protože opatření, která byla přijata po 26. prosinci, evidentně velmi prudce zabrala a velmi rychle, třeba během čtrnácti dnů, jsme viděli pokles mnoha rizikových parametrů. Ale pak se to zastavilo, přestože opatření nikdo nezměnil. Jako by část obyvatelstva začala revoltovat. Druhý důvod, proč je stagnace tak riziková, je ten, že se čísla zastavila na velmi vysoké úrovni, která tvoří nějaký odrazový bod. Je to divné, protože to začalo ve chvíli, kdy snižování mělo pokračovat dál.

Proč tomu tak je?

Myslím si, že to bude kombinace obojího. Je naprosto nezpochybnitelným faktem, že na pozadí dochází k šíření nakažlivější formy viru, která má až o 40 procent větší nakažlivost a může v populaci převážit. To může způsobit ono zastavení, protože vlastně tím násobíte reprodukční číslo, které se opatřeními srazilo třeba na 0,8, ale nová forma vám z toho udělá 0,8 x 1,4, protože tolikrát je nakažlivější. Zároveň ale stagnace může být způsobená i tím, že podstatná část populace opatření vůbec nedodržuje. V této kombinaci je to hrozné riziko, protože když nedodržujete opatření a čelíte viru, jehož nakažlivost je 1,4krát větší, tak si dost nahráváme a urychlujeme dominanci viru.

 

Pokud by to tak bylo, jak by se tato dominance britské mutace přesně projevila?

Projevila by se tak, že by se nám epidemie před očima obrátila vzhůru, a přitom by se na opatřeních nic nezměnilo, nepřišlo by žádné rozvolnění. Uvidíme, zda se nám začne zvedat zpátky nahoru relativní pozitivita testů, zda budou narůstat nové denní záchyty a s určitým zpožděním začneme pozorovat i nárůst počtu nemocných lidí a těžkých průběhů.

Jsou už trendy patrné?

Negativní trend vidíme už ve stagnaci. Tuto mutaci už Národní referenční laboratoře prokázaly v mnoha okresech, takže tu jednoznačně je.

Kde budeme podle predikcí za čtrnáct dní až měsíc?

Hrozí riziko, že za čtrnáct dní bychom mohli vidět poměrně progresivní návrat epidemie k růstu. Takže si troufnu říct, že když budeme nadále ve stavu jakési stagnace, tak to bude vlastně dobrý obrázek. Každý si přeje další pokles, ale každodenní čísla tomu vůbec neodpovídají. Navíc nový virus potřebuje nějaký čas. Pokud by se mutace začala v republice během dalších dvou až čtyř týdnů šířit jako dominantní, tak uvidíme, že epidemie půjde zase vzhůru.

Můžeme se dostat nad zatím nejvyšší hodnoty ze začátku ledna, kdy v některých dnech přibývalo až 17 tisíc nově nakažených?

Ano, můžeme se dostat na vyšší čísla, než která jsme měli.

Občas se objevují zprávy o tom, že nová mutace nezpůsobuje těžší průběhy, co si o tom myslíte?

Vůbec by nás nemělo uklidňovat, že britská mutace není klinicky nebezpečnější. Je to jedno, protože čím větší množství lidí dostane covid, tak jej dostane tím víc zranitelných. A to se odrazí i na počtech lidí v nemocnicích. Není tu prostor na žádný experiment.

Projevila se už přítomnost britské mutace ve zranitelných a seniorních skupinách?

V domovech pro seniory stále testujeme a jsou tam režimová opatření, což ukazuje stále na velký pokles zemřelých, ale i těžce nemocných lidí z těchto pobytových sociálních zařízení. To se naštěstí drží, ale pořád je prostor ke zlepšení. Stále jsou tam denně vykazovány desítky nákaz.Za úterý přibylo 1440 nakažených osob nad 65 let, v pondělí 1200. A 30 procent z nich do deseti dnů bude mít nějaké potíže, které je přivedou do nemocnic. Bohužel to funguje jako na kalkulačce.

Je podle vás potřeba ještě někde zpřísnit?

Jestliže se potvrdí to, že stávající opatření absolutně nejsou schopná dál pokračovat v pozitivním duchu, tak se něco dalšího stát musí. Nechtějte po mně, abych říkal co, protože ono už opravdu není moc co zpřísňovat. Určitě se tu nebavíme o tom, že celý národ nějakým způsobem něco ignoruje. Bavíme se o určité části národa, a myslím si, že tu máme prostor ke zlepšení, ke kterému nepotřebujeme, aby nám někdo něco nařizoval. Dospělé lidi snad stačí i poprosit. Jsme v cílové rovince, pojďme si to takhle říct. Proočkováním zranitelných skupin obyvatel snad riziko začneme minimalizovat. Je to možná otázka týdnů či měsíců. Stálo by proto zatnout zuby, kaž­dý jednotlivý člověk ke zlepšení může přispět a nepotřebuje na to centrální nařízení, stejně to stát nemůže plošně kontrolovat ani vymáhat. Je to prostě příroda versus živočišný druh, který se pyšní tím, že je moudrý a myslící. A to se projevuje tak, že se nechová jako splašený kůň. Jen lidé mohou přibrzdit epidemii.

