Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Ministr Adam Vojtěch: Léky v Česku nejsou drahé, a proto mizí v cizině

Vytvořeno: 21. 11. 2018 Poslední aktualizace: 21. 11. 2018

Datum vydání: 20. 11. 2018
Zdroj: Novinky 
Autor: Tomáš Volf


Léky jsou v ČR v rámci Evropy relativně levné. Stát řeší problém, že distributoři léky raději vyvezou, některé pak mohou chybět v lékárnách, řekl v rozhovoru pro Novinky ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Za dodávky léků má nově ručit výrobce. 

Podle indexu Eurostatu v Česku zdražily léky oproti roku 2015 o víc než 10 procent, nejrychleji ze zemí EU. Čím takové zdražení vysvětlit, považujete tu statistiku za relevantní?

Docela nás to překvapilo. Vůbec nevíme, z čeho Eurostat vychází, neznáme jejich metodiku, chceme se jich na to zeptat. Je otázka, zda se do toho nepočítají třeba i nějaké doplňky stravy, což je úplně jiná kategorie. 

Takže nepovažujete zdražování nebo vysoké ceny léků za problém?

O ČR je obecně známo, že v rámci Evropy jsou zde léky levné. Jinak bychom neřešili problém reexportů, což je nyní hodně diskutované. Léky se nakoupí v ČR, vyvezou do jiné země a tam se prodají třeba o 30 procent dráž. Kdyby u nás byly léky drahé, tak by ty reexporty asi neexistovaly a naopak se dovážely léky ze zahraničí, což se neděje. 
V praxi to funguje podle zákona tak, že Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se při stanovení maximální ceny konkrétního léku podívá na referenční koš, který se skládá ze 20 zemí EU. Vybere tři nejlevnější země a z průměru toho se stanoví  maximální cena v ČR. Systém je nastaven tak, aby tlačil ceny dolů. Pak je tam nějaká obchodní přirážka, lékárny musejí z něčeho žít, ale i ta je regulovaná. Myslím si, že ty běžné léky máme jedny z nejlevnějších v Evropě.
Samozřejmě pokud se bavíme o kategorii skutečně inovativních léků, dodávaných do nemocnic, to je něco jiného. Takové léky někdy stojí velké peníze. To je třeba mediálně známá Spinrasa (pro pacienty se spinální svalovou atrofií). Pojišťovna se v takovém případě snaží s firmou dohodnout na nějakém limitu nebo slevě pro skupinu pacientů.

Koncem září jste nemocnicím nařídil zveřejňovat ceny, za které nakupují léky. Proč?

Za kolik nemocnice nakupují léky bylo donedávna tajné, i kvůli obchodnímu tajemství. Ministerstvo jako zřizovatel nemocnice potřebuje ty ceny znát, stejně tak i SÚKL a pojišťovny. 
Víme, že nemocnice nakupují léky za rozdílné ceny, na to upozorňoval i třeba NKÚ. Případné nesrovnalosti dosud mohly odhalit jen náhodné kontroly. Ty rozdíly samozřejmě mohou mít určitý důvod, když třeba nemocnice nakupuje řádově větší množství léku než jiná, může dostat lepší cenu. Ale chceme do toho vidět, jaké ty ceny reálně jsou.

Jak nemocnice ten pokyn plní?

Většina nemocnic ceny léků zveřejňuje v registru smluv, některé ale publikují třeba jen část smluv, u těch léků, kde jim to nezakazuje nějaká dohoda o mlčenlivosti.

Farmaceutické firmy tvrdí, že když třeba dají nemocnici množstevní slevu na konci roku a musely by to zveřejnit, tak jim to srazí ceny v jiných zemích…

Slyšel jsem ten argument. Určitou relevanci to může mít, protože zahraniční lékové agentury se samozřejmě také dívají do jiných zemí a tlačí cenu dolů. Žádný stát nechce hradit za léky více než musí. Toho se firmy obávají u některých léků, které sem dodávají řekněme o 20 či 30 procent levněji než například do Dánska, že se dánský úřad podívá na ceny v ČR a bude chtít také adekvátně snížit úhradu.

Některé farmaceutické firmy dokonce hrozily, že pokud se poruší mlčenlivost, mohly by některé léky třeba přestat dodávat. Objevily se nějaké takové problémy v praxi?  

Problémy nenastaly, protože s těmi firmami jednáme a snažíme se najít řešení vyhovující všem stranám. Tam, kde je relevantní zachování obchodní tajemství, nebudou muset být ceny veřejné, ale veškeré údaje firmy poskytnou do systému – databáze – ministerstva zdravotnictví, kam bude mít přístup SÚKL a zdravotní pojišťovny. Ten systém chceme spustit během několika týdnů. Jednání nyní dokončujeme, farmaceutické firmy jsou k tomu kroku připravené.

Lékárníci označují za velký problém reexporty, kdy kvůli vývozu některé přípravky v lékárnách chybí. Jak to chcete řešit?

Některé léky máme opravdu levné, vyplatí se je vyvážet a nejsou pak k dispozici pacientům. U některých přípravků míří na vývoz i přes 80 procent těchto léků. 
Chceme regulovat reexport jednak tím, že distributor bude moci vyvézt pouze po povolení výrobce. Dnes totiž vyvážejí léky hlavně distributoři. Výrobce takovou motivaci nemá, ten vyrábí pro celou Evropu. 
Na výrobci nově také bude povinnost, aby lék dodal do jakékoli lékárny na její vyžádání do dvou pracovních dní, pod poměrně vysokou sankcí až dvou miliónů korun.

Kterých léků je například nedostatek?

Těžko uvádět konkrétní příklady, průběžně se to stále mění, jsou to řádově jednotky léků. Problém může být třeba u některých lékáren v menších městech, i když jinde ten lék je dostupný. Chceme aby takto byla dostupnost zajištěna po celé republice.
Vedle reexportu to může být způsobeno třeba problémy ve výrobě. To je například nyní Tamoxifen pro onkologické pacientky. Výrobci by pro takové situace měli držet určité zásoby.

Toto zpřísnění povinností pro výrobce léků znamená upravit zákon?

Ano. Intenzivně na tom pracujeme, novelu zákona o léčivech chceme předložit do konce roku. Budeme tlačit na to, aby se to příští rok podařilo schválit co nejrychleji. Inspirujeme se slovenským modelem, kde podobný systém funguje a jsou s ním spokojeni.

 


Jste spokojeni s obsahem této stránky?