Přepis tiskové konference dne 21. 12. 2023

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Ještě jednou krásný dobrý den, dámy a pánové, v tento sváteční čas si dovolíme shrnout ty dva roky působení na Ministerstvu zdravotnictví. My, když jsme nastupovali na Ministerstvo zdravotnictví, tak jsme měli jasný plán, jasnou vizi toho, kam se musí změnit fungování Ministerstva zdravotnictví, respektive českého zdravotnictví, a tu jsme přetavili do vize 2030, Zdraví 2030, kterou jsme publikovali, zveřejnili, pravděpodobně ji všichni znáte. A začali jsme na té vizi pracovat, jenže v té době současně řádila, a to už si málokdo vzpomene, řádila mutace delta, stále byla nejsilnější mutace delta, blížily se Vánoce roku 2021, blížil se Štědrý den. Blížil se silvestr, podobně jako teď se blíží, a na rozdíl od tohoto silvestru a Vánoc a Štědrého dne, kdy nikdo nepočítá s lockdownem, nikdo nepočítá s tím, že by se zavíralo cokoliv a že by byly zavřené kostely, nebyly půlnoční, tak tehdy takový plán byl. Předchozí vláda chtěla uzavřít na Vánoce a na silvestra vlastně Českou republiku, tak jak to bylo v předchozích letech. My jsme dali na doporučení anti covid týmu, na doporučení odborníků, na doporučení předsedů odborných společností té skupiny, té pracovní skupiny, kterou jsem vytvořil, a nic takového jsme neudělali. Silvestr proběhl v celku normálně stejně jako vánoční svátky a ukázalo se, že jsme měli pravdu. Deltu vystřídal omikron, což byla nejvirulentnější varianta, a nikdo nevěděl, co to způsobí. Vzpomeňte si na ty rozhovory tehdejší, kdy jste se mě ptali a kdy se mě ptala spousta lidí, co omikron, jak to vypadá v Anglii. A my jsme byli v online kontaktu s našimi kolegy z různých pracovišť. Využili jsme svých osobních kontaktů s profesory z různých pracovišť ze západní Evropy. A jak se omikron šířil ze západu směrem na východ, z jihu na sever, jak jsem to tehdy vysvětloval, tak my jsme monitorovali situaci a byli jsme si jistí, že budeme muset intenzivně testovat, ale nebudeme muset omezovat. Nakonec jsme se rozhodli, že pustíme děti na hory, že nebudeme nic zavírat. A bylo to správné rozhodnutí a zpětně se ukazuje, že jsme se rozhodli správně. Byť jsme byli tehdy vystaveni velmi silnému tlaku a kritice mnohých, kteří už na to rádi zapomínají, že ty kroky jsou špatné. No a udělali jsme třetí věc, kterou jsme slíbili v předvolební kampani, že zrušíme povinné očkování. My jsme byli v situaci, kdy tady byla legislativa, která nařizovala, tuším od března, povinné očkování zdravotníků, armády a všech možných, včetně sankcí, vzpomeňte si na ty dopisy zoufalých maminek, děvčat, která studovala na zdravotních školách, kdy jsem dostával a vy jste dostávali do médií řadu dotazů a dopisů, co tedy ty jejich dcery, se nenechají naočkovat, vždyť nebudou moct nastoupit do zdravotnických zařízení. A my jsme zrušili povinné očkování, já jsem to slíbil, a poté, co to bylo technicky možné, tak jsme zrušili povinné očkování, stejně jak jsme zrušili pandemický zákon. Kdo si dneska vzpomene na to, co to bylo. A zase jsme dostali velkou kritiku od odborníků, dostali jsme kritiku od různých institucí i od různých odborných společností, ale ukázalo se, že ten tým odborníků, co nám radil, radil velmi dobře, že byl dobře volený a že bylo správné, že jsme zrušili povinné očkování. A dnes zpětně země, dvě, které to neudělaly, tak velmi, velmi litují. Jenže pak nastala situace, kterou nikdo nemohl předvídat, nikdo nepředpokládal, že se najde takový magor, který by rozpoutal v Evropě válku, který by zaútočil bez varování na sousední zemi, která je kousek od nás, kterou mnozí z nás předtím třeba i navštěvovali. A sice Putin, že zaútočí na Ukrajinu, ono se to stalo. Kdyby k něčemu takovému došlo v nějaké vzdálené zemi, tak člověk má pocit, že se to třeba ani neděje, ale tohle byla tvrdá realita a my jsme se s ní střetli. Střetli jsme se s útokem na nejen příhraniční oblasti, ale s útokem na Kyjev, a tehdy to vypadalo, že začíná druhá Blitzkrieg a že stejný blázen jako kdysi rozpoutal něco, co může skončit světovým konfliktem. Ukrajina se velmi hrdinně bránila a brání a my jsme jí pomáhali a součástí té pomoci byla snaha pomoci obrovské vlně uprchlíků. Maminek, dětí, rodičů, jejich synové, bratři umírali na frontě a kteří prchali