S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou informační linku ke koronaviru 1221.
Pro volání ze zahraničí můžete využít telefonní číslo +420 226 20 1221.

V rámci opatření proti koronavirové nákaze upřednostněte, prosím, písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním setkáním na ministerstvu.

V září můžeme mít naočkovaných 70 procent všech lidí v Česku, říká ministr Adam Vojtěch

Vytvořeno: 19. 7. 2021 Poslední aktualizace: 28. 7. 2021

Datum vydání: 19. 7. 2021
Zdroj:
Hospodářské noviny
Autor:
Michaela Ryšavá


Nejpozději začátkem září skončí obří očkovací centra a vakcíny se přesunou k praktickým lékařům a do obchodních center po celé republice. „Musíme nyní cílit na lidi, kteří jdou takzvaně kolem. Na hlavním nádraží jsme dělali průzkum a skoro 20 procent lidí uvedlo, že se k očkování rozhodlo právě proto, že na něj zrovna natrefili. Nešli tam cíleně,“ říká v rozhovoru pro HN Vojtěch (za ANO). Byť hodlá lidi k vakcinaci motivovat pozitivně, je podle něj jasné, že bude třeba se zabývat i povinným očkováním.

Říkáte si někdy, že by bylo lepší sedět nyní na ambasádě ve Finsku, kde máte být velvyslancem, než tady v Česku?

Já o tom vůbec takto nepřemýšlím. Sice jsem nečekal, že to takto dopadne, bral jsem to tak, že jsem ministerstvo zdravotnictví opustil minulý rok 21. září a je to tečka za mou ministerskou kariérou, ale nelituji toho. Zase mohu mnoho věcí dodělat.

Ptám se i proto, že Finsko patří k zemím, které mají proočkovanou největší část populace v nejkratším čase, v Česku se naopak stále nedaří proočkovat ani ty nejrizikovější skupiny. Co s tím chcete dělat?

Neřekl bych, že málo očkujeme. V poslední době se to opravdu daří. Finsko mělo mnoho prvních dávek, ale kompletně doočkovaných lidí mělo možná méně než my. Kvůli mutacím se musíme snažit doočkovat co nejvíce lidí, protože už víme, že jedna dávka není dostatečná. Dneska je to spíše otázka zájmu. Na začátku byl enormní, ale vakcín nebyl dostatek, nyní je situace opačná, poptávka je menší a my ji musíme naplnit, abychom zvládli přípravu na podzim. I proto jsme otevřeli centra bez registrace a budeme je posilovat. 

Odborníci ale upozorňují na bobtnající problém v podobě skoro dvou stovek tisíc neoočkovaných seniorů. Jak je možné, že jich je stále tolik? A půjdete i jim nějak naproti jako mladým, kterým nabízíte třeba soutěž o tenisky?

Jistě. Všichni senioři, kteří se zaregistrují, jsou v systému preferováni. Systém je nastaven stále podle věku, určitě dnes není senior, který – pokud se chce nechat naočkovat – by nedostal termín. Ale část lidí má určitě problém s registrací, proto mnozí senioři využívají nově spuštěná centra bez registrace. Cílí to právě i na seniorskou populaci, pro kterou internet představuje určitou bariéru, jak se dostat k očkování. Plus je to otázka mobilních očkovacích týmů. Jejich výjezdy řešíme s kraji, zaměřují se na odlehlejší oblasti, které jsou málo proočkované.

A kdo tyto akce bude koordinovat a jak budou fungovat? 

Kraje, které o svém regionu vědí nejvíce, a navíc mají k dispozici mobilní týmy. Krajským koordinátorům jsme už poskytli data o proočkovanosti i těch nejmenších vesnic a oni na základě toho rozhodují, kam by měly mobilní týmy jezdit. Vím, že Ústecký kraj se zaměřuje třeba na vyloučené lokality, což je oblast, kterou musíme také řešit.  Velkokapacitní centra měla svůj význam v určité době, ale nyní už ho takový nemají. Musíme jít více do terénu, blíže lidem, a podporovat otvírání očkovacích míst bez registrace.

