Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Ministr Adam Vojtěch byl hostem pořadu Události, komentáře na ČT24

Vytvořeno: 20. 8. 2018 Poslední aktualizace: 20. 8. 2018

Datum vydání: 17. 8. 2018
Zdroj: ČT24


Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil stávkovou pohotovost. Požaduje 10% růst platů pro všechny v oboru. Argumentuje tím, že vláda to dřív slíbila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch to odmítá, platy ve zdravotnictví podle něj vzrostly za čtyři roky skoro o třetinu. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor 
——————– 
Ve studiu jsou Dagmar Žitníková, šéfka Odborového svazu zdravotnictví. Dobrý večer. 

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR 
——————– 
Dobrý večer. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor 
——————– 
A spoludržitel rezortního rekordu v počtu ministrů od roku 1989, 22. porevoluční ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Dobrý večer. 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/ 
——————– 
Dobrý večer. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor 
——————– 
Tváříte se, že jste pyšný na to, že jste spoludržitel tohoto rekordu. Je to zajímavý rekord mimochodem. 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/ 
——————– 
Spíš smutný, bych řekl. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor 
——————– 
Ale o tom to dneska nebude. Paní Žitníková, proč jste vyhlásili stávkovou pohotovost? 

Protože požadujeme, aby pan premiér a potažmo tady pan ministr splnili slib, který byl dán vlastně panem premiérem v době, kdy byl ve vládě Bohuslava Sobotky v roce 2016, že se třikrát po sobě zvýší platy a mzdy v nemocnicích o 10 %. 

Na druhou stranu to byla přece jenom trošku jiná politická situace, jiná politická konstelace. Proč by ty sliby měly být dodržovány ve chvíli, kdy došlo k volbám, došlo k úplně jinému převrácení na politické šachovnici? 
My jsme na to tehdy upozorňovali a pan premiér Babiš nám sdělil, že když on bude ve vládě, pan Sobotka také a pan Bělobrádek také, takže dodrží ten závazek a ten slib. 

Tak pan Sobotka už tam není, pan Bělobrádek také ne, ale dobře, chápu, že vás to zajímat nemusí. 
Pan Babiš ano. 

Jak jste myslel, pane ministře, vy ten výrok, že odbory mají vyjednávat v nemocnicích a ne vyhlašovat stávkovou pohotovost? 
Tak je třeba říci, jak funguje financování zdravotnictví. Tady proběhlo … 

Ne, prosím žádnou přednášku. Odpovězte na otázku. 
Ale nemocnice dostaly peníze v rámci dohodovacího řízení, jak se dohodly s pojišťovnami, pro příští rok 13 miliard navíc. To je fakt. A odbory nyní by měly jednat zkrátka s jednotlivými řediteli, protože každá nemocnice a každý ředitel má trošku jiný problém a my nechceme právě to plošné navýšení. My chceme, aby si to ředitel rozhodl a myslím si, že od toho jsou odbory, aby pak jednaly o těch platech. 

A to už myslím, že odbory si samy rozhodnou, s kým budou jednat, co budou dělat. To je zase věc, do které asi vláda nemá co mluvit. Nicméně, když budeme tedy konkrétní a budeme se bavit o číslech. Paní předsedkyně, za čtyři roky vzrostly platy skutečně skoro o třetinu. To je ten hlavní argument vlády. Moje logická otázka je, proč tohle nestačí? 
Protože v těch nemocnicích je ta práce extrémně náročná a ten obrovský nárůst těch platů byl na základě dohody, která byla právě na té nejvyšší politické úrovni. 

Promiňte, já myslím, já myslím, že o náročnosti práce ve zdravotnických zařízeních asi pochybuje málokdo, ale přece jenom ty platy opravdu rostly, rostly velmi výrazně. To asi nepopřete. 
Ale minimální mzda vzrostla taky o 40 %. 

Takže tím pádem to není v pořádku, mělo to vzrůst mnohem víc podle vás tedy?
My jsme byli dohodnutí, že to vzroste jednorázově o 30 %, protože v tom roce 2016 nám bylo sděleno, že není tolik finančních prostředků, aby to bylo 30 % jednorázově, že to bude rozloženo do tří let, třikrát 10. 

