Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Nejčastější dotazy při přípravě žádostí o grant v rámci výzev Malého grantového schématu Programu Zdraví Fondů EHP 2014-2021

Vytvořeno: 31. 3. 2021 Poslední aktualizace: 12. 5. 2021
  1. Kolik projektových žádostí může jedna organizace podat?

Při zvažování podání žádostí o grant je nutno řídit se pravidly konkrétní výzvy, která specifikuje povolený počet žádostí jedné organizace.

  1. Existuje nějaké omezení pro partnerské organizace z hlediska jejich právní subjektivity?

Partnery mohou v projektu jak veřejné, tak soukromé organizace z ČR, donorských států nebo dalších zemí, které jsou příjemci Fondů EHP. Partnery mohou být rovněž mezinárodní organizace. Omezení z hlediska právní subjektivity zpravidla není pro partnerské organizace stanoveno. Vždy je ovšem lepší si tuto informaci ověřit ve znění konkrétní výzvy

  1. Je nutné mít v projektu zahraničního partnera? (partnera z donorského státu)

V projektu neexistuje povinnost mít zahraničního partnera, nicméně projekty v partnerství budou zvýhodněny při hodnotícím procesu.

  1. Je možné mít v projektu partnerství s finančním plněním?

Ano, partnerství s finančním plněním je v projektech umožněno. V partnerské smlouvě by měla být specifikována role partnera (případně partnerů), podrobný rozpočet (partnera) a způsob, jakým bude docházet k proplácení výdajů partnera.

  1. V případě MGS3 – musí zastřešující organizace vzniknout až v průběhu projektu, nebo je možné ji založit již před podáním projektové žádosti?

Organizaci je možné založit již před podáním projektové žádosti, nicméně její zápis do příslušného rejstříku a tím pádem i oficiální vznik organizace musí proběhnout až v rámci projektu, neboť se jedná o jeden z jeho výstupů.

  1. Jsou k dispozici nějaké doporučené sazby mezd a platů? U některých členů odborného týmu nebo u norských partnerů se pohybují hodinové sazby poměrně vysoko.

Pro Fondy EHP 2014-2021 neexistují doporučené sazby mezd a platů. Stanovení výše mezd a platů by se mělo řídit podle odměn v místě a čase pro danou pozici obvyklých. Pokud se u některých pozic jedná o vyšší hodinové sazby, je to v žádosti potřeba řádně zdůvodnit.

  1. Je možné hradit z projektu mzdy z překážky na straně zaměstnavatele?

Ano, hradit z projektu mzdy z překážky na straně zaměstnavatele lze.

  1. Cestovné – jak správně nastavit v rozpočtu projektu?

V případě zahraničních cest v rámci projektu a zahrnutí s nimi spojených nákladů do rozpočtu projektu žadatel vždy kalkuluje výdaje za ubytování, stravné, místní dopravu a pojištění prostřednictvím paušální částky. Žadatel vybere ze seznamu položek v kapitole Cestovné položku per diems (zahrnující výdaje na ubytování, místní dopravu, stravu a cestovní pojištění). Sazba per diems je stanovena dle paušálních sazeb EU, jak je uvedeno v Příloze 1 Rozhodnutí Komise ze dne 18. 11. 2008 a následných aktualizacích: https://www.eeagrants.cz/assets/cs/media/EHP-Norske-fondy_Per-diems.pdf  a stanovuje se dle počtu nocí.

Žadatel může v žádosti stanovit nižší paušál v případě, kdy z důvodu plánovaného rozsahu a cíle projektu není hospodárné a efektivní využít standardní paušál (např. zahraniční cesty s vyšším počtem účastníků, dlouhodobější pobyty apod.) Taková žadatelem stanovená sazba platí po celou dobu realizace projektu a nesmí být v případě vyšších skutečných výdajů navyšována z úspor v jiných položkách.

Položka per-diems se využívá pouze pro zahraniční cesty, a to jak cesty českých účastníků do zahraničí, tak cesty zahraničních partnerů projektu / zahraničních subjektů do ČR.

Více informací naleznete v Pokynu pro žadatele, část 4.12.2 Cestovní výdaje.

  1. Režijní výdaje – ­z čeho se počítají a jak je zadat do rozpočtu?

Nepřímé (režijní) výdaje jsou veškeré způsobilé výdaje, u kterých příjemce prostředků nemůže určit, že jsou přímo přiřaditelné k projektu, ale lze je v jeho účetním systému identifikovat a odůvodnit jako výdaje vzniklé v přímé spojitosti s realizací projektu. Pokud jednotlivý výdaj nebo jeho část lze přímo přiřadit k projektu, může být zařazen do rozpočtu mezi přímé výdaje.

Např. pokud je vedení účetnictví průřezová aktivita, u které nelze určit přímou přiřaditelnost k projektu, pak může být zahnuto v rámci režijních výdajů. Pokud je účetní zaměstnanec nebo externí subjekt, který vykonává specifickou činnost pro projekt (jasně definovanou ve smlouvě, včetně jasně dané části pracovního úvazku, pokud není 100 %), pak je veden v kapitole Management jako přímý výdaj.

Žadatelé o grant v rámci výzev Malého grantového schématu musí zvolit metodu výpočtu režijních výdajů „Paušální sazba ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance“. Paušální sazba ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance se počítá z 15 % všech projektových mzdových nákladů, a to jak v kapitole Management, tak v kapitole Služby. Ze všech mzdových nákladů na zaměstnance (pracovní smlouva, dodatek k pracovní smlouvě, DPP, DPČ) v kapitole Management vypočtete až 15 % a tuto částku vložíte do položky „režijní výdaje managementu“, která nebude vyšší než zmíněných 15 % (zaokrouhleně na celá čísla dolu). Následně (pokud je to relevantní) v kapitole Služby vytvoříte obdobně položku „režijní výdaje Služeb“.

  1. Jaký je podíl financování projektu z vlastních zdrojů?

Projekty budou hrazeny z grantu až do výše 100 %. Není vyžadováno žádné vlastní financování.

