S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Tisková konference ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a náměstka ministra Jakuba Dvořáčka k prioritám Předsednictví ČR v Radě EU dne 17. 6. 2022

Vytvořeno: 18. 7. 2022 Poslední aktualizace: 28. 7. 2022

Eliška Machová, tisková mluvčí
A teď na úvod poprosím pana ministra o úvodní slova.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Dámy a pánové, tentokrát mám opravdu upřímnou radost, že mohu představit priority našeho předsednictví v oblasti zdravotnictví. Možná si někteří z vás vzpomenou, že už v době, kdy jsem byl v opozici, tak jsem opakovaně upozorňoval ze zdravotního výboru, že nás čeká předsednictví a že v rámci předsednictví budeme muset řešit několik velmi závažných témat. Je to Evropské úložiště dat, European Data Space, globální zdraví, ale je to především péče o onkologické pacienty, preventivní záležitosti, preventivní programy a drahé léky. A opakovaně jsem říkal, že všechny tyto kroky pomohou nejenom všem občanům Evropské unie, ale pomohou pochopitelně i občanům České republiky, protože i my jsme tak jako Němci, Rakušáci a ostatní občani občané Evropské unie a České republiky. Jsem nesmírně rád, že ty plány, které jsme napříč politickým spektrem z opozice připravovali, mohu teď realizovat, a nesmírně děkuju celému týmu Ministerstva zdravotnictví v čele s panem náměstkem Dvořáčkem, že se nám podařilo připravit opravdu velmi důstojnou reprezentaci České republiky a že se nám podařilo připravit řadu bodů, které nesmírně pomohou pacientům v České republice. Znovu opakuji, ten zásadní bod a první téma je péče o onkologické pacienty. Nejsou to jenom screeningové programy, ale je to komplexní péče o onkologické pacienty, její součástí je i debata o lécích pro vzácné onemocnění, o centrových lécích. Ten plán je dosáhnout toho, aby ty léky byly ve stejný čas nebo v relativně stejný čas dostupné za co nejnižší cenu v celé Evropské unii pro všechny občany, aby se nestalo, že některý lék bude dříve dostupný ve velkých zemích a až po několika letech dostupný v České republice, a současně abychom se dostali do všech klinických studií, které se léčí případně moderními léky tito pacienti, aby se nestalo, že probíhá v Evropské unii studie, která není dostupná pro občany některých zemích, třeba České republiky. Samozřejmě druhý takový bod je Evropský datový prostor, European Data Space, a když to velmi zjednoduším, cílem je, aby data chodila za pacientem. Česká republika v tomto směru je velmi vpředu, je potřeba si říct, že dneska, pokud pacient absolvuje v České republice CT vyšetření, magnetickou rezonanci a jde do nějaké jiné nemocnice, tak z té nemocnice mohou ty snímky dotáhnout do svých vlastních archivů, tedy opravdu snímková dokumentace dneska bez výjimky v České republice může jít za pacientem a my máme takto propojené všechny zdravotnické zařízení v České republice ale i na Slovensku. Třetí oblast, která je velmi důležitá, je oblast vakcín a o tom bude velmi podrobně mluvit pan náměstek Dvořáček. Očkování je zcela zásadní záležitost, naprosto zásadní záležitost. Očkování zachraňuje lidské životy, zachránilo stovky milionů lidských životů a my chceme, aby se Evropská unie stavěla k očkování opravdu vědecky, odborně, na základě odborných dat, aby konsensus zdravotnické veřejnosti byl shodou politiků Evropské unie, a já se přiznám, že v tomto případě zneužiju toho, že jsem lékař, zneužiju toho, že se zabývám intervenční onkologií, to zneužiju v onkologické prioritě a tady to, že jsem lékař, a chtěli bychom dosáhnout některých zásadních pokroků a změn ve smlouvách s velkými firmami, které se týkají i… (chybějící část záznamu) Zásadní rozdíl je, že tento diktátor má tlačítko, které umí vypustit jaderné bomby. A Evropská unie si tuto hrozbu musí uvědomit. Zdravotnictví se to týká velmi silně, týká se to toho, že občané Evropské unie, maminky, děti, občané Ukrajiny, maminky, děti, jejíž manželé, jejíž bratři bojují i za nás na té Ukrajině, umírají za nás na té Ukrajině, umírají za demokracii na té Ukrajině, tak ty jsou v našich zemích. A my jim musíme ne jenom Češi ale celá Evropská unie poskytnout co nejlepší, nejkvalitnější zdravotní péči tak, aby byly v bezpečí a aby o ně bylo postaráno. A toto téma se vine celým naším předsednictvím.

