Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Vyspělou Evropu doženeme v roce 2020, věří ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Vytvořeno: 22. 10. 2018 Poslední aktualizace: 22. 10. 2018

Datum vydání: 22. 10. 2018
Zdroj: Týden
Autor: Vladimír Barák, Melanie Krýslová


Po měsících nejistého přešlapování v čele resortu o sobě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dává vědět. Ostře se pouští do stavovské organizace lékárníků a zpochybňuje smysl existence České lékařské komory. Současně slibuje, že do dvou let bude on-line prakticky veškerá dokumentace. 

Vláda nedávno schválila takzvaný lékový záznam. Co od této novinky očekáváte? 
Jde o další krok v elektronizaci českého zdravotnictví, o nadstavbu elektronického receptu, který je povinný od začátku letošního roku. E-recepty sice byly kritizovány, vzbuzovaly vášně, ale dnes vidíme, že fungují a občané je bez problémů využívají. Lékový záznam je funkce, jejíž absenci nám vytýkala například Česká lékařská komora – že neexistuje možnost sdílet data o předepsaných lécích pacienta. Už nyní jsou tyto informace ukládány v Centrálním úložišti elektronických receptů a každý pacient se může podívat na svůj záznam prostřednictvím mobilu nebo internetu, kde má své recepty a může si je i vytisknout. Do lékového záznamu pacienta se nově budou moci podívat i jednotliví lékaři či lékárníci. 

Projeví se to nějak v počtu předepsaných léků? 
Od lékového záznamu si slibujeme především větší bezpečnost pro pacienty, protože z různých statistik víme, že právě různé lékové interakce způsobují nevratná poškození zdraví, nebo dokonce smrt. Tímto nástrojem by se tyto případy měly eliminovat. 

Už dnes se ale lékaři pacientů poctivě ptají, jaké léky berou. Proč by to tedy mělo být ještě někde uloženo on-line? Vzbuzuje to přece obavu z krádeže citlivých dat. 
Ano, vy možná každý jednotlivý lék vyjmenujete, jsou tu však také lidé starší a ti mají často problémy s pamětí. Lékaři například odpovědí, že používají pilulku červenou, modrou nebo bílou. To mu příliš neřekne. Díky záznamu doktor uvidí, jaký lék vám byl předepsán od jiných jeho kolegů, zda jste si ho vyzvedl, a bude mu k dispozici třeba i informace o doporučeném dávkování. To je pro něho, a v podstatě i pro vás, velká pomoc. 

Budou data dostatečně zabezpečena? 
Dnes nelze vyloučit už vůbec nic, ale děláme vše pro to, aby bezpečnost byla skutečně maximální. Celý systém je na základě zákona označen za kritický informační systém, je na něj dohlíženo ze strany Národního bezpečnostního úřadu a splňuje ta nejpřísnější kritéria třeba ve vztahu k GDPR. Velmi výrazně do toho promlouval i Úřad pro ochranu osobních údajů. Vedle toho zákon počítá s možností, kdy někdo aktivně prohlásí, že nechce, aby jeho data byla sdílena. V takovém případě sdílena nebudou, nebo jen v omezené míře. 

Profesor Jan Švihovec z předsednictva České lékařské společnosti JEP si na tiskové konferenci postěžoval, že lékaři stále nesouhlasí s povinností předpisovat recepty elektronicky, a zejména se sankcemi. Proč na tom trváte? 
Každý zákon, který má nějakou povinnost, musí mít i nějakou sankci, povinnost bez sankce je bezzubá. My jsme to jasně řekli už na začátku. Kompromisem bylo, že když jsme zhruba před rokem e-recepty rozbíhali, prosadili jsme odložení sankcí o rok. Chápali jsme, že systém je nový, že se s ním lékaři musejí seznámit a musejí se tam všichni zaregistrovat. Myslím, že jsme v tomhle směru vyšli lékařům vstříc. Nyní už ale na sankcích budeme trvat. Snížili jsme je sice na tři sta tisíc, protože původní výše dva miliony korun vypadala příliš tvrdě, ale i tak. Pokud někdo z lékařů bude e-recepty systematicky bojkotovat, podle mého názoru půjde o pohrdání zákonem. Pak je sankce namístě. Zákon ale samozřejmě připouští výjimky. Dojde-li v ordinaci k výpadku internetu, lékař ji nemusí zavřít. V takových případech lze psát recepty klasicky papírově a lékárny je přijmou. 