  1. Jaké budou podmínky pro předfinancování?

Výdaje budou konečným příjemcům proplaceny formou dvou zálohových plateb a závěrečné platby. Žádost o první zálohovou platbu, která je součástí žádosti o grant, může dosahovat výše až 30 % požadovaného grantu. Druhá zálohová platba, o kterou bude konečný příjemce žádat v průběhu realizace projektu a za splnění určitých podmínek, může dosahovat výše až 60 % celkové výše dotace. Zbývající výše dotace ze skutečných způsobilých výdajů bude vyplacena ex-post po ukončení projektu.

  1. Bude možné do projektu zahrnout i náklady, které vznikly před zahájením projektu?

Toto možné nebude, způsobilost nákladů, které je možné nárokovat z projektu, začíná až po schválení projektu. Přesné datum počátku způsobilosti výdajů bude stanoveno v Dopisu o schválení grantu.

  1. Jak nahrát přílohy do IS CEDR?

V tomto video návodu shrnujeme postup jak vyplnit žádost v IS CEDR (na příkladu kulturního projektu) a jakým způsobem přistoupit k jednotlivým přílohám. V popisu videa (klikněte na „zobrazit více“) jsou uvedeny časové stopy videa pro zhlédnutí vyplnění konkrétní záložky v IS CEDR, příloh a podání žádosti.

Postup s přílohami závisí na jejich charakteru.

Dokumenty, které máte připraveny k nahrání (např. doklad o právní subjektivitě / plná moc), nahrajte v části „Přílohy“ v IS CEDR přes tlačítko „Nový“, kde zvolíte odpovídající typ dokumentu a soubor vyberete z PC a nahrajete.

Dokumenty, které jsou založeny na šabloně (např. Identifikace vlastnické struktury žadatele) nejprve vygenerujte v IS CEDR a dále s nimi pracujte dle potřeby. Jakmile budou připraveny, nahrajte je do IS CEDR a pokud je vyžadováno, podepište kvalifikovaným elektronickým podpisem v IS CEDR.

  1. Naplňuje projekt znaky veřejné podpory?

Aby projekt nenaplnil znaky veřejné podpory, je nezbytné, aby alespoň jeden ze čtyř znaků, které jsou popsány v příloze žádosti „Vyjádření žadatele k veřejné podpoře“, nebyl naplněn. K danému znaku, který podle názoru žadatele není naplněn (nejčastěji znak č. 4 – Podpora ovlivní obchod mezi členskými státy), je nutné přidat dostatečné odůvodnění nenaplnění znaku (např.: projekt bude mít pouze lokální dopad, české klienty a nedojde k ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU).

  1. Jak dlouho trvá hodnoticí proces projektových žádostí? Jak máme v této souvislosti nastavit datum zahájení realizace projektu?

Hodnotící proces se skládá z následujících fází: 1) posouzení formálních náležitostí a oprávněnosti, 2) hodnocení žádostí expertními hodnotiteli, 3) schválení žádostí Hodnotící komisí, 4) verifikace jednotlivých žádostí a verifikace hodnoticího procesu. Tento proces řádově trvá 4-5 měsíců. Datum pro zahájení realizace projektu proto doporučujeme stanovit na dobu za 5 měsíců od ukončení termínu pro předkládání žádostí do konkrétní výzvy.

  1. Jak často budu muset reportovat o projektu?

Od schválení žádosti o grant a zahájení projektu je příjemce povinen předložit:

  • průběžné zprávy o projektu každé 4 měsíce (shrnující aktivity, výstupy a náklady realizované v daném období);
  • závěrečnou zprávu o projektu po schválení poslední průběžné zprávy (shrnující aktivity, výstupy a náklady realizované v průběhu celého projektu).
  1. Co je potřeba dokládat k výdajům realizovaným v rámci průběžných zpráv?

Kontrola způsobilosti výdajů bude provedena na zejména základě těchto dodaných dokumentů:

  • soupis uhrazených dokladů (generován v IS CEDR);
  • soupis osobních výdajů na zaměstnance (v případě, že jsou součástí výdajů také způsobilé osobní výdaje na zaměstnance);
  • kopie účetních dokladů pro jednotlivé výdaje nad 10 000 Kč;
  • kopie výpisů z bankovních účtů, které prokazují úhrady všech výdajů nad 10 000 Kč vykazovaných v daném období;
  • dokumentace dokladující realizaci paušálních výdajů ((např. program služební cesty včetně informace o poskytnuté stravě, prezenční listina, fotodokumentace nebo zápis ze služební cesty).

Další informace naleznete v Pokynu pro příjemce, část 6.2.1 Průběžné zprávy o projektu.

  1. Jak uvádět referenci na projekt na účetních dokladech či v pracovních smlouvách?

Na každém účetním dokladu (faktury, pokladní doklad, účtenka) a originálech smlouvy/objednávky musí být uvedena informace jasně dokladující vztah k Fondům EHP/Norska 2014–2021 (např. uvedením informace v textu účetního dokladu, nebo označením tištěného dokumentu razítkem nebo textem „Financováno z Fondů EHP/Norska 2014–2021“, nebo uvedením označení účetního střediska či jiného jasně identifikovatelného kódu Fondů EHP/Norska na účetním dokladu apod.).

Další informace naleznete v Pokynu pro příjemce, kapitola 5.3 Způsobilost výdajů a jejich vykazování.

  1. Je poslední průběžná zpráva současně závěrečnou zprávou o projektu?

Závěrečná zpráva je odlišným dokumentem a tedy poslední průběžná zpráva není zároveň zprávou závěrečnou. Závěrečná zpráva je dokument shrnující celkovou realizaci projektu a příjemce ji předkládá do jednoho měsíce od schválení poslední průběžné zprávy.