Vláda něco slíbila. Proč to má být tedy teď jinak, pane ministře? Ať už v jakékoliv politické konstelaci. 
Já jsem skutečně u těch jednání tehdy nebyl. 

To jsem čekal, že řeknete, ale vláda něco slíbila, ptám se, proč to má být jinak? 
Já vím, ale teď jsem já ministrem zdravotnictví a proběhla tady nějaká dohoda, jak říkám, v rámci všech nemocnic, které podepsaly dohodu se zdravotními pojišťovnami o tom, jak bude hrazena péče. Nemocnice dostanou 13 miliard korun a my jsme řekli, a to akceptujeme, že chceme podpořit směnný personál. Směnný personál dostane plošně navýšení minimálně o 15 %. 

K tomu se dostaneme. Mě zajímá teď čistě formálně, proč tedy vláda nedrží ten předchozí slib? To mě zajímá. Na to se ptám. 
Ale já jsem ten slib skutečně nedal a myslím si, že i paní předsedkyně to ví a já respektuji to, jak se dohodly nemocnice v rámci dohodovacího řízení. 

Vy respektujete to, jak se dohodl někdo, ale nerespektujete to, jak někdo něco slíbil. 
To je velmi složité. Skutečně já jsem tehdy nebyl ministrem zdravotnictví. 

Jistě, ale tak bývá zvykem, že nový ministr nějakým způsobem buď zcela jasně zruší to, co řekl ten jeho předchůdce, anebo dodržuje to, co ten předchůdce domluvil nebo tak to nebývá? Možná jsem idealista, omlouvám se. 
Je třeba říci, že za péči a za dostupnost péče odpovídají zdravotní pojišťovny, potažmo ony nemocnice, a pokud nemocnice si něco dohodly, tak my jako ministerstvo zdravotnictví to respektujeme. 

Premiér Babiš a koneckonců myslím, že i pan ministr Vojtěch argumentovali tím, že do českého zdravotnictví má tedy teď jít rekordních 320 miliard. Je to objem, který umožňuje navýšení platů, jak říká pan premiér, všem zdravotníkům, a to až o 10 %. Odměňování však bude cílené tam, kde je to nejvíce potřeba. Proč vám toto, to neplošné, nezní logicky, paní předsedkyně? 
No, protože ona to není až tak úplně pravda. Vlastně ty nemocnice dostanou na úhradách ze zdravotního pojištění navýšení úhrad o 5 % a těch 5 % na 10% navýšení v mnoha nemocnicích nestačí. Když ta nemocnice má 70 % objemů mzdových nákladů, tak s 5 % navýšení úhrad nezvýšíte platové tarify o 10 %. 

Tomu rozumím, ale ptám se, proč vám nezní logicky to, že to prostě pro všechny nebude stejně, že to prostě pro všechny nemůže být stejně. 
No, ono to nikdy nebylo stejně, ani s těmi platovými tarify, protože každá, vlastně každý ten zaměstnanec dostal ten svůj tarif podle toho, co dělá, podle náročnosti té profese, podle délky praxe, takže ten náš požadavek na plošné navýšení není tak, že my chceme pro všechny stejně. To je velká, velká demagogie a navíc ten tarif tvoří jenom 60 % vlastně z příjmů těch zdravotníků a ostatních zaměstnanců. 

Na druhou stranu, když i pan premiér říká, že to umožňuje navýšení platů všem zdravotníkům, a to až o 10 %, tak se stejnou logikou se, pane ministře, vás ptám, jen s obráceným znamínkem, proč se to tedy všem o těch 10 % nenavýší? 
My si myslíme, že to není správná cesta. My si myslíme, že každá nemocnice je trošku jiná a já ty nemocnice objíždím a vím, že zkrátka ředitelé, a my jsme jednali s řediteli nemocnic, chtějí ty nemocnice sami lépe řídit. A pokud my jim takto direktivně řekneme: „Dejte plošně všem stejně, stejný nárůst,“ tak se tam vůbec neprojeví například nějaká motivace, kvalita. 