Nicméně všechna tato témata se osobně dotýkají občanů České republiky a já jako ministr zdravotnictví mohu garantovat, že pokud naše předsednictví bude úspěšné, a ono bude úspěšné, tak se výrazně posune kvalita péče nejenom pro všechny občany Evropské unie, což si možná někdo představuje jako Francouze, Němce, ale stejně tak se posune pro všechny občany České republiky, protože čeští občané jsou, a já jsem za to velmi rád, plnohodnotnými kvalitními hrdými občany Evropské unie, my jsme totiž devátá největší země Evropské unie a na to musíme být pyšní.

Eliška Machová, tisková mluvčí
Tak já děkuji za úvodní slovo panu ministrovi a poprosím pana náměstka Jakuba Dvořáčka, aby nám představil jednotlivé priority.

Jakub Dvořáček, náměstek ministra
Dámy a pánové, já vlastně budu pouze upřesňovat a specifikovat to, co tady zmínil pan ministr. Začal bych legislativními návrhy, kterými se budeme zabývat během českého předsednictví. Jak už bylo řečeno, tím řekněme největším, nejvýznamnějším materiálem, který bude celé předsednictví projednáván, je nařízení k Evropskému prostoru pro zdravotní data. A co bychom chtěli dosáhnout a co je cílem v této oblasti, je předložení zprávy o pokroku na prosincové Radě EPSCO. Tento materiál se zabývá nejenom tím primárním využitím dat, o kterém mluvil pan ministr Válek, ale zároveň sekundární využití zdravotních dat, to znamená lepší plánování, lepší zdravotní strategie ale i lepší výzkum a vývoj a konkurenceschopnost celé Evropy, takže my ho považujeme samozřejmě za velmi důležitý a pokusíme se dosáhnout co největší shody na co největším množstvím článků, které v tomto nařízení je. Další nařízení, které bych rád zmínil, je návrh nařízení ke krvi, tkáním a buňkám, také velmi zásadní materiál, který bude projednáván během českého předsednictví. Ten draftový text bude k dispozici pravděpodobně během měsíce, to znamená, opět celé předsednictví budeme projednávat s našimi partnery ty jednotlivé články a navržené části. Opět tady máme cíl, abychom předložili na prosincové Radě EPSCO zprávu o pokroku, to znamená, kam až se nám podaří posunout ta jednotlivá jednání. A pak další materiál, který bych rád zmínil, je nařízení poplatků EMA. To je spíše technická záležitost, nicméně opět předložení zprávy o pokroku na prosincové Radě EPSCO. Dále bych zmínil některé nelegislativní návrhy a priority, které jsou součástí českého předsednictví, a to jsou závěry Rady k očkování, to je velké průřezové téma a samozřejmě nejen v oblasti covid-19 ale obecně. Důvěra v očkování a řekněme ta ponaučení, které jsme získali během těch posledních dvou let, a zásadní prohloubení spolupráce mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie, co se týká jak komunikace, tak třeba těch jednotlivých opatření, které země přijímají. Opět to bylo velké téma, které bylo diskutováno na Radě EPSCO teď před několika dny v Lucembursku. Předložení toho prvního návrhu my očekáváme již v červenci. Další materiál, který budeme projednávat, je doporučení Rady ke screeningům onkologických onemocnění. Tady předpokládáme, že Komise předloží ten text v září a opět na té prosincové Radě EPSCO ho budeme projednávat. Další část, a opět to zmiňoval pan ministr, je posílení globální role Evropské unie v oblasti zdraví, kde Česká republika povede jednání o společných pozicích Evropské unie při