  1. Lze v průběhu projektu uskutečňovat změny rozpočtu projektu? Jsou tyto změny nějak omezené?

Při změnách rozpočtu projektu je potřeba postupovat dle Pokynu pro příjemce, s ohledem na rozsah změny. Přesuny finančních prostředků mezi položkami v rámci jedné kapitoly rozpočtu ve výši do 10 000 Kč lze uskutečňovat bez předchozího schválení a poskytovatele dotace o nich informovat v rámci průběžných zpráv o projektu. V případě, že chcete realizovat          přesuny prostředků mezi kapitolami rozpočtu, nebo přesun finančních prostředků mezi položkami v rámci jedné kapitoly rozpočtu ve výši 10 000 Kč a více, lze tak učinit teprve po formálním schválení poskytovatelem dotace.

Podrobné informace naleznete v Pokynu pro příjemce, kapitola 7 – Změny projektu.

  1. Jak postupovat v případě, kdy na základě schválené změny dochází ke změně alokace rozpočtové položky, z které již byly čerpány náklady?

Při změně alokace rozpočtové položky na základě schválené žádosti o změnu může dojít k situaci, kdy dojde ke změně jednotkové ceny. V důsledku změny může být jednotková cena nižší, než původně rozpočtovaná částka, a tedy i nižší, než jednotková cena již uskutečněných výdajů z této položky. V takovém případě se doporučuje změnit u dané rozpočtové položky jednotku na „soubor“ a počet jednotek na „1“.

  1. MGS 1 – Berete za doložení působnosti v oblasti duševního zdraví dětí a dospívajících realizaci programů primární prevence rizikového chování a provozování centra NZDM?

Ano, tyto aktivity považujeme za dostatečné k doložení působnosti v oblasti duševního zdraví dětí a dospívajících. Pokud jsou jasně zmíněny ve Vašich výročních zprávách, prosím doložte nám je jako přílohu k žádosti o grant. Další možností je doložit dokument s přehledem výstupů z již realizovaných akcí a projektů v oblasti duševního zdraví dětí a dospívajících a/nebo doporučení nebo dobrozdání od relevantních úřadů veřejné správy, školských zařízení, poskytovatelů zdravotních služeb nebo jiných relevantních organizací, které Vaši působnost dosvědčí.

  1. Jsou osobní náklady sociálních pracovníků pracujících s dětmi a dospívajícími také způsobilým výdajem? Do které kapitoly rozpočtu patří?

Pokud sociální pracovníci pracují s cílovou skupinou a v projektové žádosti jasně popíšete, jak jejich zapojení do projektu přispívá k dosažení účelu projektu (a tím i cílů výzvy), pak tyto výdaje lze považovat za způsobilé výdaje. Jelikož se jedná o odborné pracovníky, je potřeba je zařadit do kapitoly Služby (či už pracují na pracovní smlouvu, DPP/DPČ nebo svou práci fakturují).

  1. Můžeme do rozpočtu zahrnout náklady na školení pro sociální pracovníky (členové realizačního týmu) související se zlepšením péče o děti s duševním onemocněním? Školení by bylo realizováno externím subjektem mimo projekt.

Ano, takto mířené aktivity spadají do Oblasti č. 3 výzvy (Vzdělávání a zvyšování odborných znalostí a dovedností zdravotnických pracovníků pečujících o děti s duševními poruchami stejně jako nezdravotnických odborníků, neformálních pečovatelů a pedagogů). Tak jako u všech výdajů, je potřeba je v žádosti o grant dobře zdůvodnit. Musí být zřejmé, že jsou nevyhnutné pro dosažení účelu projektu. Doporučujeme tedy popsat, jak vzdělávání pracovníků ovlivní duševní zdraví dětí a dospívajících.

  1. Stačí partnerství s norskou organizací v jedné aktivitě – např. aktivita č. 4 výzvy MGS1?

Ano, výzva nestanovuje požadavky z hlediska počtu aktivit, do kterých musí být partner z donorského státu (Islandu, Norska či Lichtenštejnska) zapojen. Doporučujeme ale zapojení partnera dobře popsat, jelikož na základě rozsahu zapojení partnera z donorského státu budou externí hodnotitelé ve fázi hodnocení kvality žádosti přidělovat projektu body (až do výše 8 bodů za kritérium „Projekt přispívá k posilování bilaterálních vztahů s donorskými státy“). 

  1. Do které aktivity ve výzvě MGS1 zaměřené na duševní zdraví dětí a dospívajících bude patřit vzdělávání týmu, stáže apod?

Doporučujeme zařadit tyto aktivity do aktivity č. 3 „Vzdělávání a zvyšování odborných znalostí a dovedností zdravotnických pracovníků pečujících o děti s duševními poruchami stejně jako nezdravotnických odborníků, neformálních pečovatelů a pedagogů“.

  1. Ve výzvě MGS1 lze za cílovou skupinu považovat děti v náhradní rodinné péči (forma PP, adopce apod.)?

Ano, tyto děti lze považovat za cílovou skupinu projektu.

  1. Lze do výzvy MGS1 zařadit vzdělávací aktivity pro pečující osoby?

Ano, tyto vzdělávací činnosti patří do aktivity č. 3 výzvy MGS1 „Vzdělávání a zvyšování odborných znalostí a dovedností zdravotnických pracovníků pečujících o děti s duševními poruchami stejně jako nezdravotnických odborníků, neformálních pečovatelů a pedagogů“.

  1. Lze do rozpočtu projektu zahrnout osobní výdaje pracovníků v přímé péči s cílovou skupinou, nutný ekonomický aparát (účetní, ekonom) a administrátora a koordinátora projektu?

Ano, všechny tyto skupiny pracovníků lze do rozpočtu projektu zahrnout. Doporučujeme ale dobře zdůvodnit význam jejich zapojení do projektu (v poznámce k jednotlivým položkám rozpočtu a popisu aktivit projektu). Odborné pracovníky v přímé péči s cílovou skupinou je potřeba zařadit do kapitoly „Služby“, pracovníky podílející se na řízení a administraci projektu je potřeba zařadit do kapitoly „Management“ (s výjimkou případů, kdy je např. vedení účetnictví průřezová aktivita, u které nelze určit přímou přiřaditelnost k projektu – pak může být zahnuto v rámci režijních výdajů).