Zaznamenala jsem také, že České dráhy vytipovávají další místa na železnici, kde by bylo vhodné očkovat. S jakými dalšími variantami pracujete?

Očkovací místo na hlavním nádraží už funguje, zájem je tam stále veliký. Byly vytipovány i další stanice, ale zatím se nezdá, že bychom jinde na železnici očkovací centrum otvírali. Ne všude je to vhodné, musí tam být nějaké prostory, zázemí a tak dále. V tuto chvíli půjdeme spíše cestou obchodních center, kde je kvalitnější zázemí. Ať je to obchodní centrum Olympia v Brně, Nová Karolína v Ostravě, případně v dalších místech. I tam se koncentruje velké množství osob. Musíme nyní cílit na lidi, kteří jdou takzvaně kolem. Na hlavním nádraží jsme dělali průzkum a skoro 20 procent lidí uvedlo, že se k očkování rozhodli právě proto, že na něj zrovna natrefili. Nešli tam cíleně.

Velkým tématem jsou i státní zaměstnanci. Třeba ve Francii a Řecku k povinnému očkování přistupují u zdravotníků a sociálních pracovníků. Pokud nebudou očkovaní, nedostanou plat. Zvažujete něco podobného?

Speciální debata o státních zaměstnancích se zatím nevede. Je ale pravda, že u zdravotníků je proočkovanost poměrně dobrá. U lékařů vyšší, u zdravotních sester nižší, ale není to nějak zásadní problém, v sociálních službách je to skutečně větší problém. Na druhou stranu zavést povinné očkování, to vyžaduje hlubší debatu. Je to velký krok, mělo by to být řešeno zákonem. V tuto chvíli to u nás na stole není, ale debata o povinném očkování se určitě povede. Zatím se ale snažíme motivovat lidi pozitivně.

V tomto týdnu budou rozesílat zdravotní pojišťovny dopisy těm, kteří se nenechali očkovat. Vyzvou je k očkování a vysvětlí jim, proč je dobré se do něj zapojit. Děláme pro to maximum, je to závod s časem. Každé procento naočkovaných je dobré, jsme reálně schopni dosáhnout v září sedmdesátiprocentní proočkovanosti, což je potřebné pro kolektivní imunitu. Na druhou stranu jsou tu odborníci, kteří tvrdí, že je třeba vyšší proočkovanost. Takže potřebujeme každého jedince. Proto musíme očkování zpřístupnit. A víme, že lidem vyhovuje i jednodávková vakcína, protože nemusí chodit na přeočkování.

Kdy si myslíte, že může dojít ke zlomu a lidi budete muset začít motivovat i negativně? Například biochemik Jan Konvalinka navrhl, že neočkovaní by měli platit vyšší zdravotní pojištění. Uvažujete o něčem podobném?

Otázka vyššího zdravotního pojištění na stole není. To, co na stole je a co jsem již avizoval, je otázka úhrady testů, které jsou určeny nikoliv pro zdravotní účely, ale pro cestování nebo vstup na koncert. Od září by si lidé, kteří mohou být očkování, ale nechtějí, měli tyto testy platit sami. Jsem přesvědčen, že je to spravedlivé, protože ti, kteří se naočkovat nechali, přispívají do systému veřejného zdravotního pojištění na ty, kteří vakcíny odmítají a musí se pak léčit s covidem. Ve Francii k tomu také přistupují. Testování ve školách, u lidí, kteří se nemohou naočkovat, i indikované testování zůstane ale dále hrazeno. Stejně tak budou hrazeny testy těm, kteří jsou již po první dávce očkování.

Premiér Andrej Babiš v souvislosti se zhoršující se situací mezi mladými uvedl, že ministerstvo zdravotnictví chystá nějaká opatření. Co konkrétně?

Pan premiér narážel spíše na nějaké debaty, které vedeme, ale ve skutečnosti se zatím žádné razantní zpřísňování nechystá. Situace ani nijak neeskaluje. Je to ale také otázka hospitalizací, kterých naštěstí máme nyní stále málo. V létě minulého roku byla ale situace velmi podobná. Musíme být proto stále obezřetní, nedal bych ruku do ohně za to, že situace v nemocnicích bude stále jen klidná. Bude záležet na kolektivní imunitě. Nyní ale zpřísňování nechystáme, budeme jen důrazněji vymáhat nastavená opatření.