vyjednávání nového mezinárodního nástroje k prevenci pandemií a připravenosti na ně, které připravuje WHO. Ten materiál je klíčový v tom, že se opravdu budeme snažit o koordinaci těch jednotlivých pozic členských států tak, aby Evropa vystupovala vůči těmto připraveným materiálům WHO pokud možno co nejvíce jednotně. Tak pokročím dál. Připravovaná jednání, já už jsem tady zmínil Radu ministrů zdravotnictví EPSCO v prosinci v Bruselu, nicméně co je potřeba zmínit, tak Praha bude hostit 6. až 7. září neformální jednání ministrů zdravotnictví, kde bude probíhat jak debata o onkologii a implementaci Evropského plánu boje s rakovinou, tak samozřejmě, a to už tady pan ministr také zmiňoval, jednání o tom, jakým způsobem upravit, renegociovat smlouvy s dodavateli těch klíčových vakcín na covid-19, jak zajistit flexibilitu v těch smluvních vztazích a jak zajistit, že jednotlivé členské státy budou v této problematice vystupovat jednotně. Jak jste asi zaregistrovali, tak v posledních týdnech došlo k několika řekněme zásadním posunům v této oblasti, některé členské státy vyjadřují dlouhodobou nespokojenost nastavením těch smluv. Česká republika se k tomuto připojuje, ale vzhledem k tomu, že předsedáme, tak budeme se snažit o to, aby ty postoje byly opravdu názorem všech jednotlivých členských států Evropské unie, a to je podle nás jediný způsob, jak opravdu dosáhnout toho, že ty smlouvy budou mnohem flexibilnější a budou reflektovat to, co potřebujeme, to znamená dodávky vakcín pravidelně v těch časech cyklicky tak, jak se pandemie objevuje znova a znova v těch jednotlivých letech. Z těch řekněme velmi formálních jednání se posunu dál a to jsou konference, které připravujeme v rámci českého předsednictví. Začal bych tím, co zmínil pan ministr, téma onkologie je pro nás naprosto zásadní, navazujeme na francouzské předsednictví. I Francie začínala své předsednictví velkou onkologickou konferencí. Ta naše se bude věnovat jak řekněme těm novým způsobům péče, novým způsobům přístupu k pacientům, tak také k tomu, jak vlastně zabezpečit, že Evropský plán boje s rakovinou, který už máme k dispozici několik let, bude detailně implementován, jaké kroky je potřeba udělat, aby opravdu ta implementace probíhala ve všech členských státech a aby tím výsledkem bylo zlepšení dostupnosti onkologické péče pro všechny evropské pacienty. Co bych zmínil dále, je konference k tématu dostupnosti léčby vzácných onemocnění. Opět pan ministr zmiňoval toto téma jako to prioritní a klíčové, 25. až 26. října v Praze. To, co bychom byli velmi rádi, a opět navazujeme na francouzské předsednictví, to jsem možná nezmínil, my se opravdu snažíme, aby to bylo předsednictví tria, to znamená Francie, Česká republika, Švédsko. Ta doba je velmi krátká na to, aby se v těch šesti měsících podařilo opravdu dokončit některé ty klíčové oblasti, a my musíme pracovat na tom, abychom navazovali na naše kolegy z Francie, ale hlavně aby naši kolegové ze Švédska potom to, co se nám nepodaří dotáhnout do konce, aby oni dokončili během toho jejich mandátu, který začíná od 1. ledna 2023. A zpátky k těm vzácným onemocněním, jak už jsem zmiňoval, máme Evropský plán boje s rakovinou. My bychom byli velmi rádi, aby právě podle vzácných onemocnění vznikl podobný materiál, a budeme vyzývat Evropskou komisi, aby pracovala na přípravě takového