Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Způsob a kritéria hodnocení žádostí o účelově vázaný příspěvek určený na krizovou připravenost organizací v přímé řídící působnosti ministerstva zdravotnictví a organizací, které plní úkoly tohoto ministerstva v oblasti krizového řízení

Vytvořeno: 8. 8. 2018 Poslední aktualizace: 11. 7. 2020

Způsob hodnocení:

Žádosti o poskytnutí účelově vázaného příspěvku přijímá odd. krizové připravenosti (dále jen OZS/5) odboru zdravotních služeb, které má tuto činnost přidělenou do své působnosti Organizačním řádem Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZ“) v platném znění.

Účelově vázaný příspěvek je přidělován na základě priorit stanovených Ministerstvem zdravotnictví na daný kalendářní rok pro oblast krizové připravenosti resortu zdravotnictví.

Priority reflektují aktuální bezpečnostní situaci, priority Vlády ČR, závazky vyplývající z mezinárodních uskupení, kterých je ČR členem a potřeby resortu zdravotnictví v oblasti krizové připravenosti.

Priority jsou zveřejňovány na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. 

Po obdržení žádostí o poskytnutí účelově vázaného příspěvku bude posouzeno, zda všechny žádosti splňují formální náležitosti, tj.

  • zda byl dodržen termín pro podání žádosti, 
  • zda žadatel v rámci stanovených priorit odpovídá okruhu oprávněných žadatelů,
  • zda žádost odpovídá po formální stránce zadanému formátu.

OZS/5 pro hodnocení žádostí zpracuje souhrnné vyhodnocení podaných žádostí, které obsahuje zejména:

  • seznam všech žadatelů, kteří podali žádost,
  • datum doručení žádostí,
  • informace, zda žádosti odpovídají po formální stránce zadanému formátu.  

Žádosti, které nesplní uvedené formální náležitosti, budou vyřazeny a nebudou dále posuzovány.

Souhrnné vyhodnocení žádostí bude obsahovat i údaje o žádostech doručených po uplynutí stanovené lhůty, včetně doby jejich doručení nebo o žadateli, který není zařazen v okruhu oprávněných žadatelů v rámci stanovených priorit.

 

Kritéria hodnocení:

Kritéria hodnocení jsou rozdělena do dvou skupin – vylučovací a bodovací.

  1. Vylučovací kritéria

mají podobu výroků, které jsou ohodnoceny buď jako pravdivé (ANO), anebo nepravdivé (NE).

Žádosti jsou hodnoceny z hlediska 4 vylučovacích kritérií, jejichž splnění je obligatorní podmínkou pro přidělení příspěvku. Vylučovací kritéria jsou stanovena s ohledem na zajištění transparentnosti podávaných žádostí, konkrétnosti obsahu a možnosti jejich dalšího posouzení.  

Vyhodnotí-li OZS/5 alespoň jeden z níže uvedených výroků jako nepravdivý, nebude daná žádost navržena k poskytnutí účelově vázaného příspěvku.

Vylučovací kritéria hodnocená přímo:

  • v žádosti je uveden alespoň jeden dílčí cíl, který odpovídá prioritám stanoveným MZ pro daný kalendářní rok.
  • žádost obsahuje věcné odůvodnění stanovených dílčích cílů,
  • žádost svým obsahem odpovídá prioritám stanoveným poskytovatelem příspěvku pro daný kalendářní rok v oblasti krizové připravenosti,
  • žádost obsahuje jednotlivé položky, které mají být z účelově vázaného příspěvku pořízeny.

    Dílčí cíle, u kterých bude zjištěno, že neodpovídají stanoveným prioritám, nebudou v žádostech dále posuzovány.

    V návaznosti na jejich vyřazení z dalšího posuzování bude adekvátním postupem snížena celková finanční částka požadovaná žadatelem o částku požadovanou na tento dílčí cíl a současně budou vyřazeny z dalšího posuzování i jednotlivé požadavky vztahující se k tomuto vyřazenému dílčímu cíli.

     

  1. Bodovací kritéria

Pro hodnocení žádostí jsou stanovena 3 bodovací kritéria (reflexe potřeb, realizace a financování). Každé z bodovacích kritérií se skládá z dílčích bodovacích kritérií. Každé bodovací kritérium lze hodnotit v jednom z kvalitativně vymezených stupňů.

Prostřednictvím bodovacích kritérií je každé žádosti přiřazen určitý počet bodů. Jedna žádost může získat max. 100 bodů.

