S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou informační linku ke koronaviru 1221.
Pro volání ze zahraničí můžete využít telefonní číslo +420 226 20 1221.

V rámci opatření proti koronavirové nákaze upřednostněte, prosím, písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním setkáním na ministerstvu.

Ranní interview na Radiožurnálu s ředitelem ÚZIS Ladislavem Duškem

Vytvořeno: 31. 8. 2020 Poslední aktualizace: 31. 8. 2020

Datum vydání: 31. 8. 2020
Zdroj: ČRo Radiožurnál


Petr KRÁL, moderátor
Za poslední týden přibylo denně přes 200 případů nákazy koronavirem v Česku. Na takzvaném Semaforu je většina okresů v zemi bílá, tedy s nulovým, anebo zanedbatelným rizikem. Situace se nejvíc zhoršila v Praze, kterou hygienici minulý týden přebarvili na oranžovo. Podle epidemiologů to znamená, že se koronavirus v metropoli začíná přenášet komunitně. Od zítřka čeká celou republiku zpřísnění opatření ohledně nošení roušek. Povinné budou například v hromadné dopravě, nebo na úřadech a čeká nás taky návrat žáků a studentů do škol. Naším hostem je teď ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Dobrý den.

Ladislav DUŠEK, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Pane Dušku, prosím, vysvětlete nejdřív na začátek ten pojem šíření komunitně?
To je, já se to pokusím vysvětlit velmi jednoduše. Představte si, že ten virus je samozřejmě přítomen v přírodě, vyskytuje se všude, nikdy z naší republiky nezmizel. A my máme v tuhle tu chvíli naši strategii postavenou na tom, že když má někdo příznaky, nebo je takzvaně zachycen při kontaktu s pozitivní osobou, tak tohoto člověka testujeme. A testují se dál i všechny jeho další kontakty a takzvaně se ten člověk trasuje. A krajské hygienické stanice zatím v masivním objemu stíhají ty kontakty vlastně vychytat a takzvaně ty jednotlivé nebezpečné kontakty dotrasovat a tudíž nehrozí něco, čemu se říká komunitní šíření. Komunitní šíření je šíření, když se ten virus šíří v komunitě, volně v populaci, nabírá třeba i exponenciální charakter růstu a nemáme vůbec představu o tom, odkud se vlastně vzal původ té nákazy, to znamená, roste počet jedinců, kteří jsou s příznaky, jsou nemocní, jsou zachyceni s covidem a my nevíme, odkud se ta nákaza vzala a v podstatě nejde už o nějaké jasně pojmenované událostí typu třeba nějaká párty, a tak dál, ale znamená to nákaza chycená prostě volně v populaci, například při cestě do práce a podobně. Tak velmi jednoduše jsem se pokusil vysvětlit komunitní šíření.

Naprosto pochopitelně to znamená, že Praha už se dostává do té horší fáze. Platí, že většina nakažených má mírný průběh onemocnění COVID-19, nebo ani žádné příznaky nepociťují?
Chtěl bych zdůraznit, že Praha je na hranici toho rizika, ještě to není nějaká úplná eskalace trendu, ale přece jenom i ty počty nově diagnostikovaných jsou už poměrně vysoké a, pardon, mně teď vypadla ta vaše otázka.

Ptal jsem se, zda ti, kteří jsou nemocní, nově nakažení, mají mírný průběh, případně žádné příznaky?
Naprostá většina těch osob má lehký mírný průběh, nebo jsou bezpříznakoví, to mimo jiné vidíme i na tom, že stále příjmy do nemocnic jsou velmi nízké, v nízkých jednotkách, včera třeba 9, předevčírem myslím taky 9 osob. A i ti lidé přijímaní do nemocnice s covidem, tak jsou ve velké části reportováni jako lidé s velmi mírným průběhem toho onemocnění, takže v tuto chvíli platí, že ta nemoc má stále mírný průběh v populaci.

Můžeme to nějak kvantifikovat ty těžké případy. Známe konkrétní čísla?
Zkusím z hlavy. Na celou republiku v tuhle tu chvíli na jednotkách intenzivní péče leží 23 osob, nebo leželo, je to z ranního hlášení, mělo by to být velmi přesné. A tu vysoce intenzivní péči, podporu dýchání typu umělá plicní ventilace cca 17 osob. Tahle čísla se dlouhodobě nemění, zůstávají stejná, jinak samozřejmě narůstá mírně počet lidí, u kterých nemocnice vyplňují, že mají vážnější komplikace, tam jsme nějak na 30, 32. Tato čísla hodnotíme denně. A v případě, že by začala se ta situace měnit, tak jsme schopni přepnout na sledování v reálném čase, k tomu zatím teda není rozhodně důvod.

