Ministr Adam Vojtěch byl hostem čtvrtečního vydání pořadu Události, komentáře

Datum vydání: 29. 8. 2019
Zdroj: ČT24

Pětapadesát tisíc lidí a krachující klíčová nemocnice v Rumburku. Tak vypadá zdravotní péče ve šluknovském výběžku. Podle ministerstva zdravotnictví lidi můžou jezdit třeba do Děčína nebo nově přes hranice – do Německa.

Iva ONDEČKOVÁ, primářka neurologie, Nemocnice Děčín
Záchranka přiváží stále víc pacientů z výběžku. Musí zůstávat v nemocnici v Děčíně a tím je tlak na lůžka.

Zdeněk VLK, manžel pacientky
Ta nemocnice u nás chybí nahoře, že jo, do Děčína na kontroly, všecko řešit přes Děčín a děti mám doma, že jo, takže je to těžký, no.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A ministr zdravotnictví Adam Vojtěch je naším prvním hostem. Dobrý večer vám přeju.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
Dobrý večer.

Těžko byste mi asi záporně odpověděl na otázku, jestli i lidé v odlehlých oblastech, zejména tedy v pohraničí, budou mít zajištěnu kvalitní zdravotní péči. Tak se zeptám trošku jinak. Je v plánu, řekněme, v horizontu 2 let, že by se některá z nemocnic ve šluknovském výběžku uzavřela?
Určitě nikoliv, protože my jsme tu situaci samozřejmě řešili v posledním půl roku velmi intenzivně i se zdravotními pojišťovnami, které ze zákona odpovídají za dostupnost péče a došli jsme k závěru, že skutečně bez nemocnice v Rumburku, potažmo je tam ještě nemocnice ve Varnsdorfu, tak není možné tu péči ve šluknovském výběžku poskytovat, byť dnes máme memorandum o přeshraniční péči, ale to je pouze doplněk.

To je jenom doplněk, to znamená, že se nechystáte, nebo nepřipravujete si půdu proto, že by náhodou k něčemu takovému v dalších letech došlo.
Určitě ne. Já jsem to opakovaně říkal i právě při tom podpisu memoranda, že to nemá nahradit rumburskou nemocnici, je to skutečně doplnění dostupnosti péče pro lidi, kteří bydlí v příhraničí a mají na dohled nemocnici v Sebnitzu 10 kilometrů, tak je pro něj logisticky lepší jet přes hranice, než třeba 40 kilometrů do Rumburku. Ale rumburská nemocnice by měla být zachována.

Budete zachraňovat zuby nehty.
Ano.

Jak se tam domluví?
Já jsem sám navštívil tu nemocnici, na každém oddělení je minimálně jeden český lékař, oni tam jsou často třeba i 20 let, už pracují, takže tam v tom směru by neměl být problém z hlediska komunikace…

24 hodin denně 7 dní v týdnu je tam jeden český lékař, aby opravdu byla zajištěna ta péče i po této stránce, po té stránce…
Někde je jich i více. Zhruba v Sebnitzu pracuje asi 35 lékařů, z toho třetina jsou Češi. Já myslím, že v tomto směru se to dá nastavit. Také nemůžeme čekat, že těch pacientů budou nějaké tisícovky. My si myslíme, že to skutečně bude v nějakých výjimečných případech, ale proto já říkám znovu, že nemá to být náhrada, má to být pouze doplnění, ale…

Dobře, ale zároveň jste i připouštěl, že pro někoho, kdo bydlí opravdu 10 minut od Sebnitzu, že je to daleko přívětivější varianta, než se trmácet někde, dejme tomu, po České republice. Dokážete si představit, kdybyste měl dítě, že byste ho tam dal do péče i s tou jazykovou bariérou?
Zrovna v Sebnitzu není dětské oddělení, takže tam je to trošku…

Tak můžeme vybrat jiný příklad, dejme tomu, že jste žena rodička a jedete tam rodit a jste v pohodě s tím, že byste…
Ona tam není tedy ani porodnice, ale to je jedno, nechci vás chytat za slovo, ale já vám rozumím. Já si myslím, že v tomto směru může, může fungovat, ale znovu říkám, já si myslím, že se tady nebavíme o tom, že 50 tisíc lidí ve šluknovském výběžku bude využívat tu péči. Je to v nějakých výjimečných případech, neodkladné péče, ale chci ujistit všechny, že naším cílem je zachovat hlavně rumburskou nemocnici, tak nemocnice musí fungovat, teď je v insolvenci, ale všichni jsme, já jsem tu nemocnici také navštívil v Rumburku, všichni jsme se shodli na tom, i insolvenční správkyně, že ji chceme zachovat do budoucna.

