S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Putin překročil Rubikon. Dostal se na úroveň Severní Koreje, musíme ho izolovat, říká ministr Válek

Vytvořeno: 2. 3. 2022 Poslední aktualizace: 14. 3. 2022

Datum vydání: 2. 3. 2022
Zdroj: iROZHLAS.cz
Autor: Dominika Kubištová, Martin Štorkán


Ukrajinou už téměř týden zmítá válka vyprovokovaná Ruskem. Česko na potřebná místa posílá nejen výzbroj, ale i zdravotnický materiál. Jde zejména o věci na léčbu zraněných a vybavení do polních nemocnic. Jednotlivci by ale podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) podobnou pomoc volit neměli. „Obaly a názvy na těch lécích musí být v takové jazykové mutaci, aby kolegové na Ukrajině rozuměli,“ řekl pro server iROZHLAS.cz.

Vláda se postavila ke konfliktu na Ukrajině čelem, snaží se prosazovat tvrdé sankce. Jaké další kroky jí v této chvíli ještě zbývají? Co se dá ještě – bez koordinace s Evropskou unií – dělat?
Vláda se k tomu opravdu staví velmi dobře. Ten postoj se mi nesmírně líbí a jsem rád, že v té vládě jsem. (Ruský prezident Vladimir) Putin z mého pohledu a také pohledu vlády překročil Rubikon – zaútočil na sousední evropskou zemi a postupně tam útočí. Chce ji obsadit a okupovat.

A my si můžeme říkat, že Rusko není západní demokracie a že Putin tam chce být do smrti, ale pořád jsme to brali, že je to země, kde je principiálně demokracie. Tedy kde je jakási – i když omezená – svoboda slova. Nebrali jsme to jako Sovětský svaz.

Útokem se to změnilo a z mého pohledu se postavili vedle severokorejského diktátora a vedle podobných režimů. Pak tedy musí všechny sankce podobné jako vůči Severní Koreji. A je otázka na vedení Ruska, jestli obrátí kolo zpátky a začnou se chovat v nějakém rámci. Anebo se k tomu nevrátí, budou se chtít stát „novým Sovětským svazem“. Pak budou muset sankce pokračovat a budou daleko tvrdší a budou muset být na všech polích. Potom si nebudeme moct říct, že něco neuděláme.

Konflikt na Ukrajině jednou skončí a musíme si říkat co dál. Možná se Putin a vláda – protože pořád doufám, že to není totalitní diktatura s neosvíceným diktátorem – vzpamatují, stáhnou se a začne se to řešit. Anebo to neudělají, uzmou si větší nebo menší část Ukrajiny, změní se hranice v této části Evropy, a pak musíme být nachystaní na určitý Marshallův plán, prostě plán pomoci. A to proto, aby Ukrajina mohla co nejrychleji vstoupit do Evropské unie a říct, tady je nová hranice mezi diktaturou a demokracií. A ty sankce poté nepřestanou.

Zmiňujete vstup do Evropské unie, kterou v posledních dnech začínají skloňovat i další evropští politici a také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jste vy – a potažmo Česko – pro co nejrychlejší vstup Ukrajiny do takového svazku?
Jsem pro to, aby Ukrajina byla součástí Evropské unie a je potřeba jí v tom maximálně pomoct. I teď se ukazuje, jak by to bylo důležité. Je to evropská země, její prezident a celé vedení se chová velmi evropsky, i když samozřejmě jako každá země má svoje problémy.

Státy, které vstupují do Evropské unie, musí splňovat určitá ekonomická kritéria. To znamená, že bychom měli Ukrajině nyní maximálně pomoct, a to celá Evropa, aby splnila podmínky, aby do Evropské unie opravdu mohla vstoupit a aby se co nejrychleji mohla stát členem.

Teď je tam válečný konflikt. Musíme pomáhat po všech stránkách a především finanční pomocí a pomocí skrze výzbroj, tak aby se mohli bránit. A až konflikt skončí, tak musíme Ukrajině pomoct po ekonomické stránce.

Dodáváme to, co Ukrajina potřebuje

Co může konkrétně dělat vaše ministerstvo?
Každé ministerstvo má svůj krizový štáb, je to koordinované Centrálním krizovým štábem na ministerstvu vnitra. Shromažďujeme všechny nabídky pomoci a z toho podle požadavků ukrajinské vlády a ukrajinského velvyslance, se kterými jsme prakticky v denním kontaktu, plníme a řeším to, co potřebují.

Léky, které ale musí být centrálně dodávané státem. Obaly a názvy na těch lécích musí být v takové jazykové mutaci, aby je mohli kolegové na Ukrajině používat a aby jim rozuměli. Dáváme jim zdravotnické prostředky, které jsou potřeba v případě válečných konfliktů.