ze svých rozbombardovaných domovů, zničených škol a vybombardovaných nemocnic. My jsme se o ně postarali. Naše zdravotnictví to zvládlo. Naše zdravotnictví jim zvládlo nabídnout pomoc. Zvládlo jim nabídnout péči, a přitom jsme se se stejnou kvalitou a se stejnou mírou starali o občany České republiky, byť byly obavy, že se to nepodaří. Ale ono se to podařilo a zpětně se ukazuje, že zdravotnictví na tom nic neztratilo, ale naopak získalo, a že teď tady máme spoustu přátel, kteří pomáhají České republice, kteří tady pracují, odvádějí daně a stávají se z nich standardní pojištěnci. Jenže nás čekala ještě jedna výzva v tom roce. Pořád se bavíme o roce 2021, byl to jeden rok, a já, když se na to takhle zpětně vzpomínám, mám pocit, že to bylo deset let. A to bylo předsednictví Evropské unii. A to předsednictví nebylo vůbec připravené. My jsme neměli nachystané naprosto vůbec nic. A v rámci předsednictví nás čekaly tři zcela zásadní výzvy. Ta první výzva se týkala vakcín. My jsme byli v situaci, že byla podepsaná smlouva, velmi dobrá smlouva, která ale znamenala, že musíme odebrat obrovské množství vakcín velmi rychle a že to nebudou vždycky nejmodernější vakcíny. Současně jsme chtěli reformovat screeningové programy, které byly vlastně dvacet let staré a které už dávno nebyly tím, co je dnešní screening. A chtěli jsme, samozřejmě, pracovat na balíčku, který by zajistil dostupnou centrovou léčbu pro všechny pacienty v Evropské unii, aby to nebylo tak, že drahé léky jsou jen v některých zemích a v jiných ne. Co se vakcín týče, jsme byli extrémně úspěšní. Jenom České republice jsme ušetřili několik miliard. Podařilo se nám rozložit dodávky vakcín na daleko delší dobu, snížit ty dodávky a zajistit, abychom vždy dostávali nejmodernější ty vakcíny proti covidu. A to za ty částky, které byly původně vyjednané, které jsou dneska pětinové, oproti tomu, co je běžná cena těchto vakcín na trhu, kde podobné smlouvy nejsou. Podařilo se nám u screeningových programů udělat naprosto průlomové rozhodnutí, a to tak, že komise rozhodla zcela v souladu s doporučením odborníků evropských odborných společností. Do dneska za to dostáváme od českých i evropských odborných společností poděkování. A myslím si, že tím pomyslným vrcholem toho našeho úsilí bylo schválení a zavedení screeningu karcinomu prostaty, který schválila Evropská komise, schválili jednomyslně ministři. Screeningový program podle českých doporučení a protokolu se stal normou. A jako první země v Evropě tento program zavádíme od příštího roku od 1. 1. v České republice. Plně hrazený screeningový program pro včasný záchyt karcinomu prostaty. No a samozřejmě jsme vykopli balíček ohledně léků a tento balíček se posunuje dál. Takže to byl rok 2021, to byly výzvy, se kterými jsme nemohli počítat. To byl rok 2022, to byly výzvy, se kterými jsme nemohli počítat. To bylo vlastně prvního rok a pár měsíců nebo rok a jeden měsíc v naší vládě, tedy prosinec 2021 a 12 měsíců roku 2022. Přesto jsme celou tu dobu pracovali na reformě zdravotní péče, reformě zdravotnictví. A tu reformu jsme přetavili především do těch ekonomických parametrů, protože bez ekonomických změn není možné realizovat naši strategii reformy zdravotní péče. A ty ekonomické změny možná nebyly zachyceny, ale byly o to důraznější, o to hlubší. První změnu jsme museli udělat na straně vstupu. Museli jsme mít naprosto jasná pravidla pro financování zdravotních pojišťoven. A dlouhodobě nejasné pravidlo bylo, jak platit pojistné za státní pojištěnce, což je dnes 60 % státních občanů České republice, ale po roce 2035 to bude 75 % občanů České republiky. A nám se podařilo po 30 letech prosadit zákon o valorizaci úhrad za státní pojištěnce. Tedy poslední kamínek v té skládačce příjmů zdravotních pojišťoven se z neznámé stal známou. A dnes je jasné, předvídatelné a zákonem definované, jakým způsobem jsou realizované a budou v následujících letech realizované platby za státní pojištěnce. A tím pádem jsme se mohli přesunout k té výdajové stránce. A v té výdajové stránce jsme realizovali několik zcela klíčových změn. Za prvé jsme zavedli úhradu jednodenní medicíny. V prvním roce velmi opatrně, v následujícím roce, v letošním roce už velmi intenzivně. Takže úhrada jednodenní medicíny se blíží tomu, co je standardem