  1. Jsme zapsáni na Justice.cz, kde jsou všechny potřebné listiny. Musíme je v takovém případě přikládat jako přílohu žádosti o grant?

Nemusíte. Pokud jsou listiny dokládající právní subjektivitu žadatele dostupné ve veřejných rejstřících, dohledáme si je.

  1. Jaký je povolený podíl mzdových výdajů vůči celkovým způsobilým výdajům projektu?

Maximální podíl osobních výdajů na celkových způsobilých výdajích projektů stanoven není. Stanoven je pouze limit na kapitolu Management (maximálně 10 % celkových způsobilých výdajů projektu pro projekty s délkou realizace 24 měsíců a méně, maximálně 15% celkových způsobilých výdajů projektu pro projekty s délkou realizace nad 24 měsíců) a na kapitolu Stavební práce a dodávky (maximálně 40% celkových způsobilých výdajů projektu).

  1. Můžeme v rámci projektu realizovat jednu aktivitu v jednom kraji a druhou v jiném? Například Praha a Středočeský kraj?

Ano, toto je možné. V případě, že budete klíčové aktivity projektu realizovat ve více krajích, žadatel zatrhnete v žádosti o grant v sekci „Umístění projektu“ možnost „Celá Česká republika“ a do textového pole „Popis umístění projektu“ stručně popíšete, v jakých krajích budou klíčové aktivity projektu realizovány.

  1. Co se týče rozpočtové kapitoly „Stavební práce a dodávky“, oprávněné jsou jen dodávky? Stavební práce jsou zcela vyloučené ze způsobilých výdajů?

Je to přesně tak. Investiční výdaje stejně jako výdaje na stavební práce či úpravy nepatří ve výzvách MGS mezi způsobilé výdaje. Způsobilé jsou pouze dodávky (zařízení, vybavení, materiál). Výdaje na dodávky přitom nesmí překročit 40 % z celkových způsobilých výdajů projektu.

  1. Je možná podpora projektu regionálního rozměru např. ORP?

Možné to je, není stanovena žádná minimální územní působnost projektu. Projekt bude nicméně ve fázi hodnocení kvality posuzován z hlediska rozsahu přínosu a dopadů na cílovou skupinu.

  1. Je třeba mít na odměny vytvořenou zvláštní položku nebo je možné odměny vyplácet v rámci položky mezd zaměstnanců projektu?

Na odměny zaměstnanců není potřeba vytvářet samostatnou položku rozpočtu. Doporučujeme je vést v rámci položky mezd zaměstnanců.

  1. Jaká je operativní flexibilita změny financování např. vzdělávacího semináře? 

Změna financování semináře by představovala změnu rozpočtu projektu, proto se doporučujeme podívat na kapitolu Pokynu pro příjemce „7. Změny projektu“, kde jsou popsány postupy v závislosti od rozsahu a povahy změny.

  1. Lze do projektu zahrnout i vzdělávání on-line?

Takové vzdělávání určitě lze zahrnout do aktivit projektu. Jako možný zdroj ověření, že toto vzdělávání proběhlo, nám pak můžete doložit například záznam ze semináře či prezenční listinu (kterou umožňují vytvořit některé telekonferenční platformy), případně počet shlédnutí videa na Youtube a podobně.

  1. Máme externí účetní, která má svoje IČ a fakturuje nám účetní služby. Máme ji dát do kapitoly Management nebo do Služeb?

„Účetní“ patří mezi před-definované položky, které Vám IS CEDR nabídne v kapitole „Management“. Účetní tedy zařadíte do Managementu, bez ohledu na to, zda lze o služební/pracovní poměr, DPP/DPČ nebo zda Vám za práci vystavuje fakturu.

  1. Je možné v průběhu projektu měnit velikost úvazků? Podléhá to změnovému řízení?

Měnit velikost úvazků v průběhu projektu lze. Pokud by taková změna měla dopad na příslušnou položku rozpočtu, budete muset uskutečnit podstatnou nebo nepodstatnou změnu projektu. Limity pro jednotlivé druhy změn a s nimi spojené postupy uvádíme v Pokynu pro příjemce „7. Změny projektu“.

  1. Pokud si žádost o grant necháme zpracovat externě a žádost bude schválena, lze náklady za zpracování žádosti zahrnout do způsobilých výdajů projektu?

Náklady na zpracování žádosti nelze zahrnout do způsobilých výdajů projektu.

  1. Je nějak omezená kapitola rozpočtu „Management“?

Celkové výdaje v kapitole „Management“ musí tvořit 

  • maximálně 10% celkových způsobilých výdajů projektu pro projekty s délkou realizace 24 měsíců a méně,
  • maximálně 15% celkových způsobilých výdajů projektu pro projekty s délkou realizace nad 24 měsíců) celkových způsobilých výdajů projektu.
  1. Za spolek jednají vždy 2 osoby společně. Umožní CEDR 2 podpisy?

Ano, CEDR toho umožňuje, jen musí být obě osoby uvedeny jako statutární zástupci spolku. 

  1. Může žádost založit a elektronicky podepsat jiná osoba než statutární zástupce na základě přiložené plné moci?

Ano, může. Jedná-li za žadatele, tj. jeho statutární orgán, jiná osoba na základě udělené plné moci,
k žádosti o grant musí být jako příloha vložena plná moc. Žadatel dokládá prostou kopii plné moci (není tedy nutno dokládat úředně ověřenou kopii). V plné moci musí být přesně specifikován rozsah oprávnění této jiné osoby.

  1. Musí být kvalifikovaný elektronický certifikát musí být zadán na právnickou osobu? Nestačí osobní kvalifikovanýcertifikátstatutárního zástupce? 

Kvalifikovaný certifikát statutárního zástupce postačuje. Pokud nemáte certifikát vázán přímo na IČO Vaší organizace, při registraci žadatele v IS CEDR budete mít možnost IČO doplnit ručně do příslušného pole. 

