S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou bezplatnou informační linku ke koronaviru 1221.
Pro volání ze zahraničí můžete využít telefonní číslo +420 226 20 1221.

V rámci opatření proti koronavirové nákaze upřednostněte, prosím, písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním setkáním na ministerstvu.

Náměstek Vrubel: Doplatky mají být sociálně udržitelné

Vytvořeno: 15. 3. 2018 Poslední aktualizace: 15. 3. 2018

Datum vydání: 15. 3. 2018
Zdroj: Právo
Autor: Petr Hloušek


V březnu jste byl jmenován takzvaným politickým náměstkem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Za jakou stranu? Nebo jste nestraník? 

Nejsem v žádné politické straně a nikdy jsem nebyl. Politický náměstek neboli oficiálně náměstek člena vlády je jen mediální označení této funkce, protože většinou bývá obsazena dalšími členy koaličních stran. Pan ministr Vojtěch si ale na obě místa politických náměstků dosadil odborníky, jejichž role je koordinovat legislativu a tvorby koncepcí. 

Máte se zabývat hlavně legislativou k zavedení lékového záznamu a dalšími věcmi spojenými s eRecepty. Co to konkrétně bude znamenat a jak pacient nebo lékař či lékárník výsledky vaší práce pozná? 

Ano, jednou z priorit ministerstva je legislativní zakotvení možnosti nahlížet lékařům a lékárníkům do záznamu o léčivech, která byla pacientovi vydána v lékárně na recept. Cílem této změny je zvýšit bezpečnost pacientů v souvislosti s užíváním léčiv. Lékař před předepsáním receptu si bude moci ověřit, jaké jiné léky pacient užívá, a zvážit, zda se nově předepsaný lék nebude s nimi nežádoucím způsobem ovlivňovat nebo zda lék obsahující stejnou léčivou látku nebyl už pacientovi předepsán jiným lékařem. 

Ministr Adam Vojtěch po vás chce koordinovat legislativní revizi systému cen a úhrad léčiv. Budou tedy léčiva pro pacienty lacinější a chystáte snížení doplatků za ně? 

Ceny léků máme v České republice již dnes velmi nízké. Důkazem je to, že bohužel kvete výnosný byznys s vývozem těchto levných léků určených pro české pacienty do zahraničí. V sousedních zemích je totiž často distributor schopen takové léky prodat o desítky procent dráž, než kdyby je dodal do české lékárny. 

Pacienty ale vesměs nezajímají ceny léčiv. 

Ano. Zajímají je doplatky, tedy část ceny, kterou po odečtení příspěvku zdravotních pojišťoven platí sami. Míra spoluúčasti pacientů je v České republice srovnatelná s ostatními evropskými zeměmi či je mírně pod průměrem. Je ale potřeba zajistit, aby doplatky byly sociálně udržitelné i pro ohrožené skupiny pacientů, zejména seniory a děti. U těchto skupin si umíme představit dílčí změny, které je před vysokými doplatky více ochrání. A samozřejmě je potřeba zajistit, aby i nejmodernější drahá léčba byla pro pacienty finančně dostupná. 

Léčba jediného pacienta se vzácnou nemocí může stát až desítky miliónů korun ročně. Nyní se hradí podle takzvaného paragrafu 16, tedy na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, která přiznává pacientovi nárok na léčbu, pokud je jediná možná. Změníte paragraf 16 tak, aby léčba byla automatická a lidé nemuseli prosit o její proplacení? 

Uvedený paragraf 16 je mimořádným řešením pro situaci, kdy na léčbu nějakého onemocnění není dostupný lék, který standardně zdravotní pojišťovny hradí. V posledních letech se ale občas zneužíval ze strany některých farmaceutických společností, které nenechaly projít svůj lék standardním systémem správního řízení, během něhož se přezkoumá účinnost léku, míra jeho přínosu a předpokládané náklady. Skrze paragraf 16 se tak můžou hradit léky, které by za standardních okolností úhradu od zdravotních pojišťoven nedostaly. Naším cílem je zajistit, aby ten standardní proces, tedy správní řízení o stanovení ceny a úhrady léku, proběhl rychle a transparentně tak, aby se léky, které jsou účinné a nákladově efektivní, dostaly k pacientům co nejrychleji, a aby tedy nemuseli o takovou léčbu žádat prostřednictvím mimořádného řešení uvedeného v paragrafu 16. 

Máte se také významně podílet na zavádění systému HTA (Health Technology Assessment), který umí spočítat, jakou měřitelnou hodnotu pro pacienty nový prostředek přináší a jak je to v proporci s vynaloženými penězi. Co to konkrétně pro pacienta znamená? 

Hodnocení zdravotnických technologií (HTA) je složitý proces, v jehož rámci se hodnotí nejen zdravotnické aspekty používání léků a dalších zdravotnických technologií, jako je třeba účinnost, bezpečnost nebo nežádoucí účinky, ale také ekonomické, sociální a etické dopady jejich používání. Důležitou součástí je posuzování takzvané nákladové efektivity, tedy hodnocení poměru přínosů a nákladů z pohledu systému jako celku. HTA zajistí, že z veřejného zdravotního pojištění budeme hradit jen takové technologie, které jsou efektivní a z celospolečenského pohledu je správné je hradit. Zahrnutí pacientů do rozhodovacích procesů prostřednictvím pacientských organizací je zcela nezbytné. 

Byl jste několik let ředitelem odboru farmacie na ministerstvu zdravotnictví. V roce 2013 jste se stal náměstkem ředitele Státníhoústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a pak jste přešel do advokátní kanceláře Deloitte Legal a pracoval jste pro celou řadu organizací působících v oblasti zdravotnictví. Nejste ve střetu zájmů? 

V poradenském sektoru jsem před nástupem na ministerstvo skončil. Aktuálně nemám žádnou smlouvu s žádnou poradenskou společností ani advokátní kanceláří. Neumím si tedy představit, proč bych měl být ve střetu zájmů. Ta otázka mi navíc přijde úsměvná, když uvážím, kde před nástupem do vysokých funkcí v tomto resortu pracovali jiní čelní představitelé, včetně bývalých ministrů, náměstků nebo ředitelů odborů. 
 


Jste spokojeni s obsahem této stránky?