ve vyspělých západních zemích. Za druhé jsme definovali centrovou léčbu. Tedy tak, jak dneska transplantují orgány dvě nemocnice v České republice, pražský IKM, brněnské CKTCH, tak stejně jsme definovali některé další výkony, zcela podle doporučení odborných společností. A vždycky po velmi intenzivní diskuzi jsme nastartovali vznik nového centra, kde se mohou takto centralizovat pacienti, čímž snižujeme cenu za provádění těch výkonů, ale výrazně zvyšujeme kvalitu těch výkonů. Třetím krokem v té skládačce, v tom kamínku bylo něco, co veřejnost možná neví, ale bylo to velkým problémem českého zdravotnictví, stále horším a horším, a to byly rozdílné úhrady v různých zdravotnických zařízeních za totéž. Představme si pacienta, který má operaci žlučníku, je v nemocnici A, v nemocnici B, stejná pojišťovna, stejný pacient. V nemocnici A za tento stejný výkon ve stejné kvalitě dostal zaplaceno dvakrát, třikrát, čtyřikrát, několikanásobně víc od pojišťovny, od té stejné než v nemocnici B. Jmenovalo se to základní sazba. Je to něco, v čem se lišily úhrady za totéž v různých nemocnicích. My jsme to začali srovnávat a do konce volebního období chci zcela srovnat tyto rozdíly. Čtvrtý problém, který mělo české zdravotnictví a který nemá většina západních systémů, vyspělých systémů byla výkonová úhrada. Tedy opravdu platba za reálné náklady zvláště komplikovaných a drahých výkonů, kde se mohou reálné náklady výrazně lišit. A pokud ta platba je za takové výkony průměrná, tak pak to zhoršuje kvalitu provádění těch výkonů. A pracoviště, která těchto výkonů komplikovaných, složitých dělají více, tak jsou v ekonomicky velmi složité situaci. Proto ve vyspělých zemích jsou výkonově hrazeny až 40 % takových výkonů. Já, když jsem nastoupil, byly to 2 %. Po diskuzi s týmem jsem byl přesvědčován, že bychom se měli do voleb dostat na 15, možná 20 %. Já mohu říct, že dnes jsme na 18 %, a jsem si jistý, že do voleb se na těch 40 %, které jsem si dal jako svůj cíl, dostaneme a budeme na úrovni západní Evropy a špičkového západního zdravotnictví z hlediska ekonomiky. Tím jsme vyřešili ekonomický balíček a mohli jsme se posunout k dalším částím té strategie. Ty další kroky bych rozdělil do 4 kategorií. První kategorie byla prevence. My jsme ve svém volebním programu měli jako zásadní téma zvýšení kvality života ve zdraví. My sice máme prodlužující se průměrný věk, ale není to prodlužování ve zdraví. Proto jsme se soustředili na prevenci. Trojnásobně jsme navýšili fondy prevence zdravotních pojišťoven. Podpořili jsme všechny screeningy. Já jsem mluvil o screeningu karcinomu prostaty, ale těch screeningových programů je více. Rozšířili jsme například dobrovolné hrazené očkování proti papilomaviru. Podpořili jsme sport pro prevenci v rámci obezity. A začali jsme daleko více spolupracovat s neziskovým sektorem. Například s Českou obezitologickou společností, RunCzech či s dalšími neziskovými organizacemi. Jako vicepremiér jsem dostal také na starosti, já jsem si o to řekl na vládě, mezirezortní pracovní skupinu, která řeší lepší nastavení stravování ve zdravotnických, sociálních a vzdělávacích zařízeních. Mým cílem je, aby děti, kteří mají celiakii, kteří mají různé intolerance potravinové, dostávali tu stravu již ve školách. Protože my se musíme soustředit na ty opravdu nejmladší, aby jejich výživa byla co nejkvalitnější. A aby nedostávali žádné rizikové potraviny, které jsou pro ně intolerovány. Samozřejmě jsme podpořili očkování. Není to jenom chřipka, není to jenom covid, ale jsou to další typy očkování. A celý ten komplex balíčků prevence výrazně finančně podporujeme zdravotními pojišťovnami a konec koncům protaví se to do zákonů, o kterých budu mluvit. Druhá kategorie byla oblast vzdělávání. U vzdělávání jsme vlastně dokončili vše, co se týče nelékařských pracovníků. Tady sedí někde hlavní sestra paní ředitelka. Je potřeba jí za to velmi poděkovat. Protože opravdu u nelékařských pracovníků se nám podařilo udělat průniky těch vzdělávacích programů. Minimalizovat rozdíly ve smyslu toho, že se věci dělaly dvakrát, třikrát, čtyřikrát. A tam si troufnu říct, že jsme se téměř dostali do finále. Vzápětí jsme začali pracovat i na vzdělávání lékařů, kde cílem je, zase, zjednodušit vzdělávací programy, zvýšit jejich prostupnost. Stabilizovali