Rizika onemocnění spalničkami a možnosti prevence

Vytvořeno: 8. 4. 2019 Poslední aktualizace: 8. 4. 2019

Onemocnění spalničkami 

Spalničky jsou vysoce nakažlivým infekčním onemocněním, které rozhodně není možné podceňovat. Původcem onemocnění je morbilli virus z čeledi paramyxovirů. Jediným zdrojem nákazy je člověk, virus spalniček se přenáší vzdušnou cestou pomocí sekretů infikované osoby či prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Spalničky jsou závažným onemocněním zejména pro malé děti do jednoho roku věku, imunosuprimované osoby a těhotné ženy.

Původce onemocnění: virus spalniček

Zdroj onemocnění: zdrojem je výlučně nemocný člověk

Inkubační doba: obvykle trvá 7 až 21 dnů

Období nakažlivosti: začíná den před začátkem prodromálních příznaků, obvykle 4 dny před objevením se vyrážky, a končí do čtyř dnů po vzniku vyrážky. Prožití onemocnění spalničkami zanechává celoživotní imunitu
 

Příznaky

Horečnatý stav s generalizovaným exantémem (vyrážkou) trvajícím déle než 3 dny, přibližně 4 dny před vyrážkou jsou přítomny katarální příznaky, tj. teplota nad 38°C a jeden nebo více z následujících příznaků: kašel, rýma, tzv. Koplikovy skvrny na bukální sliznici v ústech (světlé tečky se zarudlým okolím), zánět spojivek a typický vzhled obličeje „facies morbillosa“ – obličej uplakaného dítěte. Vyrážka je červenofialová, obvykle začíná na záhlaví nebo za ušima, do 4 dnů vyrážka generalizuje – přechází na obličej, krk, břicho a končetiny. K ústupu vyrážky dochází postupně ve stejném pořadí, tedy od hlavy po trup a končetiny. Komplikací spalniček může být zápal plic, zánět středního ucha nebo postižení centrálního nervového systému.

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí, Nemocnice Na Bulovce

 

Přenos

Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekce, velmi snadno se šíří vzdušnou cestou. K přenosu dochází kapénkami od nemocných osob, vzácně i vzduchem nebo bezprostředně kontaminovanými předměty. K šíření onemocnění napomáhá i existence nenaočkovaných skupin osob, u kterých nebylo dosaženo minimálně 95% proočkovanosti dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám, která je nezbytná k dosažení tzv. kolektivní imunity. Dojde-li k nahromadění takovýchto skupin osob v určitém kolektivu nebo regionu, vznikají vhodné podmínky pro šíření viru v populaci, případně pro vznik epidemie. 

Co dělat, pokud máte podezření na výskyt infekčního onemocnění u sebe, v rodině či na pracovišti?

 

Epidemiologická situace spalniček v Evropě

Spalničky se šíří po celé Evropě, protože očkování v mnoha zemích je nedostatečné. Nejnovější údaje WHO ukazují, že pouze čtyři země EU/ EHP vykazovaly v roce 2017 proočkovanost u první a druhé dávky očkovací látky proti spalničkám alespoň 95 %. Epidemie se šíří zejména v Rumunsku, Itálii, Francii a Řecku. V roce 2018 jen v zemích EU zemřelo na spalničky 35 osob.

Spalničky v Evropě v roce 2018 dosáhly rekordního počtu nemocných. Pokud hovoříme o celé Evropě, bylo v tomto roce zaznamenáno celkem 82 596 případů, zatímco v letech 2009-2017 se počet případů pohyboval mezi 5 273-33 254. Velkým rizikem jsou zejména neočkované „kapsy“ v populaci, kde zavlečení viru odstartuje zpravidla nekontrolované epidemické šíření. Postiženo bylo 47 z 53 zemí a počet zemřelých dosáhl 72. Pro srovnání s rokem 2017 to bylo 21 315 případů a 35 úmrtí, v roce 2016 byl naopak rekordně nízký výskyt 5 273 případů. 

Více než 50 000 případů bylo v roce 2018 zaznamenáno na Ukrajině a 8 z nich zemřelo. Od počátku roku, tedy za pouhých 6 týdnů roku 2019, jsme bohužel zaznamenali shodné číslo úmrtí.  A za jediný únorový týden onemocnělo 3 100 osob, polovina z nich děti. V roce 2016 klesla proočkovanost proti spalničkám u dětí na Ukrajině dvěma dávkami na pouhých 31 %, což je zdaleka nejnižší proočkovanost v Evropě, ale i jedna z nejnižších na světě. Ještě v roce 2008 to bylo 95 %.

 

Epidemiologická situace v ČR

Vývoj situace v Evropě potvrzují i tuzemské statistiky, kdy v loňském roce z celkového počtu 45 hlášených importovaných onemocnění jich bylo 32 importovaných z Ukrajiny a v letošním roce je již hlášeno 10 onemocnění, které mají přímou souvislost s Ukrajinou.

V České republice bylo v loňském roce hlášeno celkem 207 případů onemocnění spalničkami, z toho 19 případů s klinicky komplikovaným průběhem. Struktura nemocných byla různorodá, avšak v 11 případech se jednalo o zdravotnické pracovníky.

Onemocnění zdravotnického personálu, vzhledem k jeho úzkému kontaktu s pacienty, není ničím výjimečným. Zdravotníci, kteří jsou vůči spalničkám vnímaví, tak představují jednu ze zvlášť ohrožených skupin. Proto ministr zdravotnictví nařídil v přímo řízených nemocnicích očkování proti spalničkám u zdravotníků na vybraných odděleních, jako jsou například urgentní příjmy. A ke stejnému opatření vyzval prostřednictvím hejtmanů také krajské nemocnice. Více zde.

