Podpora aktivit MZ v oblasti regulace tabákových výrobků a výsledky výzkumu SZÚ týkající se konzumace cigaret a alkoholu

Ministerstvo zdravotnictví ČR dnes (17. 6. 2013) prezentovalo výsledky obsáhlého šetření Státního zdravotního ústavu, které mapuje momentální konzumaci alkoholických a tabákových produktů v ČR. Na tiskové konferenci, věnující se podpoře navrhované novely zákona o ochraně před škodami působenými návykovými látkami, byla také představena kniha Závislost na tabáku (Eva Králíková a kolektiv, 2013) a dopis, který podepsalo 17 autorit z oblasti medicíny a který je apelem k podpoře této novely zákona. Zde jsou některá ze základních zjištění průzkumu:

•          Vývojový trend počtu kuřáků mezi dospělými občany ČR je v posledních letech poměrně stabilní. Pohybuje se mezi 28 až 32 %. Z dlouhodobého hlediska je možno konstatovat, že zatím nebyl zaznamenán trend, signalizující snížení prevalence kuřáctví v dospělé populaci.

•          Muži kouří nejčastěji 15 – 24 cigaret denně (35,9 %), ženy pak nejčastěji
10 – 14 cigaret denně (29,7 %). Denní spotřeba cigaret klesá s úrovní vzdělání. Čím vyšší vzdělání, tím méně vykouřených cigaret.

•          Převážně kouří česká populace cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je zanedbatelný. Zatím pouze v omezeném rozsahu si kuřáci balí své vlastní cigarety, naprostá většina dává přednost cigaretám vyrobeným komerčně.

•          Přibližně 30 % současných kuřáků se v průběhu posledního roku pokusilo přestat. Svého praktického lékaře navštívila během minulého roku přibližně polovina respondentů. Třicet % respondentů uvedlo, že jim lékař doporučil, aby kouřit přestali.

•          15 % dospělé populace jsou velmi častí konzumenti alkoholu (pití denně nebo obden), naproti tomu trvale (celoživotně) abstinuje jen 2,5 % dospělých.

•          Průměrná roční spotřeba je 7,4 l čistého alkoholu, resp. 8,6 l pokud nezahrneme abstinenty.

•          Časté pití nadměrných dávek udává 18 % dotázaných (muži 28 %, ženy 8,6%).

•          16 % dospělých lze považovat za konzumenty s vysokým rizikem a 4,8 % jsou problémoví pijáci.

•          Problém s alkoholem si připouští jen 1,2 % dotázaných a odbornou pomoc vyhledalo jen 0,4 %.

•          Lékaři u třetiny respondentů zjišťovali jejich konzumní zvyklosti a více než
8 % doporučili omezit pití alkoholu.