dokumentu, který opravdu zajistí, že ta dostupnost bude vyvážená a že opravdu každý pacient nehledě na to, kde žije v Evropě, tak aby tyto terapie měl k dispozici. Co bych dále zmínil, je konference k očkování, opět to tady zaznělo, termín 21. a 22. listopadu v Praze, já bych tam přidal možná malý otazníček, protože my se opravdu musíme poučit z toho, co se podařilo, ale i co se nepodařilo. Za veliký úspěch považujeme ta společná jednání členských států a zajištění vakcín pro všechny občany Evropské unie, ale zároveň jsme viděli, že třeba oblast komunikace a řekněme potom zavádění těch jednotlivých opatření nebyla úplně vyladěná ve všech evropských státech, a to je velká diskuze, kterou bychom chtěli otevřít, a měla by vést i k tomu, že budeme více sdílet ty jednotlivé kroky, které jednotlivé členské státy jak v oblasti covid-19, tak v dalších onemocněních chystají a zavádějí. Pak bych zmínil konference, které mají záštitu Ministerstva zdravotnictví a na kterých se nějakým způsobem podílíme. Zmínil bych novorozenecký screening 23. července v Brně, tam navazujeme na Mendelovy dny. Věřím, že to je téma, které má úzkou provázanost k tomu, co bude probíhat v té době v Brně v rámci těchto oslav. Zároveň zapojení pacientských organizací a velká pacientská konference, která bude probíhat 8. září, mezinárodní spolupráce při transplantaci orgánů 21. září a konference o duševním zdraví 11. listopadu, opět jako významné téma jak v kontextu Ukrajina, tak v kontextu pandemie covid-19. Ono těch konferencí, které probíhají ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a mají naši záštitu, je už několik desítek. Já jsem tady vybral ty řekněme, které nám připadají jako, nechci říct zásadní a významné, ono jich je tam mnohem víc, ale které bychom rádi, aby rezonovaly i v tom sdělení, které tady dneska probíhá. A úplně poslední slajd, který mám a který bych chtěl zdůraznit, opět navazuju na pana ministra. Covid-19 a renegociace smluv, už jsme tady o tom hovořili, Česká republika je v tomto ohledu připravena vést jednání ve spolupráci s agenturou HERA Evropské komise s direktorátem pro zdravotnictví a s paní komisařkou Kyriakides, chceme, aby v Praze proběhlo už 15. července setkání řídicího výboru právě k očkování covid-19 jak společně s výrobci tak, abychom opravdu otevřeli to téma, jak je možné smlouvy upravit, abychom nemuseli přijímat vakcíny, které v určitém čase nepotřebujeme, aby se vakcíny zbytečně nelikvidovali, ale abychom hlavně v tom momentě, kdy ty vakcíny budeme potřebovat a budou upravené, budou modifikované v rámci toho, jak se onemocnění covid-19 vyvíjí, tak aby nejenom Česká republika, ale všechny členské státy dostaly ty vakcíny, které potřebují, a ne vakcíny, které už nebudou mít tu účinnost, kterou bychom potřebovali pro pacienty. A ono potom bude navazovat jednání po tom neformálním setkání ministrů v Praze, kde bychom opět chtěli navázat setkání ministrů s výrobci, kde už by měly být představeny scénáře, které budou součástí těch dodatků a těch renegociových dohod do budoucna v těch následujících letech. Tak to je ode mě všechno a předávám slovo zpátky.

Eliška Machová, tisková mluvčí
Já děkuji panu náměstkovi. A nyní je prostor pro vaše dotazy. Já jenom poprosím, aby se týkaly předsednické agendy, a případně ty další vyřešíme po tiskové konferenci, děkuji.