To, že každá nemocnice je jiná, to asi je úplně jasné. Na druhou stranu, kdo rozhodne o tom, kde se má navyšovat víc, kde méně? Proč by měli odboráři věřit, že to bude spravedlivé? Pokud by se mělo dát všem plus mínus stejně, tak by asi nikdo nemohl nic namítat. 
Je třeba říci, když se podíváme, a my jsme to dneska publikovali, například data za minulý rok, že ředitelé, a odboráři někdy říkají, že skutečně ředitelé jim nechtějí navýšit a tak dále, ta fakta jsou jiná. Za minulý rok například v nemocnicích akutní lůžkové péče se pro sestry navýšily platy o 13 %, což je ještě víc než těch 10. Takže myslím, že ředitelé velmi dobře vědí, a na tom je to vidět, že sestry chybí a přidali jim ještě navíc nad těch 10 %. 

Michal teď bude tak laskav a řekne nám, jak to vlastně s těmi platy a s růstem platů ve zdravotnictví je. Máš slovo. 

Michal KUBAL, moderátor 
——————– 
Velmi rád. Průměrné platy lékařů od roku 2011 vzrostly ve státních nemocnicích o víc než 30 tisíc korun měsíčně. Třeba průměrný plat lékaře ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové byl loni 91 tisíc hrubého. Zdravotní sestra tady pobírala v průměru něco přes 37 tisíc a nižší zdravotnický personál, jako třeba sanitáři, necelých 25 tisíc. O něco nižší platy než ve státních nemocnicích mají doktoři v některých krajských zařízeních. Třeba v Liberci loni pobírali lékaři v průměru skoro 83 tisíc, zdravotní sestry 37 tisíc a sanitáři necelých 23 tisíc hrubého. Paní Žitníková, pokud se podíváme na částky u zdravotních sester, jsou vyšší, než je průměrná mzda, nikoliv medián, ale průměrná mzda. Od roku 2010 vzrostly zhruba o 10 tisíc. Navíc i premiér přiznává, že u sester, které pracují ve směnném provozu, mají nárok ještě na další navýšení. Takže meziročně ten nárůst by mohl činit až 15 %. Není toto podle vás důstojná a odpovídající výše platu? 

No, problém je v tom, že to dostanou jenom některé sestry. Nedostanou to třeba sestřičky, které pracují v ambulancích, nedostanou to sestřičky, které pracují třeba na operačních sálech, které pracují na odděleních, kde se uspávají pacienti. 

Pan premiér říká, že podle něj je ten největší problém nebo ten nejpalčivější právě u těch sester, které pracují v tom takzvaném směnném provozu. To nezní logicky? Já nejsem odborník na zdravotní péči, já se ptám. 
Ne, ne, ne, ono to tak nefunguje. Prostě tady je velký předpoklad toho, že když přidáte někde v jednom segmentu, tak ti lidé z toho druhého segmentu se sbalí a půjdou do toho segmentu, kde je víc peněz a budou vám teď chybět sestry v ambulancích. Prostě to zdravotnictví nefunguje na základu … 

Já myslím, že Michal tu otázku myslel trošku tak, že proč vám tohle nepřipadá jako ten signál, že vláda ty věci bere vážně, že to chápe, že to vidí.
Ale my jsme panu ministrovi poděkovali za ten příplatek. My jsme spokojení s tím, že se příplatek za směnnost zvýší, ale chceme, aby dostali ty peníze i ti ostatní. 

Zároveň jste ale ho hned osočili z toho, že by měl o stejnou sumu zvyšovat plat i všem profesím nelékařských zdravotních pracovníků. To jste dodali v podstatě jedním dechem. 
Ano, ano, to je pravda a také chceme, aby se ty platy zvýšily třeba na zdravotnických záchranných službách, protože když plošně nezvýšíte platy, záchranné služby jsou financované úplně jinak, tak tam je vysoký předpoklad, že nedostanou vůbec nic. 