Pozor! Aplikace neumožňuje registraci žadatele prostřednictvím certifikátu, který obsahuje IČO jiného subjektu. Pokud by Váš osobní kvalifikovaný certifikát byl vázán na IČO jiné organizace, než je ta, za kterou podáváte žádost, systém automaticky natáhne údaje za IČO obsažené v certifikátu.

  1. Je možné projekt realizovat od 1.11.2021 do 31.12.2023 (tj doba realizace 26 měsíců)?

Možné to je, záleží od toho, kdy skončí hodnoticí proces a projekty budou moci zahájit realizaci. Předpokládané datum zahájení realizace projektů je 6 měsíců od konečného data pro příjem žádostí, jedná se o kvalifikovaný odhad doby trvání hodnoticího procesu. 

  1. Je možné vybírat symbolické poplatky při organizování workshopů pro školy?

Možné to je. V případě, že projekt bude generovat příjmy během realizace, je potřeba předpokládanou výši příjmů a jejich využití vyplnit v žádosti o grant. Čisté příjmy vzniklé v průběhu realizace projektu jsou pak:

  1. a) využity jako dodatečný zdroj na financování dalších aktivit souvisejících s projektem a přispívajících k dosažení účelu projektu schválených na základě změnového řízení, nebo
  2. b) budou vráceny MZČR jako poskytovateli dotace.

Více informací naleznete v kapitole Pokynu pro příjemce „5.4. Příjmy projektu“.

  1. Je možné v rámci projektu ve výzvě MGS1 pracovat i s dětmi, které ještě nemají diagnostikovanou duševní poruchu?

Ano, v této výzvě jsou za cílovou skupinu považovány jak děti již duševně nemocné, tak děti v riziku vzniku či rozvinutí duševního onemocnění a všeobecná dětská populace.

  1. Je požadovaná výše grantu nějak omezena finanční kapacitou organizace? (př. poměrem k výší ročního obratu organizace?)

Výše grantu tímto způsobem omezena není.

  1. Pokud budeme v rámci projektu MGS 1 pracovat i s rodinou dítěte s duševním onemocněním, vykazují se v indikátorech i rodiče?

Ano, všechny osoby (děti a mladí lidé 0–19 let, rodiče, pečovatelé, odborníci na duševní zdraví, učitelé, sociální pracovníci, atd), kteří měli užitek z jakékoliv služby (zdravotní, sociální, vzdělávací) poskytnuté v rámci projektu jsou započítávány do indikátoru výsledku programu „Počet příjemců nově vytvořených nebo zkvalitněných služeb“. Více viz Příloha č. 7 Pokynu pro žadatele „Popis výstupů a výsledků programu včetně indikátorů“. Pokyn pro žadatele včetně příloh naleznete na stránce výzvy.

  1. V projektu proškolíme sociální pracovníky pracující s dětmi s duševním onemocněním. Jsou sociální pracovníci také samostatnou cílovou skupinou? Kam ji zařadíme v CEDR?

Sociální pracovníci se v takovém případě považují za cílovou skupinu projektu (konkrétně se jedná o zprostředkující subjekty, protože jejich prostřednictvím působíte na konečné uživatele – děti a dospívající). Tuto cílovou skupinu doporučujeme popsat v žádosti o grant ručně v poli „Cílové skupiny projektu“.  Jelikož tato cílová skupina není součástí standardizovaného seznamu cílových skupin pro Fondy EHP 2014-2021, nenaleznete ji v IS CEDR v seznamu konečných uživatelů ani zprostředkujících subjektů. Kromě toho, že tuto cílovou skupinu vepíšete slovně do pole „Cílové skupiny projektu“ budete muset zvolit ještě aspoň jednu další cílovou skupinu z před-definovaného seznamu (blíže vize str. 21 a 22 Pokynu pro žadatele, který naleznete na stránce výzvy).

  1. MGS1 – Pokud naše sociální služba pracuje s rodinou, jako jednou jednotkou, je možné uvádět počet podpořených osob jako počet podpořených rodin? Nebo je lepší uvádět každou osobu v rodině zvlášť (otec, matka, dítě) přestože jedna činnost probíhá se všemi osobami současně?

Indikátor výsledku programu „Počet příjemců nově vytvořených nebo zkvalitněných služeb“ je nastaven způsobem, který monitoruje počet osob (příjemců jakýchkoliv služeb poskytovaných v projektu). Bude tedy nutno započítávat každého člena rodiny zvlášť.

  1. MGS1 – Je povinnost realizovat v rámci projektu i destigmatizační aktivity?

Taková povinnost stanovena není. Podpořeny budou projekty, které budou realizovat aktivity v rámci alespoň dvou oblastí ze čtyř, které jsou uvedeny ve výzvě. Pokud si nezvolíte aktivitu č. 4 „Informační a destigmatizační aktivity zvyšující povědomí odborné i laické veřejnosti o duševním zdraví a problematice duševních poruch u dětí a dospívajících“, nemusíte destigmatizační aktivity realizovat.

  1. MSG1 – Je žádoucí cíleně pracovat s minoritami? Je to hodnoceno?

Ve fázi hodnocení kvality projektu budou moct externí hodnotitelé udělit max. 4 body za to, že je projekt je zaměřen na řešení problematiky minoritních skupin, především Romů. Takové zaměření je tedy žádoucí, nicméně nemělo by být v projektu zastoupeno pouze formálně za účelem získání bodů. Práce s minoritami by měla být smysluplná vzhledem k celkovému zaměření projektu. Hodnoceno bude také, zda jednotlivé aktivity jsou vzájemně provázané, zda jsou nezbytné k naplnění účelu projektu a přispívají k výsledku a výstupu/výstupům programu.

  1. Jak funguje s nepřímými náklady. Vypočítají se v žádosti automaticky?

Režijní (nepřímé) výdaje musíte vypočítat sami a ručně je vyplnit jako samostatné položky rozpočtu (více viz otázka č. 9.

  1. Jsme oprávněným žadatelem v MGS2, pokud naším primárním zaměřením jako charity není zaměření na neurodegenerativní onemocnění, ale je to součást naší práce. Stačí to doložit osvědčením nemocnic popř dalších zařízeních pečujících o osoby s těmito onemocněními?