Daniel Stach, Česká televize
Dobrý den, dvě upřesnění vás poprosím, pane ministře. První se týká toho, že chcete dosáhnout změn ve smlouvách s velkými firmami, které se budou týkat očkování i proti covidu. Jakých firem, jakých vakcín se to bude týkat konkrétně a jaké změny chcete docílit? Pan náměstek hovořil o té cykličnosti, mě spíš zajímá, jestli chcete mít například v těch smlouvách zajištěno, že budete mít možnost sáhnout na určité vakcíny, tedy že budou připravené pro ten okamžik potřeby. A druhá věc se týká dalších jednotných pravidel v rámci Evropské unie u případné vlny covidu-19. Vy jste hovořili o očkování, co další věci, které jsou s covidem-19 a další vlnou případně spojené, covid pasy, pravidla cestování, pravidla testování, jak tohle chcete v rámci předsednictví České republiky nastavit? Děkuji vám.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Já děkuji za ty dotazy a zkusím odpovědět po řadě. Ty smlouvy se týkají především dvou firem, Pfizer a Moderna. Ty smlouvy byly podepisovány Evropskou unií a znovu opakuji, byl to neskutečný průlom zajištění zdravotní péče pro občany Evropské unie. Byly podepisovány před dvěma lety. A co se podařilo a je potřeba to znovu a znovu opakovat? Podařilo se to, že za podstatně nižší cenu, než si kdo myslel, měli ve stejný čas všichni občané Evropské unie k dispozici vakcínu. To se nepodařilo nikomu jinému, žádnému jinému kontinentu, žádnému jinému uskupení, to se podařilo jenom Evropské unii. Je to něco, co si musíme uvědomit, jak je významné. Pokud by k tomuto nedošlo, tak si představme, že by polovička zemí Evropské unie čekala půl roku, rok na vakcínu tak, jak je to třeba u některých vzácných léků, a jaká katastrofa by nastala. Ale ty smlouvy vznikaly za nějakého předpokladu. Ten předpoklad byl, že po první, respektive druhé dávce bude, a teď si zase uvědomme, co bylo, celoživotní imunita, to nebyl předpoklad politiků, to byl předpoklad odborníků, výrobců těch vakcín, vycházelo se z nějakých dat. A předpoklad byl, že se podaří vytvořit něco, čemu se říkalo kolektivní imunita. Část odborníků to lehce zpochybňovala, protože u dospělých, zvlášť když se jedná o virus, který je mezi člověkem a zvířetem, tak je to velmi obtížné, prakticky nemožné dosáhnout kolektivní imunity, nicméně ta situace takto byla nastavena, lehce se vycházelo z předchozí zkušenosti s koronavirem, který se objevoval v dobách SARSu, respektive MERSu, kde byl také stav pandemie vyhlášen. A co my chceme? Teď se situace změnila. Víme, že virus mutuje, mění se a odmítá člověka opustit. Prostě si vyhlídl jako svého hostitele člověka. My budeme muset s tím virem dlouhodobě fungovat. Ten vir je nebezpečný, mutace jsou nepředvídatelné, zkracuje se doba, po kterou ten člověk musí být v izolaci, větší a větší procento nakažených má lehké nebo méně závažné příznaky, nicméně s tím, že to množství nakažených lidí, jak ten virus je stále víc nakažlivý, roste, tak pořád je velké procento, kteří jsou v nemocnicích, na ECMO a umírají, pokud nejsou naočkovaní. Máme dostatek dat, která nám říkají, co je to za pacienty. Připomínám publikaci IKEMu impact factor 25, víme, že pacienti s diabetem profitují obrovským způsobem z očkování, a svědčí pro to i to, že to ví i pacienti, proočkovanost pacientů s diabetem se blíží 90 %. Víme, že pacienti po transplantacích profitují obrovsky z očkování. Víme, že z očkování proti covidu profitují obrovsky ti, kteří jsou starší 60 let, 55 let a mají některé další onemocnění. A náš návrh je, a zase debatovali jsme o tom se spoustou ministrů evropských zemí, většina z nich byli taky lékaři, takže ta debata byla daleko jednodušší, že je na čase ukončit politické rozhodování o viru a pokorně přijmout odborná doporučení společností odborníků, jako je náš Národní institut pro boj s pandemií. A ta doporučení jsou dvojí: očkování, a to tak, že ideálně někdy v srpnu, v září, začátkem října, aby ta čtyř- až pětiměsíční hladina protilátek kulminovala v listopadu, prosinci, lednu, únoru nebo říjnu, listopadu, prosinci, lednu, únoru. Zadruhé respirátory v tom období, kdy ten virus je nejvíc nebezpečný pro člověka. To jsou zase ty zimní měsíce, podzimní, začátek jara. A kde ty respirátory? Ve veřejné dopravě, v ambulancích a na urgentních příjmech, protože tam to riziko je obrovské, v nemocnicích tedy. Žádné restrikce, žádné: „Naočkuješ se, můžeš na pivo. Naočkuješ se, můžeš do divadla.