Na jaře jsme se věnovali intenzivně vyššímu výskytu koronaviru v domovech pro seniory. Jak jsou na tom teď starší lidé, kteří by měli patřit vlastně mezi ty nejohroženější?
Nelze úplně paušalizovat, že pouze věk je tím rizikovým faktorem, záleží na zdravotním stavu toho člověka, máme velké množství lidí pacientů ve věku 80 plus, kteří se normálně uzdravili, a tak dál. To záleží na tom, jaký, jaký celkový zdravotní stav toho člověka je, ale máte pravdu, toto je potřeba hlídat, také to teda i hlídáme, v tuto chvíli opět bych řekl, že ta situace nikam rizikově neeskaluje. Zrovna včera bylo těch nově diagnostikovaných lidí ve vyšším věku poměrně velmi málo a celkově za srpen jich je, tuším, ve věku 75 plus, je to 5 % ze všech nově diagnostikovaných. Takže v tuto chvíli bych řekl, že ta situace je pod kontrolou, ale nechci zlehčovat, ta vaše otázka je přesná, právě jste mě vytáhli ven z porady, kde se radím s kolegy a tento týden vlastně pouštíme do praxe nový modul toho centrálního systému, který by detailněji sledoval právě domovy pro seniory, abysme na podzim byli připraveni, nebo sociální zařízení obecně.

Ještě celkový trend. Za ten celý minulý týden laboratoře odhalily o 500 víc případů oproti týdnu předchozímu. S jakými počty teď pracujete s výhledem do budoucna na nějaké 2 týdny nebo na měsíc?
Neumím vám odpovědět přesně v číslech, ale umím odpovědět obecně, že je nepochybné, že ty počty narostou. Jednak nám teda i roste počet testů, které provádíme do poměrně už velmi vysokých čísel, dostali jsme se v pátek na 10 000 testů. A tu nemoc prostě vychytáváme z populace, přitom ona tou populací velmi masivně prochází, to není žádná výjimka České republiky, to je vidět ve všech okolních státech Evropy, takže v tuto chvíli podle mého troufnu si říct, že odborného soudu se musíme připravit na to, že v následujících týdnech ty počty půjdou nevyhnutelně nahoru, mimo jiné i proto, že se ještě více rozvolní chování společnosti, nastoupí děti do škol, naroste počet sociálních kontaktů, naprosto jednoznačně. A pokud by se ještě zlomilo počasí směrem do chladna, kdy lidé budou více v uzavřených prostorách, tak je nepochybné, že ty počty půjdou nahoru.

Meteorologové tvrdí, že nás čeká velmi teplé září, tak uvidíme, ale…
Tak to by bylo dobré.

Doufejme. Zkuste mi říct, kde je ta hranice, při které by znovu začala platit plošná omezení, tedy roušky ve všech vnitřních prostorách, při pohybu venku?
Vůbec na tento dotaz nechci odpovědět, protože jednak si nemyslím, že jsem k tomu kompetentní, to je určitě dotaz třeba paní hlavní hygieničku nebo na konkrétní krajskou hygienickou stanici. A hlavně si myslím, že v tuhle tu chvíli se žádná plošná opatření ani nechystají, ta strategie je taková, že budeme k té nemoci přistupovat regionálně specificky podle situace a pokud se něco vymkne z kontroly v jednom regionu České republiky, tak to nebude být plošný dopad na ostatní regiony. To je podle mě dobrá strategie a žádná super plošná opatření, pokud já vím, se nechystají, ale jak říkám, já jsem analytik dat, člověk, který kreslí obrázky. Já nedělám rozhodnutí.

Rozumím, ale pojďme ještě teď tedy k číslům. Můžeme statisticky srovnat situaci v Česku s okolními státy, než vás znovu vrátíme na poradu, třeba konkrétně s Maďarskem, které od zítřka uzavírá hranice, jak nám před chvílí potvrdil tamní velvyslanec, respektive český velvyslanec tam, tak nepustí do země s velkou pravděpodobností ani turisty se zaplaceným zájezdem.
K tomuhle se úplně vyjádřit nemohu, protože já tak úplně neznám detailně situaci nebo opatření, která připravují v tuhle tu okolní státy, o tom Maďarsku samozřejmě vím, ale ta situace je velmi podobná napříč Evropou, takže v řadě států vidíme velké počty diagnostikovaných a mírný průběh toho onemocnění, takže nejsme žádnou výjimkou. Mě trochu udivuje, že to mezinárodní společnost…, společenství posuzuje situaci v jednotlivých státech většinově jenom podle počtu těch diagnostikovaných, to není úplně nejchytřejší parametr, ten počet diagnostikovaných není znakem nějakého trendu nebo nezvládání situace, ale děje se tak, tak doufejme, že ta Evropa se nezblázní a nezačne se na základě těch počtů zase takhle vzájemně mezi s sebou zavírat.

Říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Děkujeme za vaše slova, vraťte se, prosím, na poradu a těšíme se neslyšenou. Díky.
Děkuji moc za pozvání, bylo to příjemné. Na shledanou.


Jste spokojeni s obsahem této stránky?