S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny se obraťte na infolinku +420226201221volba č. 2, která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.
Якщо у Вас виникли питання щодо охорони здоров’я громадян України, звертайтесь на інформаційну лінію +420226201221 –  варіант № 2, який працює щодня з 8:00 до 19:00. Лінія використовується для спілкування чеською, українською та російською мовами, навіть для випадків перекладу на чеську для медичних працівників.

Ministr Vlastimil Válek: Respirátory bych chtěl odložit v průběhu dubna. Čím dřív, tím lépe

Vytvořeno: 7. 3. 2022 Poslední aktualizace: 7. 3. 2022

Datum vydání: 6. 3. 2022
Zdroj: iROZHLAS
Autor: Dominika Kubištová


Covidová situace v Česku je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) příznivá, vyhráno ale zatím není. „Denně na koronavirus umírají desítky lidí. Covid neskončil, nezmizel,“ upozorňuje. Ve druhé části rozhovoru pro iROZHLAS.cz se šéf resortu rozpovídal také o očkovací kampani, vakcíně Novavax nebo rozvolňování opatření.

Česko se vedle války v nedaleké zemi stále ještě potýká s pandemií koronaviru. Z pohledu veřejnosti to ale nyní vypadá, že další vlna covidu je za námi a že zájem o očkování se téměř zastavil. Čím to je, že covidová agenda v poslední době úplně zmizela?
Jsou to dva roky. Podařilo se nám zvládnout konec vlny delta a prosinec. Připadám si, že už je to před několika lety a je to lehce přes dva měsíce. Nejdřív bych měl mít těch 100 dnů a teprve pak bych skládal účty.

Já skládám účty za dobu, kdy jsem ve vládě nebyl. Dostávám za pandemický zákon, který ale předkládal ministr (zdravotnictví za ANO Adam) Vojtěch, a 15. skončilo připomínkové řízení předchozí vlády. A ministři předchozí vlády jsou nyní poslanci za ANO, tak mi nadávají, co v něm je.

Vy ale přece pandemický zákon v této podobě před Poslaneckou sněmovnou i Senátem obhajujete.
Protože je potřeba. Ukazuje se, jak strašně je důležitý, protože bez pandemického zákona bychom měli obrovský problém organizovat například certifikáty, které Ukrajinci mají. Takto je snadno načteme a můžeme jim dramaticky zrušit přesun přes hranice. Pandemický zákon a všech těch jedenáct programů, které organizují chování hygienických stanic a zdravotnictví v České republice, předtím nebyly a ta koordinace je naprosto dokonalá.

I senátoři z koaličních stran vám nicméně znění zákona vytýkali.
Zákon jsme diskutovali s předchozí vládou společně s Anticovid týmem.

Nedá se tedy říct, že byste za něj neměl nést zodpovědnost a „skládat účty“.
Ne, to si nemyslím. Jen říkám, že jsem dostával za zákon, který jsme chystali společně s předchozí vládou. Také jsem za něj ministru Vojtěchovi poděkoval, nechci se chlubit cizím peřím.

Tu situaci se nám na konci roku podařilo zvládnout dobře, byli jsme kritizováni za to, že nevyhlašujeme nouzový stav a že na Silvestra neomezujeme provoz podniků. Řekli jsme, že to není potřeba a že opatření jsou dobře nastavena, a ukázalo se, že jsme měli pravdu.

Pak přišel omikron a já jsem říkal, abychom počkali, jaká budou data z Anglie. Potřeboval jsem přesná data z mezisvátečního období. Na základě toho jsme nastavili pravidla od ledna, tedy testování ve školách, testování ve firmách, které jsme prodiskutovali s Hospodářskou komorou. Slíbil jsem, že všechny testy budou hrazeny z pojištění a také jsme to zvládli.

Nezavíraly se školy, i když tam byly obrovské problémy a některé měly online výuku. Nezavřeli jsme školství ani na den. Naopak jsme uvolnili to, že děti mohou na zájezdy na hory. Měli jsme k tomu tvrdá medicínská data od Národního institutu. Nezavřeli jsme žádnou nemocnici ani nezkolabovalo zdravotnictví. Tu vlnu jsme oploštili.

Stejně ale na covid zemřelo dost lidí. 
Ta opatření ale neměla za cíl, aby lidé nezemřeli na covid. Jediný způsob, jak se v tomto ohledu chránit, je nechat se naočkovat. Zrušili jsme povinné očkování a jsem přesvědčen, že to byl velmi správný krok.

