Adam Vojtěch: Chceme motivovat mladé lidi, aby šli studovat zdravotní školy

Datum vydání: 18. 1. 2018
Zdroj: Události, komentáře

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka 
——————– 
Další zvyšování platů, příspěvek na bydlení nebo i výsluhy pro sestry. Ministerstvo zdravotnictví přemítá o tom, jak znovu naplnit nemocnice, které postupně ubírají lůžka a zmenšují či zavírají oddělení často právě kvůli nedostatku sester. Nově přijde resort taky s kampaní, která má k povolání středního zdravotnického personálu přitáhnout pozornost i nové lidi. 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/ 
——————– 
Potřebujeme získat mladé lidi, aby šli studovat na zdravotní školu, aby pak samozřejmě pokračovali ve zdravotnictví. 

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka 
——————– 
Na včerejším semináři ve sněmovně mimo jiné zaznělo, že nejvíc personálu chybí v akutní lůžkové péči. Počet sester nebo přesněji počet úvazků se tady od roku 2010 snížil o víc než 2 tisíce. Ústav pro zdravotnické informace a statistiku pak zase upozorňuje třeba na zvyšující se průměrný věk doktorů. 

Ladislav DUŠEK, ředitel Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku 
——————– 
Oproti minulému roku zase zestárla o něco populace zejména praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost. Tam průměrný věk těchto specialistů už dosahuje hodnoty 60 let, průměr 60 let. Tak si umíte představit, jak velké procento těch lidí je de facto ohroženo nemocí, odchodem do důchodu. 

Michal KUBAL, moderátor 
——————– 
Témata pro muže nejpovolanějšího. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví. Dobrý večer. 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/ 
——————– 
Dobrý večer. 

Pane ministře, já začnu nejdřív citátem vašeho stranického kolegy, který napsal na sociální síti. /Citace: zdroj: Facebook/ „Minulý týden jsem byl se synkem na ortodoncii naposledy. Pan doktor jde do důchodu a lékař ze Slovenska si to rozmyslel a jde pracovat raději do Německa. Dnes jsem s ním byl na ortopedii – plná čekárna dětí a rodičů – a po krátkém rozhovoru s lékařkou jsem se dozvěděl, že dětských ortopedů je málo a stále ubývají. Ministerstvo zdravotnictví dělá co?“. Ptá se Bohuslav Chalupa, bývalý poslanec za vaše hnutí ANO. Co byste mu odpověděl? 
Tak my se snažíme motivovat, zejména. Já myslím, že je to věc, která není úplně jednoduše řešitelná ze dne na den. Ale myslím si, že pokud jde třeba například o finanční ohodnocení, tak se ta situace zlepšuje. To, co je problém, že v českém zdravotnictví se úplně neplánovalo v minulosti. My víme, že dneska zkrátka jsou odbornosti, které nám chybí a bohužel to řešíme prakticky za pět minut dvanáct. 

Už plánujete? 
Přesně tak. My se snažíme, dnes máme Národní registr zdravotnických pracovníků. 

A za jak dlouho to uvidíme v ordinacích? 
To, co se snažíme dělat, je motivovat skrze rezidenční místa ty odbornosti, které nám chybí. Je to vlastně dotace na vzdělávání mladých lékařů na postgraduální vzdělávání, kdy máme vydefinovány odbornosti, které jsou skutečně nedostatkové, ať již například pneumologové nebo například praktičtí lékaři. A tito dostávají právě speciální dotaci na jejich vzdělávání v rámci postgraduálního vzdělávání tak, aby byli motivováni zkrátka tuto odbornost vykonávat. 

Když použiju heslo vašeho hnutí, za jak dlouho bude líp? Ještě jednou se zeptám, za jak dlouho bude líp? 
Problém je, že než vychováte lékaře, tak to samozřejmě nějaký čas trvá. 

Za jak dlouho? Prosím. 
Pokud se bavíme, tak je to spíše v řádu let. My jsme přišli s navýšením kapacit lékařských fakult, to je vlastně také velmi důležité, protože my dneska víme, že se současným počtem absolventů lékařských fakult nejsme schopni nahradit tu stárnoucí populaci, jak jste o tom i hovořil. Proto od příštího roku se navyšují kapacity o 15 %, i jsou na to vyčleněné finanční prostředky, ale jasně, než ty lékaři vystudují, tak do bude nějaký čas trvat. 

Minimálně těch 6 let. 
Ano. 

