Při rozhodování o personálních změnách ve vedení nemocnic se neřídím politikou, říká ministr Adam Vojtěch

Datum vydání: 19. 2. 2018
Zdroj: Týden 
Autoři: David Jareš, Vladimír Barák 

Odvolává ředitele velkých nemocnic jak na běžícím pásu, má velké plány se zdravotnictvím, obézním lidem by nejraději zvýšil zdravotní pojištění, je proti zmírnění protikuřáckého zákona a hájí Andreje Babiše. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch. 

Odvolal jste ředitelku pražské Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou a ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Svatopluka Němečka, bývalého ministra zdravotnictví za ČSSD. Nepocítil jste někdy u podřízených odpor, „co nám má co říkat mladý právník a zpěvák z televize“? Není to vynucování autority drsnou personální politikou? 
Naopak, cítím spíše podporu, i z odborné veřejnosti, například profesor Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, je mým poradcem. Když jsem odvolal pana ředitele Němečka, ocenil to pozitivně například i děkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo. 

Na druhou stranu, Miroslav Kalousek z TOP 09 Němečkovo odvolání okomentoval slovy: „Andrej Adamovi hovoril: Odjebaj ho…“, nejste nástroj Babišovy msty? Nebylo to netaktické před sjezdem ČSSD, když s nimi ANO vyjednává o nové vládě? 
To jsou jen bonmoty pana Kalouska. Bylo to moje rozhodnutí, stejně jako odvolání paní Vrbovské. S Andrejem Babišem jsem to konzultoval a pan premiér nebyl proti a dal mi volnou ruku. Jsem ministr zdravotnictví a řeším kvalitu nemocnic a je mi ukradené, jestli je někdo prominentem nějaké strany. Měl jsem ho odvolat mnohem dříve, podle toho, jak nemocnice vypadá. Nevidím v tom nátlak na ČSSD, nemá to s politikou nic společného. 

Jako ministr máte podle zákona právo ředitele odvolat, je však legitimní činit tak významné kroky, když je vláda v demisi? Co provedl Němeček tak hrozného, že to nesneslo odkladu? Nemocnice byla podle něho v černých číslech. 
Obě rozhodnutí jsou podle mě ku prospěchu obou nemocnic, pan Němeček v Ostravě působil řadu let a nastal čas na změnu. Ostravská nemocnice není v dobrém stavu, rozpadlo se tam několik oborů na interně a chirurgii, zařízení pokulhává v kvalitě lékařské péče. Mám pochyby, zda se pan Němeček vůbec plnohodnotně věnoval ostravské nemocnici, když měl ještě čas pracovat na restrukturalizaci další nemocnice. To ve mně velkou důvěru nebudí. Někteří přednostové mi po odvolání ředitele psali, že je to nejšťastnější den v jejich životě. Noví ředitelé vzejdou z otevřeného výběrového řízení, nevyberu je podle stranické legitimace. 

V minulosti se při vyhazovu ředitelů ctila jistá forma, ministr si je pozval a předal jim odvolání. Za Němečkem, který měl horečku, přijeli dva lidé z ministerstva domů. Je to důstojné? 
Nevím, jestli byl na nemocenské, vím, že ten den nebyl v práci. Když mluvil do televize, na horečku nevypadal. Nevím, jak se to dělalo dříve, odvolání mu předali dva pověření zaměstnanci ministerstva. On dokonce tvrdí, že to nepřevzal a je dál ředitel. To ve mně také vzbuzuje nedůvěru. 

Pokud Němeček vyhraje výběrové řízení, jmenujete ho znovu ředitelem? 
Bylo by asi absurdní, abych ho jmenoval ředitelem, když jsem ho odvolal. Ale myslím si, že se nepřihlásí. Nevěřím, že by ho komise vybrala poté, co v nemocnici předvedl. 

Je to poslední vyhozený ředitel nemocnice, nebo budete pokračovat? Má si sbalit kufry třeba Miloslav Ludvík z Motola, váš předchůdce ve funkci? 
Pan Ludvík tady dnes byl a žádnou demisi jsem mu nepředal. Oddechnout si nemohou ti, u nichž zjistíme závažná pochybení. Začneme nemocnice důsledně kontrolovat, to se dosud nedělo, možná proto, že ministři byli bývalí ředitelé a neměli na tom zájem. 