jsme institut pro další vzdělávání. Vtáhli jsme do děje děkany a další stakeholdery. Zvýšili jsme dotace na rezidenční místa a cílili jsme ty dotace na primární péči, tedy praktické lékaře pro dospělé, praktické lékaře pro děti a dorost. A tyto dva obory jsme maximalizovali a současně ty obory, kde chybí ti lékaři, to znamená dětští psychiatři, psychologové. Tam jsme zase soustředili ty peníze. A konečně jsme začali soutěžit program, který se jmenuje Administrátor, kterým chceme převést celý ten systém do elektronické podoby, já bych byl rád, kdyby to bylo už v příštím roce tak, abychom celý systém vzdělávání měli bezpapírový a měli ho elektronicky. Senát schválil novelu zákonů o léčivech, a to byla třetí část toho našeho balíku, kdy jsme chtěli podpořit stabilitu českého trhu. Vzpomeňte si na situaci, která byla v loňském roce v prosinci ke končícímu předsednictví, kdy důsledek kombinace covidu a války na Ukrajině byl velký nedostatek léků v celé Evropě. A nám se podařilo situaci stabilizovat pomocí dvou zákonů. Ten druhý byl schválený včera v Senátu České republiky, plus některými kroky v rámci českého trhu. Rozšířili jsme počet dodavatelů těch léků, udělali jsme víc konkurenční prostředí a dnes mohu říct, že ta situace je zcela pod kontrolou a dnes mohu říct, že tato legislativa, kterou, pevně věřím, pan prezident v nejbližších dnech podepíše, dokončí tento balíček, kdy posledním krokem, což je výzva pro ty další dva roky, kterou také splním, tak jako všechno, co jsem kdy slíbil, tak bude vybudování fabriky na výrobu penicilinu v České republice. No a poslední věc byla byrokracie. My jsme začali výrazně rušit řadu zbytečných opatření, konec periodických pracovně lékařských prohlídek, zrušení potravinářských průkazů jsou jen dvě drobnosti z celé té škály, která vede k debyrokratizaci zdravotnictví, která vede ke snížení toho papírování a té papírové války. A to jsme v současné době. Teď nás čekají legislativní změny, já jsem, bych samozřejmě byl nadšen, kdyby ty změny bylo možné realizovat už v uplynulém roce nebo v letošním roce, ale rok 2022 byl bohužel rokem covidu, rokem zahájení agresivní války generalissima Putina a rokem, který byl rokem našeho předsednictví a rokem, kdy se objevil nedostatek léků. Přesto jsme na těch zákonech pracovali celé ty dva roky a máme je nachystané. A jsou to zákony o veřejném zdravotním pojištění, zákon o zdravotních službách, zákon o ochraně veřejného zdraví a zákon o elektronizaci zdravotnictví. Tyto čtyři zákony jdou do Poslanecké sněmovny v prvním pololetí přes vládu a tak dále, postupně do Poslanecké sněmovny, a chci, abychom tyto čtyři zákony měli v platnosti do konce volebního období a tím dokončím vlastně celou tu reformu zdravotnictví, naplním vizi 2030, tedy strategii 2030, Zdraví 2030 a posunu zdravotnictví tak, aby bylo odolné i po roce 2035, bylo kvalitní a fungovalo tak, jak má. Budeme samozřejmě pokračovat v odbourávání zbytečné byrokracie pro pacienty, zaměstnavatele a zdravotníky a budeme dál pokračovat v rušení některých nesmyslných pravidel a předpisů a některých věcí, které tady jsou třeba už z dob reálného socialismu. Teď jsme objevili jednu společnou vyhlášku s panem ministrem Kupkou, kterou bezesporu zlikvidujeme a která se týká řidičů, a je to relikt ze 70. let. Takže já vám děkuji a já bych si teď dovolil předat slovo postupně svým náměstkům, protože Ministerstvo nejsem já, Ministerstvo je tým ministra a tří politických náměstků, Ministerstvo je tým ředitelů a vrchních ředitelů a tým řady pracovníků. Je to velmi silný tým, a dneska si troufnu říct, že by za každého zaměstnance Ministerstva zdravotnictví byl ochoten a schopen dát ruku do ohně. Je to tým, který pracuje velmi intenzivně, je to tým, který je ochoten a schopen pracovat v pozdních večerních hodinách, o víkendech, a v podstatě tým, který opravdu připravil něco, co znamená změnu fungování zdravotnictví a jistotu pro naše pacienty, jistotu pro naše pacienty, že se nemusí bát, že stárnoucí populace, že se nemusí bát, že různé problémy, které se objevují, budou mít dopad na kvalitu jejich péče, dostupnost jejich péče a že se naši zdravotníci nemusí bát, že by toto Ministerstvo nebylo na straně jak zdravotníků, tak pacientů. Takže, pánové, teď je to na vás. Děkuji. 