V souladu s výzvou, částí o oprávněných žadatelích, je možné doložit působení organizace v dané problematice prostřednictvím doporučení nebo dobrozdání od poskytovatelů zdravotních služeb.

  1. Je epidemiologická situace v ČR a uzavření/omezení některých služeb (např. skupinové aktivity) uvedena v předpokladech pro zahájení projektu? Nebo ji stačí popsat v rizikách projektu?

Vliv epidemiologické situace v ČR na realizaci projektu a jeho aktivit je vhodné uvést jako jedno z rizik projektu. 

  1. Je výstupem aktivity prezenční listina?

Prezenční listina bude spíše sloužit jako způsob pro ověření výstupu aktivity, kterým bude například účast na školení nebo pořádání konference.

  1. Může partner provádět administraci projektu?

Partner provádět administraci projektu provádět nemůže, má mít roli pouze doplňkovou v rámci odborných aktivit. Z rozpočtu projektu ale lze hradit náklady na pracovníka partnerské organizace, který bude koordinovat aktivity partnera. 

  1. Lze jako publicitu projektu uvádět např. vystoupení s informací o projektu v rámci konference i s jinými tématy nebo musí jít o konferenci pouze o projektu?

Vystoupení s informací o projektu v rámci konference, která se zabývá i jinými tématy, je možné zahrnout do publicity projektu. 

  1. V rámci MGS1 existuje nějaká minimální doba udržitelnosti projektu po ukončení realizace projektu?

V rámci MGS není stanovena povinnost udržitelnosti, i když samozřejmě k záměru výstupy projektu udržet a případně na ně navazovat bude při hodnocení přihlédnuto.

  1. Je vytvoření webové stránky povinná aktivita?

Ano, je. Může se ovšem jednat jen o sekci existujících stránek organizace. Alternativně je možné informace o projektu zveřejňovat prostřednictvím sociálních sítí. V případě grantu vyššího než 3 900 000 Kč je povinnost vytvořit stránky (sekci na stávajících stránkách) a české a anglickém jazyce.

  1. Je potřeba zadávat samostatně odvody SP a ZP nebo tuto částku uvádět jako součást jednotkové ceny (tj. mzda + odvody)?

Odvody jsou součástí jednotlivé ceny za mzdový výdaj.

  1. Musí být v kapitole Management zřízeny nové pozice nebo lze využít stávají zaměstnance?

Pro management projektu je možné využít stávající zaměstnance, je nicméně nezbytné, aby byla pro stávající zaměstnance uzavřena nová dohoda (DPP, DPČ), pracovní smlouva nebo dodatek ke stávající smlouvě a v pracovní činnosti jasně uvedené, že se daná činnost bude vztahovat k projektu.

  1. Nákup pomůcek a drobného materiálu patří do dodávek?

Nákupy patří do kapitoly Stavební práce a dodávky. 

  1. U vytvoření či navýšení pracovních pozic jde o pracovní úvazky nebo i DPP?

Vytvářet či navyšovat pozice je možné jak v případě pracovních úvazků, tak i DPP, případně DPČ.

  1. MSG3 – pokud byl spolek zapsán do rejstříku letos – březen 2021, může žádat o grant pokud doloží předchozí aktivity v dané oblasti členů této nové PO?

Spolek žádat nemůže, neboť nemůže doložit roční činnost v oboru.

  1. Dotaz na dokládání účasti pacientů na rozhodování. Lze zahrnout rodiče u převážně dětského onemocnění? Členy jsou pacienti, tedy převážně děti, na rozhodování se podílí rodiče?

Tato problematika je upravena ve výzvě, v oddíle IV.  (str.3). Je vždy nezbytné rozlišovat, zda se jedná o spolek s volenými orgány nebo nestátní organizace s jinou právní formou, více viz oddíl výzvy.

  1. Jaká je předpokládaná interakce zastřešujících organizací (B) s pacientským Hubem?

Pacientský hub je zaměřený primárně na vzdělávání a podporu, žádná interakce tedy není z hlediska zastřešující organizace nutná. V případě, že v žádosti žádáte na vzdělávací aktivity, pak by se nemělo jednat o kurzy, které Pacientský hub poskytuje zdarma.

  1. Pokud pro pacientskou organizaci pracuje OSVČ jako administrativní podpora, lze navýšit i tento „úvazek“? Nebo je třeba tuto osobu zaměstnat na DPP?

Možné to je, nicméně pak nejde toto navýšení vykazovat jako indikátor výsledku programu „počet nově vytvořených míst“. Proto doporučujeme spíše zaměstnanecký poměr nebo DPP.

  1. MGS 3 – Profesionalizace a podpora PO – vzdělávání: Neznáme plán činnosti HUB na další 2 roky. Akreditované kurzy pro PO nemají ani Neziskovky.cz.

V tomto případě bych doporučil koordinaci s týmem Pacientského hubu alespoň v nějakém středním horizontu. Jde o to, aby nebyly vynakládány prostředky na kurzy, které bude možné v hubu zdarma absolvovat. Při naplánování kurzů na celý projekt je pak možné v případě kolize učinit změnu v projektu a využít ušetřené prostředky na jiné kurzy, takže budete moci svým pracovníkům či klientům umožnit více vzdělávacích akcí.

  1. MGS 3 – Aktivita 2 – Vzdělávání – Je možné žádat i na vzdělávání pracovníků v oblasti krizové intervence, telefonické krizové intervence, práce s tělem v krizi apod. potřebných pro práci s pacienty a jejich zástupci po sdělení dg? Nebo jen výčet uvedených ve výzvě?

Ano, je možné žádat i na tento typ kurzů, ale vždy se jedná o jejich patřičně zdůvodnění, aby bylo možné posoudit jejich relevanci při hodnocení. Ne každý hodnotitel musí být odborníkem na dané onemocnění/postižení, a proto je dobré stručně, ale jasně vysvětlit, proč je tato aktivita důležitá pro další fungování/rozvoj organizace.