“ Covid pas je nástroj, který byl užitečný, ale dnes není moc důvodů v něm pokračovat, a bezesporu není vhodné provádět nějaké plošné lockdowny, zákazy, omezování, protože ten efekt těchto opatření se ukázal jako nedostatečný. Dneska Čína, která touto cestou postupuje, nedostává virus pod kontrolu, tedy očkování jako prevence závažnému a smrtelnému průběhu onemocnění, respirátor jako prevence šíření toho onemocnění a vlastní nákazy. Tyto dva kroky jsou klíčové. Toto nás čeká na podzim a my bychom chtěli, aby Evropská unie ta pravidla sjednotila, aby udělala jednotné doporučení a ono už se to postupně děje, začínají být zveřejňovány. Tak tolik k těm otázkám. K těm změnám v těch smlouvách, omlouvám se, že jsem od toho odběhl, k těm změnám ve smlouvě ve smlouvách naše představa je taková, že nebudou zbytečně vyráběny očkovací látky, pro které není zájem. Je to neekologické, neekonomické a v dnešní situaci neobhajitelné. Chceme, aby ve smlouvách bylo jasně uvedeno, že občané Evropské unie budou mít nárok na poslední variantu očkovací látky, která bude vyvíjena podobně jako proti chřipce, vždycky proti té mutaci, která se nově objeví, tedy aby se ty nové očkovací látky objevily řekněme každý rok proti té nové variantě. Doufáme, že už letos na podzim alespoň jedna z těch firem bude mít takovouto látku k dispozici. Nechceme, aby tam byly ty dlouhodobé závazky, že musíme odebrat určité množství vakcín a pak je někam transportovat, a chceme, aby Světová zdravotnická organizace si připomněla, jak schopná byla kdysi v 1950, v tom období, kdy bojovala s černými neštovicemi zásluhou českého profesora, a aby si to připomněli ti, co si to pamatují, a místo řekněme politických vyjádření začala organizovat systematické očkování v Africe a v některých zemích, kde zdravotní péče není na té úrovni jako v Evropě. A chceme, aby ty firmy, které vakcíny vyrábí, formou daru, kde financovat to bude samozřejmě Evropská unie, tyto vakcíny do těchto zemí posílaly. Chceme, abychom navázali na úspěch očkování proti černým neštovicím, co se týče organizace, ale to musí dělat WHO. Pro evropské občany chceme, aby čtvrtá dávka, pátá a další dávky, které opravdu, dokud virus nezmizí tak, jako u chřipky, budou muset být každý přelom jara, podzimu, aby tyto nové dávky byly vždycky provázeny s tím, že budou reflektovat ty nové mutace nebo rekombinace viru.

Daniel Stach, Česká televize
Jestli mohu tedy doplnit ještě jednu otázku, ta se týká těch dat, sdílení dat na evropské scéně. Během pandemie covidu se řešilo, že jednotlivé státy reportují jinak, jinak definují test, jinak definují úmrtí, jinak definují pozitivního, jinak definují reinfekce. Jak tohle chcete sjednotit, jestli už to bude pro podzimní vlnu, a jakou roli v tomhle má hrát ÚZIS? Děkuju vám.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Já strašně děkuju za ty otázky. Já bych předestřel jednu věc. To předsednictví Evropské unie a obecně Evropská unie, servis, servis občanům tak, aby kvalita života občanů v Evropské unii byla co nejlepší. Já jako ministr zdravotnictví jsem servis, já jsem ten nejvyšší servis, který by měl maximálně pomáhat k tomu, aby se zvyšovala kvalita veřejného zdraví, aby se zvyšovala kvalita zdravotní péče. Mám na to nějaké nástroje stejně jako Evropská unie. Jako servis musím konzultovat odborníky, takže dělám to, že se setkávám s předsedy evropských odborných společností v těch oblastech, co jsou naše priority, profesorem Bassettim, šéfem Neurologické evropské společnosti a dalšími a stejně tak s pacientskými sdruženími, protože musíme vidět, co doporučí odborníci a co potřebují ti, kteří ten servis vyžadují, tedy pacientské organizace. No a to se týká i dat. Jedna věc je řekněme politické sdělení, že bude European Data Space. To zní hezky, je to sexy, nemyslím si, že někdo tuší, co to znamená. Když vám řeknu, že vám udělali CT v Motole, udělali vám tam CT jater, tam vám doporučili v době, kdy jsem ještě mohl pracovat jako doktor, že kryoablaci toho tumoru by vám udělal Válek v Bohnicích, tak byste tam jeli s doporučením, objednali jste se, řekli jste přístupová data a než jste dojeli z toho Motola, ty snímky byly v Bohnicích, vás to vůbec nezajímalo, měli ta zdrojová data, už si to prohlídli, vy jste tam přijeli na indikační onkologickou komisi a tam vám řekli: „Jasně, snímky jsme si prohlídli, to CT, co jste měl v Motole. Měl jste ještě CT v Pelhřimově.