Situace v Rakousku a jiných zemích ukazuje, že to nezvýšilo proočkovanost, a naopak se dostávají do neřešitelné situaci, protože těm lidem dali pokuty, oni se stejně naočkovat nenechali a co dál? Jsme demokratická a pravicová vláda a chceme, aby byl občan odpovědný za svůj život. Na jedné straně máte svobodu v tom, co uděláte, ale nesete si za to plnou odpovědnost. A to je pro člověka často velmi problematické. Stát tedy vysvětluje, aby se lidé nechali očkovat.

Denně na covid umírají desítky lidí. Covid neskončil, nezmizel. Jediné, co jsme změnili, je, že jsme přesunuli odpovědnost v tuto chvíli ze státu na lidi. Nepotřebujeme plošnými opatřeními v tuto chvíli chránit školství nebo zdravotnictví, ale neříkáme nenoste roušky, když je zrušíme. Noste je dál, každý, kdo chce, je může nosit.

A stejně neříkáme neočkujte se. Na covid umírají tisíce lidí a jsou to většinou neočkovaní senioři. Ale já kvůli tomu, že se nechtějí nechat naočkovat, nemohu zabránit plošnými opatřeními řadě lidí v normálním životě.

U nás to ale také nevede k pozitivnímu efektu. Očkování se velmi zpomalilo. Od začátku roku se první dávkou naočkovalo necelých 10 tisíc seniorů nad 60 let, na které má kampaň cílit. Z toho osm a půl tisíce v lednu. Seniorů neočkovaných jednou dávkou je přitom stále více než 350 tisíc.
To máte pravdu. To je rozhodnutí každého člověka.

Ale když ti jednotlivci, na které přesunujete odpovědnost, skončí v nemocnicích, nedoplácí na to opět systém?
To je ale u screeningu karcinomu prsu také. Pokud nechodí na screening, tak se to odhalí v těžším stadiu a ta nemoc se déle léčí. Mohli bychom hnát společnost do extrému a říct: Nakazil jsi se, umři, dobře ti tak. Ale to nejde. To není správné. Nejsme socialistická společnost, jsme sociální. Je potřeba znovu podávat pomocnou ruku, ale ne formou nařízení, to se posunujeme k totalitě.

A jak se tedy máme snažit přesvědčit lidi, aby se nechali naočkovat? A zejména tedy ty nenaočkované seniory?
Jako u každého jiného očkování. Ani u povinných očkování nemáte naočkováno sto procent populace. To znamená, že teď vysvětlujeme kampaní. Možná není tak vidět, ale žádám o to vysvětlování praktické lékaře, radu poskytovatelů, aby říkali, že to není jako u chřipky.

Když se u chřipky nenecháte očkovat, tak je menší riziko než u covidu, že se nakazíte, a když už, tak máte velkou šanci, že ten průběh bude lehký. Musíme se prostě naučit s covidem žít a vysvětlovat, že jde o velmi nebezpečnou, smrtelnou, virovou nákazu, která se rychle šíří.

Je tedy ta kampaň koordinovaná?
Ano, ministerstvem zdravotnictví. Znovu budeme oslovovat pojišťovny dopisem, aby oslovily seniory a poslaly je na očkování. Měli jsme to naplánované už teď, ale je to kvůli válce neaktuální, to znamená, že bychom v dubnu nebo v květnu chtěli s praktickými lékaři znovu spustit zvaní na očkování. Máme konečně v Česku proteinovou vakcínu Novavax.

A velkou kampaň chystáme na začátek léta, kdy chceme lidi zvát na očkování právě kvůli podzimu, protože i kdyby tady zůstal omikron, tak nás čeká na podzim zase vlna. Postupně budou narůstat počty nakažených a počty hospitalozovaných, a to budou opravdu jen neočkovaní.

A jak by tahle kampaň, která má začít v létě, měla vypadat?
Bude to série informací v tomto duchu, který jsem vám řekl, prezentovaná ve většině médií. Chceme vysvětlovat význam očkování u covidu, proč není povinné a proč je daleko důležitější než očkování proti chřipce nebo klíšťové encefalitidě, protože na podzim opět mohou umírat stovky lidí denně. Umíme už zabránit zahlcení nemocnic, a to opatřeními, které navrhuje profesor (Roman) Chlíbek.

