S dotazy ke covid-19 se obracejte na celorepublikovou bezplatnou informační linku ke koronaviru 1221.
Pro volání ze zahraničí můžete využít telefonní číslo +420 226 20 1221.

V rámci opatření proti koronavirové nákaze upřednostněte, prosím, písemný, elektronický či telefonický kontakt před osobním setkáním na ministerstvu.

Ministr Jan Blatný: Přestává to být únosné

Vytvořeno: 19. 2. 2021 Poslední aktualizace: 9. 3. 2021

Datum vydání: 19. 2. 2021
Zdroj: Medical Tribune
Autor: Adéla Čabanová


Jak byste popsal epidemickou situaci, ve které teď jsme? A co teď může být cílem řízení epidemie?

Cíl je od počátku stejný: Aby epidemie zmizela. Nemyslím, že jsme k tomu cíli v současné chvíli příliš blízko, spíš bych řekl, že jsme docela daleko. Je potřeba si uvědomit, že v České republice jsou zhruba od Vánoc nastavena poměrně přísná pravidla. Když to srovnáme s Rakouskem, se zemí, kterou řada z našich lidí dobře zná a kam jezdíme na dovolenou, zjistíme, že naše i jejich opatření jsou téměř totožná. Jsou to opatření, která mají omezit kontakty, a zabránit tak šíření viru. To u nás fungovalo zhruba do první poloviny ledna a v Rakousku to funguje nadále. Rozdíl ale začíná být markantní. Tyto dvě země, které na tom byly před Vánocemi velice podobně, jsou na tom nyní diametrálně odlišně.

Je tedy otázka, co s tím dál.

Papírově jsou ta opatření úplně stejná. Vidím dva důvody, proč se vývoj u nás a v Rakousku tak liší. Jeden je přítomnost britské mutace v České republice. Podle údajů, které máme, se v současné době vyskytuje zhruba ve 40–50 procentech pozitivních vzorků v České republice, ale jsou oblasti, kde tvoří přes 80 procent. Druhý rozdíl je menší ochota našich lidí opatření dodržovat. To nekritizuji, to jen konstatuji. Nemyslím, že by se lidé najednou začali chovat jinak. Nižší dodržování protiepidemických opatření se ale začíná více projevovat proto, že je tu mutace, která je schopna tato opatření snáz překonávat.

Z pohledu zdravotníka je velmi přínosný výstup z průzkumu Světové zdravotnické organizace. Ten říká, že v České republice 80 procent lidí věří zdravotnímu systému. To je dobrá zpráva, ale má to paradoxní negativní efekt. Málokdo věří, že by měl dodržovat preventivní opatření. Mnoho lidí věří, že když onemocní, pomohou jim v nemocnici. Opatření dodržuje a považuje za závazná zhruba 40 procent obyvatel. To potvrzuje, co se tu děje. Nedodržujeme opatření a plníme si nemocnice. To je základní důvod, který je za tím, že se u nás situace vyvíjí tak, jak se vyvíjí. Cestou z toho ale nejsou další restrikce. Upřímně, už není moc co zakázat.

Počty nových případů COVID-19.

Už když jste nastoupil na ministerstvo, opatření a vývoj epidemie se poměřovala krajní kapacitou nemocnic, tedy aby se nepřeplnily nemocnice. Vzal jste to od začátku za své? Někteří analytici říkají, že kdyby ta opatření směřovala od začátku k nižším číslům, mohl být vývoj lepší.

Myslím, že to není zásadní rozdíl. U nás je průměrný věk obyvatel srovnatelný s jinými evropskými zeměmi, ale neumíme stárnout zdravě. To je jedno z možných vysvětlení, proč je naše seniorní populace poměrně vnímavá na onemocnění, jako je COVID-19. Lidé starší 70 let mají podle našich statistik řadu onemocnění, která dále zvyšují riziko. Kdyby to byli zdraví staří lidé, pravděpodobně jim bude i tato nemoc daleko méně škodit. Z tohoto pohledu je méně podstatné, kolik je nově zjištěných pozitivních případů, protože to nesmírně záleží na počtu provedených testů. Jsou země, které testují méně, a mají tudíž méně zjištěných diagnóz. Jsou země, které testují více, a mohou mít srovnatelný nebo vyšší počet diagnóz.