“ „Jé, to jsem zapomněl, tam jsem opravdu byl.“ „Taky jste měl před deseti lety vyšetření v Kojčicích nebo kde. Tam jsme si to taky stáhli, máme dokumentaci pohromadě.“ A tady najednou vidíte tu praktickou výhodu. Toto umíme v České republice ze všech zemí. Finové se posunuli dál a chtěli propojit data i zdravotnická a to znamená, u praktika je nějaká dokumentace, u vašeho specialisty je dokumentace, je dokumentace v nemocnici, Finové to propojili a samozřejmě klíčové je, aby ta data byla bezpečná, aby ta data, pokud se na ně kdokoliv dívá, tak to bylo pouze se souhlasem pacienta, aby naopak pokud se jedná o pacienta, který je akutní, kterého veze rychlá do nemocnice, aby ta data umožnila, ještě než dojede ta rychlá do té nemocnice, těm lékařům nahlédnout do jeho dokumentace a zjistit, jestli je tam něco, co jim pomůže toho pacienta v bezvědomí efektivně léčit. Můžeme se bavit o vědeckých datech, o kolínských studiích a můžeme se bavit o tom, když tedy Česká republika by se dostala ke všem klinickým studiím, což je náš cíl, jestli toto by také nějak nepomohlo. Ale těžko se můžeme bavit o tom, že by někde v Bruselu bylo veliké úložiště, kde budou všechna pacientská data a kdo chce, ten si tam šáhne, a takto debata neprobíhá. Proto jsme se na bilaterálním jednání bavili s kolegou z Finska, s panem ministrem a s jejich odborníky, kteří toto nastartovali před deseti lety.
A chceme tam znovu zajet a chceme to s nimi znovu probírat. Mě nezajímají ty výhody, které z toho mají, ty umí každý říct. Já chci vidět ta rizika, ty nevýhody, ty problémy. A proto jsem v Lucemburku řekl, že se nechci bavit o pouze politickém rámci tady té ideje, ale že paralelně chci, aby probíhaly velmi intenzivní praktické debaty odborníků. A teď se dostávám k ÚZISu a řekl jsem, že chci, aby jejich, a teď se omlouvám, že neřeknu profesorové, ale Duškové, byli na tom setkání a debatovali o praktických problémech, aby jejich IT specialisti byli na tom jednání a debatovali o problémech. Aby jejich legislativci pro zdravotní právo tam byli a debatovali o těch problémech. Já nechci mít vymyšlenou direktivu, která bude říkat: „Toto je European Data Space, bude to tak a tak a tak,“ aniž bych věděl, co z toho bude mít pacient, a aniž bych věděl, že právníci, ajťáci a experti přes data řeknou: „Ano, je to užitečné.“ A posun ÚZISu jde tímto směrem a možná novinku, kterou si troufnu říct: My jsme se s panem ministrem Jurečkou domluvili opravdu na intenzivní spolupráci. My se jednou týdně scházíme a hledáme způsob, jak daleko víc propojit ta ministerstva. Protože sociálně-zdravotní pomezí je jenom řeč, ale já chci, aby ta ministerstva opravdu reálně spolupracovala. A dohodli jsme se na tom, že ÚZIS bude dělat servis pro data i Ministerstva práce a sociálních věcí a že získáme dohromady data ze sociálně-zdravotního pomezí. Já jsem slíbil, že profesora Duška a ÚZIS půjčím panu ministrovi Jurečkovi, a on naopak slíbil, že opravdu ta data bude mít velmi omezeně ale přístupné oba dva ty rezorty a budeme moct dávat dohromady sociálně-zdravotní pomezí, i co se dat týče. Myslím si, že je to něco, co je totální průlom po 30 letech. A součástí tady této myšlenky je i ta spolupráce v rámci Evropské unie, co se týče European Data Space, protože my se bavíme o European Health Data Space, ale je potřeba si říct, že sociálně-zdravotní pomezí většině, možná všech zemí Evropské unie s výjimkou pár zemí, jako je Česká republika, je zcela v gesci Ministerstva zdravotnictví. Přitom ministerstvo je většinou ministerstvo zdravotnictví a sociálních nebo služeb a tak dál. A v případě dat bychom toto chtěli také dosáhnout. Neexistuje jenom sociální a jenom zdravotní péče, existuje pouze kvalitní život.

