S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou informační linku ke koronaviru 1221.
Pro volání ze zahraničí můžete využít telefonní číslo +420 226 20 1221.

V rámci opatření proti koronavirové nákaze upřednostněte, prosím, písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním setkáním na ministerstvu.

Blatného slova o statistice obětí jako kritiku neberu, na přehodnocení dat pracujeme, říká Dušek

Vytvořeno: 30. 1. 2021 Poslední aktualizace: 4. 2. 2021

Datum vydání: 30. 1. 2021
Zdroj: iROZHLAS
Autor: Tomáš Pancíř


Ačkoli je index PES už přes dva týdny ve čtvrtém stupni, vláda ve čtvrtek přistoupila kvůli stagnaci epidemie ke zpřísnění opatření. Jak řekl Radiožurnálu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik Ladislav Dušek, opatření jsou na místě, a to vzhledem ke vážné situaci v nemocnicích, kterou je třeba brát v potaz. Přiznal také, že v datech existuje nadbytečný rozdíl v úmrtích, statistiky o mortalitě tak experti přehodnocují.

 

Index rizika systému PES je na 68 bodech, velmi mírně stouplo reprodukční číslo, nově nakažených za včerejšek (čtvrtek, pozn . red.) je necelých osm tisíc. Vidíte v těch aktuálních datech nějaký varovný signál?
Ano, těch signálů je tam více. Prudký pokles indexu rizika je dán zabrzděním epidemie, kterého se nám podařilo dosáhnout na začátku ledna, kdy také kleslo reprodukční číslo. A to se všechno pozitivně promítá do indexu. Ale nyní pozorujeme dva týdny po sobě, že zpomalování v tuto chvíli stagnuje. A i když se hodnoty dále promítají do nižšího indexu rizika, tak zásadní věc, která dramaticky mění pohled na situaci, je, že v té stagnaci zůstaly i nemocnice. Počet pacientů s covidem, kteří jsou v nemocnicích a zejména na JIP, neklesá, naštěstí ani rizikově neroste. Ale je to stále velmi vysoká zátěž, která blokuje běžnou péči, a v některých regionech je extrémní. Kdyby se nemoc začala šířit rychleji, tak se nemocnice mohou dostat za hranu kapacit. Tím se snažím vysvětlit ten rozpor, že index klesl, ale přitom nikdo nepřistoupil k rozvolňování.

Má tedy index v tuto chvíli smysl?
Má smysl každý ukazatel, který o epidemii víme. Je dobře, že ji měříme z různých úhlů pohledu. V tuto chvíli je více než dobře, že na dočasný pokles se nahlíží komplexně, zároveň se zvažuje i zátěž nemocnic a jejich vývoj, a že to rozhodnutí je takové, že nemůžeme nic riskovat. Mimochodem úplně stejně k ještě lepším číslům přistupují i okolní státy – Německo, Rakousko, celá Evropa. Ta situace není výjimečná.

Nestálo by za to buď index změnit, nebo ho přestat vydávat? Má smysl, že každý den ho čteme v médiích?
Nezveřejňujeme jenom index, s ním zveřejňujeme i všechny další parametry včetně hospitalizačních dat. Nutno dodat, že i ty jsou velmi seriózně zveřejňovány v médiích. Situace není dobrá a jsem rád, že se k ní přistupuje komplexně, v tuto chvíli není důvod, aby index byl měněn. Opatření jsme přijali po 26. (prosinci), a velmi silně zabrala po nějakém 10. lednu. Měli jsme z toho všichni radost, ale ta opatření trvají dál, nikdo je nezměnil a situace je stejná. A tudíž to, že to teď zabrzdilo a stagnuje to a že index dál neklesá, je samo o sobě varovný signál.

Dá se z modelů vyčíst, jestli dojde v nejbližších dnech ke zlomu a čísla začnou růst?
Bohužel ano. A nejsou to jenom moje modely. Toto riziko prezentují i jiné skupiny vědců, kteří pracují i s našimi daty. Aktuálně vidíme stagnaci, ale i to je určitým varováním.