Třeba vyžadování bezinfekčnosti je ale v Česku problematické. Málokdo chce v podnicích vidět potvrzení o očkování či testu. Na rozdíl od Rakouska, kde po vás chtějí certifikát vidět na každém rohu a pravost kontrolují čtečkou. Proč něco podobného nefunguje v Česku?

To souvisí s jinak nastavenou mentalitou. My se neradi necháváme kontrolovat. I proto musíme být nyní důslednější ve vymáhání opatření. Když to jsou nějaké organizované akce, kde je regulovaný vstup, kontrolují se tam vstupenky, pak organizátoři mají povinnost kontrolovat bezinfekčnost. Restauratéři ji ale nemají. Vedeme o tom nyní debatu, ale stále není jasné, zda to vůbec můžeme restauratérům nařídit. Je to spíše otázka právní, proto to nyní řeší právníci, bude to posuzovat i Legislativní rada vlády. Inspirujeme se právě Rakouskem. Z epidemického hlediska by to byl dobrý krok, ale musíme brát v potaz i právní aspekt. Já jsem při nástupu řekl, že budu respektovat rozhodnutí soudu. Bavíme se i s provozovateli restaurací a mám pocit, že to nevnímají negativně. Musíme předejít eskalaci, která by znamenala, že se budou muset znovu restaurace zavřít, že přijde další lockdown.

Mluvil jste o tom, že kontroly vymáhající opatření již nějakou dobu probíhají. Máte už nějaké dílčí výsledky? Je časté, že k porušování dochází?

Není to tak, že by to nikdo neřešil, ale prohřešků je celá řada. Nyní uvidíme, jaké budou výsledky po těchto intenzivních kontrolách napříč republikou. Dosud byly pouze v Praze, nyní by měly být kontroly i v Plzni, kde vidíme také nárůsty případů, a v dalších městech.

Už dříve padlo, že bude třeba lidi kvůli mutacím přeočkovat. Jak přesně vypadá strategie přeočkování? Kdy se počítá s uzavřením O2 universa a dalších velkých očkovacích míst?

Začátkem září by se velká očkovací centra měla postupně uzavírat. Víme, že nejsou dlouhodobě udržitelná, musí jen doočkovat druhé dávky. Ale všichni se už těšíme, až budou „očkocentra“ sloužit ke svému původnímu záměru: koncertům a sportovním akcím. A zadruhé tam pracují zdravotníci z nemocnic a oni se musí vrátit do špitálů a věnovat se pacientům. Chceme, aby se očkování přesunulo hlavně do primární péče, nejen k dospělým praktikům, ale i dětským. U nás je systém nastaven tak, že praktický lékař očkuje proti všemu, a myslím, že je to velmi vhodné řešení. Zároveň budou ale fungovat očkovací místa i při některých nemocnicích.

Mnozí praktičtí lékaři se po prvotních zkušenostech s očkováním nechali slyšet, že oni už proti covidu očkovat nebudou. Máte informace o tom, jestli se do přeočkování budou chtít zapojovat?

Praktiků je přes pět tisíc, do očkování proti covidu jich je zapojených asi 3900. Stále je žádáme, aby pacienty obvolávali a očkovali. Přeočkování bude ale jiný příběh než ten, který zažili. Vakcíny už praktičtí lékaři mít určitě budou, problémy s distribucí již neočekáváme. 

Nebyla to chyba, že se praktici na počátku opomněli? Jejich schopnost přesvědčit své pacienty k očkování je velká.

U těch debat jsme nebyl, ale byla nějaká snaha naočkovat co nejvíce lidí v co nejkratším čase. Je pravda, že nějaký čas byl problém s distribucí vakcín k praktikům, ale nemůžeme se stále ohlížet na to, co bylo. Řekli jsme si to i s praktickými lékaři, které jsem tu měl. Říkal jsem, že se musíme dívat dopředu, připravit se na podzim, tam to bez praktických lékařů už nepůjde.

