Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Co OECD doporučuje českému zdravotnictví? Nejen o tom hovořil ministr Adam Vojtěch v pořadu Události, komentáře

Vytvořeno: 6. 11. 2018 Poslední aktualizace: 6. 11. 2018

Datum vydání: 5. 11. 2018
Zdroj: ČT24


Michal KUBAL, moderátor 
——————– 

První rozsáhlé doporučení pro české zdravotnictví od OECD. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vidí jako největší výzvu stárnutí populace a z toho plynoucí výdaje na péči. Doporučuje efektivnější péči o seniory, větší zapojení praktických lékařů, důraz na prevenci i změny v systému úhrad. Jako problém vidí i vysoký věkový průměr samotných lékařů. 

Falilou FALL, vedoucí pracoviště pro ČR, ekonomický odbor OECD 
——————– 

Stárnutí populace i ve zdravotním systému vyžádalo výdaje, které tvoří čtyřicet pět procent vládního rozpočtu. Ty mohou dál narůst až na sedmdesát pět procent, pokud se nepřijmou žádná opatření. 

Michal KUBAL, moderátor 
——————– 

Ministr zdravotnictví tvrdí, že resort na některých doporučení už pracuje. Třeba na reformě primární péče nebo novém systému úhrad, který chystá od roku 2020. Věkový průměr lékařů chce úřad snížit přidáním peněz pro lékařské fakulty. Šéf lékařských odborů, ale varuje, že bez většího rozpočtu celého systému to stačit nebude. 

Martin ENGEL, předseda, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů 
——————– 

My budeme akorát vychovávat víc studentů nebo víc lékařů pro Německo, Anglii a to prostě žádný řešení téhle situace není. Jestliže vám na vstupu chybí osmdesát miliard, tak vy tady těmi úkony prostě můžete nepatrně něco vyřešit, ale pořád pracujete jen s limitovaným objemem peněz. 

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor 
——————– 
A ministr zdravotnictví Adam Vojtěch teď živě v České televizi. Dobrý večer. 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví, /nestraník za ANO/ 
——————– 
Dobrý večer. 

Dnes zveřejněná zpráva OECD varuje, že největším problémem do budoucna, je stárnutí populace, které nemusí prý zdravotnický systém vůbec zvládnout. Pár čísel. Předpokládá se, že do roku čtyřicet bude každá čtvrtá osoba ve věku nejméně pětašedesát let a počet lidí nad osmdesát se zdvojnásobí. Dnes péče o seniory představuje pětačtyřicet procent výdajů, výhledově by to mohlo být až pětasedmdesát. To jsou opravdu výrazné nárůsty. Co konkrétně uděláte pro to, aby tohle ten systém zvládnul? 
Beze sporu je to pravdou. My pracujeme ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí, protože to je samozřejmě věc, která je na tom zdravotně sociálním pomezí, to nemůže řešit pouze jeden resort. Na určité koncepci toho zdravotně sociálního pomezí, zdravotně sociální péče, která se týká nejenom těch institucí současných, ale i podpory například domácí péče, podpory terénních služeb, podpory alzheimer center a tak dále. 

To vše zní logicky, ale trošku mi tam chybí ta úvaha o penězích. Promiňte, na to jsem se hlavně ptal. 
Určitě. To je pravdou. My se musíme zaměřit do budoucna právě na podporu úhradových mechanismů této dlouhodobé péče. Protože my doposud řešíme především tu akutní péči, ale ta dlouhodobá byla v minulosti trošku popelkou a je pravdou, že v souladu s těmito doporučeními a s těmi daty, která jsou určitě varovná, musíme posílit právě i tu dlouhodobou péči, která zatím byla opomíjena. 

A znova se zeptám na ty peníze. Ono pokud se ten počet lidí nad osmdesát let, o které je potřeba se starat, na tom, jak jste říkal pomezí zdravotně sociálním, pokud se zdvojnásobí, tak by člověk logicky řekl, že dvakrát víc peněz musí také do toho systému přitéct nebo se mýlím? 
Tak ano. Ale bavíme se o nějakém výhledu. 

