Adam Vojtěch: Lékový záznam je naděje pro pacienta

Datum vydání: 9. 5. 2019
Zdroj: Deník Právo
Autor: Adam Vojtěch

Babička mého kamaráda nedávno skončila v nemocnici. Kvůli špatné kombinaci léků. V současných podmínkách však nebylo možné, aby tomu některý z lékařů či lékárníků zabránil, protože se musí spoléhat na informace od pacientů a nemají si to kde ověřit. Přitom chronicky nemocní pacienti užívají někdy až 20 léků denně. 
Bohužel případy nežádoucích lékových interakcí nejsou ničím výjimečné. V letech 2007 až 2017 došlo k více než 3,5násobnému nárůstu počtu hospitalizací v důsledku nesprávného užívání léků. Zatímco kamarádova babička měla štěstí a pouze si v nemocnici chvíli poležela, v důsledku nežádoucích účinků léků dochází i k úmrtí. Odhady hovoří ročně až o 200 vyhaslých životech. 
V době, kdy fungují umělé inteligence, máme drony a auta jezdí bez řidiče, je taková smrt absolutně zbytečná. Naději, že se nám podaří dalším případům zabránit, představuje lékový záznam pacienta. Ten je už dnes součástí eReceptu a obsahuje informace o všech předepsaných lécích. Vidí ho však jen pacient. 
Novelou zákona chceme prosadit, aby ho bylo možné sdílet s lékaři, lékárníky a záchrankou. Lékař se pak při návštěvě pacienta jednoduše podívá, zdali lék, který se mu chystá předepsat, je v souladu s ostatními léky, které pacient užívá. Pro lékaře to znamená jedno klinutí navíc, pro pacienty však nástroj, který významně zvýší jejich bezpečnost. Samozřejmě za podmínky, že pacient bude mít vždy právo vyslovit se sdílením dat nesouhlas, případně udělit souhlas jen konkrétnímu lékaři. 
Když se řekne „sdílení dat“, je to pro některé jako rudý hadr na býka. Z politiků se okamžitě stávají IT experti, a i když si návrh ještě vůbec nepřečetli, už straší zneužitím dat. U lékového záznamu to bohužel není jiné. My jsme však nic nenechali náhodě a zabudovali jsme do něj škálu preventivních i následných záruk technického i administrativního charakteru. 
Do lékového záznamu se dostanou jen povolané osoby. Nahlížet bude dovoleno pouze lékaři, u něhož je možné prokázat, že existuje vztah mezi ním a pacientem, tedy že mu poskytuje zdravotní služby. To jsme vyřešili kombinací dvou opatření. Prvním z nich je eRecept. Pokud došlo k předepsání elektronického receptu a byl na něj vydán léčivý přípravek, pak je jasně prokázané, že předepisující lékař poskytl pacientovi zdravotní službu. 
Druhé opatření je určeno pro situace, kdy lékař ještě s pacientem nekomunikoval, protože se třeba jedná o jeho první návštěvu u lékaře. Pak dává pacient lékaři souhlas s nahlédnutím do svého lékového záznamu předložením občanského průkazu. Vše jsme úzce konzultovali s Úřadem pro ochranu osobních údajů a beze zbytku jsme vypořádali jeho připomínky. 
Nedávno mi poslanci položili zajímavou otázku: kdo bude „ta data do systému zadávat“? Odpověď zní nikdo. Lékový záznam totiž nesbírá žádné informace. Lékový záznam je jen nová funkce eReceptu umožňující náhled na data, která jsou již někde uložena, konkrétně v centrálním úložišti elektronických receptů. 
Navíc obdobnými daty dnes disponují i zdravotní pojišťovny. A centrální uložiště je pořádně zabezpečeno. Patří mezi kritické státní IT systémy, které jsou pod zvýšenou kontrolou Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pro ochranu dat pacientů jsme skutečně udělali maximum možného. 
Doufám, že parlament nebude brzdit tuto revoluční novinku a nepřipustí, aby se případy, jako byl ten babičky mého kamaráda, v budoucnu opakovaly.