Český statistický úřad v úterý zveřejnil počty zemřelých za minulý rok, která jsou bezprecedentní. Nad rámec covidu tam zbývají zhruba čtyři tisíce zesnulých, u kterých není jasné, proč zemřeli. Jak si to vysvětlujete?

Počty zemřelých jsou denně reportovány, myslím absolutní počty, ne s exaktními příčinami, a to je dobře. Začínám se k tomu snad i klonit, protože co jiného by mělo populaci vyslat signál, že situace není dobrá.

Mám to chápat tak, že jste změnil názor od vystoupení na sněmovním zdravotním výboru, kde jste brojil proti každodennímu zveřejňování dat o zemřelých, nyní už s tím souhlasíte?

Na tom bych trval. Chci tím říct, že to zveřejňování daný den je opravdu úplně mimo, protože statistiky se zpětně, třeba po třech či čtyřech dnech, dramaticky mění. Ale proč to tajit? Jsme zase u toho, že to je určitý signál populaci, který říká: pozor, situace není dobrá. Tato data jsou nezpochybnitelná a stejně tak je nezpochybnitelné to nadúmrtí.

Co za tím tedy je?

To je otázka, na kterou teď neodpovím, nechme to na analýzu. Je nezpochybnitelné, že to nějakým způsobem jde za covidem. Je potřeba k tomu doplnit, co z toho je přímý efekt a co z toho nepřímý. A sám nevím, co z toho je lepší nebo horší zpráva. Realita bude někde uprostřed. Část reportovaných lidí, kteří v době smrti byli pozitivní, bude při analýze ze statistik vyřazena, a naopak část lidí z těch nezařazených čtyř tisíc se tam může dostat. Stále to ale nemá šanci změnit hlavní zprávu, a to, že epidemie tu způsobila velké nadúmrtí.

Ministerstvo zdravotnictví s odkazem na data ÚZIS vydalo v úterý zprávu, že nejrizikovější jsou hory. Při pohledu do přiložené mapy to ale vypadá, že hory jsou i v Polabí či Benešovsko, které jsou červené. Naopak z ní vyplývá, že například Beskydy nebo Šumava jsou bezproblémové. Jak jste to počítali a z čeho jste vyvodili obecný závěr, že hory jsou na tom nejhůře?

Tam se nic nepočítalo. Je to mapa, která ukazuje různé parametry rizikovosti a jeden z nich je 14denní průměr nákazy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Je nutno říct, že kdybychom si to vzali podle německých kritérií, tak je celá republika červená a nemáme se vůbec o čem bavit. Některé okresy by byly ještě černé, jako právě vrchol Krkonoš, Karlovarský kraj či Frýdecko-Místecko.

Jaké jsou příčiny, že část pohraničí je na tom, alespoň podle té mapy, tak špatně?

Hory budou určitě jednou z hlavních příčin. Po celou dobu epidemie, co v ní nějak žijeme, vidíme, že horská střediska jsou potenciálním ohniskem šíření nákazy. Na jaře to tam začalo a státy k tomu takhle přistupují. Navíc každý z nás vidí, že určitá část populace, která ignoruje jakákoliv opatření, na hory úplně běžně jezdí. (Cesty na hory ovšem nejsou zakázány, zavřena jsou pouze ubytovací zařízení a nejsou v provozu vleky – pozn. red.) Tím se nákaza prostě rozšiřuje. To, že tyto okresy vyšly epidemiologicky nejhorší, znamená, že nákaza se tam šíří.

Proč se zbarvily i nehornaté regiony?

Při epidemii takového rozsahu vůbec nečekejme, že se republika bude chovat takzvaně mediálně čistě. Vy mi vlastně podsouváte, že aby mapa byla přesvědčivá, tak že Polabí musí být čisté, protože to je nížina.

Nic vám nepodsouvám. Chci vědět, když resort s odkazem na vaše data tvrdí, že hory jsou na tom nejhůře, protože tam jezdí lidi, tak proč je tam stejně špatně třeba Polabí, kde žádný takový ruch není.

Musíme brát to, že nemoc se nikdy nezačne za nových podmínek šířit rovnoměrně. To by vypadalo skoro, že je to vymyšlené. Máme tu novou mutaci. Co když je to tak, že na místech, kde se porušují pravidla nebo tam jsou i další vlivy, došlo k tomu, že se mezi větším množstvím lidí komunitně předala nová mutace, kterou si mohli odvézt zpět domů? A my se teď díváme na červené fleky, kde právě třeba dochází k rychlejšímu šíření nové formy. To bude takhle skákat.


Jste spokojeni s obsahem této stránky?