 

  1. Bodovací kritérium reflexe potřeb (max. 30 bodů)

V žádosti navržené potřeby na zajištění krizové připravenosti musí vycházet z analýzy rizik žadatele s ohledem na jím vykonávanou činnost a zpracovanou plánovací dokumentaci. Schopnost zajistit/udržet nebo prohlubovat úroveň krizové připravenosti vychází ze zpracované dokumentace krizové připravenosti žadatele, reálnosti nastavení dílčích cílů, schopností žadatele efektivně a reálně stanovit konkrétní požadavky vedoucí k nezpochybnitelnému naplnění jím stanovených dílčích cílů. OZS/5 při posuzování podaných žádostí zhodnotí na základě obsahu podané žádosti výše uvedené kritérium následujícím způsobem:  

  • velmi přesvědčivě (30 b.)
  • žádost vychází z konkrétní vědomé reflexe potřeb žadatele, který prezentuje jasně svou krizovou připravenost v kontextu svých činností, analýzy rizik a jím zpracované dokumentace,
  • stanovené dílčí cíle odpovídají reálným potřebám v kontextu dokumentace a záměru na zajištění krizové připravenosti,
  • jednotlivé požadavky jsou zcela v souladu s žadatelem stanovenými dílčími cíli,
  • přesvědčivě (20 b.)
  • žádost vychází z konkrétního povědomí o potřebách žadatele, který prezentuje obecný přehled o své krizové připravenosti v kontextu svých činností, analýzy rizik a jím zpracované dokumentace,
  • dílčí cíle v celkovém posouzení odpovídají potřebám žadatele v kontextu dokumentace a záměru,
  • většina požadavků je stanovena v souladu s dílčími cíli,
  • méně přesvědčivě (10 b.)
  • žádost vychází jen z obecného povědomí o potřebách žadatele,
  • není prezentována komplexnost navrženého řešení s ohledem na analýzu rizik a v kontextu jeho činností a případně zpracované dokumentace,
  • dílčí cíle pouze částečně reflektují na stanovené potřeby žadatele v kontextu záměru,
  • většina požadavků neodpovídá stanoveným dílčím cílům nebo není prezentována jejich nezpochybnitelná důvodnost pro oblast zajištění krizové připravenosti žadatele,
  • zcela nepřesvědčivě (0 b.)
  • žádost vychází z mylného nebo nulového povědomí o potřebách žadatele v oblasti krizové připravenosti, který prezentuje spíše neznalost o své krizové připravenosti v kontextu svých činností,
  • není zpracována analýza rizik a dokumentace krizové připravenosti, která by z ní vycházela,
  • žadatelem stanovené dílčí cíle nereflektují obecné zásady krizové připravenosti,
  • většina požadavků neodpovídá stanoveným dílčím cílům nebo nelze na základě odůvodnění žadatele posoudit jejich nezbytnost k zajištění jeho krizové připravenosti.

     

    1. Bodovací kritérium realizace (max. 30 bodů)

Toto kritérium vychází z hodnocení přínosu žádosti v rámci reakce a eliminace bezpečnostních hrozeb identifikovaných v analýze rizik žadatele:

  • Velmi přínosné (30 b.) – definované dílčí cíle a jednotlivé položky uvedené v žádosti mají významný a nezpochybnitelný přínos pro plnění krizové připravenosti žadatele z hlediska reakce na bezpečnostní hrozby. Požadavky jsou žadatelem v žádosti specifikovány prokazatelným a přezkoumatelným způsobem s odkazem na existující plánovací dokumentaci krizové připravenosti a zohledňují požadavky naplněné v předchozích kalendářních letech ve stejné oblasti,
  • Přínosné (20 b.) – definované dílčí cíle a jednotlivé položky uvedené v žádosti jsou přínosné pro plnění krizové připravenosti žadatele z hlediska reakce na bezpečnostní hrozby, jejich naplněním dojde k zlepšení zajištění krizové připravenosti. Přínos je žadatelem v jeho žádosti dostatečně specifikován, je zahrnut do plánovací dokumentace jako zajištění sil a prostředků a zohledňuje požadavky naplněné v předchozích kalendářních letech ve stejné oblasti,
  • Méně přínosné (10 b.) – definované dílčí cíle a jednotlivé položky uvedené v žádosti mají méně významný přínos pro plnění krizové připravenosti žadatele z hlediska reakce na bezpečnostní hrozby vycházející z analýzy rizik, jejich přínos není v žádosti dostatečně specifikován, nezohledňují požadavky naplněné v předchozích kalendářních letech ve stejné oblasti, požadavky nejsou zahrnuty do existující plánovací dokumentace,
  • Zanedbatelné (0 b.) – definované dílčí cíle a jednotlivé položky uvedené v žádosti nemají přímý přínos pro plnění krizové připravenosti žadatele z hlediska reakce na bezpečnostní hrozby a analýzy rizik, jejich přínos není v žádosti dostatečně nebo vůbec specifikován, požadavky nejsou zahrnuty do plánovací dokumentace.