Velký problém podle odborníků představuje stále nedostatečné sekvenování. Od července mají laboratoře vyšetřit každý vzorek a nahlásit ho do systému. Zatím to ale všechny nedělají. Máte přehled o tom, kolik vzorků chybí?

Je pravda, že jsou laboratoře, které nehlásí dobře vyšetřené vzorky. Už jsme je oslovili s tím, že musí dodržovat vydané mimořádné opatření. Doufám, že se to bude zlepšovat. Povinnost platí od 1. července a laboratoře mají hrazené vzorky, které jsou vyšetřeny na přítomnost mutací, a mají i pro to připravený systém. V mnoha případech to ale úplně nedodržují. Pokud takto budou pokračovat, jsme připraveni s těmi problematickými laboratořemi vést nějaké správní řízení a případně jim udělit i nějakou sankci. To je jediné, co můžeme udělat.

Co tedy přesně znamená, že nehlásí dobře mutace?

Hlásí to se zpožděním, mají povinnost to nahlásit do 48 hodin a to se neděje. Některé laboratoře hlásí i standardní vzorky se zpožděním. Třeba nyní nám přišly pozitivní vzorky z ledna a února. A to je těžko akceptovatelné. V těchto laboratořích proto chceme udělat audit a zjistit, proč tomu tak je. Jestli to zapomněli, nebo to jsou falešné vzorky.

A to jsou státní, nebo soukromé laboratoře?

Jsou to soukromé laboratoře. Několik jich mezi ty problémové patří chronicky. Už jsem psal apel, že pokud by se chyby stále opakovaly, mělo by se to řešit vyřazením ze seznamu akreditovaných laboratoří. Laboratoře dostávají zaplaceno z veřejného zdravotního pojištění, takže by se podle toho měly také chovat.

Velký problém nyní také představuje návrat k normálnímu zdravotnictví. Personál je unavený, jenže před nemocnicemi již čekají zástupy lidí, kteří chtějí řešit odkládané operace. Čekací listiny jsou neúnosné. Lze s tímto něco udělat?

Jednoduché řešení v tomto není, péče se musí v čase dohnat a je jasné, že pokud odkládáte operace několik měsíců, během týdne se to nezvládne. Nic s tím dělat nemůžeme. Co ale můžeme dělat, je přesvědčovat lidi, aby se k prevenci vrátili. Aby znovu chodili na screeningy, jinak se nám to do budoucna vymstí. 

Budou na preventivní programy finance? Neplánují se spíše škrty, když kvůli covidu pojišťovny vyčerpaly i rezervy?

Nyní není plán škrtat, situace nebude tak špatná. Je pravda, že na covid šlo hodně peněz, bavíme se asi o 50 miliardách z veřejného zdravotního pojištění, ať je to očkování, testování, odměny pro zdravotníky. Ale podařilo se od příštího roku navýšit platby za státní pojištěnce o nějakých 14 miliard, ekonomika se znovu otevřela, systém bez peněz nebude. Celonárodní screening navíc od příštího roku chceme rozšířit i na karcinom plic, který bude zaměřený mimo jiné na dlouhodobé kuřáky. Prevence je jediným řešením pro zdravotnictví z dlouhodobého hlediska. Chroničtí pacienti, diabetici, to je vše otázka prevence. A koneckonců i covid nám nastavil zrcadlo. Podle různých dat u nás byla situace horší i proto, že je zde vyšší míra obezity.


Adam Vojtěch (34)

Vystudovaný právník začínal v politice jako poradce tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO). Ministrem zdravotnictví se stal v prosinci 2017 a úřad vedl až do září 2020, kdy nečekaně odstoupil. Oficiálně kvůli tomu, že nemohl kvůli covidu řešit koncepční změny, neoficiálně ale proto, že premiér Babiš chtěl ve vedení ráznějšího epidemiologa Romana Prymulu. V únoru vláda schválila Vojtěcha coby nového českého velvyslance ve Finsku. Vojtěch se do funkce vrátil na konci května tohoto roku. Vystřídal Petra Arenbergera, který čelil kritice kvůli nejasnostem ohledně svého majetku. 


Jste spokojeni s obsahem této stránky?