Ministr zdravotnictví Vojtěch: Postranní lobbing na mě platit nebude

Datum vydání: 13. 3. 2018
Zdroj: ozdravotnictví.cz
Autor: Katrin Bártová

Pane ministře, začněme tématem eHealth, kterému se náš portál dlouhodobě věnuje. Na konferenci o elektronickém zdravotnictví, které jste se minulý rok účastnil, jste pochvalně hovořil o telemedicíně a pilotním projektu olomoucké fakultní nemocnice. Máte konkrétnější představu, jak byste mohl telemedicínu podpořit? Třeba rozšířit ji do dalších nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví (MZ)?
Je pravda, že národní telemedicínské centrum, které funguje ve FN Olomouc, je takovou první vlaštovkou. Uchopili to systematicky a neznám žádnou jinou nemocnici, kde by na tom takto pracovali. Je to zásluha hlavně profesora Táborského, šéfa kardiologické společnosti a jeho týmu. Mají za sebou velmi dobré výsledky v rámci pilotních projektů financovaných z evropských fondů. Např. v případě chronických onemocnění selhání srdce, kdy pacienty sledují na dálku, se o 50 % snížila mortalita a o 30 % potřeba hospitalizace. Je však třeba najít způsob, jak to dlouhodobě udržet. Co nás teď čeká – musíme najít úhradový mechanismus od zdravotních pojišťoven z veřejného zdravotního pojištění. To znamená určit hrazené výkony, které se vytvoří právě na tyto telemedicínské projekty, aby tam byla dlouhodobá udržitelnost z hlediska financování. Jednáme o tom s profesorem Táborským a on zase jedná s VZP. Když se to podaří, tak to bude motivace pro další nemocnice se zapojovat. Ta ekonomická motivace je vždy nejsilnější. Na výsledcích je prokazatelně vidět, že telemedicína smysl má. Zejména u chronických pacientů. Z mého pohledu to je budoucnost, protože počet chronických pacientů se bude neustále zvyšovat a nebude v lidských silách stále navyšovat kapacity nemocnic apod. Takže možnost sledovat pacienty na dálku, a odlehčit tak pacientům i lékařům, považuji za budoucnost.

Na zmiňované konferenci se hovořilo také o tom, že tahounem elektronizace zdravotnictví by mohly být zdravotní pojišťovny. Může je MZ pod Vaším vedením nějak motivovat, změnit legislativu, dát jim větší prostor apod.?
Pokud budou mít pojišťovny ekonomickou motivaci a např. u té telemedicíny by jim to zároveň i snižovalo náklady, pak i pro ně to bude výhodné. Do budoucna to bude hodně záležet na tom, jak bude nastaven úhradový mechanismus a můj cíl je posílit pojišťovny, aby měly větší možnost promítat ekonomickou motivaci do elektronizace. Např. pokud by nemocnice zaváděly objednávkové systémy – mohly by se bonifikovat. Zdravotní pojišťovny by do budoucna mohly bonifikovat poskytovatele péče za elektronizaci a zefektivnění a tím je motivovat.

Pokud ještě zůstaneme u eHealth, momentálně nejskloňovanějším tématem jsou povinné elektronické recepty. Kritici uvádějí, že MZ, resp. SÚKL situaci nezvládl. Třeba tím, že současný systém neobsahuje důležité funkcionality. Např. varování před nežádoucími interakcemi či lékový záznam, který by byl viditelný pro všechny lékaře u daného pacienta. Za jak dlouho, myslíte, se tento nedostatek podaří napravit?
Věřím, že rychle. Pracuji na tom od mého nástupu. Založili jsme expertní skupinu, která má za úkol připravit novou legislativu. Máme legislativní plán, že v květnu to půjde do legislativní rady vlády. V tomto roce chceme lékový záznam připravit a schválit v rámci novely zákona o léčivech, aby byl v příštím roce v e-receptu implementován. Kritika je v tomto případě oprávněná, mělo to být připraveno již dávno. Celý ten projekt se v minulosti potýkal s různými potížemi a pak se to “honilo“ na poslední chvíli. Bohužel, představuje jeden z příkladů, jak státní správa neumí elektronizaci uchopit. I proto jsem prosadil odložení sankcí za nepředepisování e-receptu. Ale samotný projekt je na správné cestě. Vždy, když je něco nového, tak to budí nevoli.

Pokud se bavíme o povinné e-preskripci, má MZ již čísla, kolik lékařů na přelomu roku skončilo se svou praxí? Nehrozí, že by se kvůli tomu omezila dostupnost péče, jak často zaznívá od České lékařské komory?
Myslím, že právě ty katastrofické scénáře se nenaplnily. MZ čísla má a v zásadě počet lékařů, který skončil před nástupem e-receptu, tak nevybočuje z předchozích let. Naopak je nižší, než před dvěma lety. Z dat navíc nevyplývá, že by ukončení lékařských praxí nějak souviselo s e-receptem. Je pravdou, že více lékařů končí, než přichází. Ale lékařská populace prostě stárne a počet mladých lékařů  není dostatečný. Ale to je strukturální problém, který se měl řešit už před 10 lety. My o této problematice jednáme s ministerstvem školství, s lékařskými fakultami a univerzitami, aby se navýšila kapacita. Ale na to samozřejmě musíme sehnat peníze.

Pokud se podíváme do programového prohlášení vlády, je zde celá řada věcí, které by naše zdravotnictví posunuly vpřed. Mohl byste říci, která z nich je vaše největší priorita?
Těch věcí je celá řada. Na některých jsme už začali pracovat. A moje velká priorita – primární péče, podívat se na roli praktických lékařů, která dnes není úplně dobrá ve srovnání se státy na západ od nás. Tam mají praktici mnohem silnější úlohu, jsou aktivnější a tvoří základ zdravotnictví. U nás tomu úplně tak není. Vytváříme tedy novou koncepci primární péče – rozšíření kompetencí praktiků, aby mohli předepisovat léky, které dosud nemohou, aby mohli provádět vyšetření a neposílat pacienta zbytečně ke specialistovi. Cílem je, aby pro pacienta byl praktik tím prvobodem, když vstupuje do zdravotního systému a mohl ho obsloužit co nejvíce. A specialisté by řešili jen závažné případy.

V programovém prohlášení se hovoří o větší konkurenci zdravotních pojišťoven ku prospěchu pacientů. Jak by k tomu mělo dojít? 
Myšlenka je taková – sjednotit postavení zdravotních pojišťoven. Chceme upozadit monopolní postavení VZP, aby všechny pojišťovny byly na stejné rovině a měly  možnost si konkurovat. Na to navazuje i myšlenka o vytvoření dvousložkového pojistného. Přidat zde nominální složku, která bude nástrojem pro možnou konkurenci. Pojišťovny si pak budou moci cenově konkurovat – co nabídnou za služby, jak složku nastaví. Nedělám si však iluze, že by se to podařilo prosadit za jedno volební období.

Jinde se však v programu vlády píše o snižování počtu pojišťoven. Nejedná se o protimluv se záměrem zvýšit jejich konkurenci?
Jsou na to různé názory. Já bych se nevydal cestou násilného snížení. Je možné, že k tomu dojde přirozeným vývojem. Je možné, že pokud se nastaví konkurenční prostředí, tak to nějaké pojišťovny nemusí zvládnout a nepřežijí. Mně jde o to, aby byly jasné podmínky, struktura a nikdo nebyl zvýhodňován.

V minulosti jste se několikrát vyjádřil, že by se při tvorbě úhradové vyhlášky měl vrátit důraz na dohodu pojišťoven a poskytovatelů péče. Po více jak dvou měsících ve funkci – trvá tento Váš plán a je možné tento přístup očekávat už při letošním vyjednávání?
Apeloval jsem na všechny, ať nepočítají s tím, že si bokem něco vylobbují navíc a že se mají skutečně dohodnout. Je absurdní, že se některé segmenty nemohly domluvit 15 let – to není úplně v pořádku. Zákon počítá s tím, že nejdříve dojde k dohodě a pak sekundárně, pokud k té dohodě z nějakých objektivních důvodů nedojde – nastoupí úhradová vyhláška. Řekl jsem jasně, že na mě nebude platit postranní lobbing a na MZ mají přinést dohody. Není možné a je utopistické, aby všichni poskytovatelé dostávali  stejnou úhradu za péči. Pojišťovny by měly sledovat i kvalitu péče a podle toho diferencovat úhrady. Všichni neposkytují péči stejně dobře. A to by se mělo promítnout i do úhrad.

Pokud ano – jak aktivní moderátor v dohadovacím řízení budete? Není totiž možné očekávat, že se najednou zvládnou všichni dohodnout, když to v minulosti nešlo.
Ono to ani nešlo, protože často bylo už na začátku rozhodnuto. Třeba, že celý nárůst prostředků půjde do lůžkových zařízení. Řekl jsem to hned na začátku, i kdyby k dohodě nedošlo, tak chci, aby pro příští roky byly nárůsty rovnoměrné. Nejen do lůžkové, ale i do primární nebo domácí péče. I do dalších segmentů, které byly v posledních letech opomíjeny a nebylo to v pořádku. To je poměrně dobrá půda, aby k dohodě tentokrát došlo.

Pravděpodobně všichni přijdou s nataženou rukou a budou chtít přidat peníze. Dá se říci, kdo bude mít přednost? Bude to plošně státní vs. soukromí poskytovatelé? Nebo bude kladen důraz na efektivitu či transparentnost, třeba díky dobrovolné elektronizaci?
Pokud by segmenty poskytovatelů přišly s tím, že by dobrovolně elektronizovaly, tak je na místě, aby k nějaké bonifikaci došlo. To je něco, co si zaslouží motivovat. Protože elektronizace samozřejmě něco stojí, ale zároveň se tím i zkvalitňuje a zefektivňuje péče. Tak by to mělo být i do budoucna, ne bavit se pouze v „primitivní“ rovině, jestli navýšíme o 3, 5 nebo 10 procent, ale platit za přidanou hodnotu. Za něco, co je navíc i pro pacienta.

Na závěr ještě dotaz na problém, který trápí pacienty a lidé nám často o tom píší. Množí se případy, že nemohou sehnat praktického lékaře, zubaře či ambulantního specialistu. Pojišťovny jim příliš neporadí, lidé neví, kam se obrátit a tápou. Co byste jim doporučil?
Ať se obrátí na MZ a my se obrátíme na pojišťovny. My jsme otevřené ministerstvo. Pojišťovny jsou odpovědné za časovou a místní dostupnost péče. A to budeme kontrolovat. Je pravda, že v některých lokalitách ani ten lékař není, a to nikoli jen kvůli penězům. Lékaři jsou koncentrování ve městech a mladí do odlehlých oblastí nechtějí. MZ má program na otevírání praxí pro lékaře – dotace na ordinaci, plat sestry apod. Máme vytipované odlehlé oblasti. Také jsme představili obdobný program pro stomatology. V tomto směru se MZ snaží pokrýt tuto síť. Situace není úplně jednoduchá a musíme se snažit lékaře motivovat. Je to však komplexnější problém. Pokud by mladý lékař šel do odlehlé oblasti i s rodinou, chce, aby tam byla škola, školka, kulturní vyžití – v tomto případě to už není jen o těch penězích.