     

  1. Bodovací kritéria financování (max. 40 bodů), hodnotí se dvě dílčí kritéria: přiměřenost rozpočtu a přiměřenost finančních nákladů[1]:
  • přiměřenost rozpočtu – hodnotí se přiměřenost rozpočtu vzhledem k  plánovaným dílčím cílům; efektivnost využití poskytnutých finančních prostředků z hlediska zajištění krizové připravenosti žadatele, a přehlednost rozpočtu. Efektivnost je posuzována z pohledu, zda existuje předpoklad využití plánovaných prostředků, přičemž plánované prostředky rozšiřují portfolio schopností a služeb uživatele (reagují na nové bezpečnostní hrozby, přináší zcela nové schopnosti apod.), nebo plánované prostředky zvyšují kvalitu již poskytovaných služeb nebo existujících schopností žadatele, případně redukují zdrojovou náročnost již poskytovaných služeb (max. 20 b.)
  • přiměřený (20 b.) – rozpočet je vzhledem k plánovaným dílčím cílům zcela přiměřený, rozpočet umožňuje spolehlivě posoudit efektivnost využití poskytnutých finančních prostředků z hlediska zajištění krizové připravenosti žadatele, je přehledný;
  • nadhodnocen či podhodnocen (10 b.) – rozpočet je nadhodnocen či podhodnocen, navrhovaný objem/počet kusů není zcela transparentně vztažen k dílčím cílům, rozpočet neumožňuje spolehlivě posoudit efektivnost využití poskytnutých finančních prostředků z hlediska zajištění krizové připravenosti žadatele, není zcela přehledný;
  • nepřiměřený (0 b.) – rozpočet je zcela nepřiměřený, je zásadně nadhodnocen či podhodnocen, nelze posoudit efektivnost využití poskytnutých finančních prostředků z hlediska zajištění krizové připravenosti žadatele, je nepřehledný.

 

  • přiměřenost finančních nákladů vzhledem k povaze dílčích cílů a prováděným činnostem; stanovená struktura položek a jejich rozsah odpovídá plánovací dokumentaci. (max. 20 b.)
  • zcela přiměřené (20 b.) – finanční náklady jsou vzhledem k povaze dílčích cílů a prováděným činnostem zcela přiměřené; ceny lze považovat za obvyklé; stanovená struktura položek a jejich rozsah odpovídá stanoveným prioritám;
  • přiměřené s dílčími nedostatky (10 b.) – finanční náklady jsou vzhledem k povaze dílčích cílů a prováděným činnostem přiměřené; ceny jsou mírně vyšší než obvyklé; stanovená struktura položek a jejich rozsah vykazují dílčí nedostatky s ohledem na stanovené priority;
  • nepřiměřené (0 b.) – finanční náklady jsou vzhledem k povaze dílčích cílů a prováděným činnostem nepřiměřené; ceny nelze považovat za obvyklé; stanovená struktura položek a jejich rozsah neodpovídá stanoveným prioritám.

 

Výsledné pořadí žádostí:

Celkovým bodovým hodnocením projektu je součet všech přidělených bodů.

Výsledkem hodnocení je souhrn všech posuzovaných žádostí s bodovým hodnocením, na jehož základě je zpracován návrh financování jednotlivých žádostí.

Návrh na financování zahrnuje jak celkovou částku přidělenou žadateli, tak podrobný položkový souhrn, ve kterém jsou zohledněny priority a jim odpovídající dílčí cíle a efektivnost využití navrhovaných finančních prostředků, tak jak je specifikovaná výše uvedenými kritérii.

Na jednotlivé položky, které neodpovídají stanoveným a specifikovaným kritériím, nebudou finanční prostředky přiděleny, a to ani v omezené/krácené míře.

Bodové ohodnocení získané při posuzování žádostí se po vyhodnocení převede na procenta, kdy 100 % odpovídá plnému počtu dosažených bodů (100 b.).

Návrh financování zohledňuje celkovou výši finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu OZS/5 na krizovou připravenost resortu zdravotnictví na daný kalendářní rok. V případě, že rozpočet OZS/5 nepokryje v plné míře výsledné rozdělení finančních prostředků, provede OZS/5 krácení, a to jak v návrhu přidělené částky jednotlivým žadatelům, tak v jednotlivých položkách uvedených žadatelem se zohledněním přidělených procentních bodů.

Poskytovatel může s ohledem na aktuální stav potřeb resortu zdravotnictví v oblasti připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací, na provedenou aktualizaci plánovací dokumentace, na bezpečnostní situaci v ČR i závazky vyplývající z mezinárodních uskupení, kterých je ČR členem, upravit pořadí žádostí, a to za předpokladu řádného odůvodnění této změny v souhrnu hodnocení žádostí.

Návrh financování včetně souhrnu vyhodnocení všech obdržených žádostí je OZS/5 předán poradě vedení MZ, která na jeho základě rozhodne o konečném seznamu žadatelů a výši přidělených finančních prostředků.

 


[1] Bodovací kritéria financování se hodnotí pouze v případě, že v kritériích reflexe potřeb a  realizace nebylo, a to ani v jenom z nich, dosaženo nulového hodnocení.