Na tiskové konferenci jste uvedl, že e-recepty s lékovými záznamy jsou teprve začátek. Co bude následovat? 
Chceme, aby se sdílela data nejen o lécích, ale také o vyšetřeních a laboratorních testech a jejich výsledcích. Legislativní přípravu zákona o elektronizaci zdravotnictví chceme spustit co nejdříve, nastavíme podmínky jeho fungování a celou architekturu velmi robustního systému s řadou navzájem komunikujících registrů. Věcný záměr zákona jsme si již připravili, nyní je v připomínkovém řízení a čekáme na diskusi se všemi aktéry, kterých se týká. Pak se vrhneme na paragrafované znění. Cílem je, aby zákon jako takový byl účinný od poloviny roku 2020, kdy chceme spustit testovací prostředí systému. Potom budeme moci pracovat i s národním registrem zdravotnických pracovníků a zjistíme, jak je na tom české zdravotnictví personálně. Asi sám uznáte, že je zvláštní, když v roce 2018 nemáme ucelený seznam zdravotníků, který by fungoval s jinými zdravotnickými registry. 

Seznam lékařů přece eviduje Česká lékařská komora. Nesnažíte se systém zbytečně naddimenzovat? 
Ten nelze brát moc vážně, je v něm obrovské množství i velmi podstatných chyb. Pokud například lékař zemře, stále může být v komoře veden jako aktivní. Nebo doktor dlouhodobě cestuje, v Česku nepůsobí, ale stále nám zkresluje statistiky. Národní registr toto zohlední. Rád bych uvedl, že to není nějaká česká exkluzivita, my jen doháníme zbytek Evropy. Podobné systémy už řadu let fungují například v Dánsku nebo Estonsku. 

Jak dlouho bude trvat, než Evropu doženeme? 
Pokud půjde všechno dobře, klíčová je pro nás právě polovina roku 2020, kdy budeme mít schválený a účinný zákon a systém v testovacím prostředí. Rok 2020 bude pro Českou republiku vstupním rokem do elektronického světa. 

Česká lékárnická komora uvedla, že požadavků na lékárníky je stále více, a mělo by se to zohlednit do úhrad od pojišťoven. V souvislosti s lékovým záznamem například požadují nový úkon: konzultace léků s pacientem. Jste pro? 
V tomto způsobu komunikace popravdě lékárníky vůbec nechápu. Lékový záznam pro ně nebyl blesk z čistého nebe, ale tento jejich požadavek slyším poprvé od vás, ačkoli jsem s nimi já jako ministr měl řadu jednání. Realita je ale taková, že úhrada pro rok 2019 je již uzavřena, všichni aktéři se na ní dohodli a díky ní si výrazně polepší i lékárníci, byť tvrdí opak. Dostanou půl miliardy, což rozhodně není zanedbatelná částka. Počkejme si na to, jak tyto konzultace budou ze strany lékárníků poskytovány, zda s nimi budou spokojeni i pacienti a zda je budou vyhledávat. Pak se o tom můžeme bavit a hledat další cestu úhrad. Nicméně už dnes má lékárník povinnost pacientovi sdělit základní informace o léku, jak ho používat, s čím ho neužívat a podobně. Nemá jen vzít krabičku, hodit ji na táru a rozloučit se. Lékový záznam zprostředkuje software a je to otázka několika sekund. Pokud však budou mít lékárníci i nadále potřebu dalších úhrad, můžeme je probrat pro rok 2020. 

Prezident lékárníků Lubomír Chudoba ale varuje, že se v případě exponovanějších lékáren máme připravit na fronty. Můžete to vyloučit? 
Lékárníci varují před lecčím, což se následně nepotvrzuje v praxi. Chápu, že když přijde něco nového, všichni upozorňují, že to povede k nějakému kolapsu, ale toto není ten případ. E-recept aktuálně funguje bez zásadnějších problémů, nic nezdržuje. 