Vy jste každopádně za největší problém českého zdravotnictví označil nedostatek sester. Když zadáte heslo: „nedostatek sester“ do vyhledávače, ve kterém jsou zprávy hlavních českých médií, tak v roce 2001, v roce 2008 vyjede spousta zpráv. Je to věc, která trvá bezmála 20 let. Je to tedy věc, která provází české zdravotnictví a provázet bude? 
Je to věc, která provází nejenom české zdravotnictví, v Německu chybí 50 tisíc sester. 

Tam chodí z Česka, například. 
Ano. Zase odsud chodí do Švýcarska. Ta migrace zkrátka probíhá. Dokonce německý ministr zdravotnictví se o víkendu vyjádřil, že by chtěl zamezit migraci lékařů do jiných států z Německa. Takže ten problém bohužel existuje a nemá to také úplně jednoduché řešení. Je pravdou, že my se teď snažíme cílit právě na ty cesty v té akutní lůžkové péči v tomto roce zejména skrze onen směnný příplatek, kdy navyšujeme tedy příplatek za práci ve směnách, protože právě tam chybí nejvíce sester v tom směnném provozu, proto se vlastně uzavírají lůžka.

Nicméně když se podíváme čistě na ty peníze. Plat od roku 2013 do předloňska se zvýšil o víc než čtvrtinu, sester naopak ubylo. Máte spočítáno, kolik by měly brát na to, aby minimálně ten počet se nesnižoval? 
To je velmi těžké takto exaktně říci. Ty peníze samozřejmě se navyšují a asi se navyšovat budou, ale ono to není jen o tom. 

A už to stačí, o kolik se navýšily teď? 
Já si myslím, že se budou navyšovat i do budoucna také, byť dneska si myslím, že ten plat celkový není tak špatný.

V čem je problém tedy? 
Ten problém je hlavně v tom, že máme dneska nejnižší nezaměstnanost v Evropě, to znamená, celkově bohužel chybí lidé ve všech segmentech a samozřejmě sestry přecházejí třeba i do jiných segmentů úplně mimo zdravotnictví.  

Takže zdravotnictví je nekonkurenceschopné vůči ostatním segmentům?
Proto se snažíme navýšit finanční prostředky sestrám, aby zkrátka bylo více konkurenceschopné a druhá věc je ta, že samozřejmě nám klesá počet mladých lidí. Když se podíváme v roce 1990 bylo 200 tisíc lidí patnáctiletých, dneska jich je 90. Takže my musíme i cílit úplně na ty nejmladší, abychom je přilákali, aby vůbec studovali zdravotní školu. Tam to začíná, proto vlastně chceme spustit onu kampaň v tomto roce tak, abychom zatraktivnili to povolání. 

To je to zvýšení prestiže, o kterém jste mluvil taky. 
Je to jeden z kroků, ale skutečně my musíme už ty děti, řekněme, na základních školách motivovat, aby vůbec šly na tu střední školu, na zdravotní školu. 

Jak to bude, co budete dělat? Zdravotnickou výchovu? Budete ukazovat, že s rouškou to někomu sluší? 
To si nemyslím, ale chceme skutečně připravit kampaň, která bude cílit na sociální média tak, abychom prezentovali to povolání nejenom v tom negativním smyslu, že jsou sestry přetížené a tak dále, ale co přináší společnosti a ta pozitiva, která beze sporu existují, ale ne vždycky jsou úplně prezentována. A také bychom například chtěli vyjednat to, aby studenti, kteří pracují v rámci třeba zdravotnické školy, měli tu praxi placenou, protože dnes tomu tak není. A to by také mohlo zatraktivnit vůbec to samotné studium na středních zdravotnických školách. 

Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče spočítala, že na jednu sestru připadá 40 pacientů. To se dá zvládnout? 
Já si nemyslím, že to je takhle úplně všude, ve všech našich odděleních. 

Ale bývá to tedy někde? 
Je možné, že někde to je, ale jinak jsou samozřejmě stanoveny personální standardy, které nemocnice musí dodržovat.

To je kolik? 
To je různé podle toho, jestli jde o intenzivní lůžko nebo klasické, to se nedá úplně takto, takto říci. Pravdou je samozřejmě a to, to určitě si nebudeme nalhávat, že ty sestry chybí. To je pravdou. A na druhou stranu co je pozitivní, je třeba, meziročně se zvýšil počet studentů na středních zdravotnických školách. Když se podíváme na rok 2017 v září a 2018, tak ten počet studentů se zvýšil asi o tisíc, takže zdá se, že možná ta atraktivita toho povolání se zlepšuje, ale musíme na tom pracovat.