  1. Pokud se v letech 2021-2023 změní právní forma žadatele (např. z důvodů požadavku zákona), je možné převést grant na nově vzniklou nástupnickou organizaci?

Toto je možné, nicméně právní forma nástupnické organizace musí splňovat podmínku pro oprávněné žadatele stanovenou ve výzvě. 

  1. MGS 3 – můžeme žádat do výzvy MGS3, když jsme spolek sdružující pečující o osobu blízkou (neformální pečující)?

Je upraveno ve výzvě v oddíl IV. (str.3).

Záleží, zda platí: Podmínkou oprávněnosti je min. roční historie činnosti žadatele v oblasti pomoci a podpory pacientů – lidí s chronickým onemocněním či postižením. Oprávněným žadatelem je pacientská organizace. Činnost takovýchto organizací musí zahrnovat poskytování služeb určitému segmentu pacientů.

Pokud organizace naplňuje tuto podmínku, pak je třeba, aby splňovala i další podmínky týkající se právní formy a podílu osob blízkých na řízení organizace. 

  1. MGS 3 – na jak dlouhé období lze žádat podporu pro členy spolku pracující dobrovolnicky pro spolek?

Takovouto podporu můžete požádat na celou dobu trvání projektu. Podstatou této výzvy je profesionalizace – tedy pomoci pacientským organizacím mít placené zaměstnance a nebýt závislé na dobrovolnické práci, která vede k nejisté udržitelnosti činnosti organizace.

  1. MGS 3 – noví zaměstnanci – jsou uznatelné výdaje na mzdy pouze v rozsahu, v jakém pracují pro tento projekt, tj. aktivity 2 až 4, nebo i pro další projekty spolku?

Úvazky financované z projektu musí sloužit k práci na aktivitách zahrnutých do projektu. Jaké aktivity do projektu zahrnete, je na vás (pokud jsou způsobilými v rámci výzvy), ale na jiných projektech (tzn. aktivitách financovaných z jiných zdrojů) pracovat nelze, protože by docházelo k duplicitnímu financování.

  1. MG3 – indikátor výsledku programu – jedná se o nová místa jen pro pacienty/uživatele nebo se může jednat o pracovníky organizace ne v pozici „pacient/uživatel“?

Kdo bude vybrán na zřizovaná místa není specifikováno – je tedy možné zaměstnat osoby z obou skupin.

  1. Může zaměstnanec pacientské organizace do projektu fakturovat? např. jako lektor?

Ano, toto je možné, bude se jednat ze strany projektu o nákup služby.

  1. Pokud máme v registraci sociální služby uvedenou věkovou hranici 12+, můžeme podpořit v projektu i děti mladší?

Ano, toto je možné, z hlediska oprávněnosti je nezbytné naplnit působení v oblasti duševního zdraví dětí a dospívajících po dobu min. 1 roku v době podání žádosti o grant, přičemž není omezeno, o jakou přesnou věkovou skupinu se má jednat.

  1. Zahrnujeme do kapitoly Management i projektového manažera OSVČ?

Projektového manažera OSVČ je možné zahrnout do kapitoly management. Pro výpočet režijních výdajů bude nicméně tato položka nezpůsobilá, výpočet se provádí pouze z výdajů na zaměstnance.

  1. Nákup pomůcek a drobného materiálu patří do dodávek?

Nákupy patří do kapitoly Stavební práce a dodávky.

  1. Když budu mít sociální pracovníky na 2,0 úvazek, tak to uvedu najednou, nebudu rozepisovat soc. pracovník I., soc. pracovník II. Kam mám uvést výši úvazku pracovníka?

Není nutné pozice rozepisovat, do podrobného rozpočtu stačí uvést položku sociální pracovník a úvazek 2,0. Bližší popis je možné uvést do komentáře k položce.

  1. Pokud máme na obdobný projekt již schválenou dotaci se 70% spoluúčastí, lze na tento projekt žádat z této výzvy? Je nutné přiznanou částku odečíst z požadované částky grantu?

V případě, že bude tento projekt schválen k realizaci, není možné jej financovat z více zdrojů, v tomto případě by došlo k duplicitnímu financování.

  1. MGS2 oblast A – „pravděpodobné naplnění znaků veřejné podpory (de minimis)“ – co to pro projekt znamená? jaký má tato formalita dopad na podání žádosti a na realizaci projektu?

V případě, že v projektu dojde k naplnění znaků veřejné podpory, je doporučené využít možnosti výjimky de minimis. V tomto případě bude projekt veden v registru de minimis a poskytovali dotace bude povinen doložit, zda v předchozích třech letech již podporu v režimu de minimis čerpal. 

  1. Můžete prosím přesně definovat, co patří do kapitoly management projektu?

Do kapitoly Management patří v souladu s Pokynem pro žadatele výdaje na jednotlivé pracovní pozice (projektový manažer, finanční manažer, účetní, administrátor, asistent), které mohou být zajištěny vlastními nebo externími pracovníky.

  1. Může v CEDR pracovat více lidí na jednom projektu?

Není to možné, tato informace je pak uvedena i na úvodní stránce aplikace v odstavci Základní informace k práci s aplikací.

  1. Nakoupená služby je také dodávka? 40 % způsobilých výdajů na dodávky, tzn. výdaje vč. režijních?

Nakoupená služba patří do kapitoly Služby, součástí kapitoly Stavební práce a dodávkou jsou pouze nákupy materiálu a drobného majetku (investice nejsou způsobilé). Režijní výdaje do kapitoly Stavební práce a dodávky nepatří.

  1. Nájemné prostor lze počítat jako režijní náklady?

V souladu s Pokynem pro žadatele (str. 42) je nájemné prostor možné zahrnout mezi režijní náklady.

  1. Pro bude pronajímám prostor pro konání odborné konference v rámci tohoto projektu, je to přímý náklad?

V případě, že bude v rámci aktivit projektu realizována odborná konference, náklady spojené s konferencí včetně pronájmu prostor budou přímým nákladem.

  1. Managment projektu sídlí jinde než realizační tým projektu, budou náklady spojené s prostory, kde sídlí managment uznatelnými nepřímými náklady?

