Stanovisko Ministerstva zdravotnictví k vyhlášení stávkové pohotovosti Odborovým svazem zdravotnictví

Ing. Gabriela Štěpanyová
ředitelka Odboru komunikace s veřejností, tisková mluvčí

Ministerstvo zdravotnictví zásadně nesouhlasí s vyhlášením stávkové pohotovosti ze strany odborů a považuje ji za zcela neopodstatněnou.

Odměny lékařů a sester setrvale rostou od roku 2014. Každoroční nárůst tvoří průměrně 4,5 – 6 %. V roce 2017 došlo k nárůstu oproti předchozímu roku o 7 % u lékařů a u sester dokonce až o 12 – 13 %. V posledních čtyřech letech vzrostly platy ve zdravotnictví celkově o více než 30 % a nárůst bude pokračovat. Do českého zdravotnictví půjde příští rok rekordních 320 mld. korun. To je o 20 mld. víc než letos a z toho 13 mld. korun dostanou jen nemocnice. Tento objem peněz umožňuje navýšení platů všem zdravotníkům, a to až o 10 %.

Zatímco však odměna lékařů narostla mezi rokem 2010 a 2016 o 32 %, odměna sester narostla za totéž období jen o 17 %. Odměna sester tak pouze kopírovala vývoj průměrné mzdy v ČR. Z tohoto důvodu je odměňování sester v nemocniční péči jednoznačnou prioritou. Sestrám ve směnném provozu proto zvyšujeme příplatek za směnnost o 5 tisíc korun měsíčně, což znamenaná meziroční nárůst 15 %. Ostatní nelékařský personál, jako například sanitáři, dostanou na příplatku za směnnost o 2 tisíce korun navíc, plat jim tedy vzroste o 10 %.

Ministerstvo opakovaně deklarovalo svou podporu zvyšování platů/ mezd zdravotnickému personálu. Chceme ale, aby odměňování bylo cílené. Necháváme na rozhodnutí ředitelů jednotlivých nemocnic, aby peníze směřovali tam, kde je to podle nich nejvíce potřeba. To oni jsou zodpovědní za řízení nemocnice a nejlépe znají její individuální potřeby. Pokud nemocnici chybí personál, musí ho ředitel lépe zaplatit. Pokud mají nedostatečnou infrastrukturu, musí ji modernizovat. Každého trápí něco jiného a nemá smysl prosazovat v každé nemocnici jedno jediné univerzální řešení. Plošné odměňování navíc nenabízí žádný motivační prvek. Bez ohledu na kvalitu práce konkrétního člověka dostane každý stejné navýšení. V neposlední řadě, pokud by nemocnice byly donuceny zvýšit odměny o 10 %, pak by téměř celý jejich nárůst příjmů oproti předchozímu roku padl právě na platy/mzdy. Nezbyly by žádné prostředky na nákup centrových léků (tedy nejdražších léků na těžká onemocnění), na inovace, modernizaci, či zlepšení podmínek pro pacienty a zaměstnance.

Požadavek odborů jde absolutně proti zájmům samotných zaměstnanců. Plošné navýšení o stejné procento rozhodně nevyřeší personální krizi ve zdravotnictví, pouze prohloubí rozdíly mezi nízko příjmovými a vysoko příjmovými skupinami zdravotníků. Ve výsledku by tak vedlo k ještě většímu odchodu nelékařského personálu do ambulantní sféry nebo dokonce mimo zdravotnictví a destabilizaci systému.

Ministerstvo zdravotnictví plně respektuje výsledky historicky úspěšného dohodovacího řízení, kdy došlo k dohodě mezi všemi pojišťovnami a zástupci poskytovatelů zdravotních služeb. V rámci něho byly transparentně a zcela bez zásahu ministerstva rozděleny peníze pro příští rok. Plošné navýšení platových tarifů by však znamenalo zničení těchto jedinečných dohod, které vznikly na základě konsensu všech aktérů českého zdravotnictví, a byl by opět preferován pouze jeden segment zdravotní péče na úkor ostatních.

Zástupci Ministerstva zdravotnictví jednali o odměňování s odborovými svazy opakovaně a opakovaně jim také sdělili své argumenty. Ministerstvo zdravotnictví je přesvědčeno, že by odbory měly nyní splnit svou úlohu a bez odkladu zasednout za jednací stůl s vedením nemocnic a vyjednat svým zaměstnancům co nejlepší pracovní podmínky. Nátlakové akce směrem k vládě však rozhodně nejsou tím správným způsobem, jakým by odbory měly hájit zájmy zdravotnických pracovníků.

Graf č. 1: Odměňování lékařů a zubních lékařů: vývoj v čase

Zdroj: ÚZIS

Graf č. 2: Odměňování všeobecných sester a porodních asistentek – vývoj v čase

Zdroj: ÚZIS