OECD

Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD)

 AKTUALIZACE listopad 2011

ÚZIS ČR ve spolupráci s  Českou onkologickou společností ČLS JEP vydal Tiskovou zprávu k vydání publikace OECD „Health at a Glance 2011“.  Oba dokumenty najdete v příloze.

AKTUALIZACE srpen 2010

Česká republika resp. MZ ČR  spolupracuje s OECD a je zapojena do projektu OECD „Indikátory kvality zdravotní péče“.

Cílem projektu je testování a uveřejnění srovnatelných dat na základě definic pro jednotlivé indikátory kvality zdravotní péče. OECD vydala definice, které mají zaručit jednoznačný výběr indikátorů, metodiku sběru dat, metodiku vyhodnocení a srovnatelnost indikátorů kvality zdravotní péče mezi jednotlivými členských státy OECD.
 
MZ ČR ve spolupráci s  ÚZIS ČR od roku 2006  předává některé indikátory kvality zdravotní péče prostřednictvím vyplněného dotazníku v rámci zmiňovaného projektu. Každý druhý rok jsou uveřejňovány v publikaci “Health at a Glance – OECD Indicators”.
 
Od roku 2009 se za českou stranu jednání účastní členové Expertní skupiny pro indikátory kvality zdravotní péče „Health Care Quality Indicators Expert Group“ (dále HCQI). Expertní skupina HCQI na svých mezinárodních jednáních hodnotí a schvaluje indikátory kvality zdravotní péče, které předkládají tři  pracovní podskupiny HCQI:
 

• HCQI Patient Safety Experts Subgroup
• HCQI Health Promotion, Prevention and Primary Care Subgroup
• HCQI Responsiveness/Patient Experiences Subgroup
   

OECD  od  jednotlivých členských států požaduje podklady pro cca 50  indikátorů kvality zdravotní péče,  z nichž bylo vybráno a otištěno  23 indikátorů v publikaci  “Health  at a Glance – OECD Indicators 2009. Česká republika do OECD předává celkem údaje pro 21 indikátorů kvality zdravotní péče typu A, ze kterých je v publikaci Health at a Glance pro rok 2009 publikováno 14.  Mezi indikátory typy A patří např. úmrtnost na astma (věk 5-39 let), čekací doba v nemocnici na operaci zlomeniny horní části stehenní kosti (věk 65 let a více) a další.

V ČR nyní probíhá testování indikátorů  typu B např. každoroční vyšetření oční sítnice u diabetiků, amputovanost dolních končetin související s cukrovkou,   očkování u osob vyššího věku (65 let a více) proti chřipce a další. Testování indikátorů bude ukončeno na podzim 2010 a otestované indikátory kvality zdravotní péče typu A a B budou zaslány do OECD v takové kvalitě, aby mohly být v co největším počtu  publikovány v „Health at a Glance“  pro rok 2011.

AKTALIZACE leden 2010

V současné době Stálá mise ČR je pověřena zastupováním a hájením zájmů ČR v OECD a ostatních mezinárodních vládních organizacích se sídlem ve Francii, jichž je ČR členem. Více informací o činnosti Stále mise najdete na:

http://www.mzv.cz/oecd.paris/fr/index.html
 
Tvorba  indikátorů  kvality zdravotní péče  je v současnosti hlavní prioritou OECD, ale i členských států EU – tedy i MZČR. Tato aktivita vychází z Doporučení Rady EU o bezpečnosti pacientů  včetně  prevence a kontroly infekcí spojených se ZP, které  členské státy EU vyzývá, aby při tvorbě indikátorů kvality ZP spolupracovaly s OECD a Evropskou komisí.

Publikace “Health at a Glance 2009” (5. vydání ) poskytuje  poslední porovnatelné údaje různých stránek zdravotního systému ve členských zemích OECD.   Klíčové ukazatele uvádějí informace o zdravotním stavu, faktorech zdraví,  zdravotní péči, zdravotních nákladech a financování v členských zemí OECD. Celou publikaci najdete v příloze.

ČR se stala členskou zemí OECD dne 21.12.1995 – dnem uložení přístupové listiny ke Konvenci o OECD.