Co je nikoli cílem, ale limitací, je zatíženost zdravotního systému. V tom je situace stále stejná. Ne vždy se vývoj čísel nových případů a vývoj zatížení nemocnic musí překrývat. Ve chvíli, kdy máte velký počet nových diagnóz asymptomatických lidí, kterým nic není a neskončí v nemocnici, tak to není problém, protože tito lidé se uzdraví bez pomoci zdravotního systému. Jestliže se ale zvýší počet těch, kteří skončí v nemocnici a zatíží tento systém, tak to je limit, na který je potřeba cílit. Nejen proto, že se dříve či později kapacity systému vyčerpají. Ale zejména proto, že se omezuje možnost poskytovat péči lidem s ostatními nemocemi. To začínáme považovat všichni za stále více a více podstatné. Do budoucna to vidím jako minimálně stejně velký problém jako covid samotný.

Nemocnice jsou přetížené už od října, jak dlouho ještě budou?

Finálním řešením, ve které všichni věříme a které má podporu v medicíně založené na důkazech, je očkování. Spoléhat na to, že se situace zásadně změní, lze jen tehdy, až bude populace dostatečně proočkována. Zejména rizikové skupiny. To je důvod, proč se s očkováním začíná u seniorů. Ti jsou nejohroženější na životě, na zdraví, jsou to ti, kteří končí v nemocnici.

Ve chvíli, kdy vidíte, že není vůle k dodržování nastavených opatření, kdy paternalistický přístup státu přestává fungovat, máte dvě možnosti. Buď opatření ještě zpřísnit, a v tom z mého pohledu není kam dál jít, nebo se snažit postupovat tak, že dáte lidem možnost změnit jejich přístup. Ve chvíli, kdy nebudou opatření dodržována, je vlastně jedno, jak přísně jsou nastavena. To dokládá rozdíl v situaci v Rakousku a u nás.

Když se díváte na vývoj obsazenosti nemocnic, kdy v mnoha krajích zbývají jen jednotky lůžek ARO a JIP pro covid pozitivní pacienty, jak moc vás to znepokojuje?

Znepokojuje mě to hodně. Začátkem týdne bylo takzvaných vyhrazených covidových intenzivních lůžek zhruba 180, a jen několikrát tolik celkem volných lůžek intenzivní péče. To je situace, která je určitě znepokojivá.

Zároveň je celková obsazenost nemocnic větší než kdy dřív, když počítáme i necovidové pacienty. Jaké scénáře mohou nastat?

Jeden z důvodů, proč jsou nemocnice přetížené, je to, že lidé s koronavirem zůstávají v nemocnicích déle a mají potíže i poté, co se zotavili z koronaviru. Tyto potíže mohou vyžadovat i intenzivní péči. Kromě toho je doba roku, kdy obecně bývá více nemocných, v tomto období na zlomu zimy a jara se častěji projevují i chronická onemocnění včetně rakoviny, v tomto období bývá v nemocnicích více lidí. Také je potřeba si uvědomit, že velká část lidí, kteří by za jiných okolností podstupovali různé preventivní programy, a nedostali by se tak do určité fáze svého onemocnění, se do ní dostali, protože už téměř rok omezujeme takzvanou odkladnou péči, a tím se z ní stává péče neodkladná. Tyto tři faktory začínají plnit nemocnice tak, že to přestává být únosné. Pokud by situace pokračovala, musíme přistoupit k různým opatřením a budeme se muset zaměřit zejména na poskytování intenzivní péče, ať covid, nebo necovid. Neintenzivní péči bude možná potřeba omezit. Chystáme se na to a připravujeme to v řadě nemocnic. Připravujeme nouzová lůžka, nad kterými bude dohled jen zdravotnickým personálem s nižší kvalifikací, který bude schopen dohlížet na nejjednodušší případy. Pravděpodobně budeme muset zapojit i lázeňská zařízení.

Jakým způsobem by se měla omezovat jiná než intenzivní péče?

Chystáme centrální doporučení, pracuje na tom klinická skupina vedená panem profesorem Černým jako zkušeným intenzivistou. Kromě toho zvažujeme znovu nařízení pracovní povinnosti některých profesí, bavíme se o studentech i různých zdravotnických pracovnících. Kdyby se situace vyvíjela negativně dál, je potřeba uvažovat i o přístupu jako při nedostatku vzácných zdrojů.

Před několika týdny jste emotivně reagoval na slova primáře interny z nemocnice v Chebu, který mluvil o provádění triáže nebo selekce pacientů k intenzivní péči. Čím vás to tehdy tak rozčílilo?