Proč vám tohle nezní logicky, pane ministře? Záchranky, nelékařské zdravotnické profese, proč tam se také nebude zvyšovat? 
No, záchranky pro příští rok dostanou navýšení taktéž 5 % na úhradách, což je třeba říci, že v posledních letech vůbec nedostaly, protože v posledních letech ty peníze byly směřovány z drtivé většiny do nemocnic. A my nemáme jenom nemocnice, máme 14 segmentů – záchranky, domácí péči a tak dále. Už i toto velké zvýšení těch sester, například v tom směnném provozu, znamená, že třeba sestry v domácí péči, což je velmi taky důležitý segment, berou řádově nižší částky než sestry v těch nemocnicích. Takže to, o čem mluví paní, paní předsedkyně vlastně, bohužel, pokud bychom ještě navýšili takto plošně více, tak by skutečně vedlo k tomu, že z těch ostatních segmentů ty sestry budou odcházet pouze do nemocnic. 

Kde je ale řečeno, že ta sestra, která je v tom směnném provozu, opravdu by měla být více ohodnocena? Já si to netroufám hodnotit, ale, ale že má náročnější profesi než třeba sálová sestra nebo ty sestry, o kterých teď mluvila před chviličkou paní Žitníková. 
Ale já musím říci, že to navýšení příplatku za směnnost chtěly samy odbory. Takže oni sami chtěli tu diferenciaci, protože říkali, že ten problém je největší právě v tom směnném provozu. 

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR 
——————– 
Ano, ale my jsme současně počítali s tím, že se těm ostatním zvýší ty základní tarify o těch 10 %, a to nejenom sestrám, ale také třeba kuchařům, uklízečkám a prostě všem zaměstnancům, protože všude je dnes na trhu práce nedostatek těch zaměstnanců. Chybí vám lidé ve všech profesích v těch nemocnicích. Takže to je prostě to druhé, kdy my jsme opravdu počítali s tím, že ten pan premiér ten slib dodrží, pan ministr si ho vezme za svůj a že vlastně se zvýší nejenom ty příplatky za směnnost, ale že také dojde k tomu, že ten zbytek toho personálu a ti, na které nevyjde ten příplatek za směnnost, dostanou právě těch 10 %. 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/ 
——————– 
Já si myslím, že ti, na které nevyjde příplatek za směnnost, tak bezesporu navýšení dostanou. Ten prostor tam zkrátka je. Ty nemocnice dostanou 5% nárůst a podle těch propočtů, které máme, a jednání i s řediteli nemocnic, skutečně ten prostor tam pro navýšení je a to je právě na odborech, aby jednaly s řediteli o tom navýšení. 

Jak už jsme říkali, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, tedy vyhlašuje stávkovou pohotovost. Je to možná předstupeň nějakého dalšího protestu. Rozhodně by to nebyl, Michale, první protest ve zdravotnictví od roku 1989. 

Michal KUBAL, moderátor 
——————– 
Jednoznačně by nebyl, Jakube, protože Česko pamatuje už víc než dvacítku podobných zdravotnických protestů. Čtyři největší. První velkou lékařskou stávku zažilo Česko už skoro před 23 lety, koncem roku 1995. Lékařský odborový klub pod vedením Davida Ratha, to jméno si, prosím, zapamatujme, svolal před ministerstvo zdravotnictví tisíce lékařů, kteří požadovali vyšší platy. O necelých pět měsíců později na Václavském náměstí demonstrovalo zhruba 16 tisíc zdravotníků ze 130 nemocnic, opět kvůli nízkým mzdám. Chod nemocnic ani v jednom případě ohrožen nebyl. Na jaře roku 2006 uspořádali soukromí lékaři a lékárníci několik protestů proti vyhláškám Davida Ratha, v té době už ministra zdravotnictví. Úsporná opatření, hlavně podle praktických lékařů, omezovala péči o pacienty. Největší porevoluční zdravotnický protest uspořádal od května 2010 do února 2011 Lékařský odborový klub pod názvem Děkujeme, odcházíme. Do konce roku 2010 podala výpověď skoro čtvrtina z celkových 16 tisíc lékařů, nakonec ale neodešli. Ministerstvo se s odbory dohodlo a stát přidal doktorům na platech pět až osm tisíc korun měsíčně. Dohoda stanovovala růst platů v dalších letech. Odbory později vládu kritizovaly, že v dalších letech to porušila. 

