S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Vytvořeno: 7. 5. 2014 Poslední aktualizace: 17. 8. 2022

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development, OECD) je mezivládní organizace ekonomicky nejrozvinutějších států, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky.

OECD sdružuje aktuálně (k roku 2022) celkem 38 členských států, přičemž se počítá s dalším rozšiřováním. OECD využívá svou zvláštní expertízu a unikátní zdroje dat k analýzám a predikci nejenom ekonomického vývoje, ale také ke zkoumání společenských změn a k adaptaci megatrendů (digitalizace, stárnutí obyvatelstva, klimatické změny), přičemž úzce spolupracuje s řadou mezinárodních organizací (různé agencie OSN, EU a mnoho dalších). ČR je členem OECD od roku 1995.

Nejvyšším orgánem organizace je Rada OECD, která sestává z velvyslanců všech členských zemí a zástupce Evropské komise a její zasedání řídí generální tajemník OECD. Rada na úrovni velvyslanců se schází pravidelně, aby řešila operativní a strategické otázky řízení organizace. Dále se jednou ročně koná zasedání Rady OECD na ministerské úrovni, kde ministři z členských zemí diskutují koncepční otázky a udávají dlouhodobý směr pro OECD. V OECD existují zhruba dvě desítky direktoriátů (výborů), které spolu s různými skupinami a podskupinami vytváří síť zhruba 250 pracovních skupin OECD, v rámci kterých dochází k pravidelné výměně na pracovní úrovni mezi členskými státy a OECD.

Podrobnosti o OECD lze naleznout zde:


Aktivity OECD v oblasti zdraví

Cílem OECD je napomoci členským zemím dosáhnout vysoce výkonných a odolných zdravotnických systémů, které jsou zaměřeny na potřeby jednotlivců. Hlavním nástrojem pomoci jsou analýzy a komparace různých aspektů výkonnosti zdravotnických systémů, a to včetně měření kvality, účinnosti a dostupnosti poskytované péče a její finanční udržitelnosti.

Primárně ekonomické zaměření organizace poskytuje příležitost synergicky doplňovat ostatní mezinárodní organizace (v případě zdravotnictví dochází ke spolupráci primárně s EU a WHO) a nabízet tak členských státům ucelenější vhled do dané problematiky. Konkrétní aktivity OECD v oblasti zdraví jsou připravovány ve spolupráci s členskými státy, které na pravidelné bázi schvalují program aktivit na dané období. Dlouhodobější strategické směřování pak udávají ministři zdravotnictví, kteří se scházejí jednou za několik let.

Pro ilustraci, mezi klíčové aktivity OECD v oblasti zdraví patří následující:

  • Kvalita zdravotní péče (sběr souboru ukazatelů reflektující různé druhy poskytované péče, týká se také bezpečnosti pacientů či dostupnosti péče);
  • Měření výsledků zdravotního systému (komparace sledovaných ukazatelů, vývoj nových ukazatelů);
  • Finanční udržitelnost a financování systému zdravotnictví (včetně predikcí);
  • Veřejné zdraví (např. analýza vlivu užívání alkoholu či obezity na zvýšení výdajů na veřejné zdraví);
  • Stárnutí obyvatelstva a dlouhodobá péče (sociálně-zdravotní pomezí);
  • Duševní zdraví (vývoj indikátorů, srovnání výkonnosti, aktuálně dopady covid-19);
  • Farmaceutika a nové technologie (např. srovnávání cenových politik);
  • Pracovní síly ve zdravotnictví (monitoring zdravotnických pracovníků, nové dovednosti).

Pod každým uvedeným okruhem připravuje OECD ve spolupráci s členskými státy řadu různě tematicky zaměřených projektů. Výstupem těchto aktivit jsou primárně rozličně zaměřené publikace či soubor dat, které buď porovnávají stav v jednotlivých členských zemích, nebo jsou přímo cíleny na konkrétní zemi či téma. Výstupní materiály nabízejí tvůrcům politik doporučení, která jsou zpravidla založena na metodě doporučení nejlepší praxe (příkladů best practices z členských zemí). OECD může dále schválit tzv. instrumenty, které mají různou (právní či formální) váhu. V případě zdravotnictví se dosud jednalo pouze o nezávazná doporučení, jejichž schválením členské státy potvrdily závazek postupovat v dané konkrétní oblasti podle odsouhlasených principů.

