Adam Vojtěch: Rozšiřování kompetencí lékařů v primární péči je pro mě a můj resort prioritou

Datum vydání: 18. 6. 2019
Zdroj: Medical Tribune
Autor: Adam Vojtěch

Primární péče je základem fungujícího zdravotnictví ve všech vyspělých zemích. Výjimkou samozřejmě není ani české zdravotnictví, ve kterém je realizována praktickými lékaři, ambulantními gynekology a stomatology.

Primární péče má zásadní vliv na zdravotní stav celé populace a dlouhodobou ekonomickou udržitelnost celého zdravotního systému. A dobře pracující, motivovaný a maximem možných kompetencí vybavený lékař je jeho základním kamenem. Proto reforma, na které můj resort od května 2018 společně se zástupci primární péče a pojišťovnami pracuje, operuje se zásadní myšlenkou: dejme lékařům kompetence léčit, oni to bezpochyby umí!

Na ministerstvu rozhodně nespíme, a tak reforma primární péče už po roce svého fungování, nikoliv po dvou letech, jak v jednom ze svých komentářů píše pan doktor Karen, přinesla výsledky. Od nového roku mohou k praktikům na prevenci docházet onkologičtí pacienti v remisi, brzy bude následovat změna i u diabetiků a pacientů s vysokým krevním tlakem. Větší roli pocítili lékaři v diagnostikování karcinomu tlustého střeva, který má ročně na svědomí přes dva tisíce lidí. I čerstvě uzavřená dohoda mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci Sdružení praktických lékařů a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost odráží nové výkony, které souvisejí s reformou primární péče. Je mezi nimi časný záchyt pacientů s demencí přímo v ordinaci praktického lékaře, management kolorektálního screeningu nebo již zmíněná péče o prediabetiky a pacienty po onkologické léčbě.

Zásadním bodem reformy je odstranění preskripčních omezení, která zcela jistě dnes znamenají administrativní bariéru a zásadním způsobem omezují kompetence praktických lékařů. Jedná se o postupný proces, kterému se Státní ústav pro kontrolu léčiv intenzivně věnuje. Postupně prostřednictvím správních řízeních posuzuje stávající preskripční omezení a ruší ta, k nimž není zásadní odborný důvod. Od června tak praktičtí lékaři budou moci třeba předepisovat přípravky k lokální léčbě atopického ekzému nebo antivirotika proti infekcím vyvolaným herpesvirem. Mimochodem, před několika týdny SÚKL zrušil preskripční omezení pro koxiby, tedy protizánětlivé léky na artritidu či revmatickou bolest. Současně s tím probíhají jednání s pojišťovnami o možném rozšíření preskripce léčiv k terapii diabetu. I tahle část reformy tedy jede a posouvá se dopředu.

Děláme vše pro to, abychom současný systém primární péče posunuli dopředu, a já vidím, že jsme na dobré cestě. Musíme si však uvědomit, že některé věci nejdou vyřešit ze dne na den. Například standardizace ordinací, kterou tento rok připravíme, ale její realizace v praxi přirozeně potrvá pět až deset let. Důvod je jednoduchý. Je to velká změna a je nutné lékařům poskytnout dostatečný prostor na postupný přechod na nové standardy. To však neznamená, že po tuto dobu budeme jenom čekat. Například pilotní projekt sdružených praxí, což je trend budoucnosti, spočívající ve spolupráci dvou a více lékařů v jedné ordinaci, spustíme ještě letos.

Chystáme i nový systém lékařských pohotovostních služeb. Ty jsou dnes rozesety na různých místech, třeba na poliklinikách, a pacient je mnohdy složitě hledá. Navíc nefungují úplně všude. Nově tak během následujících let v každém okrese vznikne u jedné ze stávajících nemocnic urgentní příjem určený jen pro akutní případy a záchrannou službu. Současné pohotovosti se k urgentům postupně přidruží. Výhodou je, že v akutních případech bude mít praktický lékař za zády plně vybavený komplement a pacient se tak včas dostane do rukou specialisty.

Principem reformy je, aby byla komplexní a aby zahrnovala celé portfolio aktivit, které se přímo či nepřímo primární péče dotýkají. Na reformě proto pracujeme intenzivně a zároveň velmi odpovědně a citlivě, neboť se jedná o zásadní změny.