S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou bezplatnou informační linku ke koronaviru 1221.

V rámci opatření proti koronavirové nákaze upřednostněte, prosím, písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním setkáním na ministerstvu.

Podle poloviny Čechů by se mělo nechat očkovat co nejvíc lidí, ukázal průzkum

Vytvořeno: 14. 12. 2020 Poslední aktualizace: 15. 12. 2020

Třicet devět procent lidí má zájem nechat se očkovat proti nákaze covid-19. Nejčastěji jde o muže, lidi starší 60 let a obyvatele velkých měst. Naopak proti je aktuálně 45 %. Odmítavý postoj k očkování je pak častější u lidí ve věku 30 až 44 let. Vyplývá to z údajů agentury STEM, která pro Ministerstvo zdravotnictví (MZ ČR) výzkum vypracovala. Podle ní mají i o testování větší zájem lidé nad šedesát let a celkově se k němu pozitivně staví 42 % dotazovaných. Největší zájem o testování je v Praze. Nejméně pak v Pardubickém, Královehradeckém nebo třeba v Olomouckém kraji.

Ministerstvo zdravotnictví si nechalo agenturou STEM vypracovat výzkum, týkající se testování a očkování proti onemocnění covid-19. V termínu mezi 30. listopadem a 3. prosincem 2020 bylo pomocí telefonického dotazování (CATI) osloveno celkem 1 004 občanů České republiky starších 18 let. Pokud jde o metodiku, šlo o kvótní výběr podle kritérií – pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a region.

Očkování

První část průzkumu veřejného mínění byla zaměřena na ochotu nechat se očkovat ve chvíli, kdy bude na trhu dostupná vakcína. Zásadním sdělením pro respondenty bylo, že očkování bude dobrovolné a bezplatné. Jeden z poznatků výzkumu je, že zájem o očkování má 39 % dospělých, naopak 45 % se očkovat nechat nechce a 16 % zatím neví. Nicméně podle poloviny (52 %) by se mělo očkovat co nejvíc lidí. Jen pětina (22 %) je proti a zbývajících 26 % zatím nemá jasno. Je tu tedy početná skupina lidí, kteří se sice sami očkovat nechtějí, ale plošné očkování buď rovnou podporují (9 %), nebo na něj nemají jasný názor (16 %). Častěji mají zájem o očkování lidé starší 60 let (50 %, jen 30 % je proti). U ostatních věkových skupin se zájem neliší (kolem třetiny). Zásadní je nejen vliv rodiny a okolí, ale také důvěra vládě, že situaci zvládne, a zájem o dění kolem pandemie. Plošné očkování nejčastěji podporují lidé starší 60 let, ostatní věkové skupiny se již neliší. Plošné očkování častěji podporují muži než ženy a jejich dosažené vzdělání nehraje roli.

Zatímco z loňského výzkumu vyplývá, že mezi ženami je principiálních odpůrkyň očkování u dětí naprosté minimum (1 %) a znalosti o očkování jsou relativně nízké, současný postoj nelze vysvětlit obecným vztahem k očkování. Zájem o očkování je vyšší mezi obyvateli velkých měst (nad 90 tisíc obyvatel) a mezi obyvateli Prahy. Zdá se, že menší zájem je mezi obyvateli Jihomoravského, Moravskoslezského, Plzeňského a Středočeského kraje.

„Lidé často mívají z očkování obavy. Je to ale jediná a nejefektivnější cesta, jak zvítězit nad koronavirem a začít žít zase běžným životem. To je přání nás všech. Ve společnosti se poslední dobou množí dezinformace o očkování. Už tu máme doslova pandemii dezinformací a ta dokáže napáchat mnohdy více škody než pandemie samotné nemoci. Pokud jde o očkování obecně, máme doložené, že nás některé nemoci, ať už jde o spalničky, záškrt nebo třeba pravé neštovice, nepoložily takříkajíc na lopatky právě díky vakcínám. Ty nám pomohly k téměř vymizení těchto nemocí. A já jako lékař neznám lepší ochranu, než je právě očkování,“ říká ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Testování