Dobře, ale jistě nechcete říci – po mně potopa. A nebo nepředpokládám, že byste chtěl rychle odcházet z postu ministra zdravotnictví. Nevím, jestli jím budete ještě v roce 2040, ale v každém případě přece je potřeba už teď myslet takhle výhledově. 
Určitě. Mimo jiné my do konce roku představíme návrh zákona, který nastavuje takzvanou automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. To znamená, nějaké postupné zvyšování příspěvku ze státního rozpočtu do toho systému veřejného zdravotního pojištění, což si myslím, že bude určitá garance toho, že ty peníze tam budou v budoucnu narůstat. Ale skutečně, bavíme se o roku 2040, tam těžko teď dohlédneme. 

Nicméně ve srovnání s ostatními zeměmi je u nás také velmi nízká nebo nižší, řekněme, nižší finanční spoluúčast pacientů. U nás je to sedmnáct procent, průměr je dvacet. OECD ji doporučuje zvýšit. Víme, že předchozí vlády zavedené poplatky u lékařů zrušily. Bylo to koneckonců velké politické téma. Dokonce v uvozovkách pomáhalo vyhrát nebo prohrát volby. Takže jak se vyrovnáte s tímto doporučením? Budeme si za něco připlácet? 
Tak to je doporučení, které je určitě velmi politicky senzitivní. 

Proto se na to ptám.
Současná vláda má v programovém prohlášení, že nebude zvyšovat plošně spoluúčast, takže asi nějaké kroky zásadní v tomto směru nechystáme, pokud jde o toto doporučení. Byť určitě nějaká politická debata se povede, ale myslím si, že to není věc, kterou může prosadit jeden ministr zdravotnictví. Ostatně, aby to nedopadlo pak jak s těmi poplatky, které někdo prosadil, pak je zrušila jiná vláda. Musí být nějaký konsensus. 

Jedna věc je, zda si budeme za něco muset připlácet. Druhá věc je, zda si budeme moci za něco připlácet. Asi tušíte, kam směřuji. Není možné si doplatit za nákladnější variantu péče. Třeba za jiný kyčelní kloub, za lepší oční čočky. Také to bylo svého času docela významné politické téma. Proč tohle pořád nejde? Nebylo by to přece jenom o něco méně senzitivnější, jak jste říkal, že ta předchozí debata by asi neprošla? 
Určitě. Pokud jde o nějaký, řekněme, větší komfort, kdy ta platba nemá vliv na péči jako takovou. Dnes už víme, že jsou příplatky za lepší pokoj a podobně. To jsou věci, které asi jsou k debatě. Ale vždy musíme v tomto směru brát v úvahu i ústavu a názor ústavního soudu, že to nesmí mít vliv na vhodnost a účinnosti léčby. Ten přístup k péči musí být totožný bez ohledu na ekonomickou. 

Ale ten by se přece nezměnil. To bychom teoreticky mohli říci, že i to připlácení za nadstandardní pokoj, což je, tam kde to kapacity dovolují, zcela běžné, bychom také mohli říci, někdo má něco lepšího. To přece. Chápete, jak to myslím. 
Určitě. Proto hovořím o, o komfortu nikoliv o kvalitě péče, která se v tomto směru lišit nemůže. 

Medicína se stále zdokonaluje. Lékaři umějí prodlužovat život, léčit nemoci, které dříve léčit neuměli. Je podle vás vůbec reálné tedy opravdu zaplatit veškerou péči všem, jak politici často deklarují? 
Já myslím, že ono to je i o otázce efektivity té péče a to, jak ta péče je organizována. My v tom doporučení, jedno z doporučení je vůbec lepší práce s chronicky nemocnými pacienty. To je něco, kde zatím úplně nejsme na tom dobře. My máme obrovský nárůst diabetiků, lidí s astmatem, s vysokým krevním tlakem a ta péče o ně je docela atomizovaná. Proto chceme i posílit roli praktického lékaře, který by byl takovým koordinátorem péče o tyto nemocné pacienty. 