Josef Pavlovic, náměstek ministra 
Dobrý den, dámy, pánové. Já děkuji panu ministrovi za slovo. Já bych si dovolil navázat seznamem konkrétních kroků, které jsme provedli a které byly v mé gesci na Ministerstvu zdravotnictví. Na začátku bych právě zmínil tu covidovou výzvu, jak zmiňoval i pan ministr. My jsme na začátek vlastně založili Národní institut pro zvládání pandemie, který se nám v letošním roce povedlo ukotvit do Státního zdravotního ústavu, tak aby se z něho stalo standardní poradní těleso pro případ nejen covidu, ale jakékoliv další epidemie, pandemie a jakýkoliv dalších hrozeb, tak aby vlastně fungoval i preventivně a upozorňoval nás dopředu na různé hrozby a rizika, které můžou nastat například z mezinárodního vývoje. Zároveň se nám povedlo převzít od Armády České republiky IT systémy, které byly vyvinuty během covidu, tak aby se tato investice, která byla provedena, neznehodnotila, a nastavit jí do standardních procesů, které máme na Ministerstvu, případně na hygieně. Rozhodně bych chtěl zmínit i velmi úspěšnou očkovací kampaň, kterou jsme měli v loni zaštítěnou panem Čtvrtníčkem, kterému patří velký dík. Letos už očkovací kampaň byla v běžném režimu, Česko informuje, kterou vlastně pořádá vláda, a i tam na ten podzim jsme měli právě naplánováno úspěšné očkování proti respiračním onemocněním, to znamená covid a chřipku. Centrální řídící tým, pod jehož gesci spadají tato opatření, nadále funguje a zasedá, stejně jako tomu bylo během těch dní epidemií. Chtěl bych zmínit spolupráci při proočkování zejména seniorních skupin, zařízení sociálních služeb, které probíhalo ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb, a velký dík za to patří panu prezidentu Asociace Horeckému a jeho osobnímu úsilí, tak se nám opravdu povedlo proočkovat klienty z těchto služeb tak, abychom vlastně snížili možná zdravotní rizika. Dále máme zde k dispozici dva typy vakcíny, jak zmiňoval pan ministr, jedno z nich je ta mRNA, dalším je potom proteinová vakcína, to znamená, občané mají možnost na výběr. Pokud hledají informace, i nadále máme v provozu linku 1221, stejně tak web covid.gov, kde naleznou vlastně občané ty nejaktuálnější informace, které se těchto témat týkají. Co bych zde ještě chtěl zmínit, je, i nadále platí výzva Ministerstva zdravotnictví k tomu, že je možné se očkovat na covid i chřipku před tou přicházející vlnou, kde očekáváme ten peak během té druhé poloviny ledna. To znamená, stále můžu něco učinit pro to, abych snížil případná zdravotní rizika s proděláním covidu tím, že se nechám včas naočkovat. Dále bych zmínil právě ten zákon o ochraně veřejného zdraví. Jak pan ministr uvedl, naším cílem je zefektivní fungování ochrany a podpory veřejného zdraví. Jedním z těch našich kroků, který už provedeme do konce tohoto roku, je zřízení Rady vlády pro veřejné zdraví, tak abychom byli schopni vytvořit celou koncepci zdraví, nikoli zdravotnictví, protože zdraví zahrnuje trošičku širší gesci, od Ministerstva školství, práce, MPSV a mnoho dalších inspekčních orgánů, stejně tak akademickou sféru, a na této půdě právě bude probíhat debata o těch opatřeních pro to, abychom populaci udrželi co nejdéle zdravou. S tím souvisí i naše snaha o snižování byrokratické zátěže občanů, to znamená, zabýváme se provozními řády, abychom maximálním způsobem využívali elektrické podání žádostí, čerpání z databází států nebo právě, jak jsem zmiňoval, některé ty dispečinky, tak aby měly jednoznačné legislativní ukotvení, takže v této novele zákona jsou potom i hygienické registry, tak abychom jsme byli schopni je maximálně efektivně využívat. Stejně tak pracujeme na zavedení elektronického oznamování dětských letních táborů, zrušení povinností předkládat provozní řády, což jsou například stovky tisíc provozoven, hřiště, péče o tělo, koupaliště a mnohé další, přitom nemají žádný zásadní dopad právě do té ochrany veřejného zdraví. Stejným způsobem, tím, že dneska máme 14 krajských hygienických stanic, tak pokud podnikáte na území celé České republiky, musíte většinu vašich žádostí předkládat x 14, to bychom právě tímto orgánem chtěli zlikvidovat, tak aby poskytovatel těchto služeb na úrovni celého státu měl jedno kontaktní místo a nemusel vlastně tuto agendu duplikovat 14x v různých krajích. Chtěl bych zmínit, že právě to zřízení Rady vlády pro veřejné zdraví vyžaduje k tomu, abychom se posunuli od rozhodování na základě dojmologie, na základě využívání dat a jejich využití v praxi, proto pracujeme na HSPA, což je objektivní hodnocení výkonnosti zdravotnických systémů v členských státech Evropské unie neboli Health and Performance Assessment, kdy právě ve spolupráci s OECD a Evropskou komisí jsme započali přípravu hodnocení pro Českou republiku. Máme už identifikované údaje k tomu, abychom mohli systematicky měřit a ověřovat tyto údaje ve srovnání s