Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Ministr Vojtěch: Počet lékáren je stabilní, krize není

Vytvořeno: 6. 8. 2018 Poslední aktualizace: 6. 8. 2018

Datum vydání: 6. 8. 2018
Zdroj:  Právo
Autor: Jan Martinek    


Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v rozhovoru pro Právo odmítl obavy lékárníků, že se v ČR zavírají venkovské lékárny. Slíbil rovněž, že platy ve zdravotnictví příští rok porostou všem. 

Jsou venkovské lékárny v ohrožení, jak tvrdí prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba? 
Představitelé komory se v posledních týdnech chovají spíše jako aktivisté, nepoužívají férové argumenty. Na jednáních se zdá, že naši argumentaci akceptují, ale v médiích pak hovoří jinak. Přikládám to tomu, že se blíží sjezd lékárnické komory a pan prezident Chudoba chce být znovu zvolen. Obecně ta situace není tak alarmující, jak se uvádí. Dnes nezanikají žádné lékárny v místech, kde by nebyla jiná lékárna. 

Znamená to, že oněch šedesát lékáren, které skončily za poslední tři roky, zavřely proto, že měly nedaleko konkurenci? 
Asi se nemohlo uživit více lékáren v jednom místě, ale ministerstvo zdravotnictví tu není od toho, aby někomu zajišťovalo živobytí. My musíme zajistit dostupnost péče včetně lékárenské. Ani v roce 2016, ani v roce 2017 nezanikla žádná lékárna v místě, kde není jiná, což je důležité. Od roku 2008 do roku 2014 počet lékáren stoupal a nyní je stabilní, takže skutečně nevím, o jaké krizi hovoříme. 

Říkáte tedy, že v ČR v současnosti nejsou oblasti, kde by nebyla dostupná lékárna? Komora mluví až o osmdesáti takových obcích. 
Určitě ne. Dívali jsme se na to z hlediska časové a místní dostupnosti. Nastavena je tak, že lékárna musí být dostupná do 35 minut, a to dnes splňují všechny lékárny. Samozřejmě že jsou lékárny, které jsou jedinečné a jsou v odlehlých oblastech, proto byl v rámci dohodovacího řízení s pojišťovnami zřízen fond obsahující 48 miliónů korun určených na podporu menších lékáren. Ale není to tak, že by někde byla zásadně nedostupná lékárenská péče. 

Lékárníci si také stěžují, že dostali v rámci dohodovacího řízení méně peněz, než jim bylo slíbeno; údajně došlo ze strany ministerstva i k vydírání tím, že když se nedohodnou, nedostanou nic. 
To je samozřejmě lež. Všem segmentům bez rozdílu jsme říkali, že pro nás je primární, aby se dohodly s pojišťovnami. Samozřejmě, tlačili jsme na ně, aby se dohodly, ale takhle to bylo se všemi segmenty. Řekli jsme jim, že nemohou počítat se zásadně lepšími podmínkami, pokud se nedohodnou. Nenazval bych to vydíráním, ale spíše motivací. 

Oni ale tvrdí, že měli slíbenou miliardu navíc, pak z toho bylo šest set miliónů, a nakonec jen sto miliónů korun navíc. 
My jsme jim ale nic neslíbili. Byla s nimi nějaká debata, ale pro nás byla důležitá dohoda v rámci dohodovacího řízení. Žádnou částku jsme jim nikdy negarantovali, protože jsme jasně řekli, že do toho nebudeme zasahovat. To byla věc jejich a zdravotních pojišťoven. 

Je podle vás problém, že v některých lékárnách jsou doplatky za ty samé lék léky vyšší, než v jiných? 
Jako zásadní problém to nevidíme. Situace taková je už od devadesátých let, tehdy systém cenové konkurence chtěli sami lékárníci. Dá se na to dívat z více úhlů pohledu. Různé doplatky mohou dopadat na pacienty, kteří mají v blízkosti bydliště lékárnu, kde jsou doplatky vyšší. Na druhé straně ale někteří mohou dostat některé léky zcela bez doplatku. Jde například o antidiabetika, která jsou v řadě lékáren bez doplatků. Kdybychom nastavili systém stejných doplatků, tak to povede k tomu, že ti, kteří nemají dnes žádný doplatek, budou muset sáhnout hlouběji do peněženky. A to u chronických diabetiků může být výrazný zásah. My se o tom s lékárníky bavíme, chceme od nich nějaký návrh, jak by to mohlo být nastaveno, zatím od nich nic nemáme, i když jsme je několikrát vyzývali. 

Uměl byste si tedy představit legislativní regulaci doplatků? 
Nejsem proti tomu, ale chci, aby bylo zajištěno, že to nebude mít zásadní dopady na pacienty nebo na systém. Může to být nastaveno tak, že se zvýší úhrada z veřejného zdravotního pojištění, a to také nevidím jako optimální. Vláda má v programovém prohlášení, že chceme změnu financování lékáren, máme pracovní skupinu, a to platí, že je naše priorita. Současný systém, kde lékárny jsou placeny z marží, není optimální. Jsme připraveni se bavit o dispenzační taxe (poplatek za výdej léků), nebo o něčem podobném. Na komplexní změnu legislativy jsme připraveni, ale odmítám výtky, že jsme to nezvládli za sedm měsíců, to se zvládnout ani nedá. Obecně, když se podíváme na spoluúčast pacientů, tak její většina je tvořena doplatky na léky, a není dobře ji dále navyšovat. 

Jsou skutečně některé léky zcela nedostupné, jak tvrdí lékárníci? 
Lékárnická komora tvrdí, že je dnes nedostupných 170 léků. Pravda je jiná: dnes má výpadek třináct léků, které jsou nenahraditelné. Sto sedmdesát léků vypadá jako hrozné číslo, ale drtivá většina z nich je nahraditelná jiným lékem, a to není zásadní problém. U třinácti léků nahlásil výrobce výpadek dodávek, část je způsobena jejich vývozem do zahraničí, ale to jsou jednotky procent. 

Nejen lékárníci jsou nespokojeni, ozývají se i lékaři v nemocnicích, kteří si stěžují na málo personálu i financí. 
Situace u nás není zásadně horší než v jiných státech. Ale když se podíváme na strukturu úhrad pro příští rok, je to mnohem spravedlivější. V předchozích letech peníze směřovaly spíš do nemocnic, na příští rok je to lépe rozloženo. Myslí se i na ostatní segmenty, jako je domácí péče, zdravotnická záchranná služba, všichni dostanou peníze navíc. I pro lékárníky je lepší situace, než byla v minulých letech, proto nerozumím jejich kritice. Meziročně si určitě polepší. 

Například navýšení pro zdravotní sestry se dotkne jen těch, které jsou ve směnném provozu. Sestřičky, které nepracují na směny, přidáno nedostanou. 
Je nám to trochu vyčítáno, ale z dat, která máme a která potvrzovaly i odbory, vyplývá, že největší úbytek personálu je ve směnném provozu. Proto se zavírají některé lůžkové stanice v nemocnicích, protože bez sestry směnu nepostavíte. Proto právě tam peníze směřujeme takto cíleně. Je ale nutné říct, že příští rok jde do zdravotnictví nejvíce peněz v historii, a platy tak porostou všem. 

 


Jste spokojeni s obsahem této stránky?