Na to se chci právě ptát, protože mezi těmi doporučeními OECD je také teze, že by lidé neměli chodit od jednoho specialisty ke druhému, ale více věcí řešit u svého praktika, protože počet návštěv u lékaře je opět u nás nadprůměrně vysoký. Takže opravdu se plánuje, že by lidé chodili se vším primárně k praktickému lékaři? Ptám se i proto, že možná by to znamenalo posílení i kompetencí praktického lékaře. Možná by tím pádem lékaři museli být i zdatnější v mnoha oborech, které třeba znají jenom okrajově. Nechci se nikoho dotknout. 
Určitě ano. My postupně na tom pracujeme i ve spolupráci s těmi odbornými společnostmi například s diabetologickou společností, kdy určitě to není tak, že praktik má dělat všechno, ale praktik se může starat o relativně velký počet pacientů. Dneska mu k tomu brání různé preskripční omezení a podobně. To znamená spíše administrativní bariéry. My chceme, aby u těch specialistů byli ti závažní pacienti, ti kteří skutečně potřebují péči toho specialisty. A například dobře kompenzovaný diabetik může klidně být v péči praktického lékaře. A samozřejmě praktický lékař by měl i dohlížet na to, že ten diabetik podstoupí řádně všechna vyšetření, která má. Má skutečně koordinovat tu péči a ty praktici u nás bohužel zatím nemají ty dostatečné kompetence, které potřebují a my jim je chceme dát. 

Takže logická otázka, kde ty praktické lékaře vzít, protože, jak vidno, tak když praktický lékař přijde do nějaké obce, tak jsou lidé doslova nadšeni. 
Určitě ano. Je pravdou, že věkový průměr je jeden z nejvyšších u praktických lékařů. My z dlouhodobého hlediska jsme přesvědčeni o tom, že musíme jít tou cestou navýšení počtu absolventů medicíny. To je samozřejmě. 

Promiňte, ale zase na druhou stranu, kde je řečeno, že ti starší lékaři jsou horší. Já tedy budu citovat, že mezi lety 2000 a 2015 se podíl lékařů starších pětapadesáti let zvýšil z dvaceti na třicet sedm procent. Čili je tam opravdu nárůst. Ale moje otázka je, je tím řečeno, že jsou to méně kvalitní lékaři? 
Ne, o tom se nebavíme. Bavíme se o tom, že ti starší lékaři samozřejmě odejdou poměrně brzy do důchodu a potřebujeme je nahradit těmi mladými. A myslím, že i to, že pracujeme na širších kompetencích pro praktické lékaře, aby ta profese byla atraktivnější. Protože bohužel v těch posledních desítkách let praktický lékař nebyl úplně populární odbornost pro lékaře a my potřebujeme zatraktivnit tu odbornost, aby tam šli právě mladí lékaři. 

Existují třeba už i grantové projekty, z nichž by studenti mohli čerpat, ale pak se musí zavázat, že budou sloužit v nějakém konkrétním místě, v konkrétním regionu. Je třeba tohle něco, co byste podpořil, co podporujete? 
My už to máme. My máme dotační programy jak pro praktiky tak třeba i pro stomatology, protože to je také velký problém, kdy my dáme dotaci do určité lokality, kdy ten zubař nebo praktický lékař se zaváže, že v té lokalitě bude minimálně pět let sloužit a za to dostane dotaci na provoz a na rozjezd té praxe. Tak to si myslíme, že je cesta, která je určitě správná. Plus samozřejmě zdravotní pojišťovny musí bonifikovat a zlepšit úhrady péče pro tyto lékaře v těch odlehlých oblastech. Protože ta finanční motivace beze sporu hraje roli. Byť z těch průzkumů mezi mladými lékaři vyplývá i to, že se musí zapojit municipality a kraje, protože lékaři vyhledávají i to, že musí mít zázemí, musí mít práci pro své partnery, školu pro děti a podobně. 

Děkuju vám, že jste přišel pane ministře, nashledanou. 
Díky, nashledanou. 

 


Jste spokojeni s obsahem této stránky?