V té době to nebyla pravda, že by se muselo vybírat, kdo dostane a kdo nedostane zdravotní péči. To mi připadalo nekorektní. S panem primářem jsme si to vysvětlili. Nechci se vracet k tomu, proč je v chebském okrese taková situace, jaká tam je. Nechci mluvit o tom, jak se tam slavily Vánoce, že to bylo jedno z mála měst, kde byly velké vánoční trhy, že tam fungovala kluziště a další, co ministerstvo zdravotnictví nedoporučovalo.

Brzy mohou i v jiných nemocnicích přijít období, kdy budou kapacitní důvody převažovat nad odbornými při rozhodování o poskytované péči…

To je jedno z rizik, o kterých jsem mluvil. Kdyby situace, jaká je v Chebu nebo některých okresech Královéhradeckého kraje, nastala po celé zemi, potom by systém národního dispečinku lůžkové péče, který umožňuje využívat méně zatížené nemocnice, zhavaroval. V tu chvíli bychom se dostali k oblasti práce s omezenými zdroji. Každý systém, a zdravotníci to vědí, má svůj limit.

Jsou možnosti, jak zlepšit koordinaci záchranných služeb mezi kraji v situaci, kdy jsou v kraji plné všechny nemocnice?

To bylo ve spolupráci s kraji a s plátci vyřešeno. Byl prolomen princip spádovosti. Záchranná služba může transportovat pacienta i mimo hranice svého kraje v případě potřeby. Děje se to. Jen díky tomu, že záchranná služba může distribuovat pacienty mimo své území, můžou fungovat převozy mezi kraji organizované národním dispečinkem.

Naučila nás krizová situace ve Zlínském kraji, Karlovarském kraji a Královéhradeckém kraji efektivněji využívat kapacity? Je něco, co by teď měly chystat regiony s rizikovějším vývojem epidemie?

Takové krizové řízení, jaké zažíváme ve zdravotnictví v posledním roce, jsme dosud nezažili a neuměli jsme to. Dnes už to umíme docela dobře. Například precizní a přesné přistupování k zařazování jednotlivých pacientů, jak se k nim chovat, jak maximálně využít zdroje, které máme. Dále jak co nejdříve uvolňovat jednotky intenzivní péče a lůžka, která potřebujeme pro další pacienty. Krizová medicína, která dříve byla vyhrazená vybraným traumatýmům, se dnes praktikuje ve většině zdravotnických zařízení.

Jak se pracuje s kraji, do kterých se teď blíží vlna epidemie?

Je tu role hejtmanů, krajských koordinátorů a krajských hygienických stanic, které se snaží zabránit vzniku lokálních ohnisek. Ve chvíli, kdy se situace zhoršuje a riziko mnohonásobně překračuje ostatní oblasti, přistoupí se třeba k uzávěře, jaká je nyní ve třech okresech. Pak je tu celorepubliková koordinační rovina. V současné době je situace špatná v Čechách a lepší na Moravě. Právě díky tomu, že si navzájem pomáháme, se to dá řešit.

Uvažovali jste o tom, že byste do ohrožených regionů přednostně distribuovali vakcíny proti COVID-19?

Jednali jsme o tom, ale vzhledem k tomu, že vakcín není mnoho, a znamenalo by to tedy odejmout je z jiných regionů, tak jsme se pro to nerozhodli. Navíc ohrožených regionů přibývá. Ve chvíli, kdy bychom signifikantně snížili počet vakcín pro ohrožené skupiny tam, kde v tuto chvíli rizikový vývoj není, mohli bychom naopak urychlit přechod epidemie do dalších regionů.

Jen na okraj, jak to bylo s vaším výrokem o pacientech na chodbách Fakultní nemocnice Hradec Králové, který pak ředitel nemocnice popřel?

Byla to informace, kterou jsem převzal ze slov svého náměstka. Informace byla taková, že pokud se nic nestane, budou pacienti ležet i na chodbách. Mezitím to vyřešili tím, že otevřeli další covidovou jednotku. Ten výrok jsem řekl, abych zdůraznil, že je situace velmi vážná. Určitě tím nebylo řečeno, že by o pacienty nebylo postaráno, ale že byly využity všechny kapacity až nad hranu a zatížení nemocnice že je obrovské.

Některé nemocnice snižují příplatky, které dávaly svým zaměstnancům na covidáriích, argumentují i tím, že na běžných lůžkách pro covid pozitivní pacienty už nejsou zvláštní příplatky od pojišťoven. Máte na to nějaký názor?

