Úvodní projev Adama Vojtěcha na konferenci Trendy v evropském lékárenství

Vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté,

dovolte mi, abych Vás přivítal na konferenci Ministerstva zdravotnictví k evropským trendům v lékárenství.

Lékárenství jako segment poskytování zdravotních služeb je oblast, která má své nepostradatelné místo ve zdravotním systému. A přesto, jakoby se za mých předchůdců na tento segment zapomnělo. Tohoto dluhu vůči lékárníkům jsme si vědomi. Proto jsme v minulém roce pozvali lékárníky k jednacímu stolu a začali se s nimi bavit o možných změnách. Lékárníci jsou prostřednictvím České lékárnické komory členy všech relevantních pracovních skupin na ministerstvu a jsou tak bezprostředními účastníky zásadních změn, které se jejich segmentu dotýkají. Podařilo se nám s pojišťovnami vyjednat peníze na podporu ohrožených lékáren na venkově, připravili jsme lékový záznam pacienta, začali jsme řešit nedostupnost léků a připravovat emergentní systém objednávek léčiv a vytvořili jsme také pracovní skupinu pro lékárenství. Současně jsme si řekli, že by bylo dobré uspořádat velkou konferenci s mezinárodní účastí a nabídnout lékárníkům a odborné veřejnosti zahraniční zkušenosti a platformu pro zahájení odborné diskuze na řadu témat, které nejen lékárníky a pacienty trápí, a které budeme jistě vést i nadále. A pokud se bavíme o nějakých změnách, je dobré se podívat, jak to funguje jinde, a možná se inspirovat nebo poučit z chyb.

Jednou z hlavních oblastí, kterou české lékárenství a pacienti řeší, jsou výpadky léků, proto bych se u toho rád krátce zastavil. Musím neskromně říci, že MZ a SÚKL se této problematice věnuje jako nikdo před tím. Pokud jde o povinnosti dodávek léku do lékáren, je pravdou, že mechanismy dané stávající legislativou, která nepochází z dílny ministerstva, jsou nevymahatelné a tedy nefunkční. A není možnost jejich dotvoření ani prováděcími vyhláškami. To potvrdili také legislativní experti Úřadu vlády i Poslanecké sněmovny, kteří konstatovali, že s vadnými definicemi v zákoně nelze nic dělat, než je upravit novelou zákona. Do značné míry jsme v tomto směru vyslyšeli i volání ze strany lékárníků po akceschopné právní normě. Ačkoliv SÚKL opakovaně prokazuje, že skutečná nedostupnost léčiv, která může mít závažné důsledky pro poskytování zdravotní péče v ČR, je pouze v rozsahu cca 20 léků ročně, každý jednotlivý výpadek ministerstvo vnímá jako problém a individuálně ho řeší. Proto jsme, kromě aktivních zákazů reexportu, napsali legislativu doplňující další mechanismy posilující dostupnost léčiv a rovnoměrné zásobování na trhu, a to kombinací pozitivních i negativních zásahů do trhu, zejména zákaz reexportu mimo kontrolu výrobce, a takzvaný emergentní systém objednávek léčiv. Ten přenáší povinnost dodat lék z distributorů přímo na výrobce, kteří musí zajistit, že bude pacientovi s platným receptem lék do dvou dnů dodán, ať již si ho bude chtít vyzvednout v jakékoliv lékárně v ČR. Nejedná se o žádnou novinku, systém již úspěšně funguje na Slovensku. Jsem proto moc rád, že na dnešní konferenci přijeli zástupci slovenského ministerstva zdravotnictví.

Mezi další priority ministerstva patří otázka zabezpečení dostupnosti lékárenské péče v odlehlých regionech republiky. Pokud se podíváme na data SÚKL, je zjevné, že situace lékáren je z celorepublikového hlediska v posledních letech stabilní. Protože si uvědomujeme, že současná legislativa neposkytuje dostatečnou záruku toho, že v budoucnu skutečně nedojde k zániku lékáren v odlehlejších lokalitách, které by v těchto lokalitách způsobily nedostupnost lékárenské péče, proto jsme v loňském dohodovacím řízení apelovali na pojišťovny, aby část finančních prostředků alokovaly právě na rozšíření dostupnosti lékárnické péče. Výstupem dohodovacího řízení s lékárenským segmentem bylo 48 mil. Kč určených na podporu vzniku a udržení provozu venkovských lékáren.

V neposlední řadě se ministerstvo věnuje i otázce odměňování lékáren. Lékárenský segment v rámci loňského dohodovacího řízení uzavřel dohodu se zdravotními pojišťovnami, která počítá s nárůstem úhrad v tomto segmentu o půl miliardy korun. Dovolím si připomenout, že takový nárůst, podpořený Ministerstvem zdravotnictví, v mnoha uplynulých letech lékárenský segment nezaznamenal. V návaznosti na to byl připraven cenový předpis, v rámci kterého došlo k podstatnému navýšení sazeb taxy laborum. To pomůže těm lékárnám, kde lékárníci sami připravují individuálně připravované léky. Ministerstvo nyní pokračuje v dialogu s Českou lékárnickou komorou a v rámci pracovní skupiny pro lékárenství diskutuje o jiných modelech odměňování lékárenské péče.

Jak vidíte, úkolům v oblasti lékárenství se věnujeme naplno. Věříme, že postupně, a především společně, se nám podaří lékárenství posunout dopředu ke spokojenosti lékárníků, tak i pacientů.

Cílem dnešní konference je vylézt z české škatulky a podívat se kolem sebe, jak jinak může lékárenství fungovat nebo z jakých chyb je potřeba se poučit. My volbou témat neříkáme, že právě to je pro Českou republiku nejlepší cesta. Pouze chceme, aby proběhla plnohodnotná diskuse o trendech, které hýbou evropským lékárenstvím. Proto věřím, že si z dnešní akce odnesete nové inspirativní myšlenky a české lékárenství bude mít po konferenci o čem přemýšlet. Dnešek vnímáme jako plnohodnotné zahájení debaty, ale je nám jasné, že některá témata budeme řešit možná i několik let. Někdy se ale musí začít. Proč ne dnes?

Děkuji Vám za pozornost.