Paní předsedkyně, pane ministře, pojďme už teď opustit čísla, opustit navyšování a bavme se teď o tom možném, možném protestu. Kam v něm chcete zajít, paní předsedkyně? Jak daleko? 
No, my vlastně … 

Stávková pohotovost je jeden krok. Očekávám, že nějaký další krok by pak mohl následovat. Ptám se, jaký bude následovat? 
Ten krok, který bude následovat, je ten, že my vyzveme naše členy, stejně tak jsme dohodnuti s Lékařským odborovým klubem a s Profesní a odborovou unií zdravotnických pracovníků, to jsou tři odborové organizace, které vlastně působí v celém sektoru zdravotnictví, aby zaměstnanci v nemocnicích dodržovali Zákoník práce, to znamená aby nesloužili přesčasové služby. Myslím si, že je to naprosto regulérní. A také budeme chtít do těch nemocnic poslat například inspektoráty práce. Ta situace v těch nemocnicích je kritická. 

Promiňte, to je ten protest? Já se ptám na to, jestli se mají čeští, české zdravotnické … 
Pokud by se v českých nemocnicích dodržoval zákon, tak české nemocnice se dostanou do obrovských problémů. 

Čili není to předstupeň nějaké stávky nebo nějakého dalšího, třeba masivnějšího protestu? Na to se ptám. Tam směřuje má otázka. 
Masivnější protest, masivnější protest, pokud bude nutný, tak budeme koordinovat právě se všemi těmi odborovými subjekty. Je už na tom shoda a dohoda. 

Na druhou stranu se stávkovou pohotovostí nesouhlasí třeba Koalice soukromých lékařů, Sdružení soukromých gynekologů. Oni tvrdí, že z vaší strany je to politický nátlak ve snaze zvrátit výsledky dohodovacího řízení o úhradách. Prosím váš komentář. 
Já nevím, na koho bych měla politicky působit. Já nejsem členka žádné politické strany. V podstatě ve vládě … 

Působíte na politiky, třeba na pana ministra. 
Na pana ministra určitě se budu snažit působit, to ano, ale, ale prostě jako říct, že je to politické. To vždycky říkal pan ministr Heger, když už nevěděl kudy kam, že prostě působíme politicky. My působíme za každé politické strany, snažíme se vyjednávat s jakoukoliv politickou reprezentací, ale když prostě je problém a naši členové nás pověří, abychom ten problém řešili a hledá se nějaké řešení a cesta, tak ho řešíme. 

Kam to vláda tentokrát nechá dojít? 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/ 
——————– 
Já nevím, kam to nechá dojít, ale mně to přijde skutečně až absurdní. Protože když se podíváme na ty stávky, o kterých tady byla řeč, tak tam šlo o nějaká úsporná opatření a tak dále, škrty. Tady ta situace je naprosto jiná. Příští rok skutečně půjde do českého zdravotnictví nejvíce peněz v historii. 

Říkal jsem, prosím, nechme už peníze, nechme už peníze. Mě zajímá, co vláda udělá ve chvíli, kdy tedy ty protesty budou někam pokračovat, jestli jste ochotni ještě nějak ustupovat, nebo jestli takhle je to dané? 
Ale my nemůžeme už nikam ustupovat, protože my jsme rozdělili nebo respektive v rámci dohodovacího řízení mezi 14 segmenty a zdravotními pojišťovnami se rozdělilo 20 miliard. Ty jsou rozděleny, ty jsou v úhradové vyhlášce a takto jsou nastaveny úhrady pro příští rok. Tam už zkrátka prostor … 

Tam už změna žádná není možná? 
Není tam prostor ani už si myslím podle práva. 

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR 
——————– 
Já si myslím, že změna možná jako je. Kde je vůle, tam je i cesta. A samozřejmě, třeba když se vyplácel ten příplatek za směnnost minule dotačním systémem, tak pokud by došlo třeba tady k tomu, tak je možné ty čtyři miliardy využít právě na to 10% zvýšení platů. 

Prosím o rychlý komentář pana ministra. 
Jak říkám, můžeme samozřejmě jednat o čemkoliv, ale těch 20 miliard je rozděleno a pro nás zkrátka takováto situace je a my ji respektujeme. 

Oběma vám děkuju, že jste přišli do dnešních Událostí, komentářů. Díky za návštěvu a na shledanou. 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/ 
——————– 
Na shledanou. 

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR 
——————– 
Na shledanou.

 


Jste spokojeni s obsahem této stránky?