Všichni jsme si uvědomili, že koronavirus je něco, co tu s námi bude pořád. V posledních šedesáti letech jsme si zvykli, že infekční choroby nejsou až takový problém. Proto ani nemají všechny nemocnice infekční oddělení. Teď si musíme uvědomit, že infekce opět jsou něco, co může ohrožovat zdraví lidí. Do budoucna bych se raději zabýval tím, jak nastavit platby dlouhodobě, ne dalšími mimořádnými kroky. Kdo pracuje s infekčním onemocněním, by měl dostávat něco navíc, ale řešit to neustále zvláštními odměnami, to není systémové.

Jak daleko jsou přípravy změny loňské kompenzační vyhlášky, ve které mají být prostředky na bonifikace za podzimní vlnu covidu?

Kompenzační vyhláška za minulý rok bude zhodnocena, otevřena a případně upravena tak, aby všem subjektům poskytla adekvátní financování. Někdy v březnu nebo dubnu budou mít kolegové všechny informace, jak byla kompenzace čerpána. Pak mají možnost znovu tuto vyhlášku otevřít a doladit tak, aby maximálně kompenzovala minulý rok. Co se týká odměn nebo bonusu za nadměrnou péči, s ministerstvem financí, pojišťovnami i odbory jsme se domluvili, že nebudeme říkat, jestli jsou za druhou, třetí, nebo desátou vlnu, protože nemá cenu je počítat. Budou to odměny nebo bonifikace za rok 2020 a dále za rok 2021.

Tyto odměny budou za rok 2021 nastaveny nejen pro nemocniční zdravotníky, ale i pro zdravotníky mimo nemocnice. A bude se na nich podílet jak stát, tak i zdravotní pojišťovny.

Mezitím začalo dohodovací řízení o úhradách na příští rok. Jaké v něm má ministerstvo zdravotnictví priority nebo očekávání?

Obecně by dohodovací řízení mělo vést k dohodě, věříme, že to ani covid nezmění. Ministerstvo zdravotnictví nemá tendence do něj primárně zasahovat. Zatím jsem jednoznačně cítil vůli zúčastněných se dohodnout.

Je na stole otázka navýšení plateb za státní pojištěnce v příštích letech?

To záleží na tom, jak bude postaven státní rozpočet a jaké finance budou k dispozici. Dosud jsme v souvislosti s covidem jenom čerpali. Jak státní rozpočet, tak pojistné plány pojišťoven jsou v deficitu.

Ministryně financí bude mít v tomto ohledu určitě svoje připomínky. Budete ale jako ministr zdravotnictví o navýšení plateb žádat?

Zatím jsme se o tom nebavili. Peníze můžete chtít tam, kde jsou. Nemůžete je chtít tam, kde nejsou. Pokud mám informace ze zdravotních pojišťoven, pozitivní saldo z předchozích let se v letošním roce spotřebovává a nevydrží tak dlouho, jak jsme si původně mysleli. Mají na to vliv i kompenzace, o kterých jsme mluvili. Velké sumy za testování, za vakcíny… Víme tedy, že polštář vydrží kratší dobu, ale v letošním roce bychom si ještě mohli negativní saldo veřejného zdravotního pojištění dovolit.

A v příštím?

V příštím roce to může začít být problém a je to jedna z důležitých otázek, které teď řešíme.

Jak to bude s očkováním proti covidu u praktických lékařů?

Očkování u praktických lékařů bude možné od 1. března. Praktičtí lékaři budou zapojení do centrálního registračního systému, ale už ne pouze skrze očkovací místa. Nechci se tu pouštět do technických detailů, ale ve výsledku budou praktičtí lékaři jednak pomáhat v očkovacích centrech, a také budou mít možnost pomoci s očkováním i ve svých ordinacích.

Praktičtí lékaři se původně na centrální rezervační systém připojovat neměli. Bylo připojení na něj podmínkou, aby mohli začít očkovat v dřívější fázi?

Ano, tím se umožní pomoc praktických lékařů a ti lidé, kteří z nějakých důvodů nemohou nebo nechtějí docházet do očkovacích center, budou moci být očkováni svým praktickým lékařem, ale přitom bude zachována potřebná evidence v centrálním registračním systému. Bez té by se těžko při omezeném počtu vakcín mohlo manévrovat.


Jste spokojeni s obsahem této stránky?