Prvním indikátorem je stagnující relativní pozitivita testů. Pokles této hodnoty, který byl velmi markantní na přelomu roku, se zastavil. Toto je jasný signál, že se v populaci něco děje. Druhým signálem je stále velký denní počet příjmů pacientů do nemocnic, který překračuje 400. Svědčí to o tom, že se nemoc šíří mezi zranitelnými skupinami obyvatel. A třetí signál potenciálního rizika jsou rozdíly mezi regiony. Ty jsou velké a v některých krajích pozorujeme dokonce růst pacientů na jednotkách intenzivní péče. To jsou jasné signály potenciálního rizika.

Kdy by podle propočtů mělo dojít ke zlomu?
Pokud by už teď v populaci běžela změna, která je příčinou stagnace, tak už během dalších 10 dnů bychom mohli vidět obrat epidemie směrem k růstu. A to si samozřejmě nepřeji.

Jak výraznou roli hraje v tomto scénáři britská mutace koronaviru?
Víme o ní a počítáme s ní. Z literatury a vědeckých zpráv, které jsem dostal ze zahraničí od kolegů, to vypadá, že je nakažlivější až o 40 až 70 procent. Podle mě to je někde uprostřed, ale ani to není dobré. Máme-li počítat s tím, že by se v populaci šířil virus, který je nakažlivější o 50 procent, tak si to představme tak, že každý kontakt je pak rizikovější o 50 procent. Při reprodukčním čísle 0,9 bychom se rychle dostali nad 1. Podle prediktivních modelů by se epidemie okamžitě otočila nahoru během sedmi dní. Stejné modely zpracovávají i kolegové v Německu i v jiných zemích. A jsou důvodem i větší ostražitostí a přijímaných opatření po Evropě.

Jak by se v takovém případě zjistilo, jaké zpoždění statistiky mají?
Zjistí se to dvěma způsoby. Ten první jde za Státním zdravotním ústavem a krajskými hygienickými stanicemi. Nyní už je tento mechanismus spuštěn – laboratoře budou hlásit podezření na mutaci koronaviru, ta se bude sekvenovat a krajské hygienické stanice budou přednostně tyto kontakty trasovat. Z těchto dat žádné zpoždění není v tom smyslu, že bychom to viděli poměrně rychle. Obecné statistiky na to začnou reagovat i s větším zpožděním. Aby se to projevilo v progresivním růstu, tak musí mutace v populaci být četná. Nebudu teď říkat kolik, ale bude to třeba od těch sedmi do deseti dnů.

Výpočet mortality

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) před týdnem uvedla, že ji překvapilo vykazování nemocných covidem v nemocnicích. Tvrdila, že každý nakažený je automaticky po 20 dnech od prvního pozitivního testu považován za zdravého, přestože v některých případech leží na jednotce intenzivní péče, nebo dokonce na umělé plicní ventilaci. Opravdu to takhle funguje?
Ne, takhle to úplně nefunguje. Chci zdůraznit, že paní hejtmanka má pravdu, protože to vykazování se opravdu týká pacientů, kteří jsou v daném čase covid pozitivní. Postupujeme podle schválené národní metodiky a data, která reportujeme, jsou hlášená z nemocnic. Svým způsobem je na nich, jakým způsobem vyhodnotí covid pozitivní stav. Je samozřejmé, že pokud má člověk prokazatelný negativní test na covid, tak už není pacient covidový. Ale paní hejtmanka má pravdu v tom, že řada lidí leží v nemocnicích déle.

Nebylo by tak správné pacienty přepočítat, aby bylo z čísla jasně vidět, jak je systém zatížený?
Můžeme pacienty přepočítávat, ale jenom tím administrativně zatěžujeme nemocnice. V tuto chvíli hlásí nemocnice v reálném čase dostupnou kapacitu jednotek intenzivní péče. To znamená, že hlásí obsazenost a volnost lůžek. Takže i když je pacient takzvaně covid minus a není nemocnicí hlášen jako pacient covidový a ze statistik zmizí, tak nemocnice dále udržuje obsazené lůžko. Zátěž nemocnic ale pokračuje i po takzvaném vyléčení člověka z covid plus stavu. Čísla budeme hodnotit, jak se třeba dohlásí i přes zdravotní pojišťovny.

