S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Nejčastější otázky k odškodnění za prodělání onemocnění covid-19 jako nemoci z povolání

Vytvořeno: 11. 11. 2022 Poslední aktualizace: 11. 11. 2022

Které profese mohou požádat o odškodnění za covid-19 jako nemoci z povolání?
Požádat o posouzení onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání může obecně každý zaměstnanec. Posouzení je vždy individuální. V případě, že je nemoc z povolání uznána, řeší se odškodnění.

Kdo má nárok? A komu je/bude v žádosti vyhověno? Kterým profesím je v žádosti vyhověno?
Pro naplnění pojmu nemoci z povolání musí být splněny podmínky uvedené v Seznamu nemocí z povolání, viz nařízení vlády č. 290/1995 Sb. v platném znění. Tzv. klinická podmínka, kdy musí být splněna diagnostická kritéria včetně tíže onemocnění, tj. musí se jednat o klinicky manifestní infekční onemocnění s příslušným laboratorním nálezem. Dále tzv. hygienická podmínka, kdy se jedná o práci, u níž je dle Seznamu nemocí z povolání prokázáno riziko nákazy. Obecně můžeme konstatovat, že splnění podmínek vzniku nemoci z povolání u covid-19 lze předpokládat zejména: – u zdravotnických pracovníků, kteří poskytují zdravotní péči ambulantní, jednodenní, lůžkovou či ve vlastním sociálním prostředí pacienta, či vykonávají činnosti přímo související s poskytováním zdravotní péče nebo hospicovou péči, – u pracovníků zařízení sociálních služeb s pobytovou sociální službou, kteří poskytují pomoc při osobní hygieně, asistenci při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, či pečovatelskou činnost v domácnosti klienta; – pracovníků dalších zařízení obdobného charakteru včetně hospicové péče, – studentů v souvislosti s nařízenou pracovní povinností k zajištění poskytování zdravotních a sociálních služeb, – u pedagogických pracovníků, zejména při práci se zdravotně znevýhodněnými skupinami s obtížnější schopností obecně dodržovat hygienická pravidla, – u příslušníků Policie České republiky, strážníků obecní policie, armády, u příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, kdy nelze zcela jednoznačně vyloučit přenos infekce při rizikovém kontaktu s osobou při výkonu jejich práce. Naproti tomu u jiných profesí, jako jsou různé administrativní pozice, výkon maloobchodního prodeje či pracovní činnosti ve výrobních závodech, se za dodržení platných protiepidemických opatření nepředpokládá vyšší pravděpodobnost šíření nákazy covid-19 než je tomu u obecné populace.

Musí mít žadatel těžký průběh nebo dlouhodobé následky?
Aby byla splněna klinická podmínka, musí se jednat o klinicky manifestní infekční onemocnění – žadatel tedy nemusí mít těžký průběh ani dlouhodobé následky.

Co musí žadatel prokázat?
Cestou praktického lékaře zašle žadatel žádost o vyšetření na místně příslušné středisko oprávněné k posuzování nemocí z povolání. Formulář žádosti je stejný jako žádost o jakékoliv jiné konziliární vyšetření – tj. poukaz na vyšetření/ošetření. Event. žádost o vyšetření pro podezření na nemoc z povolání je možno doručit na adresu příslušného střediska jakýmkoliv prokazatelným způsobem – poštou, osobně, apod. K žádosti je vhodné připojit kopie zpráv ze zdravotní dokumentace související s covid-19 vč. výsledků provedených laboratorních testů na koronavirus.

Jakou minimální a maximální částku může žadatel dostat?
Výše odškodnění je závislá na více faktorech, např. povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví, průběhu a náročnosti léčby, výši výdělku atd. Obecně může zaměstnanec s uznanou nemocí z povolání podle zákoníku práce uplatňovat tyto nároky:

  • ztrátu na výdělku,
  • bolest a ztížení společenského uplatnění,
  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
  • věcnou škodu.

Při úmrtí zaměstnance následkem nemoci z povolání zaměstnavatel poskytne náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění a náhradu věcné škody.