mezinárodním srovnáním, a tato data potom budou k dispozici veřejně. Inspiraci jsme našli například v Belgii, kde se můžete podívat na stránky Healthy Belgium, a velmi podobný systém by měl vzniknout i pro Českou republiku, kde občané najdou vysvětlivky, kontext jednotlivých zdravotnických dat. Dále bych chtěl zmínit, že právě toto rozhodování na základě dat nemáme jen pro zdravotnictví, ale i pro fungování samotného Ministerstva zdravotnictví, kde se Ministerstvo přihlásilo do soutěže, abychom si ověřili, jak na tom jsme v rámci vnitřních procesů, od organizace People Management Forum zabývající se personální politikou, a v kategorii neziskové organizace a veřejná správa jsme vyhráli první cenu za projekt Průvodci progresu – interní rozvoj talentů. Máme tedy snahu vzdělávat naše zaměstnance v jednotlivých dovednostech. Stejně tak jsme získali i certifikát v kategorii veřejný sektor, takzvaně Outstanding Organization od organizace, která má jeden z nejpropracovanějších moderních přístupů k měření výkonnosti, a s tím souvisí i, že bych chtěl oznámit, že jsme nasadili umělou inteligenci na Ministerstvu zdravotnictví, kde zaměstnanci mají možnost přistupovat k modelu, který neposílá data nikam dál, funguje na našich interních systémech ve spolupráci s Microsoftem, a tím pádem můžou využívat výhody toho, co známe jako GPT, s tím, že bychom od příštího roku měli tato data navázat i na plánovanou e-sbírku, to znamená, zaměstnanci budou moci čerpat právě i z těchto databází státu. Dále bych chtěl zmínit potom oblast porodnictví, kde se nám na Národním informačním zdravotním portálu povedlo představit open data o českém porodnictví, kde můžete najít data o jednotlivých porodnictvích, o tom, jak jsme na tom s reprodukčním zdravím. S tím souvisí samozřejmě i naše předkládaná strategie Baby friendly hospital, jejíž cílem je zvýšit kojení, stejně tak Komise pro výživu kojenců a malých dětí, která zasedá bez zástupců výrobců náhražek mateřského mléka, to znamená, nejsou tam žádné střety zájmů. S tím souvisí samozřejmě například i metodický pokyn pro přítomnost zákonného zástupce během hospitalizace dětí, kdy se nám povedlo sjednotit dobrou praxi napříč všemi poskytovateli zdravotní péče, tak aby rodiče vždy mohli být se svým dítětem během hospitalizace, tak jak vlastně ukládá judikatura. Dále s Veřejným ochráncem práv pracujeme i na dalších metodických pokynech, jeden z nich se bude týkat například nahrávání ve zdravotnických zařízeních, což je problém těch posledních kolika let. Už k tomu máme ustálenou judikaturu. My bychom chtěli právě provést sjednocení toho metodického, nebo sjednocení metodickým pokynem pro jednotlivé poskytovatele, jak k tomu mají přistupovat. Určitě bych chtěl právě zmínit i to Zdraví 2030, které zmiňoval i pan ministr, a report o tom, jak jsme s ním daleko po těch prvních dvou letech naší vlády naleznete na našem webu, je veřejně dostupný. Má to přibližně 70 stránek, to znamená na vánoční svátky a advent, pokud chcete rozjímat nad českým zdravotnictvím, tak je to ideální čtení. Já vám děkuji.

Jakub Dvořáček, náměstek ministra
Dámy a pánové, dobrý den. To moje vystoupení bude poměrně snadné, protože já navazuji na mnoho oblastí, které pan ministr tady poměrně už precizně popsal. Já jsem na Ministerstvo nastoupil proto, abych pomohl zvládnout české předsednictví. Nicméně začnu Ukrajinou, protože ta jaksi vstoupila do té přípravy poměrně intenzivně. A tady bych chtěl především poděkovat za prvé týmu Ministerstva zdravotnictví, protože opravdu to přecházení z jedné krize do druhé vystavuje všechny naše zaměstnance extrémnímu tlaku a dlouhodobému tlaku. Zároveň zdravotním pojišťovnám, protože to zvládnutí té obrovské masy lidí, která k nám přišla a poskytnutí zdravotní péče všem, kteří ji potřebují, hlavně dětem, tak samozřejmě pro nás bylo obrovskou prioritou, aby z té úzké spolupráce se zdravotními pojišťovnami, zároveň s mezinárodními organizacemi typu VH a UNICEF by vlastně nemohlo, by nemohlo nikdy fungovat. A nám se to vlastně podařilo i díky tomu, že jsme hned od začátku vlastně zavedli všechny ukrajinské uprchlíky do systému státních pojištěnců, což byl opravdu velmi, velmi dobrý krok, ale zároveň jsme byli také první, první sektor, vlastně první, první Ministerstvo, které přistoupilo k tomu, že jsme potom omezili vlastně na určitou dobu ten volný přístup a to plně hrazené zdravotnictví ve smyslu státních pojištěnců. Dnes jsou těmi státními pojištěnci, kteří jsou ohrožení, děti, lidé, kteří mají nějaký handicap, nemohou pracovat, staří lidé a tak dál, ale zároveň jsme byli první, kteří přistoupili k tomu, že ti, kteří mohou pracovat, tak se ta ochranná doba omezila na 150 dní, a i díky tomuto určitému tlaku mnoho ukrajinských migrantů začalo pracovat, začalo se podílet na systému veřejného zdravotního pojištění, a dnes můžeme