Nejde jen o Němečka. Hned po vašem nástupu do funkce rezignoval ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeněk Blahuta, pak se zhroutil státní tajemník na ministerstvu Ivo Beneda a skončil na nemocenské, úřad trpí zoufalým nedostatkem lidí. Není to přístup „po mně potopa“?
Na ředitele SÚKL je vyhlášeno výběrové řízení, státní tajemník se právě teď vrátil z nemocenské. To je v mnoha věcech mocnější osoba než ministr, má privilegovanou pozici a podle zákona o státní službě bohužel o personáliích na ministerstvu rozhoduje on, ministr s tím nic neudělá, na rozdíl od šéfů nemocnic nespadajících pod služební zákon. Nemůžu nikoho odvolávat, a už vůbec ne státního tajemníka. Souhlasím s tím, že personální situace na ministerstvu je špatná, nejhorší ze všech resortů. Může za to státní tajemník a podle mě by měl skončit, to je však v pravomoci šéfa státní služby Postráneckého. 

Ministerstvo je v mizerném stavu, ale pak ministr jede zazpívat dětem v Thomayerově nemocnici. Je to správná cesta ke stabilizaci úřadu?
Ministerstvo není paralyzované, funguje, jen potřebuje personálně posílit. Zahrát a zazpívat dětem byla jen třešnička na dortu, normálně pracuji šestnáct až osmnáct hodin a tohle nezabralo moc času. Bylo fajn pomoci školce v ministerstvem řízené nemocnici sehnat pro ni piano a zazpívat si tam. 

Tvrdíte, že neuvažujete jako politik – třeba v Němečkově případě. Ale zpívat ve školce dětem už je klasický politický marketing, jak ze sebe udělat ministra s lidskou tváří. Takže politik přece jen jste, ne?  
Neřídím se politicky při rozhodování, kdo má, nebo nemá být ředitelem nemocnice, ale tohle byla taková milá akce a je nutné se někdy věnovat i jiným věcem než tvrdému rozhodování. 

Chováte se, jako kdybyste měl být ministrem celé čtyři roky, vláda ale může skončit za pár týdnů nebo měsíců. Máte od premiéra nějakou záruku, že budete ministrem i v dalším kabinetu? 
Nemám žádnou záruku, dělám kroky, o nichž si myslím, že jsou správné podle mého nejlepšího svědomí a vědomí. Jestli budu za měsíc ministrem, přitom není důležité, i když netvrdím, že mě to nezajímá. 

O nové vládě se vyjednává s ČSSD a KSČM, vy jste v minulosti mluvil třeba o rušení lůžek nebo vyšší spoluúčasti pacientů. Myslíte, že byste tím byl pro levicové strany přijatelný? 
Nemluvil jsem o rušení lůžek, spíše o transformaci menších nemocnic na ambulance, ale to je více problém pojišťoven. Spoluúčast je velké politické téma, kraje si například odhlasovaly, že chtějí pobytovou taxu v nemocnicích. Jenže to nejde zavést silou, aby to pak následující vláda zase zrušila. Pro systémové věci je nutné najít širokou podporu. 

Prezident České lékařské komory Milan Kubek v Aréně Jaromíra Soukupa na TV Barrandov upozornil, že se mezi regiony rozevírají nůžky v kvalitě poskytované péče. V Praze a řadě velkých měst mají lidé přístup ke špičkovému zdravotnictví, v některých oblastech však nenajdou ani praktického lékaře. Co s tím? 
Jednoznačně souhlasím, že je to velký problém. Ministerstvo má určité nástroje, ale primárně jsou za to odpovědné zdravotní pojišťovny. Rozhodl jsem, že budeme mnohem více kontrolovat pojišťovny, aby plnily časovou a místní dostupnost zdravotní péče tak, jak to určuje vládní nařízení. 

Co když do daných lokalit lékaři jednoduše nechtějí? 
Máme dotační program na otvírání nových praxí pro praktické lékaře a brzy představíme obdobný program i pro zubaře, kterých je mimo velká města také málo. V Česku však netrpíme nedostatkem lékařů, v mezinárodním srovnání si vedeme poměrně dobře, ale mladí doktoři nechtějí do odlehlých lokalit. Doufám, že je bude motivovat finanční bonus, nicméně v řetězech proti vlastní vůli je nikam táhnout nemůžeme. 

Ještě před rokem ale ministerstvo tvrdilo, že lékařů je stejně jako zdravotních sester nedostatek. S resortem školství a lékařskými fakultami univerzit se tedy dohodlo na zvýšení počtu přijímaných studentů. Je tato dohoda stále ve hře? 
Zvýšení počtu mediků neřeší současný nedostatek lékařů, ale zabezpečení zdravotní péče do budoucna. Ústav zdravotnických informací a statistiky přinesl prognózu demografického vývoje lékařské populace a není to hezké čtení. Stejně jako stárne populace, stárnou i lékaři a postupně budou ubývat. Vámi zmiňovaný plán sice předchozí vedení ministerstva představilo, ale jinak se neudělalo nic. Už jsem se sešel s ministrem školství Robertem Plagou a rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou a následovat budou schůzky s jednotlivými děkany lékařských fakult. Mediků musí být skutečně více, to ale znamená více peněz pro univerzity, pro více učitelů a prostor na výuku. Pravděpodobně se to nestihne od dalšího akademického roku, ale až od roku 2020. 