Proočkovanost proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám poklesla od roku 2007 v celorepublikovém průměru o více než 14 %, a to téměř z 98 % (2007) až k aktuálním 83,5 % (2017). První pokles pod hladinu 95 %, jenž je udáván jako hranice kolektivní imunity, byl, zaznamenám v roce 2015, od té doby je sledován výrazný sestupný trend proočkovanosti proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

 

Aktuální informace o vývoji onemocnění spalniček v České republice v roce 2019

 

Preventivní opatření a terapie

  • Očkování je jediným preventivním opatřením!
  • V případě onemocnění je povinná izolace nemocného po dobu 7 dnů po objevení se vyrážky (dle přílohy č. 2 vyhl. č. 306/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
  • Terapie u nekomplikovaného průběhu onemocnění je symptomatická, tj. klid na lůžku, snižování teploty, dostatek tekutin. Komplikované průběhy s bakteriální superinfekcí vyžadují léčbu antibiotiky, nejzávažnější průběhy až léčbu na jednotce intenzivní péče.
  • Pokud máte podezření na onemocnění spalničkami, je nutná i vzájemná ohleduplnost k ostatním – zůstaňte doma a nešiřte tak onemocnění dále.
  • Kontaktujte svého lékaře a dále postupujte podle jeho pokynů.

 

Historie očkování v ČR

Očkování proti spalničkám se v tehdejším Československu zařadilo do očkovacího kalendáře v pravidelném režimu od září roku 1969. Bylo zahájeno u dětí narozených v roce 1968 starších 10 měsíců. V roce 1970 se posunula věková hranice na 12 měsíců věku dítěte. Za pět let poté bylo jednodávkové schéma očkování nahrazeno dvoudávkovým. V letech 1975-1978 byla provedena mimořádná vakcinace dětí k podchycení nevakcinovaných a non – respondentů formou očkování všech dětí prvních tříd základní školy a v letech 1979 – 1981 v podobě očkování všech dětí osmých tříd.

V roce 1982 byla zavedena pravidelná́ dvoudávková vakcinace s posunem věkové́ hranice na 15 měsíců. První dávka se aplikovala od prvního dne 15. měsíce věku dítěte, druhá dávka za 6 – 10 měsíců od první dávky, tedy ve schématu, které se používalo až do roku 2018, kdy byl vyhláškou omezen interval na aplikaci 2. dávky na 13. až 18. měsíc, aby bylo zabráněno svévolným posunům a odkladům a zároveň posunuta druhá dávka na 5. až 6. rok.  V letech 1969 – 1987 se používala vakcína Movivac, která byla v letech 1987 – 1994 nahrazena celoplošně vakcínou Mopavac a v březnu 1995 vakcínou Trivivac, která se používala až do roku 2009, kdy byla od září nahrazena vakcínou Priorix. Tato vakcína byla registrována 3. 11. 1999 a od roku 2003 byla používána samoplátci. Podobně byla v roce 2007 na komerční trh pro samoplátce uvedena vakcína Priorix-Tetra, která obsahuje kromě komponenty spalničkové, příušnicové a zarděnkové také komponentu varicelovou.

V Československu se zvolilo dvoudávkové očkování proti spalničkám a příušnicím v krátkodobém 6-10 měsíčním intervalu. Důvodem bylo zajištění rychlé a robustní ochrany vůči oběma infekčním chorobám v dětské populaci. V Československu před zavedením povinného očkování patřilo k nejzávažnějším infekčním chorobám dět­ského věku postihující až 50 000 osob ročně a způsobující několik desítek úmrtí. V současnosti byl vzhledem k serologickým přehledům interval mezi dávkami prodloužen na 5 let.

 

Mýty a fakta o očkování

 

Vakcíny na spalničky

Na očkování proti spalničkám se používá trivakcína Priorix nebo MMRVAXPRO. Místo trivakcíny MMR je možno použít monovakcínu proti spalničkám, ta je k dispozici ve Švýcarsku, ale je indické provenience a nemá registraci v EU. Vzhledem k podobným rizikům pro příušnice je upřednostňována vakcína MMR.

Proočkovanost

V rámci krajů došlo k nejvýraznějšímu poklesu v Praze a to o téměř 21 % ve srovnání s léty 2014 a 2017, naopak nejnižší pokles v proočkovanosti je pozorován v kraji Vysočina. Sestupný trend je i signifikantní z hlediska pohledu na situaci v proočkovanosti v jednotlivých okresech, v roce 2014 byla proočkovanost vyšší než 95 % hlášena z 68 okresů, v roce 2017 tuto hranici překročilo pouze 12 okresů.

Výsledky administrativní kontroly proočkovanosti dětí 2 dávkami vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR), 2010 – 2017, ČR

 

Možné strategie v případě rostoucího počtu případů onemocnění spalničkami 

  1. Očkování zdravotnických pracovníků na urgentních příjmech, přijímacích ambulancích nemocnic a dalších vybraných exponovaných osob jednou dávkou trivakcíny MMR bez kontroly protilátek. Osoby s prodělaným onemocněním jsou považovány za imunní. Neočkují se ani osoby, které prodělaly očkování v uplynulých deseti letech.
  2. Očkování rizikových skupin profesních skupin jednou dávkou trivakcíny MMR bez kontroly protilátek. Osoby s prodělaným onemocněním jsou považovány za imunní. Neočkují se ani osoby, které prodělaly očkování v uplynulých deseti letech.
  3. Očkování osob z výše uvedených skupin po provedení testování protektivních hladin protilátek.
  4. Při testování protilátek v ohnisku nákazy (možné kontakty) není třeba testovat osoby do 19 let věku, které byly v minulosti prokazatelně očkovány dvěma dávkami vakcíny a osoby, které onemocnění prodělaly.