Cimrmanovská otázka, stačí to, je to dost? 
Tak určitě to není dost, ale tisíc studentů za rok, pokud se navýší, tak si myslím, že to je příslib do budoucna, že možná ta profese se zatraktivňuje tím, jak se i navyšují ony platy, jak pracujeme i na dalších věcech, které jsou například snížení administrativy pro ty zdravotní sestry, protože to je něco, co ony často si stěžovaly a my jsme vlastně v minulém roce novelizovali vyhlášku o zdravotnické dokumentaci a snížili jsme to penzum vlastně té ošetřovatelské dokumentace, kterou sestry vedou tak, aby se měly čas více věnovat pacientům. Takže je o těch jednotlivých krocích tak, aby to povolání zkrátka bylo atraktivní, ale nikdo to asi nemá úplně jednoduché řešení, mávnutím kouzelného proutku, že budeme mít najednou 2 tisíce sester navíc. Ale musíme na tom pracovat a já věřím, že se blýská na lepší časy. 

Vy jste zároveň o víkendu jednal s prezidentem Zemanem v Lánech a jeho poradci. Zaznělo něco, co by ty vaše plány mohlo posunout někam dál? 
My jsme se shodli na tom, že nedostatek sester je problém. Shodli jsme se na tom, že zdravotnictví je třeba i elektronizovat, což by také mohlo vést k určité vyšší efektivitě práce a snížení například i administrativy. Shodli jsme se na tom, že je třeba posílit například i primární péči, protože dnes často i nemocnice jsou možná přetíženy díky tomu, že primární péče, to znamená, praktičtí lékaři úplně nefungují tak, jak by měli. My na tom teď pracujeme v rámci reformy primární péče. Chceme dát praktickým lékařům větší roli, silnější roli, aby skutečně pacienta léčili, aby mohli mu předepsat léky a podobně. Takže to jsme se shodli, že je zkrátka cesta správná a budeme v ní pokračovat. 

Vy jste mluvil o nějaký, o zvýhodnění některých oborů, zároveň jste nedávno vypsali dotace pro ordinace zubních lékařů v regionech. Kolik ordinací se otevřelo? 
Za prvé je dotační program pro stomatology, za druhé také pro praktické lékaře. Dohromady v minulém roce 23 dotací bylo přiděleno. 

23 v celé České republice? 
23, ale já si myslím, že to není úplně málo.

Kolik chybí lékařů například v těch nejpostiženějších regionech? Jsou to desítky, stovky? 
Pokud jde o tu primární péči v těch regionech, tak určitě jsou to možná desítky, ale já si myslím, že 23 není úplně malé číslo, protože musíme si uvědomit, že každý ten lékař následně registruje minimálně 1500 pojištěnců, takže když to vynásobíme, tak poměrně velké množství pacientů se dostane ke svému lékaři.

Jasně, ale není to asi, předpokládám, čisté číslo, protože spousta lékařů zase odchází do důchodu. Týká se to zejména praktiků a týká se to praktiků v těch postižených oblastech taky. 
Je to pravdou, ale my právě cílíme v těch dotacích na ty postižené oblasti.

Je to to čisté číslo těch 23 nebo je 23 přidělených dotací a nevíme, kolik v těch oblastech ubylo lidí? 
Je pravdou, že pokud se podíváme na ten poměr, kolik odešlo lékařů a kolik přišlo, tak o něco více odešlo, ale nemáme to úplně přesně vydefinováno z hlediska těch lokalit. Ono se to takto úplně nedá říci, kolik je exaktně potřeba. Důležité je cílit právě na ty lokality, kde ten lékař dneska vůbec není, kde vlastně ty pojištěnci dneska nemají toho zubaře, toho praktika a proto ty dotace vlastně máme takto vypsány, aby cílily na ty oblasti, kde ta nedostupnost je zásadní. 

Vy jste dneska byl na britské ambasádě. Ty nejasnosti kolem brexitu, mohlo být dobrou zprávou pro české zdravotnictví, kdyby se některé sestry nebo lékaři vrátili zpátky do Česka? 
Těžko říct. Uvidíme, jestli to k tomu povede, to nedokážu predikovat. Samozřejmě asi bychom se nezlobili, pokud by se někdo vrátil, ale, ale my musíme pracovat na tom, aby ti lékaři a sestry zůstali u nás, aby neodcházeli a to je asi ten základní úkol. 

Tak hodně štěstí v tom, je to v zájmu nás všech. Adam Vojtěch, děkuji za váš čas. 
Děkuji za pozvání.