Je hezké, že budeme mít více absolventů medicíny. Neutečou ale do zahraničí, jak varuje šéf ČLK Kubek? 
Nevidím to tak dramaticky, podle informací z jednotlivých škol z České republiky odchází zhruba pětina absolventů lékařství. Jejich důvody jsou docela překvapivé, nejčastějšími nejsou nízké platy, jak často tvrdí právě lékařská komora. Mladí lidé akceptují nástupní platy, spíše jim vadí přístup nemocnic a personalistika jako z doby komunismu ve stylu „drž pusu a krok, neptej se a počkej si“. Chtějí, aby se s nimi někdo bavil, aby jejich názory měly váhu, aby vedení nemocnice bylo k zaměstnancům vstřícné. 

Je možné vyrovnat úbytek doktorů mladými lékaři například ze Slovenska nebo Ukrajiny? 
Možné to rozhodně je. Už v současnosti u nás běží Režim Ukrajina, program, který má zjednodušit a zpružnit zaměstnávání Ukrajinců u nás. Problém však je, že u nás musí lékař vystudovaný na Ukrajině povinně složit aprobační zkoušku, což se jim často nevede. Z tohoto požadavku ale slevovat nechceme. 

Hnutí ANO před volbami diskutovalo o takzvaném škálovaném pojistném. Lidé, kteří se nestarají o prevenci, kouří nebo jsou obézní, by platili vyšší pojistné než ti, kdo žijí zdravě. Kdy budou obézní lidé platit vyšší pojištění? 
Určitě to není na pořadu dne. Nicméně, mně osobně by se představa dvousložkového pojistného líbila. Výhodu by měl pacient, jenž dodržuje léčebný plán a stará se o své zdraví. Jak jste ale zmínili, jsem ministrem v demisi a toto by byla velká systémová změna, na kterou je nutné mít dostatek času a také konsenzuální podporu napříč politickými stranami. Pokud bych ale byl ministrem celé funkční období, má podle mě logiku toto téma otevřít. 

Poslanci napříč stranami navrhli zmírnění protikuřáckého zákona. Podpoříte je? 
Ministerstvo zdravotnictví s jakýmkoli zmírněním zákona souhlasit nebude. Návrh, který podal Marek Benda (ODS), nemá vůbec žádné racionální zdůvodnění, chybí analýza, data, o nic se neopírá, celý je postaven na pocitech a názorech. Stejný rozsah zákazu kouření jako u nás platí již deset let ve Velké Británii a pozitivní důsledky jsou tam naprosto zřejmé – ubylo kuřáků mezi mladými, snížil se výskyt kardiovaskulárních chorob. Budu apelovat na kolegy ve sněmovně, aby zákon zůstal, jaký je. Jednotný není ani klub ANO, jehož jsem členem, a to mě vůbec netěší. 

Slovenský soud definitivně rozhodl, že se o Andreji Babišovi může psát jako o agentu komunistické StB. Jste jeho blízký spolupracovník, za jeho hnutí jste ve sněmovně i ve vládě. Jak se vám takový verdikt poslouchá? 
Není to nic, co by člověk mohl vnímat pozitivně. Pan premiér tvrdí, že se bude dál prát o svá práva, že nic nepodepsal a bude proti tomu dál bojovat. 

Narodil jste se v roce 1986 a minulý režim si vlastně nepamatujete, na rozdíl od mnoha starších, kterým StB ublížila a vědí, co byla zač. Co pro vás StB znamená z etického hlediska? Vždyť Česko má trestně stíhaného premiéra, navíc s puncem agenta komunistické tajné služby… 
Netěší mě to. Samozřejmě vím, co byla StB, a nejsem žádným příznivcem komunistického režimu. Pan Babiš tvrdí, že byl veden neoprávněně. Já ale můžu pana Babiše hodnotit podle toho, jak ho znám zblízka za posledních pět let. Vnímám ho skrze snahu měnit Česko k lepšímu. Snažím se sám v sobě srovnat všechny informace. Nevím, má to snad být důvod, abych odstoupil? Mohu ručit za sebe a dělat práci, jak nejlépe umím. 

Adam Vojtěch (31) pochází ze Včelné u Českých Budějovic. Vystudovaný právník. Od října 2017 je coby nestraník poslancem za ANO a od prosince ministrem zdravotnictví. S Andrejem Babišem se potkal v době, kdy vedl spolek mladých právníků Všehrd. Stal se Babišovým blízkým spolupracovníkem, působil mimo jiné jako právník ve vydavatelství MAFRA. Veřejně známý je jako zpěvák, v roce 2005 se zúčastnil soutěže Česko hledá SuperStar.