Po sametové revoluci mě zvolili jako místopředsedu Československého červeného kříže a spoluorganizoval jsem pomoc do Rumunska. Byl jsem s jedním konvojem v Temešváru, strávil jsem tam několik týdnů, a tak vím, že taková pomoc má svoji logistiku.

Má „kontejnerový“ obsah, kde je přesně dané, co dodat, když je v zemi třeba ten válečný konflikt. Typicky jde o chirurgické rukavice nebo obvazy, ale nenakoupí se to v lékárnách a sváží se to. Je potřeba mít vyřešenou distribuci, proto ministerstvo zdravotnictví intenzivně komunikuje s Červeným křížem a s podobnými organizacemi.

Shromažďujeme požadavky a po dohodě s ostatními státy dodáváme přesně to, co ukrajinská vláda potřebuje. Distribuci zajišťujeme opět s ukrajinskou vládou, organizacemi a ministrem vnitra a musí se dostat k lidem. Ale ten stát má stále svoji vládu, tedy musí se dostat nejprve k lidem, kteří to organizují.

A konkrétně Česko dodává na Ukrajinu jaký zdravotnický materiál?
Dodáváme materiál na léčbu zraněných, tedy obvazy, chirurgické rukavice, určité kategorie léků. Máme připravenou dodávku krve a krevních derivátů, o které si může ukrajinská strana říct. Dodáváme postele do nemocnic, materiál na operační sály. Je to obrovský balík pomoci, ten poslední byl z ministerstva zdravotnictví zhruba v hodnotě 50 milionů korun. A každý den ty dodávky řešíme podle aktuálních požadavků.

Zmínil jste, že budeme posílat i krev nebo plazmu. Zásoby se ztenčily i kvůli covidu. Jsme v situaci, kdy si to můžeme dovolit?
Není to problém. Máme dostatek krve i krevních derivátů. Kdyby byly potřeba další dárci a byl by požadavek na větší množství krve, tak společně s Červeným křížem a transfuzními stanicemi spustíme kampaň. Ale teď je krve dostatek, není potřeba další.

Navíc některé státy nedodávají to, co Ukrajinci chtějí. Koordinujeme to s Evropskou unií. Ta si je vědoma, jak nešťastné bylo řešení problematiky na Krymu a některých dalších, a tentokrát je pomoc koordinovaná a synchronizovaná. Cokoli, co potřebují, dostanou. Ve všem říkáme ano. Je to pomoc v chirurgii, u polních nemocnic i třeba pomoc pro děti se vzácnými onemocněními, které jsme tady připraveni přijmout a léčit.

Tady nemá cenu, aby lidé třeba teď hromadně darovali krev nebo nakupovali jako jednotlivci léky a posílali je na Ukrajinu? 
Rozhodně ne. Samozřejmě že tam lidé mají přátele, ale je potřeba si uvědomit, že je tam opravdu válečný konflikt a doprava není jednoduchá. To nejlepší, co se dá udělat, je poslat peníze. Například na účet ukrajinského velvyslanectví.

Kdo chce opravdu darovat peníze nebo za ně něco koupit, tak tohle je nejlepší cesta. Není dobré ani smysluplné nakupovat v lékárnách léky a posílat to jako balíčky poštou. Pomoc je velmi dobře koordinovaná, vypravujeme vlaky i kamiony. 

Řešení jazykové bariéry

Zmiňoval jste, že můžeme pomáhat i tady, například dětem s vzácnými chorobami. Předpokládáme, že nakonec může jít o tisíce uprchlíků. Je na to náš zdravotnický systém teď po pandemii připravený?
Bezesporu ano. Využili jsme toho, že pandemický zákon prošel a pro pomoc uprchlíkům můžeme využít systém chytré karantény, systém koordinace chytrých příjmů a další věci. Je to navíc chráněné proti kybernetickým útokům.

Je potřeba si říct, že se jedná především o ženy a děti, protože muži bojují. Máme připravený systém informování v ukrajinštině i v češtině. Máme zkontaktované ukrajinské zdravotníky, kteří pracují na území České republiky. Ti lidé, kteří sem přijdou, neumí česky. Pokud mezi nimi budou zdravotnice, tak počítáme, že je vtáhneme v těch místech, kde budou ubytováni, do toho systému. Můžou pomáhat třeba s léčbou.

Zaměřit se chceme i na očkování dětí, aby se pokračovalo podle schématu vakcinace proti nakažlivým nemocem. To všechno máme nastavené do detailů. Jsme připraveni i na léčbu zraněných, máme dostatečné kapacity i v tomto směru.

