Reakce Ministerstva zdravotnictví na tiskovou konferenci ČLK k Projektu Ukrajina

Odbor komunikace s veřejností
tiskové oddělení

Ministerstvo zdravotnictví je nadále přesvědčeno o tom, že příchod odborných pracovníků z Ukrajiny je jednou z možností, jak řešit nedostatek lékařů a sester v českých nemocnicích, zejména v pohraničních oblastech. V celé řadě českých nemocnic dnes pracují kvalifikovaní lékaři a sestry z Ukrajiny na odděleních, která se nedaří obsazovat českými zdravotníky. V případě ukončení Projektu Ukrajina, ke kterému opakovaně vyzývá Česká lékařská komora, by reálně hrozilo uzavření některých oddělení a omezení zdravotní péče pro české pacienty, na což také v květnu upozornila Asociace krajů ČR a jednoznačně se postavila za zachování projektu. Poptávka po lékařích z Ukrajiny je především v krajských nemocnicích v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde se místní zdravotnická zařízení potýkající se zásadním nedostatkem lékařů. Je nutné zdůraznit, že z celkového počtu cca 50 tisíc lékařů v ČR je zhruba 1 % lékařů, které získali vzdělání mimo EU. Jedná se tak v celkovém měřítku o marginální počet lékařů.

Ministerstvo zdravotnictví v rámci zákonných možností může udělit ukrajinským lékařům roční výjimku, během které jsou povinni úspěšně složit aprobační zkoušku v českém jazyce. Cílem této výjimky je dát příchozím lékařům prostor zvyknout si na český zdravotní systém a naučit se český jazyk, což by jim mělo usnadnit složení aprobační zkoušky. Po celou dobu této praxe musí být nad lékařem zajištěno řádné přímé odborné vedení (a nemusí být ze strany primáře), kvalita zdravotní péče tak rozhodně není ohrožena. Za odbornost ukrajinského lékaře a zajištění odborného dohledu nad ním plně zodpovídá dané zdravotnické zařízení. Zdůrazňujeme, že pro ministerstvo je neakceptovatelné, aby v České republice pracovali ukrajinští lékaři dlouhá léta bez složení aprobační zkoušky. Společně s kraji proto v nemocnicích na podnět provádí důkladné kontroly.

Ministerstvo zdravotnictví zásadně odmítá tvrzení České lékařské komory, že v současné chvíli v ČR pracuje přes 400 lékařů z ciziny bez ukončeného medicínského vzdělání na základě výjimky MZ. Za prvé zdůrazňujeme, že všichni tito lékaři mají medicínské vzdělání nostrifikované na českých univerzitách a v ČR složí aprobační zkoušku, která ověří, zda jejich vzdělání dosahuje českých standardů. Za druhé, nejedná se o aktuální stav k dnešnímu dni, jak ČLK nepravdivě prezentuje. Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR. Například od roku 2016 úspěšně složilo aprobační zkoušku přes 200 lékařů ze třetích zemí, což je polovina toho, co uvádí ČLK. Nelze tedy číslo, které dnes uvedla ČLK, v žádném případě interpretovat jako počet lékařů z ciziny, kteří aktuálně pracují v ČR.

Ministerstvo dále nesouhlasí s nařčením ze strany České lékařské komory, že bychom porušovali tím, že umožňuje práci lékařům z ciziny vykonávat odbornou praxi před složením aprobační zkoušky. Naopak, povolení o výkonu odborné praxe ministerstvo uděluje v souladu se zákonem o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.

Ministerstvo zdravotnictví nyní pracuje na zvýšení kvality aprobačních zkoušek. Nově tak ukrajinští lékaři mohou vykonávat odbornou praxi pouze v akreditovaných pracovištích. Do zkušebních komisí pro aprobační zkoušky budou nově jmenováni odborníci z praxe, například primáři z okresních nemocnic a bude zde zastoupena i Česká lékařská komora. V současné době ministerstvo také připravuje změnu aprobačních zkoušek tak, aby je nebylo možné do nekonečna opakovat a zároveň, aby více reflektovaly zkušenosti z praxe.  

Z přiložené tabulky mimo jiné vyplývá, že v posledních letech roste i díky projektu Ukrajina úspěšnost uchazečů u probačních zkoušek.