Jaký tedy očekáváte zájem od lidí, když jste zmínil, že je to jenom doplňková služba a že ne všichni asi pravděpodobně ze šluknovského výběžku budou právě do Sebnitzu jezdit?
Uvidíme v té praxi, teď to je velmi těžko predikovatelné, ale…

Zase na druhou stranu, když chcete, nebo když iniciujete takové, takovou přeshraniční spolupráci, tak asi musíte mít nějakou představu, pro kolik lidí, dejme tomu, to bude pozitivem?
Tak určitě se bavíme o té skutečně příhraniční oblasti, což jsou v řádu tisícovek lidí, kteří tam žijí a kteří by to mohli využívat, samozřejmě ne všichni mají zdravotní problémy, ale my jsme na základě toho memoranda vytvořili vlastně mezistátní komisi, kde jsou jak zástupci Saska, tak zástupci českých zdravotních pojišťoven ministerstva zdravotnictví a my tu situaci budeme pravidelně vyhodnocovat a přijímat opatření, která budou potřeba.

Takže tam může přijet prakticky jakýkoliv pacient z České republiky, jak to bude v praxi fungovat?
Ano, jakýkoliv pacient…

Ukážu jenom průkazku zdravotní pojišťovny a tím pádem mě ošetří.
Například i turista, který třeba bude právě ve šluknovském výběžku a měl by nějaký zdravotní problém, byl by v tom příhraničí…

Nebude nic platit na místě, žádná eura si s sebou nemusí brát, to je všechno zařízeno na základě té kartičky zdravotní pojišťovny?
Přesně tak. A budou jasně vydefinovány ta péče, která bude takto hrazena ze strany české zdravotní pojišťovny.

To už potom půjde mezi těmito dvěma institucemi…
Přesně tak.

A mezi s sebou. Dočetla jsem se ale, že údajně se do té spolupráce zapojilo 7 pojišťoven, to znamená, že na asi pro každého, kdo by měl nějakou jinou pojišťovnu, by to fungovalo?
U nás máme 7 zdravotních pojišťoven, takže by to neměl být problém. Právě je tam i největší VZP. VZP je vlastně v tom šluknovském výběžku, má skutečně drtivou většinu pojištěnců, takže bylo klíčové ji do toho zapojit. Ta vlastně iniciovala vůbec toto memorandum nebo společné prohlášení a zbytek vlastně 6 pojišťoven, které jsou menší a mají tam třeba méně pojištěnců, tak také souhlasí. Takže všech 7 zdravotních pojišťoven bude tuto péči takto hradit a na tom jsme se dohodli.

Co nabídnete recipročně Němcům?
V zásadě to samé. Nemá to být jednosměrka. My jsme se bavili právě se saskou ministryní, paní Klepsch o tom, že třeba Němci mohou využívat služby některých specialistů, které nemají právě třeba na té německé straně a jsou naopak v České republice a zase recipročně právě budou toto hradit německé pojišťovny. Ono my už máme určité příklady, řekněme, dobré praxe, z mých rodných jižních Čech například, kde takto funguje spolupráce s Gmündem, kde máme Česko-rakouské zdravotnické centrum, anebo naopak na jižní Moravě zase nemocnice ve Znojmě ošetřuje rakouské pacienty, takže já si myslím, že to je taková ta výhoda…

Takže to budete potenciálně rozšiřovat i do jiných částí České republiky?
Určitě ano. Já si myslím, že to je výhoda. Členství v Evropské unii. Nemáme žádné hranice. Zdraví také nezná hranice. Takže proč toto nevyužít, pokud skutečně ti lidé v tom příhraniční bydlí a mají nemocnici na dohled.

