S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou bezplatnou informační linku ke koronaviru 1221.

Z důvodů přijetí preventivních opatření žádáme občany, aby přednostně využívali nástrojů elektronická komunikace – upřednostňovali písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním ve všech případech, kdy je to možné tak, aby byl omezen na nezbytně nutnou úroveň osobní kontakt státních zaměstnanců, zaměstnanců a dalších úředních osob MZ s adresáty veřejné správy, s žadateli a dalšími externími osobami, a to s účinností od 12. října do 3. listopadu 2020.

Rada vlády pro zdravotní rizika projednala nová pravidla pro karanténu a algoritmy testování

Vytvořeno: 14. 9. 2020 Poslední aktualizace: 16. 9. 2020

Odborné skupiny při Ministerstvu zdravotnictví zabývající se řešením epidemie covid-19 připravily úpravy metodického opatření pro nařizování karantény a algoritmů testování. Novinky dnes projednala Rada vlády pro zdravotní rizika.

Jedna z klíčových změn se týká karantény osob, které byly v úzkém kontaktu s nakaženým. Pokud bude mít covid-19 pozitivní pacient i jeho kontakt po celou dobu nasazenou roušku přes ústa i nos (vyjma kontaktu kratšího než 15 minut nebo na větší vzdálenost než 1,5 metru) a osoba v kontaktu nemá příznaky, nově nebude muset do karantény. Podmínkou je, že se nesmí jednat o improvizovanou roušku v podobě šátku, trika apod. Osoba v kontaktu bude sledovat svůj zdravotní stav po dobu 10 dnů od kontaktu a v případě potíží telefonicky kontaktuje svého praktického lékaře. Rouška, ať už chirurgická nebo ušitá doma z vhodných materiálů, je dle dostupných poznatků efektivní ochranou před šířením nákazy. Pokud ji budou mít jak nakažený, tak jeho kontakt, není důvod, aby dotyčný kontakt šel do karantény. Chceme občany zatěžovat co nejméně a posílat do karantény skutečně jen ty, u kterých je to potřeba. Uvědomujeme si, že karanténa může mít negativní vliv na osobní a pracovní život lidí, chceme tomu předcházet,“ uvedla hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

Mění se také metodické opatření pro nařizování karantény u osob, které již prodělaly onemocnění covid-19. Na základě dosavadních znalostí o délce takzvané postinfekční imunity u pacientů s prodělanou nákazou covid-19, odborné skupiny odsouhlasily, že za minimální délku imunity po prodělané nemoci lze považovat období 90 dnů. Pokud v těchto 90 dnech daná osoba bude v kontaktu s nemocným, nebo přijede ze zemí s vysokým výskytem onemocnění, nemusí nově do karantény,“ vysvětlil vedoucí epidemiologické skupiny a člen klinické skupiny pan profesor Roman Chlíbek. Zásadní podmínkou je, že prodělání nemocí covid-19 musí být v minulosti laboratorně potvrzené.

Odborné skupiny připravily a schválily nové algoritmy testování u epidemiologicky významných kontaktů (karanténa) a u osob s prokázanou nákazou (izolace). Epidemiologové se shodli, že asymptomatický kontakt, který je v karanténě, bude podroben testování nově 4. až 5. den od kontaktu. „Test v prvních třech dnech byl u bezpříznakové osoby moc brzy, existovalo zde vysoké riziko nezachycení pozitivity. Proto jsme algoritmus podrobili odborné diskusi a změnili podle aktuálních odborných poznatků,“ doplnil profesor Chlíbek. Symptomatický kontakt bude nadále testován 1. až 5. den v závislosti na epidemiologickém vyhodnocení.

Změny odborníci odsouhlasili i v algoritmu testování u osob s prokázanou nákazou (lidé v izolaci). Pokud bude mít hospitalizovaný covid-19 pacient závažný průběh a příznaky u něj přetrvají i po 14 dnech, bude znovu otestován a při přetrvávající pozitivitě bude možné provést ještě test na životaschopnost viru (metoda kultivace). Vyjde-li test negativní, pacient je i při PCR pozitivitě neinfekční a může být přeložen na běžné oddělení. Při mírném nebo bezpříznakovém průběhu bude izolace ukončena po 10 dnech bez PCR testu. U bezpříznakových pacientů je podmínkou minimálně 3 dny absence klinických příznaků. Výjimkou jsou pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách, u kterých bude izolace vždy ukončena testem.

Ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů vytvořilo ministerstvo metodiku, která říká, jak má dětský lékař a škola přistupovat k dítěti/ žákovi ve škole/ školském zařízení v případě výskytu respiračních obtíží. Jsou zde popsány i možné projevy respirační nákazy dětí ve škole. V případě, že má dítě chronické respirační onemocnění, jako je například astma, alergická rýma apod., rodič předloží škole čestné prohlášení, případně kopii zprávy z poradny. Takto lze předcházet zbytečným návštěvám v ordinacích lékařů jen kvůli vystavení potvrzení.


Odbor komunikace s veřejností
Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: tisk@mzcr.cz

Přílohy


Jste spokojeni s obsahem této stránky?