Podobnou kampaň ale měla i minulá vláda, vystupovala v ní například viroložka Ruth Tachezy, a právě za ni byla vláda opakovaně kritizovaná. V čem bude ta vaše jiná?
Uděláme vše pro to, aby byla funkční.

Zmínil jste i vakcínu Novavax, která by podle vás se zvýšením počtu naočkovaných mohla pomoct. V lednu jste v Otázkách Václava Moravce v České televizi řekl, že předpokládáte, že se jí nechá naočkovat 800 tisíc lidí. Momentálně má Česko objednané dávky pro 180 tisíc osob, zájem má ale nyní jen asi 8000. O jaká data jste se v souvislosti s tou vakcínou opírali? Nebude ji opět přebytek?
Novavax vydrží přes rok a nepotřebuje tak dobré skladování jako vakcína Pfizer. Máme několik milionů dávek Pfizeru, Novavax objednávala ještě předchozí vláda, já jsem tu objednávku spíš snížil. Nicméně jsme si ji rezervovali a je na nás, jestli je objednáme.

Kolik jich tedy teď máme?
Máme jich 130 tisíc, které jsou zaplaceny, což je směšné číslo, protože je to vakcína dvoudávková a dá se předpokládat, že výhledově bude třídávková. Jsme připraveni ji mít až pro několik set tisíc zájemců, pokud bude potřeba, jsme schopni ji doobjednat, ale pokud zájem nebude, tak ji už neobjednáme.

A jste i nyní přesvědčen o tom, že by až 800 tisíc lidí mohlo mít o Novavax zájem?
Myslím, že tolik by v té cílové skupině pro tuto vakcínu mohlo být lidí, protože vakcína Pfizer má svoje omezení. Byla vyvinuta pro mutaci delta, zatím se nezdá, že se rychle objeví pro mutaci omikron. To znamená, že vycházím z toho počtu nenaočkovaných a chtěli bychom se dostat až na to procento proočkovanosti, jako je u zemí, které jsou na tom v tomto ohledu nejlépe. Úplně by mi stačilo, kdyby se nechalo naočkovat řekněme 70 a 80 procent těch nenaočkovaných rizikových seniorů.

Jde tedy už jen o rizikové pacienty a nebudeme cílit na zbytek populace?
V této fázi jde o seniory a rizikovou populaci, protože to jsou ti, kteří denně umírají v nemocnicích.

Už tedy nechceme dosáhnout proočkovanosti alespoň 85 procent populace?
To bylo tehdy, kdy ještě existovala představa zdravotnické veřejnosti, že by bylo možné dosáhnout kolektivní imunity. To se ukazuje jako chiméra, de facto to nejde. Už to tedy dlouho není cílem. S tím skončila už předchozí vláda, byť byla snaha naočkovat co nejvíc lidí a to je pořád, protože poté je nulové riziko, že zemřou na omikron. Pokud tomu někdo nevěří a je ochoten riskovat svůj život, je toho jeho rozhodnutí, i když je hloupé a nesmyslné.

 

V Česku zároveň nyní dochází k rozvolňování pandemických opatření. Dnes jde o hromadné akce, v polovině března končí testování ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Jaký má ministerstvo plán dalšího rozvolňování? Můžete třeba lidem slíbit, že v létě už nebudou nutné respirátory a roušky?
Zkusím. 13. března určitě ukončíme ty nejpřísnější opatření ve zdravotnických zařízeních a domovech pro seniory. Situaci by se musela začít špatně vyvíjet, aby se to nestalo, ale teď se vyvíjí stále podle predikcí z realistického scénáře Ústavu zdravotnických informací a statistiky a naplňuje i to, co říká Národní institut pro zvládání pandemií. Současně bych chtěl, abychom respirátory měli už jen ve veřejné dopravě, ve zdravotnických zařízeních a domovech pro seniory.

A i přes léto?
Ne, to bych chtěl od toho 13. března. Pokud se bude situace v březnu dobře vyvíjet a nedojde k něčemu mimořádnému, tak bych byl rád, abychom respirátory odložili v průběhu dubna. Čím dřív, tím lépe. Takový je plán.

Tedy nebudou už ani v těch zdravotnických zařízeních a MHD?
Chci, aby nebyly povinností. Já je třeba neodložím v MHD a myslím, že ani většina rozumných lidí je neodloží, protože v MHD jste bez respirátorů běžně chytili chřipku, rýmu a další respirační nemoci. Nebudu je odkládat na místech, kde budu mít obavy.

