S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou informační linku ke koronaviru 1221.
Pro volání ze zahraničí můžete využít telefonní číslo +420 226 20 1221.

V rámci opatření proti koronavirové nákaze upřednostněte, prosím, písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním setkáním na ministerstvu.

Náměstkyně Martina Koziar Vašáková: Protilátky nejsou totéž co imunita

Vytvořeno: 27. 7. 2021 Poslední aktualizace: 28. 7. 2021

Datum vydání: 27. 7. 2021
Zdroj:
iDNES.cz
Autor:
Alžběta Šimková, Dominika Hromková


Lidé s protilátkami proti covidu nebudou mít výhody jako očkovaní. Testy, které množství protilátek měří, nejsou z hlediska imunity vypovídající. V rozhovoru pro MF DNES to vysvětluje náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková. Reakce imunity je u každého individuální a nelze proto stanovit jednotnou hladinu protilátek pro všechny.

„Protilátky během doby klesají, u někoho rychle, u někoho pomalu,“ vysvětluje s tím, že není dost odborných důkazů a studií pro to, aby se protilátky mohly používat jako bezinfekčnost.

Vašáková reaguje na prohlášení epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který pro Primu CNN řekl, že na lidi s hodnotou protilátek okolo 200 jednotek by se mělo pohlížet stejně jako na očkované. „U různých osob jsou různé hladiny, bezpečná hladina může být například 200 jednotek. Lidé s takovou hladinou budou považováni za imunní a nemuseli by se očkovat,“ uvedl Prymula.

Pro přihlížení k hodnotě protilátek jsou i další odborníci, například imunolog Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity v Brně nebo vakcinolog Jiří Beran.

Nejvyšší správní soud na konci června dospěl k závěru, že ministerstvo při rozvolňování diskriminovalo lidi s potvrzenými protilátkami, když umožňovalo vstup do restaurací a na hromadné akce pouze lidem s očkováním, testem nebo potvrzením o prodělané nemoci. Podle Vašákové soud pro verdikt neměl dostatek odborných důkazů. Ministerstvo sice vydalo nové opatření, které ale dál protilátky na covid nebere v úvahu.

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z konce června ministerstvo zdravotnictví diskriminovalo lidi s laboratorně potvrzenými protilátkami proti nemoci covid–19. Stejně tak někteří odborníci včetně například exministra zdravotnictví Romana Prymuly říkají, že by se určitá hladina protilátek mohla postavit na stejnou úroveň jako očkování nebo testování. Co si o tom myslíte?
Jako odborník a imunolog, který se zabývá dlouhá léta imunitou, si myslím, že rozhodně není dostatek důkazů pro to, aby se protilátky mohly používat jako důkaz bezinfekčnosti. Stejně to vidí celá naše klinická skupina. A není to jenom náš osobní dojem, ale je to založeno na základě medicíny na důkazech. To, co rozhodl soud, že ruší mimořádné opatření a říká tomu diskriminace, že nejsou uznávány protilátky, rozhodl na nesprávném podkladě, s nedostatkem odborných důkazů a parametrů. 

Výše protilátek tedy není dostatečným měřítkem?
Imunita proti covidu se nedá měřit pouhou přítomností protilátek. Imunitní reakce proti covidu je založená imunitou danou buňkami a protilátkami, a to, co nám zprostředkovává efektivní a dlouhodobou imunitu, jsou paměťové buňky. Ty si pamatují, že kdysi potkaly tento mikroorganismus, a v případě potřeby jsou schopny udělat imunitní odpověď buněčnou a protilátkovou. Protilátky samotné během doby klesají, u někoho rychle a u někoho pomalu. A jsou jenom jedním z parametrů a rysů imunitní odpovědi. Každý totiž reaguje úplně jinak. Představte si to takto – proč byste pořád produkovala protilátky proti všemu, co jste potkala? Jinak řečeno, že byste pořád střílela, když nepřítel není na dohled. Čili u protilátek není test, který by řekl: ano, je tam protilátka, tak to znamená, že je chráněn, není tam protilátka, tak chráněn není. Tak to prostě není. Je to jenom jeden rys. A skutečně není určena hladina, kdy lze říci ano, ten je bezpečně chráněn. 

Kdy je potřeba protilátky vyšetřit?
Jejich vyšetřování je indikováno pouze ve dvou situacích. Když člověk vykazuje známky nákazy, ale nevyšel mu pozitivní test, tak se vyšetří protilátky, které přítomnost covidu mohou potvrdit. A druhá situace je u rekonvalescenční plazmy, kdy se u dárce zjišťuje, zdali má dost protilátek, které by mohly být použity pro nemocného v experimentální léčbě covidu. Ale ani jedno neříká nic o ochraně, jaká je její úroveň proti covidu, jak dlouho bude trvat, nebo kdy se má test opakovat. Jinak nemá cenu je vyšetřovat nebo kontrolovat.