Stát už rok nabízí dotaci pro ordinace praktiků nebo zubařů, kteří se přesunou do odlehlejších regionů. Váš úřad na konci května oznámil, že se takto podařilo od ledna motivovat 5 zubařů a 12 praktiků, pokud mám správné informace. Určitě z pohledů místních, v jejichž sousedství lékaři usadili, to je dobrá zpráva, ale obecně celorepublikově ten zájem splnil vaše představy?
Já si myslím, že určitě je to velmi pozitivní, protože ten zájem je čím dál tím větší. My jsme vlastně ten program spustili před relativně krátkou dobou a jak u praktiků, tak u stomatologů skutečně ten zájem se zvyšuje o ty dotace, takže z mého pohledu to plní to, co jsme si předsevzali, že skutečně cílíme na podporu těch odlehlých regionů, že nedáváme dotace do Prahy, kde samozřejmě ten problém není takový, ale skutečně do příhraničních oblastí a je o ně zájem.

Můžeme si tedy kvantifikovat, co přesně všechno splňuje parametry oblasti s nedostupnou péčí?
Je to oblast, kde pojišťovny opakovaně nemohou najít vlastně žádného lékaře, se kterým by mohli uzavřít smlouvu. Je tam celá řada parametrů z hlediska i časové a místní dostupnosti těch služeb, že nikde v okolí není zkrátka žádný obdobný poskytovatel. A takto máme vlastně nastavená kritéria. A pokud ta lokalita těchto několik kritérií splňuje, tak pak tam bude cílit právě ona dotace.

A to platí i třeba pro Ústí nad Labem, nebo Písek, nebo Českou Lípu, tedy krajská okresní města?
Bohužel ano, v některých těch případech skutečně se to dotýká třeba i některých větších měst, kde je problém s tou primární péčí.

Protože tam ty dotace taky směřovaly právě…
To je skutečně vyhodnoceno velmi pečlivě ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a je pravdou, že i někde tyto menší města mají problém s dostupností, že tam třeba mají praktického lékaře, ale potřebovali by dalšího.

A nechybí lékaři vlastně i paradoxně ve velkých městech, protože tam je zase daleko více obyvatel a ne všichni se třeba ke svému, k nějakému praktikovi, k zubaři dostanou, protože jich je nedostatek. Co budete dělat s tímto problémem?
Je to skutečně otázka individuální. V každém regionu ta situace je jiná. My máme udělanou mapu, máme tu skutečně všechno zmapované velmi dobře. A o čem hovoříte, že skutečně v některých případech to můžou být některá i menší města, nemusí to být pouze vesnice, někde v příhraničí a proto to takto vlastně máme nastaveno, to znamená, není to tak, že podporujeme jenom, řekněme, v uvozovkách vesnické lékaře, ale zkrátka tam, kde ten lékař chybí, tak tam tu dotaci jsme připraveni poskytnout.

Pojďme se dotknout ještě dalšího tématu, a to se týká spalniček. Světlana má pro nás informace.
Česko už totiž nepatří mezi země s vymýcenými spalničkami. Status mu odebrala Světová zdravotnická organizace, stejně jako Velké Británii, Řecku nebo Albánii. Zeměmi, které už naopak mají spalničky pod kontrolou, se staly Švýcarsko a Rakousko. Počet nemocných v Česku rapidně stoupl za posledních 9 let. Ještě v roce 2010 lékaři nehlásili žádný případ. Za necelých 8 měsíců letošního roku už to ale bylo 585 nemocných, což je víc než dvojnásobek vlastně těch nakažených za celý loňský rok. A teď detailnější pohled do statistik. Nejvíc případů nahlásili lékaři 22. března, celkem 59, 20 z nich bylo v Praze. Poslední data jsou z 23. srpna, kdy jsou známé 4 případy, 2 z toho v Ústeckém kraji. Počet nakažených spalničkami ale roste po celém světě. Nejen v Česku. Jen během letošního prvního pololetí už bylo v Evropě víc nemocných než za celý loňský rok.

Pane ministře, počet nemocných sice roste všude v Evropě, ten status byl třeba odebrán i Velké Británii. Ale i tak, jak tuto zprávu vy sám vnímáte?
Tak bezesporu negativně. Myslím si, že z toho asi nikdo nemůže být úplně nadšený. Na druhou stranu pravdou je, když se podíváme na ty aktuální čísla, že se nám daří se spalničkami bojovat, protože to, o čem bylo hovořeno, o počtu spalniček, tak bylo zejména v té době, řekněme, toho největšího vrcholu, což bylo někdy na jaře. Dnes už ta incidence, to znamená výskyt nových případů, je buď nulová nebo jeden, dva případy týdně.