říct, že ukrajinští migranti nejsou nákladem negativním veřejného zdravotního pojištění, ale že do něho intenzivním způsobem přispívají, a to je ten cíl a tak by to správně mělo být. Ano, Česká republika se otevřela, ale zároveň nastavila systém tak, abychom je rychle motivovali k tomu, aby se integrovali a aby vstoupili i se svou přidanou hodnotou do systému. Tam automaticky můžu navázat k velkému množství zdravotníků, kteří k nám přišli z Ukrajiny, a to je i velký dík UNICEF a WHO, my jsme díky jejich podpoře mohli okamžitě nastartovat program vzdělávání, jak příprava českého jazyka, znalosti zdravotního systému, jak pro lékaře, tak pro další zdravotníky, kteří k nám takhle přišli, a velká část už dnes pracuje v nemocnicích, notifikovala svoje diplomy, akreditovalo se, a tak už začali přispívat tomu, abychom to kapacitně zvládli. My jsme zároveň dělali projekty, které byly zaměřené na rozšíření primární péče, protože samozřejmě ten tlak byl největší na primární péči, a bylo to zase jakoby s podporou Světové zdravotnické organizace a UNICEF, kdy se nám podařilo rozšířit množství ordinací, rozšířit jejich pracovní dobu, zapojení dalších zdravotníků, ale zároveň administrátorů a překladatelů, kteří pomohli, aby ten celý tlak jsme zvládli bez problémů, a aby to nemělo dopad na dostupnost zdravotní péče pro české občany. Myslím si, že Česká republika je za tyto kroky hodnocena extrémně pozitivně i v tom mezinárodním prostředí. My nadále pracujeme na tom, aby co největší množství zdravotníků z Ukrajiny se integrovalo do našeho systému a zároveň se snažíme poskytnout zdravotní péči. ??? #00:31:50# (výpadek zvuku) …stále se tady setkává pracovní skupina, která se opravdu každý týden snaží řešit aktuální výzvy, které přichází. A problémy s nedostatkem léčiv nás budou pravděpodobně provázet i další léta. Já bych zmínil třeba léčivé přípravky v oblasti diabetu. Byť Česká republika se vyhnula té nejvyšší krizi těmi opatřeními, které jsme zavedli, tak dnes třeba tato krize probíhá v Belgii, probíhá ve Francii, a vidíme, jak se ta nedostupnost přenáší do dalších zemí. Takže je evidentní, že tento problém bude trvat a budeme na něm pracovat dál. A tady já bych chtěl poděkovat Lékárnické komoře, která v tom odvedla obrovský kus práce, ale i distributorům, výrobcům léčiv, některým dodavatelům, kteří nám opravdu velmi pomohli tu situaci řešit. A dnes, když to můžu shrnout, tak opravdu naprostá většina antibiotických přípravků proudí do České republiky bez problémů. Jsou tam sice určité výkyvy, které, jak jsem zmínil, asi budou pokračovat i v jiných oblastech, ale dnes opravdu ten systém funguje velmi dobře a my jsme schopni tu přicházející krizi zachytit velmi brzo a zároveň na ní poměrně flexibilně reagovat. A na to navazuje novela, která včera prošla Senátem, za kterou já jsem opravdu velmi rád a byla to opravdu velká práce, nejen opět kolegů a kolegyní tady na Ministerstvu zdravotnictví, ale i s jednotlivými poslanci a senátory, protože víte, že tento a tato novela pak během projednávání ve Sněmovně prošla ještě dalšími úpravami, byl tam komplexní pozměňovací návrh, kdy nám poslanci, poslankyně pomohli upravit tu novelu, tak jak jsme získávali tu zkušenost a dovednost v těch měsících během jara, léta a podzimu letošního roku. Takže já můžu říct, že dnes ten materiál a novela je v takovém stavu, kdy jsem přesvědčen o tom, že nám pomůže opravdu do budoucna tu situaci intenzivně řešit, bude to samozřejmě znamenat velký tlak na výrobce, distributory a na všechny jednotlivé složky toho distribučního, dodavatelského řetězce, samozřejmě na lékárny, ale já jsem přesvědčený, že i kroky, které jsme podnikli, abychom vlastně podpořili lékárenství v České republice navýšením signálního výkonu, kdy tím jsme přivedli určité další finance do tohoto systému, tak zároveň to umožní další elektronizaci a tok dat, která k řízení celého systému dostupnosti léčiv do budoucna potřebujeme. Tolik k té stávající změně, jak probíhající i k probíhající legislativě. Já bych ještě možná zmínil poslední věc, a to je Národní plán obnovy. I tam postupujeme si myslím velmi rychle a dnes převážná většina těch velkých projektů běží, jsou vybráni dodavatelé a ty stavby se rozebíhají. A já jsem přesvědčen, že Ministerstvo zdravotnictví a sektor zdravotnictví bude ten, který bez problémů zvládne naplnit to očekávání, které kolem Národního plánu obnovy je, to znamená mít dokončené ty projekty do poloviny roku 2026, a veškeré ty, jak investiční, tak neinvestiční aktivity, které v tomto ohledu běží, tak se nám díky tomu týmu, který tady je, jak třeba i v oblasti IT, tak v řízení těch financí směrem k poskytovatelům, že se nám to podaří bez problémů zvládnout a že my určitě nebudeme ti, kteří mohou nějakým způsobem ohrozit čerpání financí z Národního plánu obnovy. Děkuji mockrát za pozornost.