Druhá část průzkumu veřejného mínění byla zaměřena na ochotu nechat se dobrovolně a bezplatně testovat na nemoc covid-19, a to v době před vánočními svátky. Zatímco očkovat by se nechalo třicet devět procent dospělých, u testování je zájem vyšší – čtyřicet dva procent. Téměř polovina (48 %) je pak proti a 10 % respondentů si není jistých. Tři pětiny (58 %) si myslí, že by se mělo nechat testovat co nejvíce lidí. Znamená to, že 29 % z těch, kteří se sami testovat nechtějí, plošné testování obecně podporují. Zájem o testování je nižší mezi lidmi, kteří se domnívají, že jim nákaza nehrozí, nebo ji už prodělali. Menší zájem je i mezi těmi, kteří se o epidemii nezajímají, nebo nedůvěřují vládě, že epidemii zvládne.

Podle vzdělání nebo pohlaví, ani velikosti místa bydliště nejsou žádné výraznější rozdíly. Podpora plošného testování je vyšší mezi lidmi v důchodovém věku a mezi mladšími 30 let. Zájem o testování je vyšší mezi obyvateli Prahy. Údaje podle krajů jsou pouze orientační, ale zdá se, že nižší míra zájmu je mezi obyvateli Pardubického, Královehradeckého, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje.

Lidí, kteří si myslí, že se nemohou nakazit nebo již nákazou prošli, se častěji nechtějí nechat testovat. Ochota k testování je nižší i mezi těmi, kteří nevěří vládě, že situaci zvládá a lidmi, kteří se o epidemii nezajímají skoro vůbec. Třípětinová většina občanů považuje za správné, aby se plošně otestovala populace u nás. I mezi těmi, kteří sami testování odmítají, téměř třetina považuje plošné testování za správné, stejný podíl váhá. Mezi lidmi, kteří se sami chtějí nechat testovat, je pak podpora plošného testování naprosto jednoznačná.

Celkově téměř polovina lidí v dotazníku uvádí, že se pravděpodobně nechají otestovat i ostatní členové rodiny. Tříčtvrtinová většina těch, kteří se sami chtějí nechat testovat, předpokládá, že stejně bude postupovat celá rodina. Ti, kteří testování osobně odmítají, také většinou nečekají, že by se dali otestovat i ostatní rodinní příslušníci. 19 % ovšem čeká, že se testovat dají.

Epidemie covid-19 a její vývoj

Vývoj epidemie upoutává veřejnost. Polovina lidí totiž zprávy o epidemii sleduje skoro denně, další pětina několikrát týdně. Zájem o vývoj epidemie ovlivňuje věk. Mezi mladými lidmi zprávy o covid-19 skoro každý den sleduje čtvrtina, mezi staršími 60 let to jsou tři čtvrtiny. Rozdíly podle vzdělání a mezi muži a ženami jsou nepatrné. Více než dvoutřetinová většina občanů si myslí, že se sama může nakazit. Pocit rizika nákazy se zvyšuje podle dosaženého vzdělání, příliš se neliší podle věku nebo pohlaví. Navíc riziko vnímají lidé nezávisle na důvěře ve schopnost vlády krizi řešit.

Některé sociální skupiny jsou více ohroženy, ať už kvůli svému věku, zdravotnímu stavu nebo třeba tím, že jsou denně při výkonu své profese v kontaktu s větším počtem lidí. Jednou z těchto skupin jsou i učitelé. Proto se v pondělí 4. prosince spustilo dobrovolné testování pedagogů. Ti se mohou nechat zdarma provést takzvaný antigenní test na přítomnost koronaviru, a to až do pátku 18. prosince. Následně bude testování spuštěno pro širokou veřejnost. Každý občan České republiky tak bude moci mezi šestnáctým prosincem 2020 a patnáctým lednem 2021 podstoupit bezplatně a dobrovolně antigenní test na onemocnění covid-19.


Odbor komunikace s veřejností
Mgr. Barbora Peterová, vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí, e-mail: tisk@mzcr.cz 

Přílohy


Jste spokojeni s obsahem této stránky?