Jedním z kroků, které jste zmínil na twitteru je, že „všichni zdravotníci prchající před válkou budou v Česku přijati a pokusíte se jim usnadnit proces uznávání kvalifikace“. Co si pod tím máme představit? Jak ten proces vlastně můžete usnadnit, když jednou z podmínek je i schopnost „vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nutném k výkonu zdravotnického povolání“?
Musíme si říct, že je tam válečný konflikt. Nikdo asi nechce, aby ukrajinští zdravotníci zůstali v Česku. Předpokládám, že se budou chtít vrátit na Ukrajinu a nebylo by korektní odtud zdravotníky vysát. Po určitou dobu ale budou u nás a my chceme, aby jejich život tady byl co nejjednodušší, aby to nebyl život v uprchlických táborech, ale aby byl pro děti co nejsnesitelnější. To začíná školní docházkou s učitelkami, které musí umět ukrajinsky.

To stejné se týká zdravotníků. Budeme tu mít tisíce uprchlých žen a dětí, které nebudou mluvit česky. Je potřeba, aby s nimi základní věci dělali jejich zdravotníci, a to je způsob, jakým je chci dostat do systému. Máme dvojjazyčné karty, které vyplní, a čeští doktoři díky tomu zjistí, co jim je. Chceme co nejvíce usnadnit to, že nemocní komunikují ukrajinsky a na druhé straně jsou čeští lékaři.

Máme tu velkou komunitu ukrajinských lékařů, a pokud přijdou třeba jejich příbuzní, tak bych jim chtěl umožnit, aby eventuálně dosáhli snadněji na nostrifikaci.

Jak to chcete udělat?
Například organizací odborných kurzů, ty ministerstvo začne připravovat, aby tu ti lidé využili čas co nejlépe. Snažíme se systém nastavit tak, aby ti zdravotníci mohli mít například i ordinace a tak dále. Těm, co tu budou chtít zůstat, chceme umožnit přípravu na zkoušku, aby ji bez problémů udělali. Problém je totiž jazyková bariéra, nikoli odborná. Ukrajina nemá špatné zdravotnictví. Má samozřejmě problémy, ale principiálně je to vzdělání stejné jako všude v Evropské unii.

Pomoc pro ukrajinské zdravotníky

Možnost, že by se ukrajinští lékaři nebo lékařky a zdravotníci starali jen o ukrajinské pacienty, je tedy ve hře?
Je to jedna z věcí, která je ve hře. Ukrajinským zdravotnicím musíme umožnit účast na kurzech češtiny, které pro ně bude ministerstvo organizovat. Aby mohli pomáhat, tak jim umožníme péči o uprchlíky, protože tam bude samozřejmě z naší strany jazyková bariéra. Těm, co tu budou chtít zůstat, chceme umožnit s minimem obstrukcí zkoušku.

Začíná se objevovat i spousta českých lékařů, kteří chtějí odjet pomáhat. Vy jste v dopise vyzval k tomu, aby zůstali tady, protože přijdou uprchlíci. Ukrajinská ambasáda zase dávala na twitter, že vyzývá k pomoci na Ukrajině. Nevzniká tady rozpor?
Ono to takhle není. Samozřejmě tam odchází odborníci, ale jsou to organizované týmy z některých zemí. Když tam odjede individuální lékař, tak je to těžké. První problém je jazyková bariéra a zadruhé jde do země, kde zuří válečný konflikt… Je daleko lepší, když Ukrajincům pomůžeme vybavit jejich zdravotnická zařízení, aby mohli poskytovat kvalitní péči. Nebo můžeme podpořit profesionální organizace, které to umí.

Takže ambasáda vyzývala spíš k pomoci zdravotnických týmů, a to začíná Evropská unie také diskutovat. Rozhodně se budu spojovat s ostatními ministry zdravotnictví, abychom posílili ukrajinskou stranu a týmy, které jsou připravené poskytovat profesionální zdravotnickou pomoc.

Takže jednotlivci nikoli, odborné týmy ale podpoříte?
Ano, ale musí to být koordinované v rámci unie a po dohodě s Ukrajinskou vládou. Týmy musí přesně vědět, kam pojedou a co tam budou dělat. Nemá smysl, aby tam jezdili jednotlivci z Česka.

Rozhodně ale nebudeme bránit ukrajinským lékařům, kteří pracují u nás. Ti tam samozřejmě odjíždí. U nich to má ale svoji logiku, protože se vrací do známého prostředí, znají jazyk a vědí, jak systém funguje. Pomoc musí mít řád a systém. Stát to podle mě nastavil velmi dobře. Když teď řeknu, že jsme na čele evropského pelotonu, tak to zní strašně, ale opravdu jsme příkladem pro zbytek Evropy.

 

Druhá část rozhovoru týkající se vývoje pandemie koronaviru v Česku vyjde na serveru iROZHLAS.cz v následujících dnech.