S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Představení projektu PaRIS

Vytvořeno: 27. 5. 2022 Poslední aktualizace: 17. 8. 2022

Mezinárodní projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, podrobnější informace zde) nazvaný PaRIS (Patient Reported Indicators Surveys) vznikl na základě žádosti ministrů zdravotnictví zemí OECD (včetně ČR) v roce 2017. Ministerstvo zdravotnictví se účastní projektu od samotného začátku, aktuálně se projekt dostává do pokročilejší fáze, v rámci které již dochází k pilotnímu testování a oslovování praktických lékařů a pacientů.

Cílem těchto stránek je primárně poskytnout bližší informace o projektu, jeho kontextu a důvodech zapojení České republiky. Záměrem je rovněž poskytnout praktické informace pro účastníky projektu.

Cíle projektu

Jedná se o mezinárodní průzkum hodnotící zdravotní systémy z pohledu osob s chronickými onemocněními. Podstatou projektu je získat a mezi členskými zeměmi OECD sdílet informace o kvalitě péče poskytované pacientům s chronickými onemocněními v primární péči a na základě získaných informací a vytvořených indikátorů podpořit zlepšení této péče.

Jedná se patrně o nejdůležitější projekt OECD v oblasti zdraví. Do projektu se zapojilo aktuálně 21 států (z toho dvě nečlenské země OECD), projekt je rovněž finančně podporován ze strany EU.

V rámci projektu byly v mezinárodní spolupráci vyvíjeny a validovány dotazníky pro průzkum mezi poskytovateli primární péče a jejich pacienty. Projekt je rozdělen do několika dílčích částí, zahájen byl v roce 2020 a bude ukončen v roce 2024 rozsáhlou analýzou shrnující srovnání poskytované péče i doporučení jednotlivým zemím.

Očekávané výsledky

OECD na základě projektu zhodnotí kvalitu poskytované primární péče pacientům s chronickými onemocněními a připraví doporučení jednotlivým zemím. Projekt tak umožní jednotlivým zemím vyhodnotit, do jaké míry primární péče odpovídá potřebám lidí, jak je připravena zvládat budoucí nároky a jaké kroky ke změnám je třeba podniknout.

Tvůrcům politik a odborníkům v oblasti zdravotnictví přinese projekt informace o tom, kam především zaměřit úsilí ke zvýšení kvality péče a kam směřovat investice.

Pro praktické lékaře a jejich organizace, a také pro sestry, případně další pracovníky primární péče, přinese projekt zásadní zpětnou vazbu a podklady pro to, jak ve prospěch pacientů zlepšit kvalitu péče, kterou poskytují.

Lidé účastnící se průzkumu budou moci sdělit, co je pro ně při poskytování zdravotní péče důležité a na čem jim nejvíce záleží. Výstupy projektu poslouží k orientaci, hodnocení, případně argumentaci pacientským organizacím.

Kontext

Klíčová role je zde přisuzována primární péči zajištěné ordinacemi praktických lékařů, která je nejblíže lidem a jejíž úroveň hraje největší roli v hodnocení zdravotní péče veřejností. Ale právě z této oblasti zdravotní péče je kritický nedostatek informací s ohledem na kvalitu a výstupy péče z perspektivy pacientů.

Projekt reaguje na stárnutí obyvatelstva v zemích OECD, lidé s chronickými stavy tvoří nejrychleji rostoucí skupinu uživatelů zdravotní péče. To vytváří nové požadavky na zdravotní systémy, zejména s ohledem na zajištění kvalitní a přitom finančně udržitelné, koordinované a na pacienta zaměřené zdravotní péče. V mnoha zemích OECD má přibližně 2/3 populace ve věku 45 a více let alespoň jednu chronickou nemoc. Péče je často poskytována roztříštěně a nekoordinovaně v důsledku využívání více poskytovatelů (v primární či ambulantní péči), což může vést k nestandardní či nedostatečně kvalitní péči.

V současné době nejsme schopni správně posoudit, do jaké míry péče, kterou pacienti dostávají, přispívá k lepším zdravotním výsledkům, respektive zda je správně přizpůsobena jejich potřebě.

ČR má vedle obecných údajů o zdravotním stavu populace (a ukazatelích jako je střední délka života) k dispozici údaje o výkonech na pacientech s chronickými stavy, nicméně tyto údaje nejsou vypovídající ve smyslu přiměřenosti a kvality. K dispozici není ani zpětná vazba o potřebách v primární a specializované péči. Obdobné studie u chronických pacientů v primární péči nebyly v ČR nikdy provedeny. Bude se tak jednat o první takto zacílený sběr dat.

Průzkum tedy nabídne cennou zpětnou vazbu od pacientů i poskytovatelů zdravotní péče a upozorní na oblasti, které vyžadují systémovou změnu. Vytváření systematických údajů o výsledcích a zkušenostech pak v důsledku přispěje k naplnění hlavního cíle, tedy pomoci zdravotním systémům, aby se více zaměřily na potřeby pacientů.

Pandemie covid-19 důležitost projektu ještě zvýraznila, neboť představuje dvojí hrozbu pro osoby s chronickými onemocněními. Nejen, že osoby s chronickými onemocněními jsou více ohroženy vážnými komplikacemi a úmrtím v důsledku infekce covid-19, ale také jsou postiženy případnou nedostatečnou dostupností zdravotních služeb v reakci na krizi.

Organizace projektu

Projekt je řízen členskými státy prostřednictvím zvláštní mezinárodní skupiny (včetně zástupce ČR), která je poradním orgánem Zdravotnického výboru OECD. Zdravotnický výbor, který řídí práci OECD v oblasti zdraví, dohlíží na projekt. Vzhledem ke komplexnosti projektu vybral na základě výběrového řízení řešitele projektu – Konsorcium. Konsorcium je složeno z následujících organizací: Nivel, Ipsos Mori, Exeter University, Optimedis a Avis Donabedian Research Institute. Konsorcium při implementaci projektu úzce spolupracuje se Zdravotním výborem OECD i se zástupci participujících zemí. Sekretariát rovněž vytvořil poradní orgán Patient Advisory Panel, který poskytuje rady ohledně návrhu průzkumu, provádění a činností souvisejících se zapojením pacientů. Cílem zapojení tohoto panelu je zajistit, aby průzkum PaRIS sloužil v souladu s potřebami pacientů.

Projekt je připravován v návaznosti na setkání ministrů již od roku 2017. Nejprve docházelo k přípravě projektu, následně bylo rozhodnuto o rozdělení projektu do tří fází:

  • 1. Fáze testování (únor 2020 až leden 2021) – vypracování pilotního dotazníkového šetření a příprava průzkumu. Dokončená fáze.
  • 2. Fáze terénního testování (únor 2021 až červenec 2022) – příprava a realizace pilotního průzkumu v účastnických zemích k ověření proveditelnosti dotazníku.
  • 3. Fáze hlavního průzkumu (srpen 2022 až prosinec 2023) – vlastní realizace průzkumu a zveřejnění výsledků projektu. Shrnující publikace bude zveřejněna v roce 2024. Probíhající fáze.

Uvedený harmonogram může být dále upravován dle epidemiologické situace.