S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou bezplatnou informační linku ke koronaviru 1221.

V rámci opatření proti koronavirové nákaze upřednostněte, prosím, písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním setkáním na ministerstvu.

Po forenzním auditu v SÚKL mohou padat trestní oznámení

Vytvořeno: 15. 4. 2014 Poslední aktualizace: 15. 4. 2014

Bezprostředně po jmenování zadal ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta forenzní audit dodržování pravidel hospodaření Ústavu. Auditoři se zaměřili také na nestandardní transakce za období únor 2012 – únor 2014.

 „Chyby, které audit odhalil, jednoznačně potvrzují správnost odvolání tehdejšího ředitele SÚKL Pavla Březovského. Pan ředitel Blahuta mne ujistil, že podnikne i právní kroky v případech, kdy si to zjištění auditorů vyžádají. Podkladem pro jeho rozhodování budou i závěry kontroly ministerstva zdravotnictví, které budou známé v nejbližší době. Nevylučuji tedy, že budou ze strany vedení SÚKL padat i trestní oznámení,“ reagoval ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Výběr ze zjištění forenzního auditu:

Neodůvodněné navýšení počtu úvazků. Za kontrolované období neodůvodněně vzrostl počet pracovních úvazků Ústavu, a to bez zřejmého nárůstu agendy. Z původního počtu 325 úvazků dosáhl ve sledovaném období počet úvazků až na 468. Jedním z předpokladů pro navýšení úvazků bylo například zamýšlené převedení agendy zdravotnických prostředků do kompetence SÚKL. Bez jakéhokoli zákonného zmocnění tak SÚKL vynakládal veřejné prostředky na platy a umístění těchto zaměstnanců. S tím souvisí smlouva na pronájem kancelářských prostor v celkové výši 20 mil. Kč za
5 let, která byla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek.

Změny předmětu zakázky. Auditní zpráva identifikovala, že u některých zakázek nebyl dodržen předmět zakázky, bylo změněno jejich plnění a došlo i k akceptaci a následnému uhrazení nerealizovaných částí zakázky! Zde hrozí Ústavu reálné nebezpečí právních kroků z řad dotčených společností. V případě zaplacení prokazatelně nerealizovaných částí zakázky hodlá SÚKL vyvodit odpovědnost konkrétních osob, které jsou za proplacení odpovědné.

Nevýhodně uzavřené smlouvy. Zjištění auditorů hovoří také o tom, že SÚKL uzavíral zásadně nevýhodné smlouvy na správu a provoz aplikací v oblastech klíčových pro činnost SÚKL. Nápadné ve smlouvách jsou zejména krátké výpovědní lhůty bez udání důvodu ze strany poskytovatele.

Nestandardní postup při řešení licenčních ujednání. Vedení SÚKL ve sledovaném období nestandardně řešilo některá licenčních ujednání, a to především v navrhovaném řešení formou takzvané mediace mezi SÚKL a jedním ze subjektů. Tuto formu řešení tehdejší vedení preferovalo, ačkoli nemělo reálně vyčíslenou škodu, která měla subjektu vzniknout, a ani nemělo jistotu, zda škoda vůbec byla způsobena. SÚKL, aniž by si nechal vyhotovit jakýkoli odborný posudek, připravoval „řešení“ ve výši 160 – 300 mil. Kč bez DPH.

„Podrobně vyhodnotím postup ve všech případech, na které audit upozornil, a důsledně budu požadovat nápravu a náhradu škody tam, kde to bude možné.“ potvrzuje ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.

 

 

 

Konkrétní zjištění vyplývající z forenzního auditu na SÚKL

 

Zadáním auditu bylo prověření dodržování pravidel hospodaření s majetkem Ústavu a identifikace nestandardních transakcí a aspektů hospodaření. Závěrečná zpráva identifikovala tyto základní nedostatky a pochybení:

  • Nejasné vymezení předmětu veřejné zakázky
  • Neprovedení požadovaného plnění
  • Nedbalé definování úrovně poskytovaných služeb – Nedostatečné vymezení smluvních požadavků na kvalitu služby
  • Neošetřená autorská práva a nejasnosti ve vlastnictví autorských práv

Závěrečná zpráva dále pojmenovává oblasti významných zjištění:

  • Diskriminační vymezení předmětu veřejné zakázky
  • Nezákonné vymezení kvalifikačních předpokladů – prokázání technologického partnerství
  • Netransparentní konstrukce nabídkové ceny
  • Porušení povinnosti hodnotící komise ve vztahu k mimořádně nízkým cenám
  • Netransparentní hodnocení
  • Nevhodná konstrukce ukončení smlouvy
  • Nepřípustná změna předmětu veřejné zakázky
  • Porušení interní směrnice k nákupům do 250 tisíc korun
  • Nedodržení povinného nákupu přes elektronické tržiště
  • Neopodstatněné navýšení počtu pracovních úvazků
  • Nedostatky vedlejších podpůrných procesů

Pochybnosti o účelnosti předmětu plnění veřejných zakázek, resp. smluv

 

 

Kontakt: Mgr. Lucie Šustková, tisková mluvčí SÚKL, 272 185 756, lucie.sustkova@sukl.cz

Přílohy

Typ souboru: docx
TZ SUKL_.docx (17,76 KB)

Jste spokojeni s obsahem této stránky?