To znamená, že se problém sám od sebe vyřeší.
Tak my jsme přijali celou řadu opatření. My jsme uložili například, aby se zdravotníci očkovali v nemocnicích, kde samozřejmě ten kontakt s pacientem je největší. Hasiči udělali určitá opatření, policisté. Já myslím, že i otázka toho, že se o tom začalo hovořit, tak hned vlastně jsme získali zpětnou vazbu, že je mnohem větší zájem o to nechat se očkovat. Takže ono i někdy tyto krizové situace pak mohou paradoxně vést k dobrým závěrům, že lidé si uvědomí, že to skutečně má smysl a…

Dobře. Ale předpokládám, že se spalničky staly mediálním tématem, takže to pro vás v žádném případě nekončí, že budete třeba přistupovat i k nějakým dalším opatřením. Jaká to budou?
Určitě nikoliv. My máme i speciální dnes web ohledně spalniček, kde jsou i vyvraceny různé mýty, protože to je, o čem hovořila Světová zdravotnická organizace, my dneska čelíme desinformacím na internetu, který je bezbřehý…

A vy si myslíte, že lidé přijdou k počítači a naťukají si tam vaše stránky a budou se informovat o spalničkách, není to málo přece jenom.
Tak já si myslím, že řada lidí dnes hledá informace na internetu, takže myslím si, že to není skutečně něco, co bychom neměli dělat.

Ale jestli je to dostatečně proaktivní pro ty lidi?
Určitě, určitě ano, ale je to i o tom, samozřejmě o tom mluvit, říkat, že to je nutné bavit se o tom veřejně, aby skutečně jsme stále vyvraceli ty mýty. My máme dnes povinné očkování, někdo mi dnes říkal, proč není u nás očkování povinné, u nás už očkování proti spalničkám je povinné celou řadu let, desítky let, takže není to tak, že bychom legislativně měli nějaký problém. U nás, na rozdíl třeba od Slovenska, které tento zákon přijalo nedávno, ale my musíme spíše…

Vy si tedy vysvětlujete, že proočkovanost celkově klesá?
Přesně kvůli těm desinformacím, které bohužel se šíří, jsou to různé zkrátka polopravdy, že očkování způsobuje autismus a podobně. A proti tomu můžeme bojovat, ale musíme bojovat ale pouze tím, že je budeme vyvracet, tam v tomto směru je to velmi složité. A samozřejmě v případě, že rodiče odmítají systematicky nechat očkovat dítě, které je vhodné k očkování, pak zákon umožňuje i uplatňovat sankce a v řadě případů už k tomu třeba krajské hygienické stanice přistoupily.

A to budete nějakým způsobem rozšiřovat ještě, budete třeba přistupovat k tvrdším sankcím?
Tak teď aktuálně vycházíme ze těch sankcí, které jsou v zákoně, kde…

Ano, ale já se ptám do budoucna, kdyby náhodou opět tento problém nabral na obrátkách a vy jste si s ním nevěděli rady, sám jste dnes několikrát zopakoval, že ty sankce by byl případně také jedním z řešením, jednou variantou, to znamená, že se ptám, jestli třeba v tomhle tom ohledu budete tvrdší, budete to více vyžadovat?
Myslím si, že v tuto chvíli není nutné ty sankce zpřísňovat. Ta sankce je asi až 10 tisíc korun, což si myslím, že je poměrně silná sankce pro toho rodiče. Takže myslím si, že je to o tom není. Znova říkám, myslím, že ta situace se v tuto chvíli stabilizovala, ten seznam, o kterém hovoříme, tak se mění každý rok. Já věřím tomu, že pokud udržíme ten stav, kdy dnes vlastně nejsou žádné nové prakticky případy spalniček, takže bychom zase z toho seznamu mohli být vyňati a naše země by mohla být bez spalniček, ale samozřejmě je to tom, že musíme všichni pro to něco udělat. A já si myslím, že to je skutečně o té osvětě zejména vysvětlovat a vyvracet stále ty mýty, které se bohužel šíří.

Říká ministr zdravotnictví. Děkuju vám za návštěvu u nás ve studiu. Na shledanou.
Díky za pozvání.