Eliška Machová, tisková mluvčí
Tak děkuji moc. Ještě poprosím ČTK.

Vanda Králová, ČTK
Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na to sjednocování těch screeningů, jestli to je složité téma v Evropě. Jak my jsme na tom ve srovnání s jinými zeměmi, jestli lépe, hůře a jestli jsou nějaké nové screeningy, o kterých se třeba jedná? Děkuji.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Slovo screening většinou evokuje onkologický screening, protože jeden z prvních byl samozřejmě screening karcinomu prsu, máme screening kolorektálního karcinomu, karcinomu prostaty. A dneska děláme jako pilotní projekt, Česká republika, to není screening ale detekci časného karcinomu plic u definovaných skupin. Ale screeningové programy se týkají samozřejmě řady dalších oblastí, týkají se malých dětí, novorozenců, týkají se onemocnění kardiovaskulárního systému. S profesorem Duškem, s Ministerstvem zdravotnictví jsme vytvořili jakýsi takový projekt, který během řekněme měsíce představím, který by měl koordinovat obecně ty screeningy v České republice, nejenom onkologické, neonkologické a chceme se bavit s Evropskou unií o tom, jak sladit ty screeningy podobně, jako je sladěný mamografický screening, kdy je definováno, odkdy, kdy je definováno v jakých intervalech, jakými metodami, a pokud se objeví nový nápad, například u screeningu karcinomu prostaty u definovaných skupin využít magnetickou rezonanci tak, aby více zemí se zapojilo do pilotního projektu a zjistilo: má to smysl, nemá to smysl a pak se to stalo součástí. Chceme, aby ta koordinace tak, jak je u těch onkologických, byla obecná. Dále bychom chtěli, abychom z těch zemí, kde mají největší řekněme vstup pacientů do screeningu, jsme získali poučení, jak na to jdou, a aby ta technika byla celoevropsky stejná, aby i v evropském prostoru znělo jednotným hlasem, že prevence a screening není to, co má chtít zdravotnictví ale to, co mají chtít pacienti, že pacientské organizace mají dělat všechno pro to, aby byl co nejkvalitnější a nejdostupnější screening a prevence, a že ministr zdravotnictví je Ministerstvo zdravotnictví, proto má zajistit rámec legislativní a odborné společnosti a pojišťovny co největší dostupnost. Rádi bychom, abychom například u mamografického screeningu dosáhli v České republice o 10 % větší vstupy, a o tom jsme se bavili teď s týmem, který ten screening zajišťuje, a abychom se dostali na stejnou úroveň ve všech zemích Evropské unie. Jak je na tom Česká republika? Česká republika je na tom velmi dobře. My tady máme spoustu odborníků, máme tady docentku Skovajsovou, máme tady profesora Beneše, máme tady profesora Zavorala, máme tady další a další a teď já jmenuju jenom ty, kteří jsou hodně dobří kamarádi, protože v těch výborech společností, kterým předsedají, sedím. Ale máme tady špičkové urology, máme tady gynekology, kteří dělají geniální screening. A tento screening je zdarma, je dostupný a pojišťovna ho ale opravdu, opravdu výborně podporuje a my naopak chceme posílit tu podporu násobně, ideálně řádově. Toto chceme diskutovat v rámci Evropské unie, sjednotit a poučit se o těch, co to dělají lépe nebo jinak.