Samotnému vstupu do OECD předcházelo několikaleté období spolupráce ČR a Československa s OECD. Po politických změnách v roce 1989 v zemích střední a východní Evropy narůstala úloha spolupráce těchto zemí s OECD při formulování koncepce reforem a tvorbě nové legislativy pro tržní charakter ekonomiky. Na rozdíl od mnoha jiných mezinárodních institucí neměla pomoc ze strany OECD nikdy materiální povahu, OECD však se svou nezastupitelnou znalostní databází a kvalitním analytickým zázemím mohla poskytnout zemím střední a východní Evropy potřebné analýzy a konzultace. S cílem napomoci rozvoji těchto vztahů bylo již v roce 1990 v OECD založeno Středisko pro spolupráci s evropskými ekonomikami v transformaci (Centre for Co-operation with European Economies in Transition, CCEET). V jim započatých aktivitách v současné době    pokračuje Středisko pro spolupráci    s   nečleny (Centre for Co-operation with Non-Members, CCNM). V roce 1991 byl pro Československo, Polsko a Maďarsko vytvořen program Partneři v transformaci (Partners in Transition, PIT). Byl určen pro ty země, které prokázaly jednoznačnou snahu o rychlý přechod k tržní ekonomice a pluralistické demokracii a vyjádřily přání udržovat s OECD „zvláštní“ (nadstandardní) vztahy. OECD se zavázala poskytnout těmto třem zemím zvláštní odbornou pomoc. Výběr akcí pro tyto tři země se řídil potřebami každé jednotlivé z nich a jejich společným cílem bylo napomoci těmto zemím k úspěšnému přechodu na tržní ekonomiku a připravit je na splnění podmínek kladených na členství v OECD. ČR, jako předtím Československo, díky programu PIT získala také pozorovatelský statut na zasedáních mnoha pracovních orgánů OECD.

V lednu 1994 podala ČR oficiální žádost o členství v OECD. Rozhodnutí o zahájení přístupové procedury bylo přijato na ministerském zasedání Rady v červnu 1994.

Posouzení připravenosti ČR a slučitelnosti české legislativy s instrumenty OECD v rámci přijímací procedury proběhlo v letech 1994-1995 ve třech hlavních oblastech:

• pohyby kapitálu, běžné neviditelné operace a mezinárodní investice – na základě Kodexů liberalizace a návazných rozhodnutí Rady a Deklarace o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích

• fiskální (daňová) problematika – podle fiskálních instrumentů

• oblast životního prostředí – podle příslušných rozhodnutí a doporučení pro oblast nakládání s odpady a chemickými látkami.

V případě, kdy ČR některý z platných instrumentů OECD přijala s výhradou nebo ho odmítla přijmout, bylo třeba vysvětlit opodstatněnost této výhrady, příp. nepřijetí. Výhrady k Kodexům liberalizace a výjimky z národního zacházení musely odrážet stav platné legislativy. Na druhé straně bylo možné některá rozhodnutí a doporučení přijmout i tehdy, nebyla-li v té době legislativa s nimi v plném souladu, a to za podmínky, že byl zároveň uveden rozumný termín pro nastolení souladu.

Po ukončení projednávání ve výborech OECD byly veškeré závazky vzešlé z přijímací procedury a výhrady k jednotlivým instrumentům OECD shrnuty do Prohlášení vlády ČR o přijetí závazků plynoucích ze členství v OECD , které na svém jednání dne 15. 11. 1995 přijala vláda ČR.

Na základě tohoto dokumentu vyzvala Rada OECD ČR k přístupu ke Konvenci o OECD. Dne 28.11.1995 podepsali tehdejší ministr zahraničních věcí ČR Josef Zieleniec a tehdejší generální tajemník OECD Jean-Claude Paye Dohodu o přizvání ČR k přístupu ke Konvenci o OECD.

Poslanecká sněmovna schválila přístup ke Konvenci o OECD a Dohodu o imunitách, výsadách a výhodách přiznaných OECD dne 19.12.1995. Téhož dne podepsal listinu o přístupu ke Konvenci o OECD a ratifikační listinu Dohody prezident republiky. 21 .12.1995 předalo Velvyslanectví ČR v Paříži listinu o přístupu ministerstvu zahraničních věcí Francie, které plní funkci depozitáře Konvence, a oznámilo sekretariátu OECD splnění ústavních požadavků pro vstup Dohody o výsadách, imunitách a výhodách přiznaných OECD v platnost.

Tímto dnem se ČR stala 26. členskou zemí OECD.