Reforma péče o duševní zdraví potřebuje nadresortní spolupráci, tu definuje nový národní akční plán

Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí se v pondělí 1. dubna potkala „v oblacích“. S cílem vyjádřit nutnost nadresortní spolupráce při realizaci reformy péče o duševní zdraví, která má za cíl zlepšit péči o lidi s duševním onemocněním a posílit prevenci v této oblasti, byla mezi oběma ministerstvy instalována tzv. slackline, po které se prošli profesionální provazochodci. Toto spojení symbolizuje tzv. zdravotně-sociální pomezí, pro které je právě oblast péče o duševní zdraví modelovým příkladem, a potřebu zapojení dalších resortů. „Aspekt spolupráce je v procesu komplexní změny systému péče o lidi s duševním onemocněním, jakým probíhající reforma jistě je, naprosto klíčový. Proto jsme se rozhodli na její význam poukázat touto symbolickou akcí,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Nadresortní spolupráci ztělesňuje Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 – 2030, který posouvá reformu psychiatrie na vládní úroveň a počítá se zapojením Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva spravedlnosti. „Strategických cílů reformy psychiatrie, resp. reformy péče o duševní zdraví není možné dosáhnout pouze naplňováním opatření ze strany Ministerstva zdravotnictví, jako jejího gestora. Reforma zasahuje nejen oblast zdravotnictví, ale z velké části oblast sociální. Musíme například zajistit bydlení pro deinstitucionalizované osoby s duševním onemocněním v komunitě, rozvíjet sociální služby, legislativně a finančně ošetřit zdravotně-sociální pomezí, změnit systém poskytování péče o děti v riziku nebo s již rozvinutými duševními obtížemi, uzpůsobit trh práce a umožnit lidem s duševní nemocí se začlenit zpět do pracovního procesu a také definovat systém péče o potenciálně nebezpečné pacienty a pacienty v ochranné léčbě. Proto je bezpochyby na místě přenést zodpovědnost za plnění opatření a cílů v této oblasti na úroveň vlády, kde Ministerstvo zdravotnictví sice bude mít nadále vedoucí koordinační roli, ale musí být podpořeno rovnocenným a plnohodnotným zapojením ostatních resortů a subjektů,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Klíčovým partnerem resortu zdravotnictví v realizaci reformy je resort práce a sociálních věcí. „Cílem léčby jakéhokoliv diagnózy není izolace pacienta, ale naopak navrácení nemocného do běžného života. Toto musí platit i v léčbě duševních onemocnění. I když hlavní břímě reformy psychiatrické péče ponese ministerstvo zdravotnictví, jsme připraveni s ním úzce spolupracovat. Budoucí podobě péče o duševní zdraví v ČR je potřeba přizpůsobit sociální služby či podporovat vznik pracovních míst pro osoby s duševním onemocněním. Bude také potřeba zlepšit dostupnost bydlení a připravit systémové změny nepojistných i pojistných dávkových systémů tak, aby více reflektovaly potřeby osob s duševním onemocněním. Jsme připraveni podílet se i na aktivitách prevence a včasné intervence, které zamezí rozvoji duševních chorob či dlouhodobým následkům,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Národní akční plán navazuje na Strategii reformy psychiatrické péče. Vzhledem k úzké spolupráci s WHO v rámci reformy psychiatrické péče i snaze se přiblížit standardu poskytované péče a být v souladu se směřováním zbytku Evropy se akční plán inspiruje dokumentem WHO „The European Mental Health Action Plan 2013 – 2020“. Jeho nosnou myšlenkou je podpora kvalitních služeb dostupných v blízkosti domovů lidí, které respektují lidská práva, a funkčnost zajištují skrze multidisciplinární týmy v dobře vymezených regionech. Služby péče o duševní zdraví mají poskytovat přístup orientovaný na zotavení a být dostupné v komunitě. Připravený vládní dokument vychází ze sedmi strategických cílů uvedených v dokumentu WHO, které jsou rozpracovány do konkrétních cílů a opatření, které v souladu s potřebou komplexního přístupu k prevenci a péči propojuje s relevantními agendami ostatních resortů. Jedná se o tyto strategické cíle:

1.    Rovné příležitosti na duševní pohodu (well-being) jsou zaručeny u všech, zejména pak u lidí v riziku a nejvíc zranitelných.

2.    Lidská práva lidí s obtížemi v duševním zdraví jsou plně respektována, chráněna a podporována.

3.    Služby v oblasti duševního zdraví jsou dostupné v čase, místě, kapacitně i cenou a jsou k dispozici v komunitě dle potřeby.

4.    Lidé mají právo na respektující, bezpečnou a efektivní péči.

5.    Systém zdravotnictví zajišťuje dobrou péči o somatické i duševní zdraví.

6.    Systém péče o duševní zdraví funguje v dobře koordinované a partnerské spolupráci s ostatními sektory.

7.    Řízení a poskytování péče o duševní zdraví je založeno na spolehlivých informacích a vědomostech.

Kromě zapojení jednotlivých resortů reforma vyžaduje také zapojení krajů. V rámci reformy psychiatrické péče bylo proto ze strany Ministerstva zdravotnictví iniciováno vytvoření koordinační skupiny k reformě v každém kraji ČR, kde jsou zapojeni vedoucí zdravotních a sociálních odborů. Zástupci ministerstva s kraji pracují také formou workshopů a seminářů.

Národní akční plán pro duševní zdraví je v současné době dokončován a projednáván s ostatními resorty a stakeholdery. Předpokládáme, že na přelomu dubna a května bude odeslán do připomínkového řízení a do vlády bude předložen v červnu 2019.

Více informací o Národním akčním plánu pro duševní zdraví naleznete v přiložené brožuře.

Zprávu z mapování kvality péče ve smyslu naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v českých psychiatrických nemocnicích naleznete zde.

Odbor komunikace s veřejností
Kontakt pro média: Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: tisk@mzcr.cz