Přejděme k lékařům. Česká lékařská komora upozorňuje na to, že jsme svědky destrukce tuzemského zdravotnictví a že vy k tomu přispíváte nečinností nebo nedostatečnými opatřeními. Co vy na to? 
Nemohu s tím souhlasit. Nevím, jestli jsem během devíti měsíců tady na ministerstvu nějak zlikvidoval zdravotnictví, když se tu problémy kumulují řadu let. Problém je, že komora hraje spíše roli odborů než odborné stavovské organizace. Jejich jediným receptem je navýšit peníze lékařům, žádný jiný návrh nemají. Z jejich pohledu je to legitimní, ale na druhou stranu – když se podíváme na financování zdravotnictví – vidíme, že se peníze zdravotníkům navyšovaly opakovaně. Nicméně se opravdu nedá říct, že by se situace nějak zásadně zlepšila. Dlouhodobě se opomíjela problematika stárnutí odborníků. Jak to, že na to nikdo neupozornil? Například komora? Dnes víme, že lékaři stárnou a že počet absolventů medicíny v současné době nestačí na přirozenou obnovu. Je to evidentní zejména v primární péči. Představil jsem konkrétní opatření: podpořili jsme lékařské fakulty a budeme je podporovat i v následujících letech: aby mohly zaplatit své učitele, aby měl kdo učit mediky, a aby mohly navýšit své kapacity a dál se rozvíjet. Každý rok dostanou fakulty sedm set milionů korun. To by mělo zvýšit počet studentů medicíny zhruba o patnáct procent. 

Co otázka nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči? Česká lékařská komora má mapku, na níž vidíte, jak se v regionech zavírá jedno nemocniční oddělení za druhým, někde je problém najít i praktického lékaře. 
(Nesouhlasně vrtí hlavou.) Tak dramatické to není. Podporujeme vznik nových praxí v regionech. Vytvořili jsme několik dotačních titulů pro malé lékárny, které budou v příštím roce čerpat osmačtyřicet milionů. Rozjeli jsme motivační program pro zubaře a praktiky, abychom je dostali i do menších měst a obcí. Vytvořili jsme společnou platformu pro zdravotní pojišťovny, Asociaci krajů ČR, místní samosprávy a ministerstva, kde situaci řešíme v každém regionu zvlášť. Chceme, aby každý kraj přišel se svým návrhem řešení, protože ministerstvo nemůže vyřešit všechno. Systémově ale činíme konkrétní kroky – nemocnice dostanou historicky nejvyšší nárůst 13,6 miliardy korun. Takže kritika, kterou jsem slyšel, že utahujeme kohoutky? To je úplný nesmysl. 

Váš vztah s Českou lékařskou komorou bych označil za napjatý. Stavovská organizace kritizovala každého ministra, u vás je to ale velmi výrazné. Proč? 
Rozlišoval bych komoru jako celek a pak jednotlivé představitele a jejich vyjádření v médiích. Setkávám se s řadou lékařů, kteří fungování komory kritizují. Všimněte si, že za ni vystupují stále titíž lidé. Ale kolik procent lékařů se podílí reálně na její činnosti? Kolik procent jich chodí na sněmy, volí své delegáty, jaká je reprezentativnost té instituce? A pokud vidíme, že velmi nízká, tak proč ji vůbec máme? 

Na základě zákona. Má své povinnosti i pravomoci… 
Rád bych začal diskutovat o povinném členství lékařů v komoře. Příslušný zákon by si zasloužil nějakou revizi. Třeba mi nepřijde úplně v pořádku, když komora může vnitřně rozhodnout, že její prezident bude zvolen v zásadě na doživotí, což je dnes možné. Šanci by měla dostat nová krev, jež tu instituci posune dál. Mám totiž pocit, že se od dob Davida Ratha v jejím čele komora vůbec neposunula. Někdo nový by mohl představit něco konstruktivního, mnohem pestřejšího, než jaké jsou aktuální názory vedení komory. 

Předsednictvu komory tedy vyhlašujete válku? 
To vůbec ne. Pokud mě někam pozvali, přišel jsem rád. Taktéž jsem přístupný jakékoli konstruktivní debatě o tom, jak zlepšovat české zdravotnictví. Komora ale možná těžce nese, že už není jediným partnerem k diskusi, jako to bylo dříve. Její vliv na ministerstvo je mnohem menší, více si v současnosti cením partnerství s Českou lékařskou společností, jakožto odbornou autoritou. 

Adam Vojtěch (32) pochází ze Včelné u Českých Budějovic. Je vystudovaný právník. Od října 2017 je coby nestraník poslancem za ANO a od prosince ministrem zdravotnictví. S Andrejem Babišem se potkal v době, kdy vedl spolek mladých právníků Všehrd. Stal se Babišovým blízkým spolupracovníkem a mimo jiné působil jako jeho osobní tajemník nebo právník ve vydavatelství MAFRA. Veřejně znám je i jako zpěvák – v roce 2005 se zúčastnil soutěže Česko hledá SuperStar, kde postoupil do semifinále. Je svobodný. 

 


Jste spokojeni s obsahem této stránky?