Náklady spojené s prostory pro management je možné zahrnout do režijních (nepřímých) nákladů.

  1. Pokud bude mít zaměstnanec dodatek ke smlouvě, může být uvedena ve smlouvě i v dodatku podobná činnost (samozřejmě u dodatku s přeným popisem, o jaký jde projekt)?

V dodatku ke smlouvě je možné uvést obdobnou činnost jako v pracovní smlouvě, tato činnost musí mít nicméně jasnou návaznost na projekt. 

  1. Počítáme se zapojením norské organizace, může být i z jejich strany vykázán projektový manažer, jehož část mzdy bude kryta z grantu?

Není možné, aby partnerská organizace byla zapojena do managementu projektu.

  1. Kam patří nákup IT pro pracovníky?

Nákupy IT vybavení (neinvestiční nákup) patří do kapitoly Stavební práce a dodávky.

  1. U nákupu třeba IT, je nutné provést průzkum trhu, doložit ho? nebo jak doložím, že to co chci koupit, stojí tolik a tolik?

U nákupů není nezbytné dokládat průzkum trhu, ceny by měly být nicméně v místě a čase obvyklé. Průzkum je tudíž doporučené provést minimálně interně při sestavování rozpočtu, oprávněnost položek rozpočet a jejich výši následně posoudí expertní hodnotitel, případně hodnotící komise.

  1. Veřejná podpora (naplnění znaků veřejné podpory) – jestli jsem pochopila správně bod B (podnik), tak podnikem jsem, jestli moje činnost, kterou chci realizovat z grantu je hospodářskou činností?

Rozhodujícím znakem je, zda podpora směřuje na krytí výdajů takových činností příjemce, které mají hospodářskou povahu (hospodářské činnosti), či nikoli. Za hospodářskou činnost se potom považuje činnost, jejímž obsahem je nabízení služeb nebo zboží na relevantním trhu, a to bez ohledu na způsob financování. Příjemce je tedy považován za podnik, pokud podpora směřuje do činností, ohledně nichž existuje relevantní trh.   

  1. Najdu někde co je předmětem pro hlášení změny projektu v průběhu realizace – co je velká změna, malá změna … jak to bylo v minulém období.

Administrace změn projektu je upravena v Pokynu pro příjemce, který je k dispozici na webu MZČR (https://mzd.gov.cz/pokyn-pro-prijemce-grantu-financovanych-z-maleho-grantoveho-schematu-programu-zdravi/).

  1. Lze žádat o podporu aktivity (její rozvoj), která doposud byla podporovaná, ale pro další období již nebude? Tedy by se nejednalo o duplicitní financování, ale zajištění pokračování poskytování dané služby?

Toto je možné, projekt by nicméně neměl sloužit k finančnímu krytí běžné činnosti organizace, ale přinést něco nového nebo vést k rozvoji, případně rozšíření poskytovaných činností.

  1. Je nutné v rámci propagace projektu uspořádat konferenci? Nebo bude postačující o projektu informovat na webu a sociálních sítích?

V souladu s Pokynem pro žadatele (str. 36) je příjemce povinen zrealizovat minimálně dvě informační aktivity o existenci projektu, jeho cíli, postupu realizace a dosažených úspěších (může jít např. o slavnostní zahájení a/nebo ukončení projektu, tiskovou konferenci, tiskovou zprávu, seminář, workshop, akci pro veřejnost, akci pro tisk apod.). Kromě informace na webu a sociálních sítí je tedy nutné rovněž realizovat dvě informační aktivity.

  1. PER DIEMS jde tedy do přímých nákladů?

PER DIEMS bude využito při vykazování zahraničních pracovních cest a patří do přímých nákladů projektu.

  1. Překlady zahraničních materiálů zařazené do služeb, jsou omezené nějakou částkou Kč/ normostrana?

Pro nákup služeb nejsou stanoveny limity nebo omezení pro maximální výši jednotkové ceny včetně překladů materiálů, je nicméně nezbytné, aby ceny odpovídaly cenám v čase a místě obvyklým. Pro tyto účely je vhodné vycházet např z již dříve realizovaných nákupů, případně z průzkumu trhu.   

  1. Může do systému zadávat data i partner?

V systému CEDR může být přidělena role více osobám, včetně zástupců partnera. V jednu chvíli může nicméně v systému pracovat pouze jedna osoba.

  1. Co je potřeba doložit u bodu „řízení pacienty“, když se jedná o organizaci zastřešující děti a dospělé s mentální postižením? Spolek řídí rodiče těchto dětí či dospělých. Stačí čestné prohlášení výboru spolku?

Je upraveno oddílem IV. Výzvy (str.3) – kde jsou uvedeny i případy, že se jedná o spolky jejich členy jsou především osoby blízké.

  1. Je možné vytvořit částečné úvazky a v indikátoru uvést součet těchto částečných úvazků?

Ano, to možné je. Jedná se o doporučený postup.

  1. Pokud v projektu podpoříme děti s duševním onemocněním, zařazujeme je do cílové skupiny dle věku i dle zdraví jako lidi s duševními problémy?

Primárně je zařadíte do skupiny „děti a mládež 0-17“. Můžete je zároveň zařadit do skupiny „lidé s duševním onemocněním“ – můžete je zařadit do více cílových skupin najednou. Případně, pokud pro Vás budou nastavené cílové skupiny nedostatečné, je možné nadefinovat vlastní cílovou skupinu.

  1. Co když se projekt nebo jeho část nebude moci kvůli pandemii uskutečnit? Budou se muset vracet proinvestované finance?

Projektovou žádost je vhodné připravit s ohledem na aktuální situaci spojenou s pandemií a do rizik projektu uvést rizika spojená s pandemií včetně opatření na management rizik. 

Máte další dotazy k realizaci a nastavení projektu?

Podívejte se do Pokynu pro příjemce, ve které najdete detailní informace k monitoringu, změnám a realizaci projektu, případně nám pošlete dotaz na některý z následujících kontaktů: