Ministr zdravotnictví Vojtěch byl hostem nedělní Partie na Primě

Datum vydání: 30. 9. 2018
Zdroj: TV Prima

---

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka 
——————– 
Dobrý den u Partie televize Prima. Dnes má výjimečně dvě části, v té první se zaměříme na problémy ve zdravotnictví, nedostatek léků a situaci v českých nemocnicích. V druhé části pak budeme mluvit o migraci a zahraniční politice. Ve studiu vítám pana Adama Vojtěcha za hnutí ANO, ministra zdravotnictví, dobrý den. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví /ANO/ 
——————– 
Dobrý den. 

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka 
——————– 
Paní Soňu Markovovu z KSČM, expertku na zdravotnictví, stínovou ministryní za svou stranu, dobrý den. 

Soňa Marková, expertka pro resort zdravotnictví /KSČM/ 
——————– 
Příjemné dopoledne. 

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka 
——————– 
A pana Petra Gazdíka, předsedu hnutí STAN. Dobrý den i Vám. 

Petr Gazdík, předseda hnutí /STAN/ 
——————– 
Hezký dobrý den. 

A pojďme rovnou na první téma. Problém, který znáte z našeho zpravodajství a který trápí české pacienty. Z Česka mizí léky. Není možné sehnat dříve běžně dostupné preparáty na průjem, krevní tlak, antibiotika, ale i léky pro onkologicky nemocné pacienty. Česká lékárnická komora částečně viní distributory. Kvůli vyšším ziskům podle ní vyvážejí do zahraničí a na pulty českých obchodů se tak léky nedostávají. Komora žádá, aby distributoři odtajnili vývozy. 

redaktor 
——————– 
Léky proti průjmu i na vysoký krevní tlak, bohužel nejsou. Tuhle větu slyšeli letos o prázdninách tisíce lidí. Jen za srpen totiž v Česku chybělo přes 90 druhů léků. A lékárníci se domnívají, že vědí proč. Za nedostatek některých léčiv prý mohou distributoři, kteří za účelem vyššího zisku vyvážejí z České republiky stále větší množství léků. 

Lubomír Chudoba, Česká lékárnická komora 
——————– 
Nám nevadí, pokud někdo vyveze přebytek v uvozovkách. To znamená, že je dostatek léků pro české pacienty. Ale jsme neskutečně rozzlobeni, pokud nevidíme přípravky, o kterých víme, že průběžně vypadávají z distribuce a že třeba objem jejich reexportu je v řádech 50 % celkového dodaného množství. 

redaktor 
——————– 
Pro tvrzení lékárníků mluví i samotná čísla. Jen v minulém roce se do zahraničí vyvezlo přes 7 milionů kusů léků v hodnotě téměř 3,5 miliardy korun. To je téměř o půl miliardy více, než v roce 2015. 

Jakub Dvořáček, Asociace inovativního farmaceutického průmyslu 
——————– 
My ty přípravky přivezeme, přivezeme jich většinou o 10, o 15 % víc, než vlastně víme, že je spotřeba v České republice. Nicméně v momentě, kdy je tam ta cenová disproporce, tak se lék začne vyvážet. 

redaktor 
——————– 
V jiných zemích totiž distributor za léky dostane i o 30 % více, než v Česku. Podle lékárníků by pomohlo, kdyby informace o exportu byly veřejné. 

Lubomír Chudoba, Česká lékárnická komora 
——————– 
Pro nás je velmi důležité, abychom věděli, které distribuční firmy ty léky skutečně vyváží a tam nás zajímá i pacienty především to, zda-li nejsou vyváženy léky, které potom v České republice chybí. 

Barbora Peterová, Státní úřad pro kontrolu léčiv 
——————– 
Pokud bychom měli tyto údajně zveřejňovat, musel by se tedy změnit Zákon o léčivech. 

Jakub Dvořáček, Asociace inovativního farmaceutického průmyslu 
——————– 
Tady je to spíš prostě na zákonné úpravě, která by vlastně pomohla tomu výrobci říci, kdy už to začíná být riziko pro českého pacienta. 

redaktor 
——————– 
Ministerstvo zdravotnictví nám dnes potvrdilo, že pokud bude širší shoda na tom, aby se detaily o vývozu zveřejňovaly, ministerstvo takový legislativní návrh podpoří. Sami od sebe ale iniciovat takovou změnu podle všeho nechtějí. 

Pane ministře, co tím vlastně ministerstvo myslí, pokud bude širší shoda. Mezi kým? 
My samozřejmě musíme brát ohled i na názory protistrany, kteří říkají, že to může být možná obchodním tajemstvím, takže musíme o tom diskutovat. To není tak, že bychom to odmítali apriori, pouze jsme říkali, že chceme ten návrh prvně prodiskutovat, ale nemáme problém ho principiálně podpořit. 

Čili abych tomu rozuměla. Širší shoda, aby s tím souhlasili i distributoři léků? 
Tak, není to tak, že by s tím museli všichni stoprocentně souhlasit, ale abychom zkrátka neporušili třeba nějaké jiné zákony, ve smyslu právě ochrany obchodního tajemství a podobně. 

Když to vezmu velmi laicky, já si nedovedu představit, že by distributoři souhlasili s tím, s takovým návrhem. Oni se mu velmi brání a tvrdí, že to není potřeba. Že ta shoda se v této oblasti asi nenajde. 
Určitě. Ale pokud doznáme za to, že ten návrh je potřebný, tak já nemám problém ho podpořit, byť s tím nebudou souhlasit. Já nevím, podle z čeho vycházelo to znění v té reportáži. My jsme pouze říkali, že chceme ten návrh prodiskutovat, to je samozřejmě logické, protože je to něco nového vlastně s čím přišla Česká lékárnická komora, ale principiálně já osobně nemám problém s tím, takový návrh podpořit v rámci novely Zákona o léčivech. 

Souhlasíte s tím tvrzením Lubomíra Chudoby z České lékárnické komory, který tvrdí, že pokud budou ty informace o vývozu veřejné, nebudou je firmy vyvážet, léky. A nebudou chybět pro české pacienty. 
Obávám se, že úplně takováto korelace není na místě. Já si myslím, že spíše musíme změnit zákon ve smyslu regulace těch reexportů. A to je to, co my navrhujeme v rámci novely Zákona o léčivech, kde my chceme, abychom se inspirovali takzvaným slovenským modelem, kde to funguje velmi dobře a vyjadřuje se k tomu i Slovenská lékárnická komora, kteří toto podporují. To znamená, že to bude na výrobcích, kteří rozhodnout, kdo s tím lékem bude zacházet. Protože samozřejmě výrobce léků nemá zájem lék vyvážet. Ten zájem vyvážet lék má distributor. A pokud skutečně my dáme tu povinnost nebo to oprávnění na výrobce, to znamená výrobce rozhodne, co s tím lékem se bude dít dál, tak si myslíme, že to může vést k tomu, že ty léky zkrátka tady budou více k dispozici plus samozřejmě chceme zajistit emergentní systém výdeje léků, který také navrhujeme. To znamená, aby výrobce musel lék dodat do dvou dnů, maximálně, pokud například v nějaké lékárně není k dispozici. 

Nepřenášíte tím tak trochu odpovědnost na výrobce? 
Ale já si myslím, že. 

Nevím, jestli je správné, aby výrobce, to mi řekněte Vy, jestli je to správné, měl zodpovědnost za to, jestli se lék ve finále dostane k českému pacientovi. 
My si myslíme, že to je správné. Že právě ten problém je většinou na straně distributorů, některých distributorů, kteří skutečně ten lék získají od výrobce a pak ho nedodají do lékárny, ale vyvezou ho. Výrobce tento zájem nemá. Takže my si myslíme, že je lepší právě zkrátka to dát na výrobce, kteří budou mít odpovědnost pod sankcí, dodat ten lék. A bude na nich, jestli ho dodají sami nebo skrze nějakého distributora, ale nám jde o to, aby ten lék byl dostupný pro pacienty, aby nebyl vyvážen. 

Budu se ptát opozičních a svým způsobem opozitních politiků. Paní Marková, Vy souhlasíte s tou premisou Lubomíra Chudoby, pokud by ty vývozy byly veřejné, nebudou firmy tolik vyvážet a nebudou léky chybět na pultech českých lékáren? 

Soňa Marková, expertka pro resort zdravotnictví /KSČM/ 
——————– 
Tak já bych zaprvé chtěla říci, že k tomu vývozu, k těm takzvaným reexportů dochází ze strany distributorů, ale i ze strany některých lékáren, to pan Chudoba neřekl. A druhá věc je, že ten návrh, který dnes se chystá předložit Ministerstvo zdravotnictví, kde by mělo být zamezeno reexportům, tak tento návrh inspirovaným slovenským návrhem jsem já osobně předkládala v minulém volebním období a nebyl přijat. A tehdy už jsem já apelovala na to, že opravdu na Slovensku se ten model velmi osvědčil vlastně a dneska se ukazuje, že zatímco na Slovensku v tom roce před přijetím zákona chybělo třeba 500 léků na trhu, tak dneska jich je jenom 18. To znamená, že je to velmi výborný prostředek, ale bohužel v minulém volebním období ještě nebyl přijat. Já jsem ráda, že v tuto chvíli, je samo Ministerstvo zdravotnictví, které na to přistupuje a já si myslím, že my to rozhodně podpoříme, protože ten zájem těch výrobců, samozřejmě není takový, jako zájem distributorů, popřípadě některých lékáren, které jsou dneska už napojeny na ty distributorské řetězce. 

Pane Gazdíku, Vás názor. Co je lepší nástroj, jak zamezit vývozu léků, které potom chybějí pro české pacienty? Cesta Ministerstva zdravotnictví nebo cesta Lékárnické komory? 
Určitě to, co říká pan ministr, že chce jít tou cestou, že ta větší odpovědnost půjde za výrobci a je to vlastně zájem výrobců, aby se jejich lék dostal k pacientům, tak je tou správnou cestou. Všichni z nás to myslíme dobře a může to dopadnout jako vždycky. Jako ta třeba poslední novela Zákona o léčivech, která procházela poslaneckou sněmovnou a nastala tam lidová tvořivost. Takže já, to, o co bych chtěl poprosit pana ministra, aby ta novela byla důkladně prodiskutována s politickými stranami, zastoupených v poslanecké sněmovně. Aby nenastala ta lidová tvořivost, která u Zákona o léčivech nastala v tom minulém volebním období, protože u tohoto zákona víc než kde jinde, se ten ďábel skrývá v detailu. A v případě, že někomu se podaří tam změnit dvě tři slova v tom zákoně, tak ten zákon může být znovu nefunkční a znovu se můžeme dostat do situace, v které jsme dnes, kdy prostě se můžeme dostat do situace, ve které jsme dnes, kdy prostě ty léky chybí. A my jako Starostové jsme určitě připraveni k té diskuzi a jsme otevřeni k tomu návrhu, filozoficky jde správným směrem. Jde o to ho vypilovat, ty jednotlivé paragrafy tak, aby byly skutečně neobejítelné, ten slovenský model zdá se být funkční, je funkční a my můžeme jít ještě dál, protože jsme v některých oblastech, v ereceptu a v dalších věcem mnohem dál, než Slovensko. 

Pane ministře, pojďte reagovat. Jednak na pana Gazdíka, jestli nějakým způsobem si pohlídáte, aby tam nevznikla lidová tvořivost a v rámci těch pozměňovacích návrhů z toho nevzniklo něco, co ani nechcete. To je jedna věc. 
Tak můžeme si samozřejmě pohlídat, na druhou stranu sněmovna je suverén, to jsou legislativci, takže já souhlasím s tím, že skutečně v tom minulém volebním období, když byla novela Zákona o léčivech, tak se tam vlastně vložil ten pozměňovací návrh, který se dneska ukazuje jako nefunkční, ty takzvané tržní podíly distributorů a to chceme samozřejmě zamezit tomu, aby něco takového nastalo. Ale na druhou stranu, jak říkám, poslanci jsou suveréni, takže my dáme návrh, my samozřejmě budeme ty věci diskutovat se všemi. Ale to, jak finálně ten zákon bude schválen, na to už my samozřejmě vliv nemáme, přímo. 

Jaký je váš časový plán, kdy by ten návrh mohl začít se projednávat ve sněmovně a hlavně asi co diváky a pacienty zajímá, kdy bude platit? 
Určitě na podzim. Na podzim si myslím, že představíme ten návrh. On už je podzim. 

Soňa Marková, expertka pro resort zdravotnictví /KSČM/ 
——————– 
Už je podzim. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví /ANO/ 
——————– 
Ale máme září. Tak v průběhu podzimu určitě ho představíme a budeme ho diskutovat. Já myslím, že už se ho snažíme prezentovat mediálně, takže už snad všichni trošku ví, kudy se chceme ubírat. 

Promiňte, promiňte, nerada Vám skáču do řeči, ale výrobci léků jsou s tím srozuměni, jsou s tím spokojeni s tím návrhem, že to bude upraveno legislativně redistribuce léků. 
Ano, v zásadě tento návrh podporují výrobci, podporují ho nemocniční lékárníci, podporují ho další subjekty, takže my tu podporu cítíme a myslíme si, že zkrátka toto je systém, který může zajistit léky pro pacienty, nikoliv léky pro vývozce, kteří je pak vyvezou někam do zahraničí a získají tu marži, která samozřejmě je pro ně zajímavá. 

Zástupce České lékárnické komory tady není, ale nebojíte se toho, že lékárníci řeknou takto my to nechceme a budou oni tím, tím negativním článkem v té dohodě, o které Vy tady mluvíte? 
My jsme o tom diskutovali, například jak říkám s nemocničními lékárníky, kteří to podporují. Nevím, proč by to neměli chtít. Pokud jim nejde o to, jak říkala paní poslankyně nebo paní bývalá poslankyně, vyváželi léky lékárny, tak by s tímto neměli mít problém. Protože ten systém skutečně bude založen na to, že ty léky bude muset výrobce dodat do lékáren, tak, aby je zkrátka pak pacient dostal. Pro tu lékárnu asi by měl být zájem, aby měla léky pro své pacienty. 

Když jsme u toho tématu. Vy jste nemocnicím nařídil, státem řízením nemocnicím, aby zveřejňovali ceny léků, za které nakupují. Farmaceutické společnosti se proti tomu ostře ohradily a hrozí, že léky zdraží nebo dokonce přestanou do nemocnic dodávat. Můžete okomentovat tu pohrůžku? Můžu to tak říct. 
Určitě. Tak já jsem přišel do úřadu s tím, že chci, aby zdravotnictví bylo transparentnější a toto je jeden z kroků. Je třeba říci, že Ministerstvo zdravotnictví, ani Ministerstvo zdravotnictví, jakožto státní autorita, zřizovatel státních nemocnic, nemělo doposud vlastně informace, kompletní informace o cenách léků, za které jsou tedy dodávány léky do našich nemocnic a to si myslím, že je neakceptovatelné, takže já jsem nařídil to, aby se ty léky nebo aby se cena léků zveřejňovaly, aby se podpořila transparentnost. Načež se některé firmy, je třeba říci, že to nejsou všechny, některé mi napsaly, že s tím nemají problém, některé firmy. 

Proč se tomu tak brání? 
Oni se tomu brání z toho důvodu, že pokud ty léky budou veřejné, přímo budou v tom registru smluv, tak z jejich pohledu jim to může ovlivnit ceny léků na jiných evropských trzích a toho oni se brání a oni říkají, že vlastně tady v tom směru jsou ovládáni těmi evropskými centrálami, které zkrátka je zajímá nejenom Česká republika, ale i ostatní trhy. Ale na druhou stranu já jsem říkal, že pro mě je zásadní, abychom my, jako Ministerstvo zdravotnictví, jako státní autorita a zřizovatel těch státních nemocnic, ty informace o cenách měli. Takže to je základní premisa a pokud se bavíme o zveřejňování navenek těch cen, tak tam se můžeme bavit třeba o nějakém kompromisu, ale tam jsme ještě v jednáních. 

A paní Marková, souhlasíte s tím krokem ministerstva, které nařídilo, aby nemocnice zveřejňovaly ceny, za které nakupují léky? 

Soňa Marková, expertka pro resort zdravotnictví /KSČM/ 
——————– 
Transparentnost v této oblasti, protože se jedná o veřejné finanční prostředky, je určitě na místě. Důležité ale je, vlastně jeden fakt je ten, že bohužel v rámci Evropské Unie léčivé přípravky, které jsou hrazeny z veřejných finančních prostředků, jsou běžným zbožím, to znamená, že proto ta trošku snaha těch firem, aby se chránilo jejich obchodní tajemství. Myslím, že tady je na místě, aby se bojovalo za to, že v rámci Evropské Unie by léky měly být zvláštním zbožím a tím by se vlastně umocnilo to, že by se s nimi mělo nakládat tímto způsobem, transparentním, jak navrhuje Ministerstvo zdravotnictví a nemělo by to těm firmám vadit, to zaprvé. A zadruhé problém je podle mě v tom, aby to nevedlo k tomu, že pro ty pacienty se následkem tohohle toto zveřejňování, by mohly stát léky dražšími. Protože Česká republika má tu výhodu, že ten tlak na ty ceny a úhrady je docela velký, to znamená, léky jsou relativně levnější, z toho potom vycházejí ty reexporty, ale pokud by se to mělo vést k tomu, že by to úplné zveřejnění vedlo k tomu, že by byly léky dražší, pro naše pacienty, tak tam je třeba najít nějaký opravdový kompromis. Třeba, aby to vidělo jenom to Ministerstvo zdravotnictví. 

A hrozí to, pane Gazdíku, že by se léky tímto způsobem zdražily, když slyšíme tu averzi výrobců zveřejňovat ty ceny? 

Petr Gazdík, předseda hnutí /STAN/ 
——————– 
Já myslím, že nejhorší smrt je vyděšením, paní redaktorko. Vezměte si třeba Škoda Mladá Boleslav má taky naprosto rozdílnou politiku cenovou v různých zemích světa, každý si může zjistit, za kolik koupí škodovku v Dánsku a za kolik jí koupí třeba v Bulharsku a myslím, že není žádným způsobem dramaticky postižená, když jsou ty ceny jiné. Chápu, že léky jsou specifickou kategorií zboží, velmi citlivou, mnohem citlivější, než třeba automobily. Na druhou stranu, Starostové jsou ti, kdo předložili registr, návrh Zákona o registru smluv a pak společně s dalšími stranami prosadili ve sněmovně. My si myslíme, že ve zdravotnictví je právě této transparentnosti potřeba, protože české zdravotnictví občas připomíná trochu černou díru na peníze a léky jsou v té černé díře jednou ze zásadních položek a pokud na ně bude trochu více vidět, tak tím lépe. 

Já vám děkuji, to k tomuto tématu. Pojďme se podívat na situaci v českých nemocnicích. Dohoda o platech lékařů a sester není tak úplně hotová. Odbory chtěly 10 % pro všechny, vláda navrhla 2 % pro zkušené a 7 % pro mladé lékaře. Odbory spokojené nejsou a jako odvetu posílají do nemocnic inspektory, aby přinesly důkaz, že se porušuje Zákoník práce v době přesčasů. Pane ministře, je to krach toho jednání? 
Já to tak nevnímám, protože na poslední tedy tripartitě, která proběhla i za přítomnosti zástupců všech krajů, byl tam i Zlínský kraj a další, tak jsem pochopil z toho jednání, že tento náš návrh má podporu i ze strany krajských samospráv, ze strany zaměstnavatelů. Samozřejmě, odbory měly takový požadavek, že chtěly 10 % plošně všem. Ale na druhou stranu, myslím si, že každé jednání je o kompromisu, prostě jít do jednání s tím, že chci 10 % plošně všem nebo že nejsem připraven vlastně akceptovat žádný jiný návrh, to mi přijde trošku zvláštní. My jsme jednali skutečně velmi poctivě s odbory, mnoho hodin a přišli jsme s tímto návrhem. A tak, jak jsem například hovořil naposledy s paní předsedkyní Žitníkovou, tak jsem pochopil, že oni jsou s tímto již srozuměni a samozřejmě to, že budou posílat nebo že budou dávat podněty na Inspektorát práce nebo na orgány, které jsou k tomu odpovědné, tak to samozřejmě je jejich právo, ale to mohli dělat takto i v minulosti. To nemá nic společného s navýšením platů. 

Na druhou stranu, možná mě opravte, jestli se mýlím, ale to, že odbory posílají do nemocnic inspektory nesvědčí o tom, že by úplně akceptovaly nějaký kompromis. 
Tak oni to ještě teďka nedělají. 

Myslíte si, že se to nestane, že to byla výhrůžka jenom? 
Oni říkali, že to budou dělat v příštím roce. Tak je to určitá strategie asi vyjednávání také, ale jak říkám. My jsme přišli s určitým kompromisem, kdy chceme navýšit těm nízkopříjmovým skupinám, protože my se bavíme o 7 % vlastně pro všechny zdravotní sestry, pro ošetřovatele, pro sanitáře a to si myslím, že je poměrně dobrý kompromis. Odbory chtěly 10 %, my jsme navrhli 7 % plus ale ještě podporu toho směnného personálu, to je třeba připomenout, že sestry ve směnném provozu dostanou 5 000 korun měsíčně navíc, sanitáři 2 000. Takže myslím, že když se to celkově sečte, tak to navýšení je velmi dobré. 

Přinesou inspektoři práce, pokud je odbory opravdu pošlou do nemocnic, ten důkaz, že se tam porušuje Zákoník práce a jiné pracovní předpisy? 
To já nedokážu říct. Já nedokážu garantovat za každou nemocnici, jaká je situace. 

Tak víte, jaká je tam situace. Lékaři si stěžují, že slouží přesčasy. 
Třeba si uvědomujete, že máme asi 180 nemocnic. Ano. Ale jsou určitě nemocnice, kde Zákoník práce je dodržován, jsou možná nemocnice, kde Zákoník práce dodržován není, ale já skutečně nevím v detailu, jaká je situace v každé nemocnici. Samozřejmě pokud někdo má tento pocit, že by měla tam proběhnout kontrola, tak je to jeho právo. Každý může takový podnět dát a pak se tím budeme zabývat. Ale je třeba říci také na druhou stranu, že Ministerstvo zdravotnictví pod sebou má pouze určitou část nemocnic, těch státních. Řada nemocnic je pod kraji, pod městy a tak dále, kde my, jako Ministerstvo zdravotnictví, nemáme ani žádný puoár, žádnou pravomoc to jakkoliv ovlivnit. 

Paní Marková, měla vláda přidal lékařům plošně 10 %? 

Soňa Marková, expertka pro resort zdravotnictví /KSČM/ 
——————– 
Tak bavíme se o zdravotnických pracovnících, myslím si, že sliby se mají plnit, nejenom o Vánocích a pokud vím, tak ten vládní slib z roku 2016 jakoby tady padl na navýšení 10 %. Potom jednání probíhala v květnu 2018 a opět tady zaznívalo ze strany tedy odborů, že ten slib byl potvrzen. Nakonec jsme se dozvěděli od pana ministerského předsedy, že to úplně tak není, že on to jenom tak jako vyjádřil podporu. To znamená. Já osobně si myslím, že tady k tomu navýšení mělo dojít, tak, jak požadují odbory. Že mělo dojít především u sester, protože těch momentálně nám 3000 chybí v republice. U nás v Královéhradeckém holdingu chybí 80 sester. Ty sestry prostě jsou potřeba, proto, aby o pacienty byla péče a když si uvědomíme, my tady sice házíme těmi procenty a tak dále, ale na druhou stranu vezmeme si, z jakého základu vychází těch 10 % když máte 20 000 plat, tak to je nárůst o 2 000 a vezmeme si, jaké jsou průměrné platy. 36 000 ve státní sféře u zdravotních sester, v nestátních zdravotnických zařízeních to je jenom 24 000. To jsou tak malinkaté peníze, že prostě jestliže chceme udržet ty sestry, tak bychom jim navýšit měli a měli bychom těm nízkopříjmovým navýšit víc. Ale těch 10 % je podle mého názoru základ k tomu. Vím, že peníze nejsou všecko, že další jsou i vlastně ty tam je ta personální vyhláška, kterou jsme od roku 2012 nezměnili a říkáme, že můžeme mít jednu sestru na, já nevím, 40 pacientů. Nezměnili se ani moc ty pracovní podmínky, které mají. Nezměnila se ta perspektiva. To všechno je potřeba k tomu aby se zlepšily podmínky ve zdravotnictví a aby ty sestry i další personál, mladí lékaři, kteří samozřejmě také ještě nejsou na tom finančně tak dobře, protože ten průměr je ošidný. 

Pane Gazdíku, stejná otázka. Měla vláda přidat plošně 10 %? 

Petr Gazdík, předseda hnutí /STAN/ 
——————– 
Ne, plošně všem ne, protože ty rozdíly ve zdravotnictví jsou skutečně velké. Už dnes jsou výrazně vyšší platy u státních nemocnic, ale ten problém je poněkud širší. Nejde jenom samozřejmě, více by se mělo přidat tomu nižšímu personálu, je katastrofální nedostatek sester a nižšího zdravotnického personálu. Druhá věc je, že bohužel za operaci žlučníku pořád platí pojišťovny mnohem více třeba ve fakultních nemocnicích nebo ve státních nemocnicích, než v některých krajských nemocnicích. Rozdíly jsou tam, jsou tam celkem značné. A dokud prostě ty peníze nepůjdou do republiky rovnoměrně, dokud pacient ve Zlínském kraji, mém, bude dostávat mnohem nižší počet peněz na nebo čerpat ze zdravotního pojištění, tak bohužel to bude velmi těžké přidávat stejně. Protože stejně, i kdyby se přidalo všem stejně tabulkově, tak mnozí ředitelé to nebudou schopni zaplatit těch nemocnic. 

Dámo a pánové já vám děkuji. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO, díky, že jste přišel. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví /ANO/ 
——————– 
Děkuji za pozvání. 

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka 
——————– 
Soňa Marková, zdravotnická expertka za KSČM, i Vám děkuji. 

Soňa Marková, expertka pro resort zdravotnictví /KSČM/ 
——————– 
Já také děkuji za pozvání. 

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka 
——————– 
A Petr Gazdík, předseda STAN. I Vám děkuju. 

Petr Gazdík, předseda hnutí /STAN/ 
——————– 
Děkuji a hezké sváteční poledne.