Podrobnosti k aktivitám OECD v oblasti zdraví, včetně představení hlavních výstupů činnosti OECD, lze naleznout zde:


Spolupráce Ministerstva zdravotnictví na aktivitách OECD

Ministerstvo zdravotnictví se podílí na aktivitách OECD zejména v rámci Zdravotnického výboru (Health Committee, HC), který spadá v rámci struktur OECD pod Ředitelství pro zaměstnanost, práci a sociální otázky (ELSA). ELSA řídí práci OECD v oblasti zdraví a připravuje pro Radu OECD doporučení ohledně aktuálních priorit v oblasti zdravotnictví.

V souladu s národními preferencemi a strategiemi resort aktivně participuje na celé řadě projektů OECD. Experti resortu poskytují na pravidelné bázi svá stanoviska (včetně národních statistik) a zpětnou vazbu k výstupům OECD, současně pak tyto výstupy na národní úrovni dále reflektují. V neposlední řadě se experti účastní jednání HC a jeho jednotlivých podskupin.

Experti Ministerstva zdravotnictví se účastní následujících pracovních skupin:

  • Zdravotnický výbor – předmětem jednání je především shrnutí hlavních aktivit čtyř pracovních skupin HC (níže), diskuze o strategických otázkách spadajících do gesce HC a rozhodnutí o směřování práce v dalším období. HC, respektive jeho Sekretariát, zastřešuje a koordinuje práci svých pracovních skupin a informuje členské státy dle potřeby i mimo uvedená zasedání.
  • Working Party on Health Statistics – cílem je přezkoumávat pokrok v oblasti shromažďování statistických údajů o zdravotní péči, zajistit jejich soudržnost a komparativnost. Zástupcem členských států má být reprezentant zodpovědný za správu zdravotních dat.
  • Working Party on Health Care Quality and Outcomes – cílem je přezkoumávat data o zdravotní péči a jejich interpretace, dále vývoj nových ukazatelů (včetně ukazatelů od pacientů) za účelem porovnávání výsledků a kvality zdravotních systémů a výměny zkušeností.
  • Expert Group on Economy of Public Health – cílem skupiny je přezkoumávat ekonomické aspekty spojené s veřejným zdravím, včetně infekčních onemocnění, AMR, škodlivého užívání alkoholu či prevence chronických onemocnění.
  • Expert Group on Pharmaceuticals and Medical Devices – cílem pracovní skupiny je přezkoumávat oblast léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.
  • Joint Network on Fiscal Sustainability of Health Systems – oproti předchozím skupinám je tato mimo struktury HC. Skupiny se účastní zástupci resortu zdravotnictví a financí. Oblastí jejího zájmu jsou zejména fiskální udržitelnost zdravotních systémů (zejména s ohledem na stárnutí obyvatelstva a hospodářský cyklus), mechanismy financování (např. možnosti financování dlouhodobé péče) a řízení rozpočtů v oblasti zdravotní péče.

Vedle těchto pravidelných jednání se experti účastní také různých ad hoc jednání na konkrétní téma či workshopů. Resort dále spolupracuje při přípravě národních pozic u dalších Výborů OECD, které primárně spadají pod gesci jiných resortů. Spolupráce se neomezuje pouze na Ministerstvo zdravotnictví, klíčovým partnerem pro OECD je ÚZIS, prostřednictvím kterého dochází k výměně dat a diskutují se otázky metodologie jejich sběru (včetně vývoje nových ukazatelů). SÚKL pak participuje v Pracovní skupině správné laboratorní praxe OECD (Working Group on GLP), kterou tvoří zástupci inspektorátů správné laboratorní praxe členských států a dohlíží na harmonizaci činností v této oblasti.

Spolupráce s OECD je koordinována prostřednictvím zvláštní resortní pracovní skupiny a ve spolupráci se Stálou misí ČR při OECD v Paříži a dalšími ministerstvy, zejména pak s Ministerstvem zahraničních věcí a dále s Ministerstvem práce a sociálních věci (s ohledem na tematiku sociálně zdravotního pomezí) a zmíněným Ministerstvem financí.

Příklad spolupráce: Zdravotnická kapitola Hospodářského přehledu ČR v roce 2018