Václav Pláteník, náměstek ministra
Dámy a pánové, já mockrát děkuji panu ministrovi, že mě přijal letos v únoru do svého týmu a já jsem se tak během letošního roku mohl zapojit do práce a s něčím z toho bych vás rád teď seznámil. Dovolte mi připomenout, že několik posledních měsíců bylo ve znamení velmi těžkých jednání s Mladými lékaři, Českou lékařskou komorou a lékařskými odbory, a jakkoliv byla náročná, tak jsme velmi rádi, že jsme dosáhli dohody, zákoník práce byl změněn, koordinátoři vzdělávání a jednotné místo pro stížnosti fungují, a od příštího roku dostanou lékaři významně přidáno. Chci za Ministerstvo zdravotnictví ale jasně říct, že ta iniciativa, která původně vzešla od Mladých lékařů, v žádném případě nebyla pouze o penězích. Naopak, podněty, které Mladí lékaři vznesly, stran vzdělávání, pracovních podmínek a organizace práce jsou velmi relevantní, my si je bereme za své a v následujícím roce se jim budeme věnovat. Proto je připravena k fungování skupina pro přípravu odměňování ve zdravotnictví, které chceme představit příští rok. Bude dále pracovat další skupina na úpravě zákoníku práce, aby odpovídal podmínkám ve zdravotnictví, a spolu s MPSV připravíme další novelu zhruba v polovině roku. V rezortní skupině pro personální strategii, kterou vede můj kolega pan náměstek Pavlovic, byla představena data z průzkumu o očekávání lékařů ohledně slaďování rodinného a pracovního života a požadavky na dětské skupiny a předškolní vzdělávání. A v novém roce Ministerstva zdravotnictví a práce představí návod, jak těmto požadavkům mají nemocnice vycházet vstříc. A budeme dále inovovat vzdělávání. Příští rok odpilujeme systém Administrator, který bude digitalizovat a ztransparentní systém předatestační přípravy. Mou hlavní agendou, kterou mě pan ministr pověřil, je zdravotně sociální pomezí. Je to, myslím, poprvé, co této oblasti dal ministr zdravotnictví takto vysokou prioritu. A díky tomu mohou naše dva rezorty, práce a zdravotnictví společně do některé věci posouvat. Naší populaci čeká v následujících 20 letech demografické stárnutí a tato oblast bude strategická. Z toho, co už se povedlo, mi dovolte zmínit, že jsme vytvořili datový most mezi Ministerstvy práce a Ministerstvem zdravotnictví, a již dochází k prvním výměnám dat. Jde tedy o již fungující spolupráci, nesmírně potřebnou, která zde 25 let zcela chyběla. Aktuálně sdílíme a analyzujeme data o rizikovosti různých profesí, což souvisí s důchody, o zátěži sociálních pobytových zařízení, kde je poskytována zdravotní péče, o dostupnosti dlouhodobé péče nebo o čerpání pracovní neschopnosti a dalších oblastí. Výsledkem bude zásadní racionalizace při zajišťování kapacit a exaktní plánování potřeb sociálně zdravotní a dlouhodobé péče v pobytové, ambulantní i terénní formě s ohledem na specifika regionů. Spolupráce Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí umožní zvýšit dostupnost a kvalitu péče v této oblasti, ale umožní nám také velmi efektivně využívat finance v obou rezortech a připravovat a vyhodnocovat cílená opatření, jako jsou například screeningové programy. Dále nás ve zdravotně sociální oblasti mimo jiné čeká následující. Před mezirezortním připomínkovým řízením je náš společný zákon o sociálně zdravotní lůžkové péči, která významným způsobem doplní aktuální mozaiku služeb dlouhodobé péče, a bude to zásadní prvek naší přípravy na stárnutí populace. Další společná legislativa nebo legislativní úprava umožní hradit z veřejného zdravotního pojištění zdravotní péči v odlehčovacích sociálních službách, kde tato možnost aktuálně není. To znamená, že odlehčovací služby budou dostupnější i pro ty lidi, kteří potřebují větší složku ošetřovatelské péče. A je to velká pomoc pro pečující rodiny. Pan ministr letos dotáhl společně s pojišťovnami iniciativu Právo být zapomenut, právo na stejné podmínky pro vyléčené onkologické pacienty, kteří hledají různé finanční produkty, jako je například pojištění. My na tu iniciativu už navazujeme dalším projektem, kterým je návrat do práce pro bývalé onkologické pacienty. Společně s Ministerstvem práce, Českou správou sociálního zabezpečení a Úřadem práce hledáme cesty, jak na pracovním trhu nastavit správné opatření, včetně například revize legislativy o posuzování invalidity, aby se pacient po úspěšné léčbě mohl vrátit do práce, třeba s nějakou mírou ochrany na pracovním trhu a mohl tak naplno využít svůj potenciál. Obě tyto iniciativy vychází z evropského i z našeho národního onkologického plánu. A v neposlední řadě jsme rovněž připravili a předložíme novelu, která zjednoduší administrativu zaměstnavatelům, kteří nabízejí zkrácené úvazky, jde o povinná hlášení kvůli platbě zdravotního pojištění. To pomůže například lidem na rodičovské dovolené a opět to vychází z našeho programového prohlášení vlády. Tolik ve stručnosti. Všechno to můžeme dělat díky tomu, že oba ministři této oblasti dávají vysokou prioritu a zároveň, protože se můžeme opírat o tým odborníků jak na zdravotnictví, tak na MPSV a tímto jim tady i chci poděkovat. Mockrát vám děkuji.