Na druhou stranu zase jsme u osobní odpovědnosti. Myslím, že i u respirátorů je potřeba se dostat od nařizování k doporučením. Respirátorem chráníte zejména sami sebe, takže by to mělo být doporučení. A myslím, že situace bude v březnu už tak pod kontrolou, že čísla budou tak nízká, že si to budeme moct v dubnu zrealizovat.

Problém je, že opatření řada lidí nedodržuje a stát nikdy neměl sílu a vůli ze začátku je vymáhat a po roce a půl už je to nesmysl. Chyby se udělaly na začátku, podcenila se očkovací kampaň, různé země nás předběhly, ale dnes už to nejde.

Stejně s těmi opatřeními. A vidím, jak reálně se v řadě míst ty respirátory nenosí a je to jen jakési opatření, které stejně dodržují jen ti rozumní, tak vystavuju řadu lidí do stresové situace. Například řidiče autobusu. Opatření říká, že nemá pustit cestujících bez roušky, ale deset procent ji nemá. Upřímně bych jako řidič autobusu nenáviděl ministra zdravotnictví za takové opatření.

Konzultujete tato opatření z experty na pandemii nebo i jiných oblastí, jako je ekonomika nebo psychologie? Objevila se totiž kritika nejrůznějších expertů, že je na takové kroky ještě brzy. Nebo například epidemiolog Rastislav Maďar, který je součástí vaší poradní skupiny Národní pandemický institut, říkal, že se o rušení covid pasů dozvěděl až z médií.
Je to odborný tým, který má asi šest pracovních skupin. Každá má sedm nebo osm členů. Jejich zástupce v Centrální řídícím tým je profesor Chlíbek a ten dává jednotlivá doporučení, která jsou konsenzem jednotlivých týmů.

To znamená, že se někdy stane, že některý z těch týmů má stanovisko a to se neslučuje s ostatními. Tak je to ve vědě vždycky, neexistuje jednotný názor, ale je to názor, na kterém vznikne konsenzus v těch týmech.

A opatření pak schvaluje vláda a má za ně odpovědnost. Vždycky v těch skupinách jsou lidé více opatrní, kteří by byli nejraději, abychom měli co nejtvrdší opatření, a také méně opatrní, kteří by chtěli všechno uvolnit.

Diskutuji se šéfy těch týmů a někdy se připojuji na schůze těch týmů a jsou tam kroky, které nedohlédnou. Typicky jde o respirátory na hromadných akcích. Co je to ale hromadná akce? Ale to jsou dva a více lidí. Tak od sto lidí? Ale tam jsou rozdíly pro malé a velké místnosti. A co to udělat podle podle metrů čtverečních? Ale musíme počítat i s výškou stropu. Nebo podle metrů čtverečních? A jak to ti provozovatelé budou kontrolovat?

Myslím, že se podařilo ukončit ty přestřelky v médiích a opatření jsou z 90 procent v souladu s tím, co říká Národní institut pro zvládání pandemie. A deset nebo patnáct procent jsou modifikované, kde dávají i ty samotné týmy více variant, protože se nebyly schopné shodnout. A pak s nimi diskutuji o praktických věcech a také do toho vstupuje tým plukovníka (a bývalého šéfa Chytré karantény Petra) Šnajdárka, který hodnotí, jestli je to možné zrealizovat. Typicky jsou to respirátory na hromadných akcích.

Stejně tak jsme před měsícem mluvili s odborníky ze vznikajících socio-ekonomického týmu a ti tvrdili, že jim vláda nenaslouchá. A to jim nejvíc vadí, někteří dokonce tvrdili, že v ní nechtějí setrvávat. Vznikla tedy?
Ta je. Je to skupina, kterou na pověření pana premiéra (Petra Fialy, ODS) dával dohromady ministr dopravy (Martin) Kupka (ODS). Popravdě řečeno netuším, jestli byli jmenováni. Členové Národního institutu pro zvládání pandemie všichni dostali jmenování a byli uvedeni do funkce. A ten tým teď nebude rozpuštěn, bude pokračovat se Státním zdravotním ústavem a budeme se chystat na podzimní vlnu.