Není to podpořeno ani praxí z jiných zemí. Pouze Rakousko se na začátku rozhodlo – zřejmě v situaci, kdy mělo málo vakcín – že bude skupinu s protilátkami brát po omezenou dobu jako chráněnou, ale nikoli donekonečna. Jinak všechny ostatní evropské země protilátky neuznávají. Ještě je to také komplikované imunologicky, protože ony mohou být naměřené protilátky, ale mohou to být protilátky, které nejsou takzvaně neutralizační. To znamená, že když přijde virus, tak ho dostatečně efektivně nevyblokují. Nebo to mohou být takzvaně zkříženě reagující protilátky, čili proti jinému koronaviru, než je SARS-CoV-2, které se potom v imunitě právě proti SARS-CoV-2 uplatnit nemohou.

To znamená, že test na protilátky může naměřit různé typy protilátek?
Teoreticky, kdyby to byl velmi sofistikovaný test, tak je do značné hloubky umí rozlišit. Celý problém ale je, že ani mezi laboratořemi není žádný standard, které protilátky měří a na základě kterých těm dotyčným říká, kdo je na tom dobře a kdo je na tom špatně. Ale základní princip je, že protilátka nevypovídá o dlouhodobé imunitě proti covidu. Nedá se dát rovnítko protilátka rovná se imunita. To, že jich má někdo 200, neříká, že covid nedostane za týden nebo čtrnáct dní. 

Jestli tomu tedy rozumím správně, tak nelze plošně stanovit, jaká hladina protilátek je dostačující a kdy je člověk chráněn?
Ano. Někdo, kdo covid prodělal, může mít třeba nula protilátek, ale přesto je chráněn, protože má paměťové buňky, které spí někde v kostní dřeni. A dokonce je to lepší imunitní ochrana, protože jeho organismus zareagoval dobře, když byl nemocen a pak uklidil zbytky protilátek. Protože proč by měly kolovat v těle a dělat zánět, když už tam žádný koronavirus není? Je to i o efektivitě imunitní odpovědi a schopnosti uhasit už neefektivní imunitní odpověď.

Myšlenka, že by se lidé, kteří covid-19 prodělali a mají nyní protilátky, dlouhodobě postavili na stejnou úroveň jako očkovaní a testovaní, nepřipadá v úvahu?
Určitě ne. Není na to jediný důkaz, na základě kterého by bylo možné rozhodnout. Proto ministerstvo zdravotnictví nemůže doporučit, aby se protilátky staly jedním z parametrů bezinfekčnosti, stejně jako je očkování, šestiměsíční odstup od prodělání nemoci nebo negativní test. Ale v současné době si myslím, že to nepotřebujeme, protože, kdo to prodělal, tak je chráněn šest měsíců a do těch se má navakcinovat, a kdo nemoc neprodělal a není očkován, tak se má navakcinovat.

Plánuje ministerstvo zjistit, jak jsou na tom plošně Češi s imunitou proti koronaviru?
Pravděpodobně uděláme studii, abychom zjistili hrubý obrázek promoření společnosti. Ale má to ta negativa, že je hodně těch, kteří covid prodělali, ale už protilátky nemají. 

V posledních týdnech to vypadá, že epidemie je na ústupu. Počty nových nakažených jsou nízké, zatímco v některých okolních zemích stoupají. Jak si to vysvětlujete?
Máme relativně hodně naočkováno a relativně hodně promořeno. Navíc covid má v mírném pásmu sezonní výskyt. Loni v létě jsme si také přes léto vydechli s tím, že na podzim nastal velice rychle nastupující trend infekcí. Bude velmi záležet na tom, jak dokážeme proočkovat populaci, protože delta může prolomit očkování. Pořád nemáme u skupiny 60+ naočkované ještě stovky tisíc lidí, kteří potenciálně mohou být zasaženi. U mladých, mezi kterými se to šíří, těm v podstatě nic není. Ale na podzim, až se skupiny promíchají dohromady, tak to může ohrozit skupiny středního a staršího věku a lidi s přidruženými nemocemi. Co je nyní alarmující, v nemocnicích leží – byť v jednotkách či desítkách – lidé, jejichž věkový průměr je 43 let. Čili ono to bude cílit na zranitelné jedince středního věku. Není tedy čas na to dumat, jestli mám protilátky a nemusím se očkovat. To je nesmysl. Je nyní zcela zásadní se naočkovat, abychom prožili podzim s menšími ztrátami na životech.

Co můžeme očekávat po létě? Myslíte, že nás ještě čeká nějaká další vlna?
Je to dokonce pravděpodobné. Bude velmi záležet na tom, jak budeme proočkováni. Kdyby bylo 70 procent, bylo by to úžasné. Teď máme naočkováno kolem 50 procent, což je pořád ještě málo.


Jste spokojeni s obsahem této stránky?