Komentář ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha pro deník Lidové noviny

Datum vydání: 28. 8. 2019
Zdroj: Lidové noviny
Autor: Adam Vojtěch

Winston Churchill za svou kariéru několikrát prohlásil: „Demokracie je ten nejhorší způsob vlády, jaký znám. Až na to, že neexistuje žádný lepší.“ Stejně tak by dnes možná popsal diskutovaný parametr QALY, s pomocí kterého se posuzuje, zdali bude nový lék hrazen z veřejného zdravotního pojištění, či nikoliv. Rok života v plné kvalitě neboli QALY, vycházející z anglického Qualityadjusted Life Year, který představuje zjednodušeně řečeno rok života v perfektním zdravotním stavu, přináší rozporuplné názory a vyvolává vášnivé debaty. Jedná se však o nejpoužívanější parametr při tvorbě analýz nákladové efektivity, které slouží jako podklad pro získání úhrady nových léčivých přípravků přicházejících na trh. QALY je v současnosti nejkomplexnější ukazatel, podle kterého je možno posoudit i rozhodnout, zda je vhodné financovat konkrétní léčbu z veřejného zdravotního pojištění, a to tak, aby rozdělování veřejných zdrojů bylo ke všem pacientům spravedlivé. Tedy zajišťuje stejný přístup k veřejným zdrojům pro každého pacienta, bez ohledu na jeho onemocnění. QALY není mantra, ale přes všechny nedostatky a minusy je stále nejlepší možnou variantou.

Vyčíslení nákladů na léčbu
Víc než samotný parametr je předmětem diskusí jeho hodnota. Ta je v České republice stanovena na 1,2 milionu korun. Tuhle hodnotu neurčil stát, ale vyplynula z analýzy správních řízení o vstupu nových léků na český trh. Jinak řečeno, asi u 97 procent nových léčiv vstupujících na trh, kterým byla přiznána úhrada, byl poměr nákladů a přínosu léčiva oproti hrazené léčebné alternativě nižší. Bulvární snahy označit hodnotu QALY „cenovkou lidského života“ je nutné hned v počátku odmítnout. Každý lidský život je jedinečný, neopakovatelný a finančně nevyčíslitelný. Co je však možné a žádoucí vyčíslit, jsou náklady na léčbu pacienta z veřejného zdravotního pojištění. QALY není jediným parametrem, podle kterého se rozhoduje o přiznání či odmítnutí úhrady ze zdravotního pojištění. Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má tuto agendu na starosti, neposuzuje pouze nákladovou efektivitu, ale také další údaje o léčivých přípravcích, jako je účinnost a bezpečnost oproti již používané léčbě, inovativnost nebo třeba dopad na rozpočet. Pokud není možné kvalitu života žádným způsobem změřit, například u některých vysoce vzácných onemocnění, Státní ústav pro kontrolu léčiv akceptuje také ekonomickou analýzu založenou na jiném parametru, pokud je odborně zdůvodněný, jako je třeba snížení rizika hospitalizace. Zkrátka posuzování nestojí jen na parametru QALY, nýbrž na sérii dalších nástrojů, které se navzájem doplňují. Je třeba si uvědomit, že všechny metody nebo postupy mají své limity, a je na odbornících, aby dokázali tyto hranice a
nedostatky identifikovat a nalézt pro ně vhodná řešení. Ačkoliv stávající nastavené postupy postihují možné situace u naprosté většiny léčivých přípravků, jako všude i zde se objevují případy, pro které je třeba standardní postupy upravit. Jsou to právě přípravky pro vzácná onemocnění. I proto jsme připravili novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která na tyto výjimečné případy myslí a počítá s tím, že u tohoto typu přípravků, které v naprosté většině případů nemohou být nákladově efektivní, přestože ale znamenají velký přínos pro pacienta, se bude posuzovat zejména jejich celospolečenský přínos.

Záleží na každém státu
Parametr QALY jako takový se používá nejen u nás, ale v mnoha vyspělých zemích světa, například v Austrálii, Kanadě, Velké Británii, Nizozemsku či skandinávských státech. Jeho kritici ale namítají, že v USA a některých státech EU nikoliv. Ano, přirozeně, neboť v USA o výši úhrady konkrétní léčby nerozhodují zákonné normy, ale konkrétní pojistný plán mezi plátcem pojištění a pojišťovnou. Ty země EU, které při rozdělování veřejných zdrojů neuplatňují komplexní ekonomická kritéria jako QALY, obvykle problém financování péče převádí na regionální správu (Španělsko) nebo přímo na poskytovatele péče, čímž ale vzniká problém stejného přístupu pacientů.
A co na QALY říká EU samotná? Ačkoliv na evropské scéně k problematice hodnocení nákladové efektivity léčiv probíhá již mnoho let diskuse, Evropská komise nevydala žádné oficiální doporučení, které by parametr QALY zpochybňovalo. Což dokresluje fakt, že je široce používán napříč Evropou. Takže ano, samozřejmě že jsou mezi jednotlivými státy odlišnosti. Nákladovou efektivitu nových léků vstupujících do úhrad musí však hodnotit každý stát, ať už prostřednictvím QALY, nebo jiným způsobem, protože ekonomika jednotlivých států se logicky liší a zdravotnický rozpočet žádné země světa není bezedný a prostředky je nutné vynakládat na léky, které opravdu fungují a mohou pacientům pomoci.