Velké emoce vyvolala slova ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) o tom, že statistika obětí je příliš poctivá a jsou v nich započítány i oběti dopravních nehod, pokud měly předtím pozitivní test na covid. Vnímáte tahle slova jako kritiku na statistiku, kterou připravujete?
Absolutně ne a troufnu si říct, že řada výroků je a musí být vytržená z kontextu, protože sám pan ministr statistiku expertně umí velmi dobře vysvětlovat. Každý si to může ověřit, protože minulý rok udělal tiskovou konferenci, kde zhodnotil a sám přednášel výsledky panelu expertů za první pololetí roku 2020. V tuto chvíli dobíhá stahování listů o prohlídce zemřelých za minulý rok. Je ustaven panel expertů, kteří souhlasili s tím, že data přehodnotí. Ta slova nevnímám jako kritiku, protože to je schválená mezinárodní metodika. Nyní rozlišujme obecnou statistiku úmrtí, která se hlásí v reálném čase. A pak zpětně musí experti vyhodnotit příčinu úmrtí člověka, a to je zrovna u nakažlivých chorob poměrně obtížná a časově náročná práce. Vyhodnocují se čtyři až pět aspektů příčin úmrtí. A analýza za první pololetí není zas tak reprezentativní.

Máte nějaký termín, kdy bude revize těchto dat hotová?
Určitě to nebude v únoru, stihne se to nejdříve v březnu. A právě termín určitě bude březnový, nebude únorový, to se nepodaří stihnout. Úmrtí významně přibylo. Tečku udělá národní zpráva o mortalitě za rok 2020.

Podle statistik Českého statistického úřadu během podzimní vlny, od 1. 10. do 13. 12., zemřelo v Česku o 13 500 lidí víc, než umíralo ve stejném období v předešlých letech. Přitom podle stávající, průběžné statistiky bylo za to období hlášeno 9200 obětí s covidem, což je o třetinu méně. Pokud má tedy člověk covid, neví o tom, neřeší to s lékaři, zemře doma, nebyla provedena pitva, jak jste dodatečně schopni zjistit, jestli měl covid?
Každý záznam o zemřelém člověku je ve spolupráci ministerstvem zdravotnictví a Českým statistickým úřadem kódován, projde rukama expertů a každý bude podle pravidel WHO zaznamenán. Pak uvidíme příčiny úmrtí právě ve vztahu k excesům v mortalitě. Nadbytečný rozdíl v mortalitě ale jednoznačně existuje. Nadúmrtí je vážný problém, který bude muset být analyzován. Pokud se v excesivní mortalitě najde velká masa dalších úmrtí, která budou velmi nespecifická, může tam platit i interpretace, že se to bude naklánět částečně ke covidu, který nebyl diagnostikován.

Epidemie v regionech

Spolu se změnou výpočtu indexu rizika systému PES se přestaly koeficienty počítat pro jednotlivé kraje. Kde je to teď situace nejhorší?
Počítání pro kraje nepřestalo proto, že by to nešlo spočítat, ale protože to de facto postrádá smysl. V této úrovni šíření epidemie je potřeba postupovat celostátně. Mám-li teď hovořit o nemocnicích, tak velmi vážná situace je z hlediska kapacit nemocniční péče a růstu počtu pacientů na jednotkách intenzivní péče v Královéhradeckém a Karlovarském kraji. Velmi vysoká čísla hospitalizovaných má i Plzeňský kraj, roste i Pardubický kraj a dlouhodobě vysoká čísla na jednotkách intenzivní péče mají i Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.

Je někde rychlost šíření koronaviru skutečně extrémní?
Nálož v populaci a epidemické parametry jsou v tuto chvíli naprosto největší v České republice v Královéhradeckém kraji, jmenovitě na Trutnovsku.