Na začátku února vám ale Nejvyšší správní soud některá opatření zrušil – podmínku očkování či prodělání nemoci pro vstup do restaurací a ubytování v hotelech. Argumentace k mimořádným opatřením vznikala už za vašeho působení v čele resortu. Vyvodil jste nějakou zodpovědnost?
Není to tak úplně pravda. To opatření platilo od října nebo od začátku listopadu a my jsme ho změnili pouze v tom smyslu, že vypadly PCR testy. A pak se z toho stalo nové opatření. Ale v podstatě to, co shodil Nejvyšší správní soud, bylo dlouhodobé opatření, které bránilo lidem bez certifikátu chodit do restaurací a na kulturní akce.

Já se nezříkám odpovědnosti, psali jsme to my, ale nebylo to nové opatření, které bych vymyslel. Bylo to prodloužení opatření, které už platilo několik měsíců. A to neshodili, shodili to jádro, které platilo několik měsíců.

Ale kdybych já byl ve vládě, co ho zaváděla, tak by taky takhle vyšlo a zase by ho soud shodil. Je třeba si říct, že opatření bylo vydáno několik stovek a soud jich shodil jenom čtyřicet. A rušil je z toho důvodu, že v pandemickém zákoně nebyla dostatečně vymezená legislativní opora pro jejich zavádění.

Pandemický zákon byl napsaný obecně, protože se počítalo s tím, že ministerstvo vnitra znovelizuje rychle krizový zákon, a za rok a půl to neudělalo, a taky že ministerstvo zdravotnictví rychle znovelizuje zákon o ochraně veřejného, zdraví, a za rok a půl to neudělalo. A ten pandemický zákon to dostatečně nevymezil.

Všechny výhrady soudu jsme i s minulou vládou zapracovali do pandemického zákona, protože nebyly ty dva, které jsem jmenoval. To opravdu není politický zákon. Nařídil jsem teď, aby se rychle psala novela zákona o ochraně veřejného zdraví, který bude použitelný pro podobné situace, a podobně ministerstvo vnitra připravuje krizový zákon.

Nejvyšší správní soud neříkal, že to opatření je špatné a že je diskriminační, jak se objevuje na dezinformačních serverech. Soud říkal, že mimořádné opatření nemá dostatečné zmocnění ho vydat. I naše kritika ještě z opozice byla, že ta opatření jsou málo zdůvodněná, a to proto, že v pandemickém zákoně pro to nebyla opora. Ale ta opatření samy o sobě vedly v mnoha případech k ochraně a byla naprosto běžná v rámci Evropské unie.

Tato mimořádná opatření tady na ministerstvu psal náměstek pro legislativu a právo Radek Policar, kterého v minulosti kritizoval i současný ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (za Piráty). Neuvažovali jste tedy o tom, že byste v tomto případě vyvodil personální změny?
Určitě ne. Opatření psal legislativní odbor, celá ta skupina na tom odboru. U jakýchkoli mimořádných opatření nemůžete předem říct, jestli když budou napadená u soudu, tak jak to dopadne. Většina těch opatření z několika set nebyla napadána. Řada z nich byla nešťastná, ale je otázkou, do jaké míry byla napsána na politické zadání.

Radek Policar ale odpovídá za to, aby opatření bylo paragrafově a legislativně v pořádku, ale ne za jeho zdůvodnění. To dělají zdravotničtí odborníci. Z těch opatření, která jsme společně s národním institutem zdůvodnili, nebylo žádné shozené. Kromě toho jednoho a dobře, to byla moje chyba. Dostatečně jsme si to neuvědomili.

A pan Šalomoun mě překvapil, protože řekl, že vůbec nechápe, jak to byl náměstek Policar schopen tak dobře napsat a jak byl schopen to zvládat, protože on by to nedal.

Nicméně také říkal, že se chce právě na proces psaní těch mimořádných opatření podívat a zjistit, kde je chyba. A sám některá napadal.
Ze začátku, protože netušil, za jakých podmínek a situace vznikala. Večer dostali nařízení napsat opatření, které mělo druhý den platit. A pan ministr Šalomoun nám extrémně pomohl s legislativní radou vlády. Jak pandemický zákon, tak opatření velmi pečlivě připomínkoval a my jsme je zohlednili. A tím pádem se to podařilo dostat do normálu.

Navíc to máme plánované s předstihem, takže nyní mám plány na celý březen a na začátek dubna a mimořádná opatření už jsou připravená a máme čas je připomínkovat. Ale neříkáme je s předstihem. Spolupráce s ministrem Šalamounem funguje a náměstka Policara chválí na každé vládě.