V některých zemích vlády v souvislosti s obavami z britské mutace zavádějí povinné nošení respirátorů ve veřejné dopravě a v obchodech. Ukazují i vaše data, že jsou to nejrizikovější prostředí z hlediska nákazy?
Všechny provozy, kde se potká velké množství lidí, kteří by se jinak normálně nepotkali, jsou rizikové. Například u městského hromadného prostředku nevím, kolik stihne obsloužit za den lidí a to jsou to ty neznámé kontakty, kde může dojít k poměrně intenzivnímu přenosu poměrně. Přitom zpětně kontakty nedotrasujete, protože si člověk neuvědomí, že se nakazil právě v městské hromadné dopravě. To je ten rozdíl oproti školám nebo sociálním zařízením, kde máte uzavřené komunity.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza před dvěma týdny řekl, že mu všichni tři poslední ministři zdravotnictví potvrzovali, že obchody nejsou rizikové místo a nemají zmapovaný jediný případ, že by se v obchodě nakazila velká skupina lidí. Jak to tedy je?
Nechci komentovat výroky třetích osob, neznám jejich kontext. Rizikovost daného provozu a prostředí určují jeho parametry a síla sociálních interakcí. Ve chvíli, kdy máte dobře zavedená preventivní opatření a provozovatel opravdu dodržuje podmínky, aby zamezil přenosu, tak naprosto souhlasím s tím, že riziko jde v obchodě i minimalizovat.

Nyní máme komunitní šíření a kontakty nejsou ani zdaleka dotrasovatelné. Velká část nakažených si ani neuvědomí, kde se nakazila. Data sama zpětně nemůžou být stoprocentním důkazem bezpečnosti nebo nebezpečnosti.

Řada lidí navíc hygienikům nedává informace o všech, se kterými se potkali, protože jim nechtějí komplikovat život. Setkáváte se s tím. Vychází vám takovéto podezření z dat, například z průměrných počtů kontaktů?
Ano, ale to je otázka na krajské hygienické stanice a na kolegy, kteří hlídají kvantitu toho trasování. Z toho, co oni říkají, to tak ale vypadá.
Na druhou stranu ve chvíli, kdy jsou lidé ve společné domácnosti, tak se zaznamená jenom jeden kontakt, další si to řeknou a s hygienou se domluví na nějaké formě karantény, takže nemusí být zaznamenaní.

Tím, že kontakty nenahlásíme, tak poškodím úplně všechny, včetně sebe sama a epidemii nikdy nezastavíme. A já si myslím, že nikdo z nás nechce v tomto světě dlouho žít. Izolovanost člověka, který je pozitivní, anebo který potenciálně může nemoc roznášet, protože má velmi blízký kontakt s pozitivním, je jádrem jakéhokoliv úspěchu, dokud nebudeme proočkování. Pokud na to budeme touto formou rezignovat, tak tady budeme v jednom kuse brzdit.

Vliv očkování

Počítáte ve svých modelech s dopady očkování? Při kolika proočkovaných vychází, že se situace může začít výrazně lepšit?
Extrémně těžká otázka, ze které bych se nejradši vykroutil. Do modelů můžeme zadávat, že klesá počet rizikových kontaktů, protože proočkovaní se chrání a chrání i okolí, takže klesá o deset až dvacet procent počet rizikových kontaktů. To už pak má nějaký efekt.

Na závěr chci říct jednu pozitivní věc. V tuto chvíli očkování podstoupilo, a je tedy určitě minimálně částečně imunizovaných přibližně 37 až 40 procent zdravotnických pracovníků. V nemocnicích akutní lůžkové péče je to až 56 procent lékařů. A pozorujeme pokles nákazy zdravotnických pracovníků, což bylo jedno z čísel, které mě nejvíce trápilo. Vyřazuje to totiž kapacity péče, navíc jsou tito lidé opravdu nemocní. Sám jsem teď sledovat pokles z 8000 na aktuálních 4100 nakažených a doufám, že bude pokračovat dál. Naprosto jednoznačně to je začínající efekt očkování. Je to světlo na konci tunelu, které snad přijde co nejrychleji. Do té doby bych chtěl moc poprosit, aby lidé dodržovali opatření – zejména s respektem vůči potenciálně zranitelným lidem.

Bude tedy posun zásadnější při 10 nebo 20 procentech očkovaných?
Cokoliv teď řeknu, tak bude použito proti mně, protože na tuto otázku nejsem připraven a musel bych si to vyzkoušet. Ale už deseti až dvacetiprocentní pokles rizikových kontaktů, jestli ho dosáhnete proočkováním, anebo tím, že něco zbrzdíte, v tom modelu vychází zhruba jako stejný faktor. Jak nemoc reaguje, je vidět na jejím šíření.


Jste spokojeni s obsahem této stránky?